lidunka1 komentáře u knih
Pro mě už je pan Březina sázkou na jistotu. Psaní je svižné, příběh zajímavý.
Kniha se mi líbila, ale vůbec ji nedokážu ohodnotit. Dávám 4 hvězdičky, protože jsem nenalezla propojení mezi příběhem Šmuela a Jidáše. Ale to může být moje chyba.
Na knihu jsem se těšila, ale mám pocit, že čtu slohovku žáka 6.třídy.
"Prohlídku oddělení jsme završili umístěním do mého pokoje."
"Po usednutí zpět na židli mě zaplavila úleva." Tak tohle nedám....
Čtu po devíti letech znovu, protože se s autorem Pavlem naše cesty opět protnuly. Fascinuje mě, kolik byl schopen udělat a vytrpět pro svůj sen. Jak se z kluka stane muž, kolik sil a potu stojí být vojákem. Kniha je pro mě povzbuzením, abych také žila autenticky a naplno svůj život a nebála se bolesti. Jediné, co mi při četbě vadí je příliš častá frekvence přirovnání. Ta četbu mohou hezky okořenit. Ale tento text je až "přepepřený".
Život špičkových českých hudebníků v realitě. Pro mě až šokující, jak někdo, kdo hraje v nejlepších sálech na světě, si dělá topinky na žehličce. Knížka byla velmi čtivá, litovala jsem, že nebyla delší
Jsem teď v takovém psych. rozpoložení, že knihu číst nebudu. Inu, někdy je kniha výborná, ale člověk na to prostě nemá sílu....
Dobře napsaná oddechovka. Zaujalo mě, jak často zůstavají vztahy na povrchu a jak se ani dobří přátelé neznají, pokud nedojde k nějakému malému.
Paní Čechová umí psát a já mám knížky ze života ráda.
Mně se postřehy líbily. Nejvíc jsem se zasmála u prozvánění. "Když mě prozváněl, tak mě miloval."
Tohle je prostě pecka. Velmi čtivý psychologický román.
Knížka je čtivá. Konec je příliš sladký a neuvěřitelný.
A "perla" z posledního odstavce "Už při hravé tónu jejího hlasu ucítil, jak se mu něco hlásí o slovo.". Copak to adi bylo?
Knížka se úplně hodí ke čtení při nachlazení nebo o dovolené na pláž.
Velmi čtivé. A ke kartářce bych nešla nikdy. Zahrnovat si s ohněm se nevyplácí.
Četla jsem to jedním dechem. Ale ty osudy jsou hodně smutné. Co mi přijde skvělé je odvaha a energie, s jakou se tázané s osudem perou.
Neumím si představit, že bych se živila prostitucí a mluvila o tom s takovou samozřejmostí jako kdybych byla prodavačka
Není to žádná velká literatura, ale ani si na to nehraje. Jsem přesně ve věku hrdinek knihy a rozuměla jsem jim. Paní Keleová-Vasilková ovládá dobře své řemeslo a kniha byla čtivá. Trochu jsem těm čtyřem kamarádkám záviděl jejich přátelství.
Jedno z hodnocení zde na DK je " odpad". To se mi zdá přehnané. Ale určitě to není na 5 hvězdiček. A nemyslím si, že je nutné knihu číst. Podle mého autorka neumí psát, tedy postrádá kvalitní řemeslo. Její " kdyby tehdy věděla" mě příšerně iritovalo. Postava Božidary byla až příliš černobílá, některé situace neuvěřitelné. Mě čtení docela bavilo, ale něco tomu chybí. Autorka sice tlustý román napsala, ale myslím, že brzy upadne v zapomnění.
Kniha mi mnohé dala. Hlavně chuť být sama sebou a žít autentický. Co mě ale nebetyčně štvalo byly vysvětlivky": "Kdyby věděla, že za 15 let zemře na rakovinu." "Kdyby věděli, že za pět minut už v autě sedět nebudou, užívali vy by si auta víc." Přišlo mi, že autorka prozrazuje něco, co vědět nechci ani nepotřebuju. Navzdory tomu dávám 4 hvězdičky.
Pár moudrých vět jsem si pro sebe opsala.
Kniha je velmi laskavá a hladivá. A není to žádná sladká limonáda. Mukéš ani Alíša nemají lehký život.
Co udělá s lidskými osudy jeden lísteček se seznamem knih, to se v knize dočtete.
Kniha mě velmi oslovila z několika důvodů: jsme s autorkou stejný ročník, starala se o nemocnou maminku, hledala sama sebe.
Terapií procházím několik let, na terapii tmou odvahu nemám.
Myslím, že mnohým, zvláště ženám ve středním věku, může kniha pomocí k odvaze vystoupit že zánětech kolejí, opustit nefunkční stav.
Velmi na mě zapůsobilo, že mělo Kristýna odvahu k hlubokém rozhovoru s otcem. No, přečtěte si to.
(SPOILER) Porovnání života v totalitním Íránu a v liberální Americe. Mně osobně hodně zasáhlo, když se Darja zamilovala a přesto zůstala věrná svému muži, protože spolu překonávali vysoké hory.
Krása rituálů a pevných rodinných vztahů.
Nejprve jsem se nemohla začíst. Pár lidí s Aspergerem znám a tak pro mě bylo zajímavé sledovat Dona. Jsem spíš úplný opak: řád mi dělá problémy a emoce mnou cloumají. Bavilo mě, jak u každého odhadnul BMI. A jak měl všechno vypočítává. A moc jsem mu přála, aby se zamiloval.