Literarytwins
komentáře u knih
Impulz v tebe
Michaela Zamari (p)
Co všechno byste byli ochotni udělat, abyste pomohli někomu velmi blízkému?
Postavu Leytona známe už z knihy Impulz... mladý cílevědomý floutek, který má ostré loky a jde si tvrdě za svými cíli. Ve svém životě není moc zvyklý na neúspěch, a když potká na svatbě svých přátel barmanku Becky, která ho odmítá, má před sebou novou misi. Becks nezachrání ani to, že mu zmizí bez jediného slova. Jenže kdo nechce, hledá výmluvy, kdo chce, hledá způsoby.
Impulz v tebe je super příběhem, který vás provede krásami Sardinie, Albánie, Čech, a s hlavními hrdiny se podíváte i na takové místo, jako je Jižní Korea. Ale nejde jen o nudné cestování napříč kontinenty, oba mají svůj cíl. Becky se snaží najít pomoc, Leyton zase touží po Becky a odmítá se nechat zastavit nějakými překážkami.
Největší překvapení pro mě byl způsob, jakým si mě Leyton omotal okolo prstu. Být já na místě Becky, byla bych pravděpodobně první rybou, která by plavala rychlostí blesku, aby se chytila na jeho háček. Ta jeho odhodlanost, a úžasná povaha... nenechte se ale oklamat, tento sexy viking z NYC se zvládne se během vteřiny přeměnit v muže s pěkně chlípnými návrhy!
Trochu mi ale chvílemi vadila samotná hlavní hrdinka. Rozumím tomu, že její prioritou bylo najít řešení dané situace, nemusela to ale Leytonovi dávat opakovaně sežrat takovým způsobem. V některých pasážích mě to bolelo za něj a měla jsem sto chutí jí profackovat a jeho obejmout a utěšovat. Co mi v knize ještě trochu nesedělo, byl postoj rodičů k celému tomu jejímu cestování. Vzhledem k situaci, jaká byla byli až moc benevolentní a bez otázek na to, že se tam chodila víceméně jen vyspat.
Musím však říct, že tenhle příběh se mi četl mnohem lépe než příběh Riley a Connora, zároveň je třeba vyzdvihnout absolutně luxusní zpracování knihy, zejména předsádky a dokonale symbolickou ořízku. Pokud chcete super exotickou romantiku, u které se hodně nasmějete, tuhle knihu vřele doporučuju.
4,5/5
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce za účelem recenze.
Kráľovstvo podsvetia. Druhá časť
Leshiana Višňovská
Konečně jsem se i já dostala k tomuto očekávanému závěru temné mafiánské duologie a musím hned v úvodu říct, že návrat Kasiana a Vivian byl celkem epický.
Zůstal náš MC Kasian stejným zmetkem? Ne. On totiž značně přihajzlil! Já nevěděla, zda bych mu nejraději jednu flákla, nebo se na něj vrhla. Tohle byla hodně solidní žhavá jízda, která za mě byla jedno velké hell yeah! Žádné zábrany, žádné svědomí, čirý chtíč a erotické dusno nejvyššího kalibru. Naprosto jsem rozuměla Vivianině narůstající frustraci, ale zvládla to celkem s grácií a dost mě místy i pobavila. Při čtení jsem se nejednou culila jako měsíček na hnůj a nejednou jsem také zůstala s pusou dokořán po některých Kasianových prohlášeních. Super byl i popis japonské kultury a míst, který byl v adekvátní míře tak, aby čtenáře obohatil a zaujal, zároveň však nepřehltil ani nenudil.
Moc ráda bych knize dala plný počet v hodnocení, bohužel za mě to ale pár much mělo. Celou dobu vlastně tančíme kolem jednoho daného rozuzlení a tajemství a toho, jak to vlastně udělat, abychom mohli dostat námi vytoužené HEA. Kasian je tajemný jako hrad v Karpatech. Na mě to bylo možná až moc natahované v porovnání s celkem dost urychleným koncem. Ten by si za mě naopak zasloužil alespoň v epilogu více prostoru. Myšleno zejména zameření na rozuzlení celé situace s císařem, tam já bych uvítala minimálně pár stránek, možná i kapitolku dvě navíc. (Závěr týkající se Ayame byl za mě adekvátní).
I přes pár výtek ale musím říct, že dvojka mě dostala do takových obrátek, že jsem knihu slupla jako malinu a četla se sama.
