Lily101 komentáře u knih
Na jednu stranu dobrá kniha, která na knižním trhu svým obsahem nejspíš chyběla. A ano, párkrát jsem se při čtení pousmála (v dobrém slova smyslu).
Na druhou stranu hodně “podkopává” roli ženicha na svatbě i přípravě (pokud platí nevěstini rodiče svatbu, což je ve větší či menší míře přežitek, tak možná se to dá v jisté míře pochopit, ale když si ji platí snoubenci sami, tak mi to přijde dost zvláštní a velmi nespravedlivé vůči ženichovi, neb je to i jeho velký den). Dále je trochu na pováženou to, co se píše o závěti na straně 182 (víc se k tomu raději vyjadřovat nebudu, neb je to na déle a toto má být knižní recenze, nikoliv hodnocení souladu s českým právním řádem- je to překlad, ale text se občas vymezuje vůči tomu, že takový zvyk je jen v Americe a u nás v ČR nikoliv, takže snaha o aktualizaci tam prostě byla a je)-k tomu tedy při hodnocení nepřihlížím, neb je to spíš nešťasně napsané (působí to dojmem, že to chtěl překladatel napsat co nejstručněji, aby náhodou nešlápl vedle, což se mu nedopatřením trošku povedlo).
Obecně četby této knihy nelituji. Dozvěděla jsem se spoustu nového. Před četbou knihy jsem považovala výběr snubního prstenu i samotné zásnuby jako dost náročnou záležitost, ale ve skutečnosti je to snad ještě náročnější (přiznávám, že v prstýncích nejsem odborník) a některé záležitosti, které dle knihy řeší spíš muži, si asi vezmu na starost já. Kniha obsahuje pár praktických rad i “cvičení”/úkolů (např. jak vybrat správně svědka pro muže, které hosty pozvat a které nikoliv atd.), jež jistě také se snoubencem-nečtenářem vyzkoušíme, ačkoliv termín svatby zatím máme za více než rok (a již nějaký čas od samotných zásnub uplynul). Doporučuji přečtení knihy i nevěstám, ať si udělají představu, co jejich milý prožívá, co mu mohou svěřit za úkoly (např. zasedací pořádek je dle knihy spíše mužskou záležitostí), protože věřím, že nevěsty, které
považují svatební hostinu i následnou párty za alfa a omegu všeho a svatbou až nezdravě “žijí”, výše uvedené skutečnosti vědět nemusí, jak jsou jaksi pohroužené do svatebních příprav, které nejsou vždy snadné, ani když svatební oslavu neprožívají a drží se při přípravě striktně “na zemi”.
Shrnutí: Za snížení úlohy ženicha musím ubrat jednu hvězdičku, neb mi přijde, že toto hlavní poselství protkané knihou je nerovnoprávné a nespravedlivé vůči mužům. Občas jsou některé ilustrace nadmíru komentované textem, byť je již z ilustrace vše zcela zřejmé; za to strhávám půl hvězdičku, avšak nakonec zaokrouhluji na čtyři hvězdičky (když zde není možné udělovat půlhvězdičky); to kvůli tomu, že někdo na muže myslel a vydal jim příručku ke svatebním přípravám, svatbě i manželskému životu (velice okrajově, ale když se nad tím jako žena zamyslím, tak by se mi to líbilo a domnívám se, že by v knize uvedené posílilo vzájemný vztah /v knize podkapitola: péče o vztah/).
Za mě zklamání. Asi jsem četla jinou anotaci v rezervačním systému veřejné knihovny, ale čekala jsem něco na styl “Všechno, co potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce” či něco na způsob autorova psaní. Vycházela jsem z toho, že autor nějakým způsobem píše a jeho styl psaní mi vyhovuje plus oceňuji danou hloubku, příp. i humor, v textu se vyskytující.
Ale toto byl přešlap vedle. Nevadilo by, kdyby kniha v českém jazyce nikdy nevyšla, ale oceňuji snahu překladatele, neb dle strany 220 nebyl překlad některých citací vůbec jednoduchý. Název knihy sám o sobě je hodně zavádějící. Ale jinak moje chyba, měla jsem číst anotaci zde a ne v katalogu veřejné knihovny.
