Literarytwins komentáře u knih

Líbila se vám Dedička ruže? Ano? Tak ihned sáhněte i po Zlodeji tulipánu! Pokud jste si mysleli, že to Majka už nemůže posunout dál, tak to znovu dokázala a já si říkám, že závěrem série už to snad dál posunout ani nejde. Ale je mi už teď naprosto jasné, že se mýlím.

Prej romány pro ženy... já u těchto knih snad pomalu ani nedýchala a hltala jsem každý jeden odstavec. Tohle totiž není jenom romantika. Je to obrovský koktejl emocí, akce, vzrušení, záhad, křiv a lží, navíc kromě akce zde ochutnáte i prvky sci-fi a myšlenky vám budou v hlavě vířit rychlostí uragánu. Sice se zde jedno mé podezření potvrdilo, ale i tak vám můžu říct, že já nevím... Já prostě nevím! Mám asi tak dva miliony teorií. Podle mě totiž v jistý okamžik může vyjít najevo, že je skutečný padouch snad kterákoliv postava. Čekám to opravdu od těch nejméně předvídatelných a mám popravdě strach, co se tam ještě zvrtne a neskutečně bažím po odhalení finální pravdy.

Co se týče hlavní hrdinky Violet, troufnu si říct, že věřím, že by mě v jiných knihách asi dokázala pěkně točit a pilo by mi její chování krev, ale tady? Bože, jak jsem se s ní sžila a prožívala její dilema. To, jak bojuje s volbou mezi povinností a tím, po čem ve skutečnosti její srdce prahne... Jsem velká fanynka dua Brooks&Violet. Jejich chemie je neskutečná, avšak ale i zde mám stále jedno čoko bystře na pozoru.

V této knize totálně miluju Joy. Její přímočarost, komentáře a "nezaujatý postoj" krásně podkresluje celý děj a posouvá samotnou hlavní hrdinku zajímavými směry.

Popravdě jsem se žádné knihy nemohla tolik dočkat a zároveň neměla takový strach si jí přečíst, jako bude závěr této série, mám strach, co se ještě stane a nejvetší strach mám z toho, až to dočtu a opustím tento naprosto jedinečně vystavěný zapeklitý příběh, který doufám za sebou nezanechá mé rozdupané srdce.
P.S.: Jsem všema deseti, aby šla tato série do CZ překladu pro ty, kteří si netroufnou číst ve slovenštině.

1 13.08.2023

Kdyby recenze mohla začínat gifem, v tomto případě by to byla žena s ušmudlaným obličejem od sazí, šokovaným výrazem a doutnajícími konečky vlasů. Přesně tak nějak asi vypadám po dočtení Dedičky ruže. Tato mladinká slovenská autorka se toho totiž rozhodně nebála a vhodila do československého literárního světa neskutečnou bombu. Dlouho jsem kolem této série tančila a dle ohlasů veřejnosti jsem od ní měla dost vysoká očekávání. V tomto případě byla mnohonásobně naplněna!

Autorčin jedinečný styl psaní vás pohltí hned od prvních stran příběhu, který vás ihned lapí do svých spárů. Nečekejte nějaký pomalý rozjezd. Dědička ruže vás uchvátí svým nabitým a rozmanitým dějem, kdy akce střídá napětí a vše je protkané spletitou pavučinou tajemství. Stačilo pak, aby Majka vložila do literárního kotlíku špetku romantiky a dokořenila to pikantností a dílo bylo dokonáno. A ta neskutečná chemie mezi Violet a Brooksem?

Příběh Violet, která se vydává na cestu pomsty, kdy hodlá očistit jméno své rodiny a nastolit spravedlnost, ji dostává do velmi nebezpečných situací plných zvratů a šokujících momentů. Velmi brzy ji to dostane na rozcestí, kdy se musí rozhodnout mezi tím, po čem touží a tím, co se od ní očekává. Bude se držet na své honbě za spravedlností plánu, nebo podlehne svým touhám a vše se tak značně zkomplikuje?

Je libo notnou dávku boje, prostředí satanistické sekty, drogové dealeřy, intriky, či staré křivdy? To vše dostanete v tomto neskutečně nabitém knižním balíčku. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak samotná obálka s dokonalou ořízkou. Jednoduše smekám klobouk před Majkou. Pokud existuje láska na první přečtení, tak tahle kniha je toho důkazem. Troufám si říct, že Dedička ruže je rozhodně jednou z nejlepších knih, které jsem letos četla.

3 08.08.2023

Tak na tuhle knihu jsem se už podle obálky dost těšila, říkala jsem si, že to bude super relax čtení po té sérii celkem drsných dark knih, které mám teď za sebou. Navíc po Pozvánce jsem si řekla, tohle přesně teď potřebuji a bude to super. Bohužel musím říct, že jsem asi i od té oddechovky čekala podstatně víc.

Životní příběh obou hrdinů nebyl špatný a vlastně ani celkově dějová linka knihy, líbilo se mi prostředí, do kterého byla kniha zasazena. Jen mi přišlo, že se mi tak dobrou třetinu čtení hrozně ten děj táhnul. Ocenila bych svižnější tempo a možná trošku dynamičtější děj. Na příběhu za mě byl nejlepší asi Donovan (i když v poslední čtvrtině i on ztratil značně na kouzlu). Moc jsem nepochopila celkově plytkou situaci ohledně Autumnina otce, tak nějak to vyšumělo do ztracena. Trochu to zachraňovala postava Buda.