Rod plamene a stínu
Sarah J. Maas
Kdo četl i dvojku tak ví, že nám chlapci skončili v zajetí Asteri a Bryce si odskočila na mezigalaktický výlet. Po dlouhém čekání se naše nervy dočkaly a mohou si dát chvíli pohov, nebo ne?
Já se přiznám, že jsem poměrně dost zklamaná. Já jsem velký fanda Dvorů a ani Půlměsíční město mi fakt nevadilo (v porovnání s Dvory je ale hodně chaotické a čtenářsky už ne tak moc přívětivé). Je tomu tak hlavně díky nesčetnému množství postav, ras a možná až na můj vkus zbytečně moc překombinovaných zápletek. Ten, kdo to čte s rozestupem času to pak má dost složité, než se zorientuje a dostane zpět na tu horskou dráhu.
Já neříkám, Sarah má skvělý world building a divokou představivost. A ty obálky jsou lahoda pro oči! Nicméně tento díl je pro mě s největší pravděpodobností důvodem, proč nadále v sérii asi pokračovat nebudu. Celá takhle kniha na mě ve výsledku působila dojmem, že autorce prostě dochází šťáva a už plácá páté přes deváté. Některé věci byly zbytečné a mimo mísu trošku. Vadilo mi i to, co ve výsledku udělala z ikonického korunního prince Ruhna, ten z celé série vyšel teď jako takový chudý příbuzný. Určitě si zasloužil víc prostoru a nechala bych mu minimálně pěkně vyškubat Polluxovi peříčka.
A kdo mi teda zejména prostřední část knihy pěkně pil krev, byla Bryce. Vadilo mi její macho spratkovské a nafrněné chování a fakt, že se jí pak všichni klaněli to už jsem protáčela očka. A to jsem ji první dva díly opravdu fandila, tady to byl ale ústřel. A jako čekat většinu knihy než jí došlo, že by vlastně bylo dobré se nějak proti nepříteli spojit...wow surprise!
Takže suma sumárum jsem ráda, že tento díl skončil sice otevřeně, ale vlastně pro mě se uzavřelo vše důležité. Výš hodnotit bohužel nemohu.
Zabít královnu
Angy Skay
(SPOILER) bohužel jsem to po čtvrtině knihy musela odložit. Hned z několika důvodů
Už jen samotný úvod? Holce je 12 a má pokoj pro princezny? Wtf? A ještě k tomu s vesmírnými prvky? Tak Buď A a nebo B přeci....další podivností byl její cukrkandlový vztah s rodiči ve 12 letech kdy člověkem mlátí puberta.
Nesedl mi ani styl psaní, ani samotná hlavní hrdinka, která by mě zajímalo čím uvažovala. Nápad na knihu dobrý, ten vyzdvihnu, ale zpracování velmi, ale opravdu velmi nešťastné...
DNF
Mílový klub
Liz Tomforde
Tak tahle hokejovka, to je jiná, to vám povím. Možná trochu klame obálkou, obsah uvnitř však ale stojí rozhodně za to. Evan je hvězdný hráč NHL, proslulý bad boy a sukničkář, Stevie je nová letuška na palubě jejich klubového letounu určeného pro venkovní zápasy. Zde by někdo mohl namítat, že je to trochu klišé, on je vyhlášený manwhore, ona mu dává, co proto a na oko o něj nejeví zájem, což ano vede samozřejmě k tomu, že Evana o to více zaujme. Jenže, aby si Stevie mohla zachovat práci, kterou potřebuje, nemůže si dovolit se s ním jakkoliv bratříčkovat.
Možná klišé, absolutně mi to však nevadilo. Autorka to vzala velmi po svém a zhostila se tohoto příběhu ve velkém a na jedničku s hvězdičkou. Naprosto skvěle se chopila i tématu duševního zdraví v obou případech a šla v jeho rámci dost do hloubky. Skvěle zpracované téma a práce i s pravdami života.
Po dlouhé době jsem narazila a knihu, kde ani jeden z hlavních hrdinů netahal za kratší provaz. Oba byli adekvátně skvěle napsané hlavní postavy a zamilovala jsem si nejen našeho "badboye", ale i naši hubatou letušku.
