lisell komentáře u knih
Musím použít slovo roztomilá. Zaujala mě svým názvem, obálkou, netradiční velikostí a ve finále i obsahem. Francie dýchala z každé stránky a pro mě to byla příjemná oddechovka, kterou jsem četla v posteli, když jsem byla nemocná. Trošku mě vyděsilo, jak jsme si byly s hlavní hrdinkou podobné v oblasti workoholismu. Ale stejně jako ona, jsem i já pochopila, že žijeme jenom jednou a někdy je třeba udělat nepopulární rozhodnutí, které nám ale v konečném důsledku změní život k lepšímu.
Tahle knížka mi připomíná dívčí romány, které jsem hltala v pubertě. Jednoduchý příběh, kde do sebe všechno až moc okatě zapadá. Hlavní hrdina je princ snů z bohaté rodiny, který se úplně náhodou zamiluje do holky, která ho zbožňuje od první chvíle, kdy ho uvidí. Ale ruku na srdce, občas je fajn něco podobného přečíst, obzvlášť v této pesimistické době.
Za mě super knížka. Pohodová, humorná a hlavně čtivá. Hlavní hrdinka mi byla ze začátku dost nesympatická. Upřímně jsem myslela, že ji zakroutím krkem, aby se konečně probrala a přestala se chovat, jak rozmazlenej, línej fracek. Ale to mě na tom bavilo nejvíc, protože autorka mě maximálně vtáhla do děje a já se těšila na každou další stránku. Petra Jirglová vyprávět umí, což dokázala i svou první knížkou Letuška z economy, její styl humoru je mi neskutečně sympatický a pevně věřím, že bude v psaní pokračovat.
Já vlastně vůbec nevím, jak mám knížku ohodnotit. Dala jsem si chvíli, abych si po přečtení urovnala, jak na mě knížka zapůsobila a co ve mně zanechala. Jedno je jisté, nikdy jsem nic podobného nečetla.
Když se mi dostala do ruky, krapet mě vyděsila její tloušťka a drobná písmenka. Ze začátku jsem měla problém se začíst, ale pak už to šlo samo. Některé pasáže byly chaotické a musela jsem se vracet, abych si správně navázala postavy. Děj byl hodně zvláštní, ale možná právě proto se mi líbil a dokonce jsem se přistihla, že se v některých pasážích bojím a kontroluju, jestli mi někdo nestojí za zády.
Za mě horší než jednička. V některých pasážích jsem krapet usínala. Ale opět romantika, jednodušší čtení, ale pro odlehčení dostačující.
Skvělá knížka. Na začátku si řeknete aaa další fantasy still X-Meni, ale po pár stránkách vám dojde, jak moc jste byli vedle. Strašně se mi líbil styl psaní, to jak jsem s hlavní hrdinkou všechno prožívala. Jak jsem ji v jednu chvíli dokázala nesnášet a zároveň mi jí bylo líto. Miluju knížky, u kterých zapomenu na svět kolem a nechám se pohltit dějem. Tohle přesně pro mě Meta byla, můj unik z reality do světa lidí se super schopnostmi, o které nežádali a ve své podstatě z nich ne všichni mají radost..
Na Markétu Lukášovou jsem narazila úplně náhodou a jsem za to nesmírně ráda. Tohle je první knížka, kterou jsem od ní přečetla a jelikož nemám srovnání jejích předešlých, za mě super. Pohodovka, která se velice snadno čte. I přes střídání časových linií jsem se neztrácela a musím říct, že v některých pasážích mne autorka i napínala :) takže za mě 4 z 5 :)
Moc mě to mrzí, ale knížka je za mě velké zklamání. První polovinu jsem vyloženě protrpěla..když už to konečně vypadalo na nějakou akci, tak byl konec příběhu. Autorka měla promyšlený svět Krásek do nejmenšího detailu, ale za mě bylo zbytečně zdlouhavé popisování nepodstatných věcí na úkor svižného děje.
S touhle knížkou jsem měla ze začátku trochu problém. Tak nějak jsem se nemohla dostat do děje. Vše bylo na můj vkus dlouze a nezáživně popisováno. Přiznám se, že jsem ji na pár měsíců odložila a vrátila se k ní po nějaké době a jsem za to ráda. Od poloviny knížky se konečně příběh začíná zamotávat a dostává zajímavou zápletku. Líbí se mi, že autorka pohlíží na svět démonů, upírů a čarodějnic zase jinou formou, než jsme z podobných žánrů zvyklí. Jsem zvědavá, jak se jí tajemství, které začala odhalovat v prvním díle, povede rozplést ve dvou dalších pokračováních. Pevně věřím, že už nebudu muset přetrpět zdlouhavý začátek a příběh naváže na svižné tempo, kterým končil první díl.