Zápletka knihy je opravdu velmi předvídatelná, zde asi velké překvapení nečekejte, musím ale přiznat, že jsem nečekala, jakou formou k ní dospějeme. To byl asi tak jediný opravdu velmi překvapivý moment této knihy.

Co se týče ero scén, tak se ve mně dost mísily pocity. Připadala jsem si jako na horské dráze, chvíli naprosto super a chvíli jako pro naše maminky, či babičky.

Suma sumárum to úplně zlé nebylo, ale rozhodně jsem od autorky čekala více a za mě Touhu řadím spíše mezi její slabší díla.

3,8

2 03.08.2023

K návratu za Handlířem jsem se poměrně dost dlouho dokopávala, nicméně jsem vážně ráda, že už mám přečteno a nelituji. Nebudu vám ale mazat med kolem pusy, dost dlouho mi trvalo, než jsem se dokázala pořádně začíst. Asi za to může má averze k dlouhým popisům čehokoliv. Popis Jinosvěta mě úplně dvakrát nebavil, alespoň v první třetině knihy rozhodně ne.

Co mě ale čtenářsky rozpumpovalo, byl příchod Temperance na scénu. Ten mě bavil moc a ihned i podmanil mou pozornost, miluju její hlášky a celkově její působení v knize. Další, kdo tomuhle dílu dodal na kouzlu hodnocení, byl samotný Desmond. Já ho prostě miluju, navíc ty jeho "touch her and die" vibes naprosto žeru! Co se týče samotné Callypso, říkám si, kolik by vždy ubylo v knihách problémů, kdyby spolu hlavní hrdinové uměli adekvátně komunikovat a nezatajovat si věci...

Celkově knihu hodnotím dost vysoko, byť byl rozjezd celkem pomalý a kostrbatý, druhá polovina nabitá napětím a zvraty to rozhodně zachránila a nemálo mě navnadila na "velké finále" série. V tomhle případě mi ani nevadilo, že onen "padouch" nebo alespoň jeden z nich byl dost lehce prokouknutelný.
4,5/5

2 14.07.2023

Dnes tu pro vás v těchto horkých letních dnech mám recenzi na jednu z nejvíc hypovaných knih cz bookstagramu tohoto léta a senzaci TikToku od Eleny Armas. Slyšela jsem na tento příběh odevšad jen samou chválu a dost jsem se na knihu těšila. Bohužel jsem od ní měla asi na tomto základě až moc vysoká očekávání.

Ne rozhodně to nebyla špatná kniha, ale já jsem opravdu čekala tak nějak asi trochu víc. Měla jsem první třetinu knihy celkem problém se začíst, protože mi přišlo, že se tam kromě myšlenkových pochodů Cataliny snad nic neděje. Samotná hlavní hrdinka mi přišla neuvěřitelně trhlá (což místy bylo vtipné, přiznávám) a asi to dost patřilo k jejímu původu, přece jen Španělé jsou považování společně s Italy za dost temperamentní národ. Nicméně na to, jak byla vzdělaná a chytrá, tak byla také bohužel neskutečně v některých věcech zabedněná a místy mi to už dost vadilo.

Aaron byl na druhou stranu absolutní zlatíčko a hned bych si dala říct, jeho nešlo totiž nemilovat! V momentě, kdy se děj začal odehrávat v samotném Španělsku, už mě to díky bohu chytlo víc. Tohle je ale první kniha, u které si troufám říct, že by mě asi mnohem víc bavila, kdyby byla zfilmovaná. Taková vtipná večerní letní komedie s dobrým potenciálem. I když v tomto případě to nemělo moc daleko spíš k telenovelce.

Autorce však dám určitě ještě šanci a do dalších knih půjdu rozhodně s větší nadsázkou.

09.07.2023

První literární výkop slovenské autorky Ronnie Eight nám přináší romantický příběh zasazený do prostředí módního průmyslu. V čele s hlavní hrdinkou Brooklyn poznáváme, že profese modelky není zdaleka tak ideální, jak by se na první pohled mohlo zdát. Brooklyn je lapena nekonečnou smyčkou falše, velmi náročných kritérií a zhýralostí módního odvětví. Rozhodně to není práce, po které by její srdce nadále toužilo, jenže se bojí splnit si své skutečné sny. Nechce totiž přijít o tak pracně vydřený honorář, slíbila si, že už nikdy nechce znovu zažít chudobu. Jenže díky své vášni k fotografování a snaze splnit si byť jen částečně své sny, setkává se hned s několika zajímavými lidmi, kteří jejím světem otřesou do základů. Zvládne to Brooklyn a vyjde z toho se vztyčenou hlavou? Nebo se její cesta promění v boj o holý život?

Zpočátku jsem měla poměrně značný problém začíst se do děje, později jsem přišla na to, že to bylo samotnou Brooklyn, která mi jako hlavní hrdinka moc nesedla. Chvíli jsem ji i podezřívala z bipolární poruchy. Místy působila až hystericky a dost nevyrovnaně, vzápětí vše bylo zalité sluncem a poletovali kolem ní jednorožci. V některých pasážích na mě působila zase velmi "uvzdychaně". Další z věcí, které knize moc nepřidaly byly zdlouhavé popisy a přehnaná propagace lokálních tvůrců.