Absolutně miluju i ten humor a situace spojené se EZ a jeho úchylkou pro módu. Takhle kniha ukázala víc, jak kdy dříve, že protiklady se prostě přitahují a já se po delší době moc těším na tvorbu editu k této knize zejména díky tomu, že jsou tu dva zajímavé a neotřepané typy MC. Zároveň Mile High řadím mezi jednu z nejžhavějších hokejovek, které jsem četla. Tady ta "špinavá slova" opravdu zaválela :D Doufám, že překlad bude neméně zdařilý.
Opravdu jedna jediná věc, kterou bych vytkla, byla délka knihy. Sice bych asi nevyškrtla paradoxně žádnou část, věřím, ale že na někoho to bude zdlouhavé, i když vím, že v tomto případě bylo třeba jít do hloubky věci.
4,5/5
Pozlacená
Raven Kennedy
Zlatá klec: Pozlacená, dlouho očekávaná světově známá fantasy série, na kterou jsem byla dost zvědavá a říkala jsem si, že si tedy počkám už na překlad, protože ty obálky byly prostě mega lákavé. Přiznám se, že jsem do toho šla na blind a nečetla jsem ani anotaci. No možná jsem měla. :D
Země je rozdělena na 6 království a v jednom takovém vládne král Midas ve svém paláci, kde je absolutně všechno ze zlata. Král má svůj harém konkubín a jednou z nich je i naše hlavní hrdinka Auren, jeho favoritka mezi královskými klisnami. (To jsem chvíli rozdýchávala a protáčela nad tím oči). On ji střeží doslova v enormní zlaté kleci a má ji jako svůj drahocenný poklad. Pojďme si hned v úvodu říct, že i přes jejich velké společné tajemství trpí Auren solidním Stockholmským syndromem a chápu její vděk, ale už nesdílím její lásku k Midasovi.
Nicméně kniha bude asi trnem v oku každé řádné feministky. Muži jsou zde totiž vykresleni jako řádná chlípná prasata. Napříč čtením knihy jsem měla celkem dost rozporuplné pocity. Kniha má nádhernou obálku, po dočtení hodnotím velice kladně i celkovou myšlenku příběhu a svět, který autorka stvořila. To mě bavilo dost, velmi zajímavá je i Auren a celá záležitost ohledně království a později i dějové linky spojené s existencí fae.
Co mi na knize ale vadilo, bylo "hluché místo" v ději, kdy se mi přes velké množství sáhodlouhých popisů kniha táhla a moc mě nebavila. Nicméně je pravda a podepisuji se pod to, že závěr solidně zamíchal kartami. A byť z knihy nejsem rozhodně dvakrát urvaná, rozhodně jsem zvedavá a určitě zkusím dalšímu dílu dát šanci.
Za co autorce ale tleskám, je originální popis fae. Tím si mě dost získala.
Pan Masters
T. L. Swan
Po dlouhé době tu máme jeden povedený age gap. Jedna střelená chůva se připlete do cesty ovdovělému zazobanému soudci Julianu Mastersovi. Mr. Masters se bude i přes mé výtky řadit k jedné z nejlepších age gapovek, které jsem četla. Není tak překvapením, že pochází z pera mé oblíbené autorky.
Hlavní hrdinka Birelle je opravdu neskutečné číslo a zejména díky ní jsem se nevídané napříč celou knihou bavila. Vše začne jejími nulovými zkušenostmi v oblasti péče o děti, protože naše drahá Brielle tak trošku lhala ve svém CV, to jen zapálilo roznětku, která odpálila jednu velkou hitparádu katastrof v jejím podání. Zamilovala jsem si ji? Ano, a velmi. Miluju to, jak se z počátku absolutně nepárala s Willow, následně však nesadila solidní mama bear mode. A naprosto boží bylo i to, jak se před Julianem v žádném případě nekrčila v koutě a dávala, mu co proto.
Julian Masters A.K.A. žhavý soudce byl sice žhavý a mnohdy dost super, chápu i jeho trauma, které si nese z minulosti. Bohužel on mě nejednou v knize zklamal a občas se choval jako totální idiot, co si nedokázal vytáhnout hlavu z míst, kam až slunce nesvítí.
Kdo byl ale absolutní třešinka na dortu, byli Julianovi rodiče a zejména mamka Frances, ta mě bavila moc a její pasáže jsem milovala.