Sestry Springovy jsou pro mě velkým zklamáním. Děj byl pro mě nudný, bez nápadu a akce. Náznak zápletky je až na samotném konci knihy. Ve srovnání se sérií After hodně slabé.
Knížka je na můj vkus psána zvláštním, místy až chaotickým, způsobem. Musím říct, že jsem byla zklamaná. Myšlenka super, ale podání horší. Dost často jsem se přistihla, že vlastně nevím, co čtu, jelikož jsem byla myšlenkami jinde...tohle je bohužel známka toho, že knížka mě nevtáhla a u čtení jsem se chvílemi dost nudila.
Pokud chcete něco nenáročného, milého a milujete Dánsko a jejich Hygge styl, sáhněte po téhle knížce. Navíc díky malému počtu stran je kniha přečtená hned, takže pokud před sebou máte delší cestu vlakem či autobusem, sáhněte právě po téhle knize
Za mě trochu nezvyklí styl psaní, na který jsem si musela zvyknout. Jinak příběh zajímavý a čtivý, ale měla jsem trochu jinou představu, proto pouze 3 hvězdy.
Asi jsem měla trošku větší očekávání. Myslela jsem si, že budu více napnutá a třeba i vystrašená. Je škoda, že zhruba v polovině už bylo jasné, jakým směrem se bude děj ubírat. I tak se mi kniha ve finále líbila a chtěla jsem vědět, jak to se všemi postavami dopadne.
Z řádku v téhle knize mrazí..nedokážu si představit, že takhle někdo může žít a přežít. Hodně silné čtení
Já mám autorku strašně ráda. Na každou její knížku se těším a čtu ji s chutí. Ale přidávám se k ostatním, když řeknu, že Desátý kruh řadím k těm slabším. Nevím proč, ale nějak mi chyběla jiskra, díky které její knížky nemůžu odložit a hltám každou další kapitolu. První půlka knihy mi přišla rozpačitá a těžkopádná. Ale konec pro mne opět napínavý.
Asi budu opět vystupovat z řady, ale mně se druhý díl prostě líbil. Ano, prvních cca sto stránek byl děj trochu těžkopádný, ale pak už to frčelo a za mě super. Krev a med se mi četl stejně dobře jako Holubice a had. Vyhovovalo mi, že se děj tolik netočí jen kolem romantické linky Lou a Reida a dostali prostor i jiné postavy, včetně několika nových. Asi jsem divná, ale nepřišlo mi, že by se jednalo o výplňkovou knihu. Akce bylo dost, námět super a jsem hodně zvědavá, jak autorka celý příběh zakončí. Jednu hvězdičku strhávám za to, že budu muset ještě čekat na trojku. Těšila jsem se, že po dočtení už budu moci uzavřít, ale nedá se nic dělat.
Děj nás zavede do doby před 2.světovou válkou. Co bylo pro mě hodně zajímavé je, že jsem do přečtení knížky nikdy neslyšela o Geertridě Wijsmullerové, jež byla holandská odbojářka, která spolu s několika dalšími lidmi zachránila přes 10tis dětí, z nichž byla třetina židů. Nebála se postavit samotnému Eichmannovi, jen aby z Rakouska dostala co nejvíce židovských dětí. Baví mě knížky, jež čerpají ze skutečných událostí. Obzvlášť, když se o těch událostech dozvídám poprvé. Co mě u téhle knížky naopak vadilo, byl krkolomný styl psaní a to hlavně v první polovině. Stávalo se mi, že jsem musela větu přečíst několikrát, protože se mi kontext ztrácel v příliš dlouhém souvětí. Jako plus vidím netradiční zakončení knížky, protože každému nechává prostor na vlastní verzi příběhu.
Klasický romantický příběh s tématem lásky na první pohled. Máte-li rádi pomalé zamilované romány a chcete knížku, u které nemusíte přemýšlet, prostě jen číst, držíte tu správnou.
Za mě dávám plusové body dvojímu stylu vyprávění, jak z pohledu ženské tak mužské hlavní postavy. Tři hvězdičky dávám proto, že je dle mého hodně předvídatelný konec a musím přiznat, že místy jsem se u příběhu nudila a nutila se číst dál.
Asi jsem divná, ale mně se kniha četla dobře. Zajímavý a neotřelý námět, který se mi vryl pod kůži. Bylo velice osvěžující, že i když kniha je z období 2.světové války, netočí se přímo kolem židovské otázky.
Pro mě je znakem dobře sepsaného příběhu to, že ve mně dokáže vyvolat emoce a tady jsem brečela, smála se i tajila dech.