Ano, kniha rozhodně měla své mouchy a je na čem zapracovat, čímž se dostávám k samotné autorce, které si v tomto nesmírně vážím za její přístup a snahu se zdokonalovat. Co se mi na knize ale naopak velmi líbilo? Ta obálka! Velmi vydařená! Další, co připisuji Ronnie k dobru, je originalita samotného příběhu a s tím související zápletky (a že mě a mého Colomba jen tak něco v ději nepřekvapí). Líbily se mi moc i vedlejší postavy, především pánské zástoupení a také samotná Ainsley byla skvělá. V neposlední řadě oceňuji nápad problematiky plýtvání v dnešní době. Příště bych však i v tomto směru ubrala co se týče jejího zmiňování v samotné knize na úkor dějové linky.

Ano kniha měla své mouchy, ale rozhodně měla i své značné klady a věřím, že se v dalším díle máme rozhodně na co těšit.

04.07.2023

Vi Keeland patří mezi stálice. Sice její tvorba patří do té vanilkové kategorie, kterou u mě v recenzích najdete. Přeci jen nemůžu číst neustále takové prasárny, občas to chce zcela jednoznačně také odlehčit a oddechnout si.

Pozvánka od Vi Keeland mi přesně toto dopřála. Knihu jsem zhltla, krásně se četla a než jsem se nadála, dočítala jsem epilog. Bavila jsem se hned od prvních dvou kapitol. První setkání hlavních hrdinů bylo vskutnu originální a moc se mi líbila jejich vzájemné pošťuchování již od prvních slůvek. Můj vnitřní Colombo sice odhalil zápletku snad v první možné sekundě, kdy to bylo možné, podotýkám však, že i přesto mě Vi Keeland dokázala překvapit. Některé věci jsem přeci jen nečekala a to, že těch tajemství bude o něco víc! Rozhodně této knize dávám palec nahoru na celkový námět, za oba hlavní hrdiny i prostředí, ze kterých pocházeli. Stellinu rodinu bych si však s radostí nechala ujít. Naopak Hudsonova byla naprosto boží, v této knize jsem si neskutečně oblíbila i postavy Olivie a Fishera. Další plus připisuji tomu, že nejde o klasickou otřepanou office romanci šéf-sekretářka.

A teď si trošku sundáme ty růžové brýle a pojďme si říct, že mušličku bych možná ještě rozdýchala, ale vážně nechci znovu už číst "Přirazila ke mně boky a já sál a srkal,"...SRKAL? Pojďme si příští knihu prosím užít bez mušliček, srkání a bytelných údů Ubrala bych i trochu těch miláčků,kteří se dostavili v hojném počtu a poměrně brzy.

Kdo ale hledáte něco fajn ke čtení, hezkou romantiku a také dávku humoru tak směle po Pozvánce sáhněte

4,5/5

3 30.06.2023

Skye Warren vtrhla svou knihou Pěšec na náš trh erotické literatury a zaujala poměrně veliké množství zdejších čtenářů, mě nevyjímaje. Její příběh byl poměrně originální a krásně ho osvěžovalo zakomponování řecké mytologie a šachové tematiky. Jenže jak jsme prvním dílem vyjeli na horské dráze vzhůru, Jezdec mě zase hodně rychle vrátil nohami na zem. Byla to pro mě prudká jízda kvalitou dolů. Opravdu jsem doufala, že věží bychom se mohli na této cestě opět dostat vzhůru na vrchol a zachránit tak celkový dojem z celé série. Bohužel se však velké finále nekonalo. Naopak vozík z dráhy tentokrát zcela vykolejil.

Hlavní hrdinka Avery mi přišla, že je opravdu blázen. Nebylo tomu však z důvodů, kterých se sama obávala. V jednu chvíli tvrdila A a vzápětí konala B. Ze závěru Jezdce jsme čekali velkou zápletku a tajemství. Zhruba do dvou třetin knihy však čteme pouze myšlenkové pochody Avery doplněné o pokusy filozofování. Nic neříkající omáčka, která vás sune slimáčím tempem do konce. V momentě, kdy se tam konečně začne něco dít a my lapíme padoucha a odhalíme podivné a záhadné hlasy, Avery zasáhne a její srdce by s tím nedokázalo žít. A já se ptám, to jako vážně? Opravdu jsme celou knihu čekali na tohle? Zápletka měla poměrně slušná potenciál a celkově i nápad této série. Bohužel však zůstal absolutně nevyužitý. Autorka to podle mě ne úplně šťastně uchopila a výsledné zpracování tomu značně odpovídalo.

Největší korunu tomu už pak dodalo neustále omílané oslovení "Malá Panno". Ne už opravdu ne, děkuji, Gabrieli. A vzhledem k tomu, že jde o erotickou literaturu, vyjádřím se ještě k erotickým scénám, a to krátce. To bylo strašné. No, posuďte sami.