Suma sumárum, kniha byla sice super, dobře se četla, byla ale opravdu na můj vkus zbytečně zdlouhavá. Možná, kdyby autorka ubrala pár hádek a návštěv hřiště nebo hotelů, udělala by lépe. Zároveň je to po dlouhé době kniha, kde jsem měla raději hlavní hrdinku než samotného MC.
Zakázané uvolnění
Bal Khabra
Zakázané uvolnění aneb jeden velký hype kolem nové hokejové romance? Já se ptám proč? Ano, nebudu lhát, taky jsem se ihned zamilovala do obálky, ta je prostě úžasná, a když jsem viděla enemies to lovers hokejovku, opravdu jsem se těšila.
Bohužel jsem měla sto chutí knihu ani nedočítat a to hned z několika důvodů. Všimla jsem si i, že kniha rozděluje dost čtenáře, lidi ji buď milují a nebo hodnotí dost nízko. Já se řadím do druhého tábora.
V první řadě mě autorka ničím moc nepřekvapila, tohle všechno tu už v podstatě bylo viz Návrh od Kennedy nebo Icebreaker od H. Grace. Kdyby do knihy vložila trochu více svého ducha, udělala by lépe, talent na to v sobě má. Bal umí psát velmi čtivě a zvládá i dost humorné pasáže, to jí rozhodně nebudu upírat, párkrát jsem se při čtení knihy dost zasmála. Super věcí na knize byl i humor a celkově kluci (hokejisti) a jejich trenér byli TOP.
Summer byla nesympatická hysterka a za celou knihu jsem nepřišla na to, co na ní Aiden viděl.
Bohužel pro mě kniha měla dost chyb. V první řadě celá ta hlavní zápletka spojená s prací hlavní hrdinky byla v podstatě nesmysl. Viz. jeden z dalších slajdů. Takže negativa na straně autorky jsou malá originalita příběhu a špatně vykonstruovaná hlavní zápletka (resp. jedna ze dvou). Ve druhé řadě se ale také podíváme na chyby vzniklé na české straně a to je příšerný překlad erotiky a chyby v textu. Já rozumím tomu, že čeština není optimální jazyk pro erotiku, ale tohle bylo opravdu peklo. A argument, že komu se nelíbí překlad erotiky, ať si přečte originál vypustí z pusy snad jen pitomec. Tato kniha je určená pro cz čtenáře a měla by mít odpovídající kvalitu. Věřím tedy, že pokud bych knihu četla v originále, asi bych šla s hodnocením nahoru, takto však mohu dát maximálně 2,5 a to jsem zavřela všechno včetně dveří u sousedů.
Chápu a plně respektuji to, že každý máme jiný vkus na knihy, a ne každému sedne všechno, zde však opravdu ty 5 hvězdičková hodnocení nechápu. :(
P.S.: "Lúzerka" a "bejby" už asi nechci v životě slyšet...
2,5/5
Woodhill
Eleanor Corvin (p)
Pojďme si říct, že Woodhill je přesně tou knihou, do které byste měli jít tzv. na blind. Občas se totiž stává, že knihu prezentují lidí, kteří ji nečetli a nedovedou ji pak adekvátně zařadit ani prezentovat pro potenciální budoucí čtenáře, kteří pak mají mnohdy zbytečně nastřelená očekávání.
Tento feelgood romantasy příběh byl mým prvním knižním randem s autorkou. Já jsem bohužel sledovala některé prezentace knihkupectví a byla jsem na úkor toho z knihy v mnoha ohledech trochu rozpolcená. Pojďme však ale postupně. Hned v úvodu si ujasníme, že jsem rozhodně nebyla nějak zklamaná. Autorka má neuvěřitelně čtivý a poutavý styl psaní, který mi sedl na první dobrou. Je vidět, že tady ten talent je. Naprosto boží byla i slovní zásoba (jen příště prosím o trochu méně "ostentativně", z toho mi pak lehounce už tikalo v očku). Smekám i za celkový koncept a prostředí plné smrti, kam Eleanor děj zasadila. Miluju hlavní témata a skvělé myšlenky knihy, které by měly donutit nejednoho čtenáře zamyslet se nejen nad současnými vážnými tématy společnosti, ale také nad naší věčnou nenažraností.
Někomu možná nesedl Broderick Woodhill, já si tohodle bručouna ale dost oblíbila a moc se mi líbilo, že nevyměkl v závěru jak nějaká buchta.
