Lienilda komentáře u knih
Myslela jsem si, že v knize už mě moc překvapení nečeká, když jsem byla před časem na přednášce. Ale hned začátek o plavbě do Českých Budějovic na přednášce nebyl a přitom je tak perfektní :) Super knížka pro odreagování, prošpikovaná historickými zajímavostmi a souvislostmi. Doporučuji.
Příběh se začíná hezky zamotávat a dozvídáme se docela dost nových informací. Nakreslené se mi to taky moc líbí, i když "Ateliér špičatých klobouků" jen tak něco nepřekoná. Už teď jsem rozhodnutá, že tuto 20. dílnou sérii Zaslíbené Země Nezemě, pokořím.
Nikdy jsem si nemyslela, že budu číst mangu. A je to tady, už mám rozečtenou třetí. Jako začátek velmi slušné, i když občas dost drsné, takže bych doporučila spíše až teenagerům, mladším ne. Hezky nakreslené, jsem zvědavá kam se příběh bude ubírat dále a co se ještě vyklube z Mamá.
Rychlé a hezké čtení. Příběh mě přiměl zamyslet se nad mojí vlastní knihou výčitek. Děj plynul pěkně jako voda a kniha skončila přesně tak, jak jsem od začátku očekávala a jak se to asi líbí většině čtenářů.
Úžasné a výjimečné!! Dějiny udatného českého národa jsem viděla jako ty 3-5 minutové zpracované díly na České televizi, potažmo v ivysílání. A když jsem pak zavítala na výletě s rodinou do Krnovského muzea, kde byla zrovna výstava tohoto obřího leporela, musela jsem si ho rovnou i koupit. A bylo to levnější než v online knihkupectví! Leporelo i výstava se mým dětem líbila, proto si teď rádi pouštějí na ivysílání ty krátké, vtipné a hodně stravitelné díly o naší historii. A já si zatím pomalu přečetla tuto událostmi nabitou knihu. Budu se k ní určitě vracet. Mohu jen doporučit.
Moc hezká a poučná kniha o koloběhu vody. K dodatečným informacím jsme se vraceli vždy až od konce kapitoly a povídali si o tom. Ilustrace Galiny Miklínové super. Hodně mi to připomnělo knížku Deník Vodnice Puškory od Ivony Březinové, která se také hodně týká vody. Četli jsme to asi před rokem a pamatuju si, že vodnice má nastoupit do školy k suchozemským dětem. Moje děti to hodně bavilo a bylo to dost vtipné. Tak tip pro ty, kterým se Kapka Ája líbila :)
Hezky a rychle se to četlo, důstojné zakončení série, ale ne nejlepší. Autor pořád nahazoval nějaké udičky, aby čtenář přehodnocoval hlavního pachatele, ale překvapivě jsem to uhodla už od začátku, i když to bylo nakonec trochu jinak než jak jsem si myslela. Za mě nejlepší knihou ze série byl Podzimní případ.
Asi moje nejoblíbenější knížka z dětství, i když Kája Mařík byl také dobrý (a 7 dílů mi vydrželo podstatně déle než Děti z Bullerbynu). Lisu jsem jako vypravěčku příběhu zbožňovala a přála si také žít v Bullerbynu a prožívat to co ona. V dětství jsem četla nespočetněkrát.
Teď jsem poprvé četla svým dětem a také se jim to moc líbilo. Knížku Pipi Dlouhou punčochu jsem neměla a ani filmy mě nikdy moc nebraly. Jsem zvědavá jestli změním názor, až se k ní s dětmi také časem dostaneme.