Tu druhou část rozptyluje jeho ruka, kterou mi sjíždí dolů po bříšku. Níž a níž, až k chumáčku chloupků, které mi narostly, co jsem ležela v posteli. Každodenní hygiena nezahrnovala holení a já si najednou plně uvědomím ten přirozený stav mého těla. Nezdá se, že by se mu to hnusilo. Jeho pták se mi opírá zespodu do zadečku, když mezi prsty probírá ty jemné kudrliny. Hladí mě bez naléhavosti, skoro jako nějaké zvířátko, jako by to mohl dělat celé hodiny, nebo dokonce dny.

Jediná škoda, že tato série má tak nádherné obálky. Za ni a za celkový prvotní nápad zápletky dávám body do hodnocení, zbytek pro mě bylo bohužel zklamání.

2 18.06.2023

Nebudu lhát po Koruně z kostí a zlata jsem váhala, zda budu s touto sérií pokračovat, protože mě třetí díl v sérii dost zklamal, dočetla jsem ho jen díky záchranné poslední třetině příběhu. Pak u nás vyšla paralelní série "Žár těla a ohně" a její první díl mě totálně uchvátil. Rozhodla jsem se tedy dát Casteelovi s Poppy šanci. Bohužel jsem četbou této knihy zbytečně zabila asi 12 dní a Válka dvou královen mě málem hodila zpět do mé čtecí krize. Pro mě to bylo dost utrpení, drtivá většina věcí tady prostě nefungovala. Celý tento příběh na mě působí dojmem, že autorka dostala za úkol natáhnout sérii co nejvíce. Pokud jsem se dříve tolik nebránila srovnání Armentroutové s Maasovou, tak dnes se tomu bráním zuby nehty. Maasová také píše bichle a ne jednoduché, ale série ona psát prostě umí, její knihy z ruky nedáte. U Armentroutové jsem dělala doslova cokoliv radši, než abych pokračovala ve čtení tohoto příběhu. A teď k tomu, co mi konkrétně vadilo. Do již tak složitého příběhu autorka dle mě přináší zbytečně další a další prvky a postavy, které jsou tam navíc a neskutečně dodávají ději na zmatečnosti. Ten, kdo čte sérii po delší době je pak doslova v "háji" jak baťa s dřevákama když dojde na Nyktose, Nektase, Malika a Maleca a to se tu nebavíme ani o spoustě generálů, vlků atd. Celou dobu se v podstatě nic kromě cesty za Casteelem a dobytí pár měst neděje. Pak tu máme nikdy nekončící otázky, co je vlastně Poppy zač a jakou mocí doopravdy vládne. Celou knihu bych pojmenovala "Deník paní Poppy", protože jako již v milionkrát zmiňovaném deníku slečny Willy i my objevujeme sexualitu hlavní hrdinky. A to mnohdy v naprosto nepatřičných chvílích. A čím to u mě autorka prohrála na plné čáře bylo to, že ona to opravdu udělala! (3) A když už to tam tedy zakomponovala, tak natolik trapně až se mi chtělo smát. V poslední třetině mi přišlo, že si autorka vzpomněla, že jde i o román a snažila se tam zuby nehty narvat tolik erotiky, až to bylo absolutně nemístné vzhledem k ději knihy. Bohužel i zde se setkáváme s tím, že opakovaný vtip není vtipem a kniha pro mě začala být místy i dost trapná. Nejhorší na tom všem jsou ale dvě věci. První můj prohřešek byl ten, že jsem vůbec po prvních dílech kdy uvažovala o tom, zda je lepší Rhysand, či Casteel, dneska bych za to zasloužila facku. O Casteelovi nechci po tomto díle snad ani slyšet, v mých očích zničená postava. A druhá nejhorší věc na tom je ta, že si stejně přečtu i další díly i když už teď vím, že budu neskutečně trpět, protože jsem zvědavá ženská a chci vědět, jak to dopadne že jo. Body v tomto hodnocení uděluji za poslední cca 2-3 kapitoly, které byly z knihy snad jediné plnohodnotné, dále za koncept celé série, ten příběh má neskutečný potenciál (kéž by to autorka napsala stručněji a jasněji a vydala méně dílů) a nakonec za obálku knihy. Přebaly knih jsou v této sérii prostě nádherné.

7 23.05.2023

Že Danielle Lori umí psát a její příběhy jsou velmi čtivé, o tom se tu snad ani bavit nemusíme. Na díl Christiana a Gianny jsem se velmi těšila. Bohužel jsem ale byla poměrně zklamaná. Ano četlo se mi to dobře, místy jsem se dokonce i dost nasmála. Chemie a přitažlivost mezi hlavními hrdiny doslova srší v každé jejich vzájemné interakci. Jenže bohužel mně tohle v knize asi nestačí. Christian Allister, potetovaný skvěle stavěný federál s mrazivě ledovýma očima a sexy vzhledem opředeným aurou nebezpečí? No kdo by ho nemiloval! Ano i já jsem si ho velmi oblíbila, kdo mi v příběhu ale moc nesedl, byla samotná hlavní hrdinka. Ano chápu, že (skvělé mafiánské) prostředí Cosa Nostry není procházkou růžovým sadem, ale za mě ji to neopravňuje k jejím činům. Její ostrý jazyk a humor byly super, ale její způsob, jakým se vypořádávala se svými "problémy" a to tak, že si dala lajnu, ne díky. Dobrovolné užívání drog mě v knihách fakt nebere a Gianna tak v mých očích celkem klesla. Nelíbil se mi ani v závěru knihy zbytečný nátlak na Christiana kvůli jeho poslednímu "tajemství". Dostat se k němu citovým vydíráním mi přišlo zbytečně, asi by se prd stalo, kdyby jí to řekl později sám, až by na to byl připravený. V mých očích byla celá kniha vystavěna pouze na temných minulostech hlavních protagonistů a jejich postupném odhalování. Co jsem v knize velmi postrádala byla nějaká větší akce a zvrat či zápletka. Do posledních stran jsem čekala, kdy už se něco stane, a ono vlastně nic nepřišlo. Příběh Nica a Eleny mě bavil tedy mnohem víc. Alespoň ne nic překvapivého. Nicméně s autorkou nekončím a na další díl, který je podstatně více vychvalován se velmi těším. Myslím si, že nám bude Christianův bratr mát rozhodně co nabídnout.
P.S.: V tomto díle trošku pokulhávala i korektura ...