Co mě trošku mrzelo a za co strhávám trochu hodnocení, bylo poměrně velké množství nezodpovězených otázek, které mě jako čtenáře ale dost zajímají. V jedné pasáži mi přišlo, že se mi děj trochu vlekl a měla jsem pocit, že se tam pořádně nic neděje a ocenila bych tam víc akce. Jen to trošku dotáhnout. Nemohu to svým způsobem vytýkat, protože šlo o feelgood fantasy a ne akční. Za mě ale škoda, protože k akční fantasy měl Woodhill neskutečně našlápnutý potenciál a pak věřím, že by mě ta kniha doslova posadila na prdel.
Vzhledem k tomu, že to byla jedna z prvotin ale i tak dávám velký palec nahoru, autorka mi sedla, kniha se četla super a já se těším, až se dostanu i k jejím dalším příběhům.
Šach a mat
Ali Hazelwood
Autorku Ali Hazelwood asi nemusím nikomu představovat, u nás patří už mezí oblíbené stálice. Šach a mat opět přichází na knižní trh s úžasnou obálkou tentokrát doplněnou o ještě lepší ořízku!
No ale teď pryč od vizuálu knihy a pojďme blíže k příběhu. Podepíšu se pod to, že je kniha určena spíše pro mladší čtenáře, nicméně mě rozhodně neurazila a četla se skvěle. Ali umí totiž pár věcí neskutečně dobře. Například napsat v každé knize totálně sexistickýho debila, kterému budete mít chuť jednu vrazit. Líbí se mi tahle její feministická stránka tvorby, kde se zabývá nerovnoprávností postavení žen v určitých oblastech. A totálně žeru tu její terminologii a přehled. Většinou tomu vůbec nerozumím, ale je mi to jedno! Kdyby napsala knihu o jaderné fyzice nebo zametání odpadků, stejně si to přečtu. Ona prostě umí psát neskutečně poutavě a vtipně.
Autorka však také často staví na tom, že vystaví příběh na neskutečně inteligenčně silné hlavní hrdince, která však bývá na úkor toho většinou emočně totálně mrtvá nebo ignorantská. Přiznám se, že Mallory jsem si ze všech dosavadních jejich hlavních hrdinek oblíbila nejméně, moc jsem jí nepřišla na chuť. Na druhou stranu Nolan byl naopak totální zlatíčko. Moc jsem u něj nepostřehla ten moment kdy u něj naskočila instalove, trošku bych to možná rozvedla, ale i tak byl boží.
Kniha byla ale i přes všechny mé výtky super, pro mě však asi zůstane zatím na pomyslném bronzovém stupínku v oblíbenosti a uvidíme, co si pro nás letos Ali nachystá.
Mrtvá říše
Stacey Marie Brown
Třetí a dlouho očekávaný díl série Divoká říše je konečně tu a čtenářovo oko zaujme ihned poměrně výraznou a velmi poutavou obálkou z tvorby Adely Stopky, která opět nezklamala a vyšvihla nám tu skvost!
No ale pojďme k samotnému ději. KONEČNĚ jsme se už výrazněji někam pohnuli a na zvraty, tajemství a i tu žhavost je toto asi nejnabušenější díl. Zde totiž opouštíme oblast sotva odhalených kotníčků a planého laškování. Mrtvá říše je možná název knihy, vám se ale budou klepat i lustry a okenní tabulky až konečně Warvick na Brexley vlítne. Bylo to žhavé? No, to si pište! Pojďme si zde ale nalít trošku čistého vína, možná toho honga bonga tady bylo už i moc na úkor samotného děje. Já tu jejich živočišnou jiskru žeru, ale taky si přiznejme, že ten jejich vztah je tak neskutečně toxický až to místy bolí.
Moc se mi na knize líbilo to, že se konečně dozvídáme spoustu nových informací z rodinného zázemí a minulosti hlavní hrdinky, což nás konečně posouvá blíž k odhalení kdo, či co vlastně naše hlavní hrdinka je. Co bylo také naprosto super je prostě duo Opie&Mrňouska. Já je prostě žeru a ty jejich rozhovory a módní kreace :D
Jediné co mi ke spokojenosti chybí je odhalení, co přesně mají mezi sebou za pouto Warvick a Brexley.