Narážky na šedesátá léta (“Toto snad nezná jen ten, kdo v šedesátých letech nežil.” + v jistém smyslu slovní výsměch tomu, kdo žil v šedesátých letech a nezná danou citaci) už byly v nějaký moment vyloženě otravné a citáty mě oslovily tak dva (a to mám ráda zamýšlení nad skutečnostmi i hledání hlubšího smyslu). Jako bonus navíc pár nezáživných textů (a ty rádoby záživné mnohdy bloudí od tématu k tématu, takže výsledná hodnota textu pro čtenáře je nulová) a po pár citacích následuje popis jak k maturitě ve smyslu co který citovaný dělal, v jakém období psal atd.. Možná bych k těm medailonkům citovaných byla shovívavější, ale když se Vám líbí cca 2 citáty z celé knihy, tak Vás to prostě chtě nechtě ubíjí.
Naprostý souhlas s uživatelkou Anilkou13, která zde napsala: “ Jestli i tento velký autor vydá něco takového, pak může být spisovatel úplně každý.”
Uděluji dvě obligatorní hvězdičky autorovi za snahu, celému týmu potřebnému k vydání knihy (anglické i české verzi), překladateli (který to dle strany 220 neměl jednoduché) a příp. i jeho týmu (lidem, který mu s překladem citací pomáhal).
Taková hodně jiná “cookovka”. Knihu jsem četla neuvěřitelných pět dní, přitom knihy od pana autora obvykle přečtu za den až dva. Dloouho byl děj rozvleklý (první den jsem se s bídou dostala na 70. stranu, druhý den jsem přečetla jen 8 stran /kniha mě nebavila/ a až včera /kolem 180. strany/ konečně začínal nabírat děj spád tak, jak jsem u knih tohoto autora zvyklá.
Dějově mě kniha z větší míry spíš nudila, závěr mě v jistém smyslu zklamal (uspěchaný a asi i dost rychlý i extrémní /nikoliv ve smyslu nějakého násilí či tak, ale otočky o 360 stupňů místo např. 180 stupňů; moc razantní/). Obecně však autorovy knihy mám moc v oblibě a když mám přečtené ty dobré, tak holt nezbývá, než číst i ty méně dobré, pokud se chci něco od autora přečíst. Kvůli menší míře napětí, nucení se do knihy číst, byť od určité části knihy už se jedná o “cookovku”(napětí se stupňuje a drama eskaluje) jedná, závěr nezklamal/ani úplně nenadchnul, uděluji 3 hvězdičky.
Kniha byla opravdu čtivá a napínavá. Až na to, že mi hlavní “záležitost” knihy nesedí.
SPOILER: Stane se tragédie. V médiích se objeví jméno oběti a pár dní od tragédie se podaří jiné osobě vycestovat ze země na jméno oběti. To to nikomu nepřišlo na letišti zvláštní? Když zprávu o tragédii museli zaznamenat v médiích?KONEC SPOILERU.
V knize se vyskytuje jistý druh trestného činu, o kterém nerada čtu, ale zde to aspoň má smysl v rámci příběhu, což se mnohdy o knihách říct nedá. A další trestný čin (vražda) byl za mě poměrně brutální, tak pokud jste citliví na obojí výše uvedené, tak četbu knihy zvažte.
Suma sumárum recenze: O obsahu knihy rozhoduje výhradně autor/spisovatel, tudí z mé strany není součástí hodnocení. Hvězdičku musím ubrat za jistou praktickou nelogičnost jedné z nejstěžejnějších (ne-li nejstěžejnější) linie příběhu (viz SPOILER výše). Je to za mě zásadní na tolik, že je opravdu potřeba ubrat hvězdičku místo půlhvězdičky (a pak zvažovat zaokrouhlení, neb zde není možné hodnotit i s pomocí půlhvězdiček.
#prvnikniharijen
Už stříbrnými konci stránek ve Vás kniha vzbudí údiv. Coco Chanel byla ikonická a autorka si nejspíš stanovila za cíl vytvořit o významné ženské osobnosti ikonickou knihu. Povedlo se, klobouk dolů!
Přiznávám, že před čtením této knížky jsem o životě Coco Chanel nevěděla nic a hodně jsem se dozvěděla.