2 16.05.2023

Ještě nikdy jsem od Jennifer L. Armentroutové nepřečetla tak rychle její knihu a všech 616 stran jsem si totálně užila. Jsem fanynka série Z Krve a popela (nebudeme si nic nalhávat zejména díky Casteelovi) a po třetím díle z této série jsem se celkem bála toho, co přijde. Velký hype, který kniha všude získala celkem vystřelila má očekávání a já děkuji všem, že jsem nakonec nebyla zklamaná. Ano je tu celkem dost podobností v příbězích, ale nevadilo mi to. Naopak čtení Ve stínu popela jsem si užila mnohem více i proto, že pro mě bylo už mnohem jednodušší zorientovat se v nádherném, ale trochu složitém prostředí, které tato autorka vytvořila. Z první poloviny jsem byla totálně odpálená, pak pro mě nastal chvilkový útlum, kdy mi lezla na nervy trochu Sera a bála jsem se, aby nebyla stejně na pěst jako Poppy. Chovala se místy trochu jako vzpurný fracek. A přichází mé oblíbené ALE! Naštěstí si to sedlo a rychle to zachránila. Její divokost a vzpurnost zavdaly spoustě dějovým zvratům, které jsou pro tento příběh klíčové. Totálně jsem propadla Nyktosovi (to jsem bohužel čekala :D) a jejich vzájemná chemie se Serou a jejich interakce byly skvělé. Moc se mi líbilo to, jak Nyktos hbitě reagoval na děj a v momentě, kdy všechno prasklo, nedal nic Sere zadarmo a hezky ji v tom vymáchal. Jsem velmi zvědavá na další vývoj jejich vztahu a moc jim fandím. Byť byly některé zápletky předvídatelné, knize nechyběly ani okamžiky, které nejednoho čtenáře překvapí a navnadí na další díly. Pokud milujete borce typu "sáhni na to, co je mé a zemři", Nyktos bude rozhodně váš muž! Já jen doufám, že tato série nebude mít sestupnou tendenci v kvalitě a Jennifer udrží laťku vysoko. Pokud milujete fantasy romantiku, Ve stínu popela je rozhodně kousek, který si musíte přečíst.

6 25.04.2023

Ještě dnes se z této knihy vzpamatovávám a úplně mi láme srdce psát další řádky, ale tohle je pro mě nejhorší kniha, kterou jsem od této autorky četla. L.J.Shen patří vždy mezi mé TOP oblíbené autorky a já do tohoto příběhu šla jak se říká "to je sázka na jistotu". O to víc jsem zůstala v šoku. Paradoxně absolutně nemůžu knize upřít to, že to bylo velice čtivé a místy jsem se i velmi pobavila. Čtivost, humor a možná i trochu ta obálka a příběh inspirovaný popelkou, to bych možná ohodnotila kladně a u toho také bohužel skončím. Podobnost námětu v Bad Cruzovi a Thorne Princess jsem našla poměrně brzy, byť to působí, jako že autorka vykrádá samu sebe, Thorne Princess byl naštěstí podstatně lépe sepsaný příběh uchopený za ten správný konec. Jinak mi brutálně nesedl ani jeden z hlavních hrdinů. Tennessee a její postoj k městu? Absolutně nechápu. Ano je hezké, že jí bylo jedno, co si o ní kdo myslí, ale to jak absolutně nesmyslně přilévala benzín do ohně /což v knize vlastně ani nebylo opodstatněné) jsem nepobrala vůbec. Totálně zbytečné a nepochopitelné vzhledem k její roli matky, kdy by se už kvůli synovi měla snažit o pravý opak i za cenu, že by měli žít jinde. Doktor Cruz Costello byl kapitola sama pro sebe, sakra dlouho jsem si musela zvyknout na kombo khaki kalhoty&knír v přirovnání "sexy samec" místního revíru. Dejme tomu ještě, ale jeho povaha? Jeho "koule" byly jako rozbitý neonový nápis v nočním klubu. Chvíli je měl, potom zase ne. Na jednu stranu miláček davu a maminčin mazánek a na druhé straně dává Tennessee ultimáta a v podstatě si vztah vyfňuká. Budiž mu připsány body k dobru za to, jak zmaloval fasádu Robovi a za to, jaký měl vztah se Bearem. Celkové rozuzlení přišlo tak jakoby odnikud a z ničeho nic. Ne nevěřím tomu, že se najednou se celé město a obě rodiny dobře vyspaly a začali se k Nessce chovat jako lidé a ne jako prasata. Za mě jedno velké zklamání a doufám, že se ničeho podobného u Leigh už nikdy nedočkám. Budu dělat, že se tohle nikdy nestalo.