Příběh se mi četl krásně, a konečně jsme se v mnoha ohledech někam hnuli. Co jsem však nečekala, byla ta jedna nechutná zrada, kde i mně spadla brada. Nicméně se nemohu ubránit dojmu, že celkové nezkrotné nadšení z této série ze mě asi postupně opadlo a já jen doufám, že si nadcházející díly udrží tu laťku. Mám ale pocit, že budu mít nejen zlomené srdce událostmi dalších dílů.
Samotářka
Karen Lynch
Tato série mě vtáhla zpět do mých mladých let a totálně jsem jí propadla. Příběh Sary jsem si hned zamilovala a to prostředí, kde se příběh naší hrdinky odehrává, je prostě boží. Originální nápad, YA upířina s okořeněná nepřeberným množstvím dalších tvorů, pout a zajímavých osudů.
Já jsem se tak moc těšila na tohle velké finále a do Samotářky jsem šla po hlavě užít si neskonalé velkolepé finále. Jenže bohužel jsem si natloukla čumák. Ne, že by příběh byl vyloženě špatný. Bohužel za mě zde bylo ale hrozně moc věcí špatně. Vadilo mi, že se téměř 75% knihy v podstatě nic prostě nedělo, Sara pouze objevovala blíže svou moc a hrála si trošku na Buffy šmrncnutého s Johnem Wickem.
Celé drama, na kterém bylo postavené celé napětí bych rozdělila na tři části. Část s Madeline byla pro mě naprosto brutálním zklamáním, to jsem si říkala, to jako vážně? A pak tu máme část se samotným pánem. Pokud vezmu v potaz opravdu až samotný závěr knihy, kde se vše honem rychle dohánělo, řekněme, tady se to celkem povedlo a zvrat a rozuzlení bylo super. I tak bych mu ale rozhodně dala v knize podstatně více prostoru. A poslední částí bylo samotné pouto "druh&družka". Opět zde, jsem čekala podstatně více a ne, že dostaneme v jedné scéně toto prostě odbyté. Celé to podtrhla už i samotná hlavní hrdinka, která mi místy už celkem dost lezla na nervy. Bohužel, tento díl u mě převážil váhy v rozhodnutí, že tato série nakonec do knihovny v tištěné formě nepoputuje. Sem tam pár nelogičností a já mám ve výsledku opravdu pocit, že jsem asi četla jinou knihu než všichni ostatní.
Jsem ráda, že mám dočteno, příběh série super, této knize však bohužel větší hodnocení dát nemohu.
3,5/5
Přehrada
Paulina Świst
Už jste někdy šli svou recenzí proti proudu?
Já jsem celkem velká fanynka Pauliny Świst. Mé srdce si získala hned první knihou, která jí u nás vyšla a konkrétně Prokurátorem. Příběh Kingy a Lukacze mě tenkrát doslova vystřelil z trenek. Z jejího neotřelého stylu psaní plného ostrovtipu, kdy spojila prvky erotiky, krimi a detektivky jsem byla opravdu u vytržení a hltala jsem každé slovíčko z prostředí právničiny a organizovaného zločinu. Bylo to prostě TOP.
Bohužel však pozoruju klesající tendenci s každou další knihou, nebo respektive spíše sérií. V případě Kolotoče, Chobotnice a Podrazu byla laťka pořád ještě poměrně vysoko, ale už to nebylo úplně 100% ono. Jenže pak u nás vyšla Dohoda a následně Útěk (kde již Paulina nespolupracovala) a já se hrozně bála, že tohle bude konec. Dost mě nalákalo velké množství pozitivních recenzí právě na Přehradu a rozhodla jsem se dát tomu ještě šanci. Bohužel zde jsem narazila opravdu na velký kámen úrazu a pravděpodobně se touto knihou s autorkou rozloučím a bylo to naše poslední knižní rande.
Tohle se jednoduše prostě nepovedlo. Obálka knihy je sice moc pěkná, potenciál příběhu byl slušný, i když jako podobně v předchozích sériích jdeme na jedno brdo. Nebudu moc křivdit ani Krzysztofovi, jako hlavní hrdina nebyl špatný. To se ale bohužel nedalo moc už tvrdit o Zofii. Pro mě to reálně byla postava, se kterou bych v jedné místnosti nevydržela asi víc jak deset minut. Nemám ráda přehnaný namachrovaný macho styl hlavních hrdinek. A tato se nepovedla. Moc namachrovaná, samý alkohol a přehnané množství vulgarit, mnohdy nelogické uvažování, až jsem musela převracet u čtení oči. Nejen že jsem se u knihy snad ani nezasmála na to, kolik tam bylo humoru na sílu, ale pro mě byla tahle kniha zabití potenciálu daného příběhu. a Rozuzlení Zofiina návratu bylo za mě neskutečně divné, hrozně rychlé a celé by se to dalo udělat za mě úplně jinak.