Fakt se mi líbí jak autorka píše, nejdřív Losos v kaluži byl dobrý, Panda v nesnázích je ještě lepší. Nejvíc vtipné mi přišly dialogy protkané Terezinými úvahami, které si pouze myslela. A hodně se mi líbily popsané Tereziny úzkostné stavy. A potom ten Králíček, haha :)
Moc hezká knížka, ze začátku mi to připadalo, že snad vím, kam to prvoplánově směřuje, ale ten obrat v půlce mi vyrazil dech, to se autorce povedlo. Jen se nemohu ubránit dojmu, že kdyby si na to nechala víc času, tak by to byla ještě větší pecka, jak jsem od ní zvyklá. Knihu vlastně měla napsanou během prvniho roku covidove krize. A mně vůbec nevadilo o tom číst. Na závěr ještě pochválím obálku.
Myslím, že jsem se o této knize a jejím pokračování dozvěděla z reklamy na Facebooku a přišlo mi to jako dobrý dárek pro mamku, které jsem obě knížky koupila i s nějakým přáníčkem a záložkou vyrobenou v Nepálu. Mamka si to přečetla a dala mi to také k přečtení se slovy, že "je to neřízená střela". Asi autorka :) a pak to pár let leželo u mě doma v knihovně, protože co si budem, pořád něco vychází a pořád je tolik možností. A když člověk nečte jen jednu kategorii knih, tak je prostě v pasti :)
A tak se na tuto knížečku dostalo až teď se Čtenářskou výzvou (Kniha nepřečtená z vlastní knihovny). Musím uznat, že Mysha byla opravdu v začátcích velice odhodlaná a přitom naivní. Hned zařídit pár dětem školu, byt, odcestovat zpět do ČR a v Nepálu přitom na ně nikdo denně nedohlížel. Nedivím se, že to dopadlo jak to dopadlo. Já bych se do toho zaprvé vůbec nepouštěla, za druhé to vzdala minimálně po druhé zradě. O to víc Myshu obdivuji, že to nevzdala a nakonec jí to nějak jede, i dětský domov i eshop.
Druhý díl si časem přečtu také, autorka psát rozhodně umí, i když na plný počet hvězdiček to zatím u mě není.
Filipova dobrodružství jsem dosud neznala, ale syn nedávno zmínil slovo "droga" a že teď o tom četli v této knize ve škole. Zajímalo mě tedy o čem to je a protože nějakou dobu ve škole i chyběl, půjčila jsem ji z knihovny. 5 kapitol jsme slupli na 5 večerních čtení.
Bylo to hezké (vlastně nehezké) seznámení s návykovými látkami a zjednodušeně co způsobují a jak se potom lidé chovají, seznámení se zdravým a nezdravým jídlem a jak jídlo putuje tělem. Kniha mě mile překvapila, je plná obrázků a obsahuje méně textu, takže ideální pro první stupeň základky nebo předškoláky.
To, že je kniha hlavně o rozvodu rodičů a dalších problémů, které se navalují na malou Natálku, jsem se dozvěděla až při čtení. Anotaci jsem asi četla dost nepozorně při půjčování v knihovně. Nezalekla jsem se a dočetli jsme to až do konce. I když to bylo dost často smutné a ilustrace se ztrápeným výrazem tomu nepomáhaly. Hlavně části o nástrahách pravého přátelství se mi líbily. Nevím jak moc to pochopily děti, asi částečně také. Ale závěr knihy mi nepřišel jako závěr knihy, jen jako konec kapitoly. Příběh podle mě úplně nebyl dotažen do konce a proto nedávám plný počet hvězdiček.
Líbilo se mi, stejně jako předchozí díly. Ale jelikož se slavnost Stříbrného večera táhne už přes tři díly, než vyjde další díl, asi už úplně zapomenu zápletku a motivace některých postav
Rowlingová je skvělá vypravěčka a počet stran mi naprosto nevadil. Užívám si to "pomalé" pátrání, výslechy, skvělé aktuální téma o trollingu na síti. Jen jsem to raději četla jako e-knihu a podle komentářů pode mnou jsem se dozvěděla, že v klasické knize jsou internetové chaty do několika sloupečků vedle sebe, aby to časově sedělo. Kdežto v e-knize to bylo všechno pod sebou, takže se člověk spíše domýšlel nebo si kontroloval podle zapsaného času jak ty chaty se prolínají. Chaty ve hře mě bavily. Až teda ten úplně poslední v e-knize naprosto nevyzněl, protože tam jsou sice 2 kratší rozhovory, ale dost důležité a časově se prolínající. Tím jak to bylo napsané pod sebou, místo vedle sebe, tak to naprosto nevyznělo.
