Lilly4 komentáře u knih
Skvěle napsaná kniha, ke které se budete vracet. Pokud nejste komunista! Je to sonda nejen do zaostalé Kuby, ale i pokroucené duše bolševika, vše podané s lehkostí a humorem.
Nedočetla jsem. Prvními stránkami jsem se nemohla prokousat, pak mi vadila absolutní nelogičnost v chování Sarah. Nejhorší kniha od J. Moyes.
Na tuto knihu mám zvláštní vzpomínku..po přečtení jsem začala rodit. Bez obav! Bylo to v termínu a vše dobře dopadlo. :-D
Pro mě velké zklamání. Sice jsem čekala jednoduchý příběh a tady to v úvodu vypadá dobře, ale pak se napětí rozmělní a vlastně je to nevýslovná nuda, která by šla napsat třemi větami. Nic převratného se tam nestane, ve vnímání hlavní postavy se nic zásadního nemění, naznačené záhady zůstávají nerozluštěné. Dokonce ani není "zapomenutá", jen si lidé myslí, že zemřela v důsledku přírodní katastrofy. Velký omyl a ztráta času, ale naštěstí koupeno v Levných knihách. Nicméně také poputuje do antikvariátu, protože hezké na této knize je pouze jméno její autorky.
Dostala jsem knihu jako vánoční dárek.
Milý Ježíšku, byl to danajský dar a i když jsem se snažila, knihu jsem nebyla schopná dočíst. Putovala do místního antikvariátu jako dar (danajský, jak jinak). :-)
(SPOILER) Z počátku poutavá detektivka se časem promění v červenou knihovnu. Hlavní postava inteligentní a krásná dívka spí sama v domě, kde se vraždilo, vrah nebyl dopaden, je jasné, že něco v domě hledal a nenašel a s obětí se dobře znal. Dům má špatné zabezpečení a občas se ta "chytrá" Maggie zapomene i zamknout. Vrcholem všeho je, že když konečně přišla na to, co vrah hledal a byla to jasná stopa k jeho usvědčení, nejen že to nejde ohlásit na policii, což by udělal každý soudný člověk, ale jede si to ověřit do pohřebního ústavu uprostřed noci a zcela sama. Pohřbená v rakvi, přežívá proti vší logice a pár dnů po celém incidentu se již zvesela směje.
Čte se to dobře, ale je to ten typ knihy, po jejímž přečtení máte pocit, že vás podvedli a že to byla ztráta času.
Sebelhářku jsem ani nedočetla. Za erotické pasáže v první půlce dávám jednu hvězdičku, ale kniha poputuje o dům dál, mně by zbytečně zabírala místo v knihovně.
První třetinu knihy jsem si říkala, že by se spíše měla jmenovat Zaříkávač hadů..pravidelně jsem u ní usínala. Pak se děj přece jen rozjel a nechybělo ani obvyklé překvapení na závěr. Nicméně je to zatím autorčina nejslabší kniha z těch, které jsem četla.
Druhý díl už je trochu slabší, ale dává nahlédnout, jak si střední generace žen "zvyká" na krutosti mužů k ženám (brutální znásilnění Sultaniny sestry a ona v limuzíně cestou do nemocnice "zadržuje smích") a pomalu rezignuje. Saúdi a muslimové celkově jsou svým chováním, zvyky, náboženským zanícením mnoho století, ale spíše tisíciletí za vyspělou civilizací a vůbec nevěřím, že se to v brzku napraví, ačkoliv i ženy budou moci mít řidičák a otevřou se tam kina. Jejich náboženství jim přísně nařizuje žít ctnostně a mravně, ale o to větší to jsou nechutná zvířata v reálu. Nejhorší je, že tito "lidé" jsou v OSN a "bojují" za lidská práva a dokonce za práva žen ve světě! Peníze mají, zdá se, čarovnou moc.
Ještě pořád se z toho, co jsem četla nemůžu vzpamatovat. Sice tak nějak tuším, že je to tam pro ženu hrozné, ale příběhy popsané v knize (dívky brutálně zavražděné vlastními otci, hromadné znásilnění malé holčičky, kterou prodala její matka..) jsou absolutně nad jakoukoliv představivost a zcela mimo mé chápání.
Opět skvěle napsaná kniha, ale tak depresivní a smutná, že jsem její konec (osud Mirjam) oplakala a uklidňuji se "trudným" životem Jane Eyrové. Na knihu A hory odpověděly teprve sbírám odvahu.
Bohužel, podobně jako Lovec draků, i tady děj končí Talibanem. Ale v Afghanistánu se nežije dobře ani teď a podle odborníků jsou afghánští migranti ti nejhorší...neochotní se přizpůsobit, s násilnickými sklony, ve vztahu k ženám nepopsatelně odporní.
100%
Kniha je velmi zajímavá v tom, že popisuje i stinné stránky Bettyina života, o kterých ona taktně mlčí. Její první manžel byl hrubián a násilník, Betty byla mnohem inteligentnější a průbojnější než se sama popisuje atd. Nejzajímavější a dost frustrující je pro mě informace, že život v Americe ve 40-tých letech připomíná život v ČR v 90-tých (myčky nádobí, sušičky, sekačky na trávu, atd.).
Toto je jedna z mála knih, které snad ani nemusím mít v knihovně. Četla jsem ji před pár lety a stále si ji pamatuju. Je to tak silný příběh...a pro mě tak poučný a zajímavý, ale zároveň depresivní, že se mi vryl do vzpomínek a už nezmizí.
100%
Knihu oceňuji hlavně proto, že mi poodhalila GD jako intelektuála. Dost mě překvapilo, že ho francouzští kritici ztrhali za komedie natočené s Pierem Richardem. Já je považuju za fantastické..Kopyto, Otec a otec...Podle nich byla ostuda, že hrál v něčem tak plytkém! :-D
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Za zmínku stojí, že umřela v nemocnici na mužské části chirurgického odd., protože se s ženami-pacientkami se nesnesla.
Adina byla okouzlující, talentovaná a vtipná, ale taky velmi složitá osobnost, která byla až do konce svého života ostrá jako břitva, náladová a nespokojená.
Liane Moriarty se zařadila na třetí místo mých nejoblíbenějších spisovatelek hned za J. Austin a B.McDonald. Každá její kniha je úžasná, skrývá své tajemství i poselství. Pevně doufám, že se dočkám překladu všech jejich knih.
Je to hodně podobné Sedmilhářkám, ale bez toho napětí a překvapení na konci. I forma vkládaných monologů/komentů se tu opakuje.
Do knihy se mi, bohužel, vůbec nepodařilo začíst. Joanne Harris tak pro mě zůstává víceméně "úspěšnou autorkou jednoho bestselleru".
Většina knih, ale i filmů ověnčených různými cenami, jsou takové ty tragické, smutné, poukazující na špatné lidské vlastnosti, temná období. No já to mám naopak. Podle mě je nejtěžší napsat knihu nebo scénář plný laskavého a inteligentního humoru, který následně ocení celé generace. Betty McDonaldová tohle umí na jedničku. A i přesto, že měla na farmě těžký život, mizerného manžela (doporučuji přečíst si knihu Hodně smíchu a pár slz), ona o tom dokáže vyprávět s humorem a nadsázkou. Nelze než ji obdivovat.