Suma sumárum, zlatý Prokurátor a jeho série, tohle se prostě nepovedlo. Méně je někdy více...
Bodyguardka
Katherine Center
Žena jako bodyguardka? Ne, není to klišé a za mě je to jedno z nejzajímavějších povolání hlavních hrdinek, se kterým jsem se v knihách zatím setkala. Veselá obálka skrývající neméně veselý romantický příběh. Tato kniha byla mé první setkání s autorkou a rozhodně musím říct, že i když měla nějaké ty mouchy, přesto byla skvělá. Takové to super pohodové čtení, rom-com každým coulem.
Jack & Hana...on je slavný herec, ona bodyguardka, která se této zakázce vzhledem ke své životní situaci brání zuby nehty. Jenže nakonec sama žjišťuje, že možná...možná to nakonec opravdu bylo to, co potřebovala a konečně v životě byla přesně tam, kde měla být.
Hrdinové mezi sebou měli super chemii a zejména z jeho strany jsem to vnímala ihned. Hanna v tomto ohledu byla trošku emocionální neandrtálec. Částečně se to možná dalo omluvit její profesionalitou až za hrob a pracovním kodexem, ale všeho s mírou.
Bylo to nápadité a dobře vymyšlené? Ano, rozhodně bylo. Toto byla druhá kniha s bodyguardkou v hlavní roli a musím říct, že každý jeden příběh měl svou originalitu a kouzlo. Zde byla vtipná paní stalkerka a musím říct, že samotný zvrat jsem tedy nečekala a chvilku jsem byla solidně u čtení zaskočená, protože jsem to v tu chvilku sežrala i s navijákem.
Co mi na knize trošku vadilo, byly v některých místech opravdu rozevláté pasáže, které bych zkrátila a trošku bych asi nežrala úplně 100% Hannu. Ne, že by mi vysloveně vadilo, to ne, byla vážně super. Jen v případě jejího zaměstnání, kdy byla neskutečně nadaná, vnímavá a musela umět předvídat, tak v občas nebyla emocionálně vyrovnaná (počáteční drama) a naopak v některých ohledech zase byla slepá, jako patrona.
Nicméně i tak jsem si to fakt užila, krásně si u knihy odpočinula a určitě v budoucnu sáhnu i po dalších knihách od této autorky.
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
Světový fenomén a přes 260 tisíc hodnocení na Goodreads? Ano, to je kniha Zmije a křídla noci. Po dlouhé době k nám na literární trh zavítala opravdu kvalitní, krvelačná a dějově nabitá upířina, která by rozhodně neměla minout vaši pozorost.
Příběh Orayi, lidské dívky vychované nemilosrdným upířím králem a Rhaina, upíra z nepřátelského klanu. Tihle dva na sebe narazí při účasti v nemilosrdném smrtícím turnaji Kejari připomínajícím Hunger Games. Do tohoto turnaje se však za vidinou splněného přání od nejvyšší bohyně Nyaxie všichni hlásí dobrovolně. Velmi podceňovaná chladně jednající lidská dívka si získá pozornost nejednoho účastníka turnaje jednak svými výkony, ale i nečekaně navázanými spojenectvími.
Chvilku mi trvalo se začíst a především se pořádně zorientovat ve veškeré té terminologii, rodech, druzích atd. Ideální by bylo zejména pro čtení první třetiny knihy mít daný glosář vytištěný a neustále na očích. Další věcí, za kterou dávám hodnocení dolů, byl úplně samotný závěr a to, že jsem v něm trošku přestala rozumět hlavní hrdince, která začala mít dvojí metr.
Nicméně i přes toto musím říct, že tohle dílo je neskutečně dobře zpracovanou upířinou plnou napětí. Nenudila jsem se ani chviličku. Velmi zajímavý byl samotný turnaj, jeho podstata a také to, z čeho jednotlivé zkoušky pramenily. Skvělé byly i nečekané intriky, nová tajemství a v některých ohledech i překvapivý závěr samotné knihy (ne samotného turnaje, to jsem čekala). Oblíbila jsem si neskutečně zejména Rhainův humor a jeho postavu celkově. Kdo mu nepropadne, tomu nerozumím!
