lidunka1
komentáře u knih

Hlavní postava je prototypem muže, který se bojí: vlastní zodpovědnosti, lásky a tím ničí druhým život. Mám dojem, že i dnes je mnoho lidí, kteří utíkají před sebou samými a jako životní druhy si volí zvířata. Postavy jsou všechny trochu ujeté a trudnomysné. To ale v severským oblastem patří.
"Muži bijí, trhají a sekání. A ženy míchají a míchají a míchají."
Určitě to nebyla moje poslední kniha od H.Mankella.


Knížka se čte jedním dechem. Sama se zajímám o psychologii a případ Sage byl pro mě velmi zajímavý. Také kniha krasně vypráví o síle přátelství. Nemůžu se dočkat druhého dílu.


Úžasný počin - smála jsem se a přesto mi bylo jasné, jak pravdivé a přitom dnešnímu člověku srozumitelné ty příběhy jsou.

Některé knihy jsou ukecané, tato je velmi úsporná a právě tím zřejmě člověka tak hluboce zasáhne.


Tuto knížku bych zařadila do červené knihovny. Čte se dobře - ale ty situace jsou tak nepravděpodobné. Já se vždycky musím smát, když on se najednou objeví na nádraží, když otec žije a nemá jinou ženu, tak jsou pak s matkou hrdinky na stará kolena šťastni. Myslím, že v životě to tak nefunguje.


Po21letech manželství vnímám, jak je obtížné, když hovoříte jiným jazykem než manžel a on není schopen tím vaším mluvit. Moc to bolí....


Všechny z vás, které zaujal rozhovor s mediálně známým P.Zbygniewem, bych chtěla povzbudit, abyste si přečetli rozhovory s P.Janem Rybářem Deník venkovského faráře.


Mně se knížka líbila. Umím se vžít do Marie, jak jí vadilo, že je jiná. Obdivuju ženy, které dokázaly ve své době žít jinak než se od nich očekávalo a využít svých talentů.


Pro mě už je pan Březina sázkou na jistotu. Psaní je svižné, příběh zajímavý.

Tak to byla soda. Kolik je žen, které se úplně obětuje pro druhé a zůstanou pak samy! Měla Símčina máma vůbec někoho ráda? Obětovat lásku, vzdělání, volný čas pro mámu? Já říkám: NE. Byla jsem nedávno v podobné situaci a to mám maminku milující. Totálně se obětovat pro druhé je myslím patologické. Kniha napsaná čtivě.


Knihu hodnotit nebudu. To, že syn je autista by mi nevadilo, ale že má ještě mámu fanatičku , na to už nemám. Doprčic, to někdo nemůže napsat něco milého a hladivého? Odkládám nedočtené a vracím do knihovny.


Tato knížka ve mně upevnila naději a vděčnost. Naději v to, že každý lidský život je cenný. Vděčnost za to, v jaké pohodě a hojnosti jsem vyrůstala já. Obdiv ke kněžím jako je Gregory Boyle.
Vypsala jsem si některé věty, které mě zasáhly přímo do srdce: Laskavost je ta nejmocnější síla.
"Žádný okamžik se nevrátí, máme proto povinnost všímat si všeho, co přináší potěšení a vede k radosti, máme to vytěžit z událostí celého dne."


Za mě velmi čtivé. Přemýšlím o hodnotách jako jsou inteligence, svoboda, mír, láska, bisexualita, žárlivost, pracovitost.
Pro sebe si odnáším, že láska bez věrnosti není celistvá.


Opravdu nechápu, jak může mít tato kniha, tak vysoké hodnocení. Za mě je to trojka z milosti


Tato kniha mě po Bibli a Enneagramu asi nejvíc ovlivnila a přiměla ke změně postojů.


Dobře napsané a pár myšlenek opravdu skvostných. "Pravá láska nám pomáhá stát se nejlepší verzi sebe sama." Takovou jiskřivou lásku, která jde čím dál víc do hloubky by si asi přál zažít každý.


Není to žádná hlubokomyslná literatura, ale autorka je jako výborný řemeslník: používá kvalitní materiál, staví poctivě a svědomitě. A nemůžu jinak, než se hned pustit do dalšího dílu.


Poté, co jsem dočetla knížku Olivovník od L.Riley se tohle nedá číst. Na začátku vášnivá líbačka Hanah s cizím mužem. Pak překlad "s kovovými nohami" a stačí to k tomu, že knihu odkládám. Upřímně nechápu, jak může mít tak vysoké hodnocení. Za mě 60%.


Kniha je velice dobře napsaná. Prolínají se tu dvě dějové linie. Moc se mi líbí, že postavy nejsou černobílé. Byla to jedna z těch knih, která mě tak vtáhla do děje, že jsem se nej těžko vracela do reality. A naví jsem si uvědomila, že samotářka rozhodně nejsem a bez přátel bych chřadla.