5 21.04.2023

Také se vám stává, že když se ke knize vrátíte s odstupem času, vnímáte ji zase trochu jinak? Já to tak měla u Habibiho. Měla jsem možnost v rámci ambasadorství si tento cz překlad přečíst s předstihem a jsem za to velmi ráda. Možná k tomu přispělo i to, že mám ve slovenštině přečteného i Candyho a vím zase o chlup více, nicméně to byla znovu parádní jízda.

,,Ukážu ti svět bez cenzury" - Jak velmi pravdivé a absolutně trefné toto je. Máte rádi dark romance a nebaví vás otřepaná klišé ve stylu hrdinka potká hrdinu, jiskření, erotika, zápletka, bum happy ending, svatba, děti, stáří důchod a tak dále? Tak směle doporučuji sáhnout právě po Habibim.

Autorka vnesla na cz/sk trh svěží průvan. Tato její dark romance je absolutně nevyzpytatelná, plná napětí, humoru a originálních zápletek a dějových zvratů, které si s vaší myslí pohrají hned několikrát. Nečekejte žádný pocukrovaný a přikrášlený příběh o mafiánech. Habibi je všechno jen ne tímto druhem příběhu. Harry (alias HABIBI) je absolutně skvěle napsaná postava a neskutečný zmetek, který vás nejednou zvedne ze židle, ALE já vám garantuji, že si ho prostě zamilujete a propadnete jeho kouzlu. Není to žádný cukroušek, ale muž s temnou minulostí, která z něj vytesala nemilosrdného chlapa, jímž je dnes. Chlapa, který nemá zkreslené představy o světě a již dávno zahodil růžové brýle. Jeho temným zkaženým rájem totálně otřese hurikán ve formě Cassie, která se stane jeho literární svěřenkyní. Na oko byste nemohli najít větší protiklady, ale jak se to už říká, protiklady se přitahují, že?

Já vám ještě povím, co přesně na téhle knize tolik miluju. Miluju styl, jakým je celý příběh napsaný, bez kudrlinek, s naprosto precizně použitým ostrým jazykem a adekvátním množstvím vulgarismů, které tento příběh jen perfektně podkreslily.
Miluju postavu Habibiho, která je opravdu drsná a místy hnusná, ale líbí se mi, že zůstává přese vše věrný sám sobě. Líbí se mi jak u něj není typický přechod z Big bad bosse na podpantofláka, ale jeho city jsou opravdu velmi postupné.
Miluju zápletku a zvraty knihy, které pro mě byly absolutně osvěžující a v neposlední řadě absolutně zbožňuji, že nejde jen o klasické protiklady. Miluju to, jakým stylem Baja poukázala na to, že na světě není vše jen černobílé a tak, jak se na první pohled zdá. To, že na oko slušný člověk v sobě může skrývat neskutečné monstrum a naopak lidé, kteří vypadají jako vyvrhelové z pekla mohou být ti nejmilejší a nelaskavější lidi. Snaha oprostit se od stereotypů a o tom to přeci je.
Tuto knihu nebudu bodovat. Samozřejmě nic není absolutně bez chybičky, to není žádná kniha. Ale tenhle příběh rozhodně je a měl by být jedním z těch, které si chcete přečíst a "prožít si ho".

2 18.04.2023

Upozornění pro všechny...tahle kniha klame tělem! Taková nevinná rozkošná obálka a takové spicy čtení! Ana Huang byla pro mě donedávna neznámou autorkou, zasvěcení do jejích příběhů v podobě Avy a Alexe bylo velmi dobré a říkala jsem si: "Ano...tahle autorka je super, těším se na další knihu." Ale toto? Tak to jsem nečekala. Pro mě byl tento díl ještě tak o dalších 100% lepší. Princezna a bodyguard, pro někoho možná klišé, pro mě to byla opravdu zábava a příběh jsem si užila od první stránky až po tu poslední. Princezna Bridget, druhá následnice trůnu Eldory v pořadí, dokonalá tvářička pro okolní svět a osina v zadku svého nového bodyguarda Rhyse Larsena. On je arogantní elitní ochránce s poměrně temnou minulostí a současným životem vystaveným na přísných pravidlech. Jenže jeho pravidla Bridget nejen že poruší, ona je spálí na uhel a dostane se mu pod kůži. Jejich vzájemná chemie je jako časovaná bomba, která chtě nechtě bouchne. Jenže si nejsou souzeni. V očích okolního světa je jejich láska zakázaná a nemohou spolu být. Boj proti zastaralým zákonům se sice zdá být předem prohraný, jenže co je takováto překážka pro muže, který se rozhodl, že je Bridget jeho a sprovodí ze světa všechny, kteří se jim postaví do cesty? V tomto ohledu a speciálně po této knize a své lásce ke Dvorům si začínám myslet, že když se v knize objeví hlavní hrdina Rhys, je to jistota kvality a žhavého čtení. Milovala jsem to, jak byl Rhys vůči Bridget poměrně od samého začátku majetnický a odstrašoval všechny potenciální nápadníky. Bavilo mě jejich vzájemné poznávání a prolomení ledů. Byť byl příběh i včetně zápletky velmi předvídatelný a brzy odhalíte padoucha, v tomto případě mi to ani nevadilo. Naopak už asi nikdy stejnýma očima neuvidím knihovny a rukavičky. Za mě tato kniha rozhodně jedno velké ANO.