Kniha se zajímavou tématikou. Kniha, která se nečte úplně lehce, protože jde o život a občas pasáže v knize potřebujete rozdýchat.
Shoduji se s recenzentkami pode mnou, že knize ubírá psaní v er/sie-formě. Působí to opravdu lehce jako příručka a hůře se sžívá s hlavní postavou. Rovněž i psaní muselo být náročnější pro autorku, i když kdo ví?
Nejsem odborník (a nedisponuji zdravotnickým vzděláním), ale v min. jednom případě mi přišlo, že lékařské zprávy nesedí (na str. 118 je domluvena jiná léčba, avšak následující lékařská zpráva obsahuje stejné léky). Další nesrovnalostí je to, že od kadeřnice hlavní protagonistka nechce v žádném případě krátké vlasy a když jí kadeřnice ostříhá na mikádo, tak jí pomalu líbá ruce nadšením (str. 139). Chápu, že taková situace se u kadeřnice může stát, ale pokud miluji své dlouhé vlasy, tak nebudu z velkého rozdílu nadšená (mikádo je prostě sestřih s moc krátkými vlasy a vůči dlouhým vlasům a tedy velkému rozdílu…no, muselo to hlavní protagonistce hodně slušet). A do třetice; na straně 141 je špatně uvedené buď datum kontroly, nebo je text špatně chronologicky zařazen.
Pro mě nové informace, zásluhou knihy získané: Při tomto typu oné zlé nemoci se přibírá. A při tomto typu oné zlé nemoci je asi velmi pravděpodobné, že se nedočkáte svých potomků. Obojí je za mě šok a budu se s tím muset vypořádat v následujících dnech, neb jsem ani o jednom neměla vůbec tušení.
SPOILER: Vadil mi přístup hlavní protagonistky k nesouměrnému hrudníku. Kolik žen to má a musí s tím žít? To mají také podstoupit modelaci, jinak jsou nepěkné? Tím jde kniha trochu proti sobě s tvrzením v knize asi ani přímo nevyřčené, ale mezi řádky pochopitelné: “Mějte rádi své hrudníky, drahé ženy, ať už jsou jakékoliv.” Dále názor, že když si žena obleče šaty a podpatky, tak z ní muži šílí. Opravdu? Jestli to spíš hlavní protagonistka tak nevnímá, ale v obou případech jí to přeji. A od 35 leté ženy bych pochopila jiný přístup, než jaký uplatnila vůči Jiřímu. Chápu, že láska dělá divy, ale ve svém věku by již Klára měla pochopit, že o ni chlap dle jeho chování nejeví zájem a “nenahánět ho” či nepodstupovat nic hlavně pro něj. Nechci, aby to vyznělo jako odsuzování, ale prostě mi to “nesedí”. Ovšem na druhou stranu tleskám autorce,že z knihy neudělala sladkobolnou love story a tím neodsunula hlavní motiv knihy (nemoc) do pozadí. KONEC SPOILERU.
Milá útlá připomínka života. Zajímavě vybrané citáty, nad kterými, když se zamyslíte, tak zjistíte, že poselství jimi podané už znáte (sedí dle Vašich životních zkušeností), ale v hektickém životním tempu jste na ně pozapomněli a je dobře, že Vám byly připomenuty.
Kniha byla vtipná (a za mě ne ve smyslu “na sílu”) a bavila mě. Milá oddechovka, příjemná knižní jednohubka a současně jsem se i něco málo dozvěděla.
V části knihy, kdy se píše o “osmé” sérii Gilmorových děvčat, jsem neodolala a na dva díly se ještě dnes podívala a až pak pokračovala v četbě.
Jediné, co vytýkám knize, je to, že je to spís kniha Lorelei a ne Lauren, neb dle těch dvou dílů (ze čtyř), které jsem zatím zhlédla, je kniha psána Loreleiným stylem, což vzhledem k tomu, že Lauren Lorelei coby postavu nevymyslela, “jen” výborně ztvárnila v seriálu, není úplně fér vůči scénáristům “Gilmorovy děvčata”.