Musím pochválit práci překladatele. Zajímalo by mě jak je v originále "Drek je sámoš a nuďáčí se" :) pár překlepů tam bylo a 2x relativně brzo po sobě, bylo zaměněno jméno Rachel a Robin. Ale to při takovém objemu knihy bez problému odpouštím.
Moc se těším až natočí tento díl pro seriál C.B. Strike, jak tam bude vypadat seriál Černočerné srdce i nakreslená hra.
PS: vztah Cormorana a Robin? na to začínám dlabat a užívám si to všechno kolem.
(SPOILER) Raději jsem si do čtenářské výzvy na téma "odehrává se za války" měla vybrat Slavíka od Kristin Hannah, lepší hodnocení a větší počet hodnotících lidí mě mělo varovat před Vážkou.
Spoustě čtenářům se to určitě bude líbit a četlo se to lehce, ale mně hodně vadila nereálnost a naivita románu. Všichni krásní, šikovní, téměř bez přízvuku a narazí jen na hodné Němce, popřípadě cizí zlé Francouze v okupované Paříži. Samozřejmě mám ráda dobré konce, ale tady toho bylo v celé knize skoro příliš.
Moc pěkná, zábavná. Děti poslouchaly předčítání se zaujetím. Potěšilo nás i pár větiček ve slovenštině a z olomouckého nářečí.
Toto ilustrované vydání jsem dostala už před více než rokem, ale dostala se k němu až teď. Zároveň teď při lednovém čtení jsem si pouštěla podcast "Neplecha ukončena", který je právě přibližně 8 kapitol před koncem Fénixova řádu a rozebírá dopodrobna jména postav, upozorňuje na zvláštnosti, různá propojení, náznaky nebo i nepřesnosti v překladu. Takže pokud jste milovníci světa Harryho Pottera, tento podcast rozhodně doporučuji :)
Ilustrované vydání je jako vždy nádherné, jen je škoda, že teď do projektu přibrali i Neila Packera, protože každý má naprosto jiný styl a více bych ocenila, kdyby kniha byla ilustrovaná jen jedním. Asi se mi víc líbí ilustrace Jim Kaye, ale i ty druhé od Neila Packera mají své kouzlo a mají drobnější charakter. Jinak je tato téměř 2kg kniha velká a nepraktická, já ji četla jen vsedě a ještě s polštářkem pod knihou. Připadala jsem si, jako bych před sebou měla starodávnou knihu zaříkadel.
Děj není potřeba představovat, jen že při prvním čtení před téměř 20 lety, mě jako první kniha z této série dost nebavila (hlavně již stokrát zmiňované Harryho nálady). Ale s postupem věku musím ocenit, jak je kniha úžasná a jak jsou krásně vykreslené lidské charaktery a pocity dospívání. Napsat knihu, která bude bavit děti i dospělé, na to je Rowlingová mistr.
Zezačátku mi trvalo se začíst, ale pak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. I přesto mi k hodnocení na plný počet hvězdiček ještě něco chybělo. Nevím, možná to bylo moc melancholické a obsahovalo hodně popisů přírody, které už mě tak nedokázaly zaujmout. Kniha Kde zpívají raci se mě dotkla více.
Nádhera, nádhera. Příběh nám začíná temnět a děj se rozšiřuje, s takovou to bude mít snad dalších 10 nebo více dílů. Nečekám, že by se zápletka dala ukončit během pár dílů.