4 17.04.2023

Příběh Brenny a Rye byl dlouho očekávaným pokračováním série VIP od Kristen Callihan. Já se na tuhle dvojici opravdu těšila, protože jejich špičkování a nevraživost mě v předchozích dílech zaujala. Dlouho jsem se Přiznáním prokousávala, protože mi to moc ze začátku nesedlo. Tajemství, proč to mezi nimi bylo, jak to bylo bylo celkem překvapivé a Brennu jsem v tomto ohledu chápala. Rye byl také zlatíčko. Moc jsem si ho oblíbila, ale na druhou stranu od drsného rockera navíc jeho dřevorubeckého vzezření jsem od něj čekala malinko asi trošku víc a ne takového "medvídka". Ale jinak jako mužská postava byl super. Brenna mi přišla také fajn, vzhledem k tomu, v čem vyrůstala, se nedivím její emoční apatii a stylu, jakým se s nečekanými city snažila vypořádat. Co mi, ale na téhle knize opravdu vadilo bylo zpracování pikantních scén. To prostě jedno velké NE! Jednak jsou věci, které by se do češtiny za mě prostě překládat neměly, prostě ne, nikdy...a jednou takovou je věta "Who´s your daddy" nebo "daddy" obecně...čeština pro to prostě nemá takové využití a působí to spíš mega úchylně než smyslně, takže ne taťku fakt ne. A celkově prostě v dnešní době u takovýchto autorů prostě nechci u rockera číst jak jí hněte prsa jako když zadělává na vdolky, nebo nechci číst, jaké má hebké kopečky a krásky. V tu ránu jsem se ze zázemí světové rockové kapely tryskem přesunula do nějakého filmu Rosamunde Pilcher, které sledovala moje babička. Za to strhnu hodnocení dolů. Byť se mi příběh mezi hlavními hrdiny v celku líbil, tohle mi dojem z knihy velmi pokazilo a nesedělo mi to ani do té série. Pro mě tedy zatím zůstává na vrcholu hodnocení Manažer.

4 17.03.2023

Po té drsnotě, jakou byla kniha That Sik Luv bylo tohle přesně to, co jsem potřebovala. Něco absolutně nenáročného. Něco so prolétnu, nepotrápí mi to mozek, něco, u čeho se pobavím a zasměju. Přesně tohle mi knihy od Penelope Bloom vždy poskytnou. Pro někoho je to trapné a blbé, ale já čas od času prostě takovou knihu potřebuji. Musím se ale přiznat, že Moje (tak trochu) dočasná chůva pro mě byl zatím nejslabším dílem z této série. Ano úplně zlé to nebylo a ano místy to bylo vtipné, ale dějově mi to přišlo dost slabé. Navíc mi úplně dvakrát asi nesedla. Nola někdy byla až opravdu moc trapná. Možná za to mohlo i opravdu velké klišé sportovní hvězda - chůva? I to je možné. Asi nemá cenu se více rozepisovat, uzavřu to tím, že pro mě byly předchozí dva díly mnohem zajímavější. Utajené dítě bylo pecka, fingovaná svatba byla asi nejvtipnější.

1 14.03.2023

Hypotéza lásky je prezentována jako senzace TikToku, já na ní však narazila díky četným recenzím a příspěvkům na instagramu, které na mě začaly vyskakovat. A díky bohu za ně, protože tahle knížka byla prostě skvělá! Trochu mě zarazila hned v začátcích čtení er forma, kterou je příběh psaný a té já příliš neholduji. ALE a ano zde je jedno velké ale...vůbec mi to tady nevadilo. Olive byla prostě skvělá hlavní hrdinka, taková správná střela. Na jednu stranu tak moc inteligentní a vzdělaná až geniální žena, na druhou stranu taková trubka, až to nebylo možné. Jenže ono to tak krásně pasovalo k té hlavní mužské postavě, až jsem žasla. Adam k ní sednul jako zadek na hrnec! Společně to byla za mě prostě knižní symfonie. Co se týče zápletky knihy, tušila jsem cca jakým směrem by se to mohlo odvíjet, to co jsem ale už nečekala bylo, do jakých rozměrů to ta daná osoba pošle, to mi spadla brada a chystala jsem se na své oblíbené profackování. Super bylo i vědecké a učitelské prostředí, které to celé krásně podkreslilo. A na konec mě Adamovo přiznání, resp. jeho odhalení chytlo za srdce. :) Takže suma sumárum? Ano kniha měla nějaké drobné mouchy, ale jak to u knižních pecek, které vás chytí za srdce bývá, ráda jsem je autorce odpustila a knihu všem vřele doporučuji. Já ji musela okamžitě přidat i ve fyzické podobě do knihovničky.