SPOILER: Měla jsem velký problém s tím, že Lauren vyvíjela velké úsilí o to, obsadit co nejvíc blízkých přátel i osoby z rodiny do seriálu (a to nejen tohoto). Toto ovšem není součástí hodnocení knihy. KONEC SPOILERU.
První psaná recenze někoho, na koho kniha nezapůsobila tak, jak by dle ostatních recenzentů měla.
Za mě první čtvrtina knihy skvělá a pak už jen patos v podobě příběhů stylu “Tam jsem potkal jednu paní a ta prala prádlo.”, na což následuje příběh, který Vám nic nedá a vlastně ho s místem, kde se stal, nespojuje zhola nic. Všechny běžné příběhy lidí nebyly špatné, ale co je moc, až skoro sentimentální nutnost vyprávět o něčem, co nikomu nic nedá, to je moc.
Líbilo se mi provázání měst a míst na známé osobnosti, jenže s ohledem na dobu jsem dost opatrná a je zapotřebí veškeré až lidové příběhy osobností přijímat kriticky, to jest ověřovat z jiných zdrojů. Dost (víc než bych kdy řekla) mě dostala v negativním slova smyslu první věta na straně 73 knihy, ve které se povídá o předávání naší země z mužské generace na mužskou generaci. V roce 1985 mi to už přijde odvážné tvrzení. Ale třeba se mýlím; přeci jen jsem v této době ještě nebyla na světě, tak co o tom můžu vědět, že?
Uděluji dvě obligatorní hvězdy autorovi i dalším osobám podílejícím se na vydání knihy za snahu. Půl hvězdičky přidávám za občasné milé slovo, které pohladí po duši, ale v konečném důsledku zaokrouhluji na dvě hvězdičky.
Od knihy jsem čekala dle názvu něco trochu jiného (měla jsem za to, že cílí na to, když člověk přemítá nad tím, co řekl v rozhovoru, který si dost možná už ani další účastník hovoru nepamatuje).
Mrzí mě, že kniha je velmi povrchní (“nakousnou” se v ní zajímavé “situace/případy”, ale následně autor bez řešení rychle mění směr nebo nabízí v jedné větě řešení stylem: “Musíte si na to přijít sami.”).
Na druhou stranu je kniha hodně vtipně napsaná (hl. začátek) a min. některé části textu mnou nějakým způsobem rezonovaly, takže klidně zkuste tuto knihu také přečíst a…uvidíte sami!
Bohužel mi kniha nepřišla vůbec humorná. I ta detektivka byla trochu nadnesená, co se žánrů knihy týče.
Dozvěděla jsem se ale něco o golfu a (snad) rady i tipy praktičtějšího rázu z úhlu pohledu advokátky a soukromého detektiva.
Jestli je autorka hrdá na to, jak daleko to dotáhla, tak já nemám daleko ke smíchu. Nesnáším konexe a brojím proti nim způsobem, že bych nikdy takovou práci nepřijala, ačkoliv bohužel nyní denně vidím, jak to ulehčuje život (jiný přístup,…).
Některé věci byly inspirativní, ale číst pořád dokola to samé (hl. profesní životopis autorky, což mi vzhledem k výše uvedenému min. z poloviny nepřipadá vůbec atraktivní) je ubíjející.
Kniha je psaná na americké poměry a rozhodně nedoporučuji číst mužům. Min. kvůli stylu podání, se kterým jsem také “bojovala”. Jsem vděčná, že jsem knihu dočetla (z prvu i postupem času stráveném čtením jsem myslela, že knihu budu muset odložit a rovnou dát do knihobudky-pomohlo mi asi jedině to, že knihy se snažím neodkládat nepřečtené a i “na sílu” je dočíst, byť už z tohoto principu nejspíš budu slevovat/mnohdy to za to nestojí a na světě je tolik knih a na jeden lidský život máme ne úplně hodně času/, ale až na “lepítka” u určitých pasáží (mnohdy myšlenky jiných), se ke knize vracet nebudu.
Po prvních 50 stranách jsem musela knihu na půl hodiny odložit, neb mi nesedl úplně styl podání. Po pauze už se kniha četla dobře, takže pokud budete mít problém zvyknout si na styl podání obsahu, nezoufejte ;-).
Mám dojem, že v ČR se dost “věcí” dodržuje (soudě dle mého okolí i recenzentů pode mnou). Za plnou cenu bych si knihu nepořídila, ale za 19,- to nebyla úplně špatná volba. Protože…aspoň se dozvíte, že to, co Vám přijde normální, zdaleka normální evidentně není a pár informací (konkrétně co jí želvy v oceánu a tabulka druhů plastů) si z ní odnesete.
Zajímavá kniha. Opravdu se vše trochu komplikuje zmiňováním vlastností, které na vás nemusí vždy sedět (jak zmiňuje recenzentka pode mnou), ale současně ten základ je asi pravdivý. Dost jsem se knihou dozvěděla nejen o chronotypu, kniha byla čtivá a jsem ráda, že jsem si knihu nakonec pořídila, byť jsem i přes slevu v rámci výrazné akce na knižní tituly u jednoho nejmenovaného knihkupectví, kdy kniha stála 49,- . Budu se k ní vracet.
Pozn. pro budoucí čtenáře: Nečekejte od knihy nic a budete nadšeni.
Já nemůžu jinak než dát plný počet hvězd. Za mě hygge kniha.
Nepořizovala jsem si ji kvůli digitálnímu detoxu, ale nějaké tipy a rady v této oblasti se přeci jen vždy hodí. Prostě jsem byla bez očekávání. Formát knížky (spíš knížečky) je opravdu malý a za plnou cenu bych si ji raději vypůjčila z veřejné knihovny, ale současně vím, že se ke knížce vrátím a za 19,- v akci to byla dobrá koupě (byť dle formátu byste na první dobrou řekli, že asi nikoliv).
Tato knížečka poskytla radu jedné z mých dobrých kamarádek a mě přivedla k zajímavým činnostem, které lze podniknout. A navíc mi byla “pohlazením na duši”.
Příjemná oddechová kniha. Pařížská ulice se vážně v knize vyskytuje nemnohokrát, ale okolí Vinohrad je mi dost blízké, takže mi kniha dost možná o to víc sedla.
Krátké povídky; pár na mě silně zapůsobilo, pár mě jich vyděsilo a pár mě vůbec neokouzlil. Toto je však subjektivní a nemůže být součástí hodnocení.
Na útlou knížku je tam vcelku dost chyb (občas nezarovnaný odstavec textu, což dost-i vzhledem k velikosti textu-vyčnívá a gramatické chyby), avšak to se stává a mám pro to pochopení.
Obálka knihy je úžasná a námět skvělý. Toto však také nemůže být předmětem hodnocení.
Rozhodla jsem se udělit knize tři hvězdičky. Trochu jsem se do čtení většiny povídek musela nutit(toto nemohu v rámci hodnocení zohlednit, neb je to subjektivní), vedlejší motivy se často opakovaly (asi kvůli autentičnosti, viz trhání borůvek), ale celkový nápad dobrý a autorce se vydáním knihy jistě splnil sen.
Dvě hvězdičky za snahu (obligatorní u všech mnou hodnocených knih) a třetí za to, co se těžko popisuje (Atmosféru? Milé pasáže knihy, které pohladí a zahřejí na duši? …).
Za mě nadšenost! Knih tihoto druhu od českých autorů je pramálo a když jsou správně užity právnické pojmy, je radost číst!
Thriller to za mě byl, ale spíš vesnický, než právnický (o právo v knize pochopitelně jde).
Nechápu, proč má kniha tak špatné hodnocení. Za mě perfektně popsané to, jak to ve velké advokátní kanceláři chodí (ačkoliv o tom sama nevím moc, ale dle obsahu knihy by to takto min. fungovat mohlo) a víc raději nenapíši, ať nespoileruji.
Dobrá knížka plná zajímavého obsahu á la náhled do budoucnosti a uklidnění, že není třeba se hroutit ze stárnutí.
Pár esejů mi nesedlo, ale ten zbytek byl skvělý. Nádherně provázané texty, básně, “citáty”, fotografie…až tak nějak nechápu, proč má kniha tak špatné hodnocení.Možná zaujme spíše lidi mladšího věku, protože ona nejspíš “cílová skupina” již všechno zná a dané zkušenosti má.
#prvniknihavbreznu2022