8 25.02.2023

Lauren píše své příběhy z pohledu hlavního hrdiny a ne ženy, což se mi u ní opravdu líbí. Tato romance situovaná do pracovního prostředí celkem ušla, řadím ji však spíš mezi průměrné knihy. Na odpočinek dobré čtení, bohužel z trenek vás to ale nevystřelí... Jak já říkám taková kniha, která neurazí, ale ani vysloveně nenadchne. Za mě je to asi zatím nejslabší díl ze série Můj klenot. Přišlo mi, že se autorka v mnoha pasážích snažila být vtipná a bylo to už na sílu. Myslím si, že kdyby se zde Lauren více zaměřila na dějovou linku a ne na sáhodlouhé popisy pikantních scén, tak by to knize velmi prospělo. Naštěstí zde byli sympatičtí hlavní hrdinové, kteří to vyvážili, ale zachránilo to až posledních pár kapitol. Za mě zde bohužel i celkem zbytečné epilogy, takové "o ničem", samotný příběh skončil sám o sobě pěkně.
A nakonec bych snad jen dodala, že doufám, že už si nikdy v popisu erotické scény nepřečtu slova jako "pahrbek" a "chlemtat"...

2 21.02.2023

Dlouho očekávaný druhý díl Dotek jako led ukončil dlouhá čekání fanoušků série Dark elements a přináší nám knihu, která v mnohých ohledech předčila má očekávání. Pro mě byl první díl čtenářsky ještě o fous lepší než Polibek bez duše. Nenašla jsem v knize hluchá místa, kde bych měla pocit, že bych se nudila. Hned od prvních stránek je vám postupně dávkován koktejl plný otázek, zvratů a překvapivých zjištění. Byla jsem stále jako na trní a toužila po odhalení tajemství, začal tak hon za odpověďmi. Nebojte, pokud jste trnuli hrůzou, co se stalo s Rothem, dozvíte se to poměrně brzy. A teď k samotným postavám. Z prvního dílu série víte, že v tomto případě máme co dočinění s milostným trojúhelníkem. (Já osobně jim tedy v knihách neholduji, to už jsou zajímavější klasické harémové romance.) Přiznám barvu a prásknu na sebe, že jsem rozhodně tým Roth a byla jsem zarytě proti Zaynovi, vůbec mi ničím neučaroval. Dotek jako led ale můj pohled na něj trochu pozměnil a získal si mé částečné sympatie. Ale za tu "Lalinku" bych ho hnala, tím mi stále pije krev. Zůstávám však fanda týmu démonů a zejména Rotha a doufám, že z tohoto milostného trojúhelníku vyjde jako vítěz právě on. Bambi a koťátka a další stvoření jsou pro mě vítaným zpestřením a opravdu jsem si je velmi oblíbila. Pevně však doufám, že se v dalším díle dočkáme toho, že Roth konečně "vyvenčí" draka :) Co mi ale jako jediné v knize opravdu vadilo, byla samotná hlavní hrdinka Layla. Já chápu, že je jí 17, ale vzhledem k prostředí, kde vyrůstala a co vše na vlastní oči i viděla bych čekala, že nebude tak hrozně naivní a lepá k věcem. Místy už mi totiž přišla vyloženě už hloupá. Kniha sama o sobě by u mě získala plný počet, ale za Laylu to hodnocení stáhnu. Někdy méně v některých ohledech je možná více. A kdo je vlastně padouch? To byste rádi věděli co? někdo, u koho by to skoro nikdo nečekal. Ne nadarmo se říká, že pod svícnem je největší tma...

4 08.02.2023

Oh můj Candybože! Konečně jsem tuto knihu po pár dnech rozdýchala. Habibi byl super, ale Candy? Wow! Tuto knihu jsem dočetla kolem půlnoci a totálně mě přejela jako parní válec. Děj se opět odehrává v prostředí klubu LocalX. Candy se totiž stal jeho novým majitelem, ku jeho nespokojenosti, však není jediným vlastníkem. Částečný podíl klubu za záhadných okolností získala také Virginia. Co začíná jako příběh enemies to lovers, divoce pokračuje v řádnou jízdu plnou záhad, intrik a tajemství, která vyplouvají jedno za druhým na povrch. Protnou se tak cesty dvou zlomených a nedůvěřivých duší, které chtě nechtě pomalu odkládají svou ostražitost aniž by si to někdo z nich uvědomoval. Candy je sebevědomý zmetek, který si je vědom svých kvalit a jde si tvrdě za svým, ostatně přesně pro tu danou záležitost se tu ocitl. Naopak Virginia ponaučena svou minulostí tasí drápky a nemá sebemenší problém usadit nepatřičné osoby tam, kam patří, a to doslova. Na celé této sérii je skvělé, že to nejsou jen jména a příběh na papíře, ale každá jedna kniha má svou hlubší myšlenku. Důležitost rovnoprávnosti pohlaví, síla pochopení a uvědomění si, že rodina není jen o krvi, to vše a navíc notnou dávku tajemna, erotiky a humoru vám Candy naservíruje na podnose (nebo na obnažené hrudi? ). Za mě je Candy zcela jistě mustread záležitost! Ale varuji vás, že na závěr knihy si připravte antidepresiva, lahev něčeho tvrdšího nebo zásobu sladkého! Jako ten konec, proboha! Mám asi tak dva miliony otázek a potřebuju na ně znát odpověď ideálně hned protože včera bylo pozdě! A abych nezapomněla koho bych profackovala v tomto příběhu? Jednoznačně Poison a Melody.

3 02.02.2023