Suma sumárum, tohle by určitě nemělo uniknout vaší pozornosti! Knihu rozhodně doporučuji všemi deseti!
4,3/5
Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce moc děkuji @Humbook a @Humbookblogeri
Náhodný gól
Teagan Hunter
Autorku Teagan Hunter asi netřeba více představovat, mnozí z Vás ji znáte ze série Texting, a mnoho nás už četlo i minimálně jeden díl z této série Carolina Comets. Stojím si stále za tím, že tato hokejová řada u mě v žebříčku oblíbenosti na vyšší příčce a opravdu jsem si ji oblíbila. Nicméně musím říct, že tohle byl pro mě zatím asi nejslabší díl ze série.
Opět jde o takovou tu romantickou oddychovku na pár hodinek čtení. Neurazí, ale asi ani nevystřelí z trenek. Ne, že by se mi vyloženě tento díl nelíbil, jen byl pro mě asi moc prvoplánový a čekala jsem od něj určitě víc. Trochu víc propracovanosti, možná nějakou propracovanější zvrat a byla bych spokojena asi více.
U Lowella jsem asi čekala také trošku ostřílenějšího pardála, když dělá kapitána týmu, bohužel na mě místy působil spíš jako hadrová bábika která s sebou nechala zametat. A nepopírám jeho předchozí zklamání a opatrnost, to ani v nejmenším. Jen jsem mu místy moc nerozuměla.
I tak ale určitě říkám, že za přečtení stojí, toto je čistě můj subjektivní pocit a i já se už teď moc těším na další hráče a jejich příběhy, protože rozhodně mají nemalý potenciál.
Kráľovstvo podsvetia. Prvá časť
Leshiana Višňovská
Kráľovstvo podsvetia, dlouho očekávaná dark romance z pera nové slovenské autorky vtrhla do našich podvědomí poměrně ve velkém. Oku lahodící nádherná obálka a božské ilustrace, které rozhodně nejsou pravidlem a přitom z knihy dělají neskutečný poklad.
Přiznám se, že se při čtení tohoto příběhu jsem v sobě měla trochu rozpor. Velký hype kolem knihy, a tudíž vysoká očekávání vs. snaha přistupovat ke všemu s nadhledem, protože se jedná o autorčinu prvotinu. Hned na úvod ale řeknu, že se mi kniha svým způsobem líbila moc, opravdu velmi dobře se četla a až na jednu věc se mi neskutečně líbilo i to prostředí.
Pojďme ale postupně, začnu tím, co se mi na knize nelíbilo. Přišla mi velmi zarážející celá ta situace kolem Darwina (resp. postoj jeho otce a rodiny). V tomto případě to bylo nedotažené a za mě špatně, vzhledem k prostředí. Zde však dávám do placu možnost, že tato skutečnost bude uvedena na míru v pokračování této série, pokud tam dojde na zodpovězení určitých souvislostí a postojů, pak to bude v naprostém pořádku. Stejně tak nahozená udička na záhadu spojenou s Tatianou, kde jsme také nedostali rozuzlení některých otázek. Co mi ale na této knize vadilo nejvíc, tak byla samotná hlavní hrdinka Vivian. Nerozporuji, že se ve světě mafie nenajde jediná čistá duše a nerozporuji ani to, že byla nešťastná z domluveného sňatku, to ani v nejmenším. Co mi ale vadilo, byla její až přemrštěná sebelítost a fňukání. Navíc na mě působila absolutně nepolíbená mafiánským prostředím. Divila jsem se, že ji nesežralo zaživa už dávno. Vzhledem k faktu, že vyrůstala pod stejným otcem, jako Darwin bych očekávala alespoň trochu ostřejší lokty, či nějaké mafiánské rysy. Takto na ve mně spíše budila ten dojem, že jde o ženu, kterou někdo unesl a do tohoto nehostinného prostředí nedávno vhodil. Slovně se totiž oháněla, jak nevěří a není naivní, činy už tomu tak bohužel tolik neodpovídaly. Osobně jsem velmi zvědavá na její přerod ve druhém díle.
Sice jsem si chvílemi i říkala, že to není ani tak dark romance...to se však naštěstí ve druhé polovině knihy vykompenzovalo a v tomto ohledu bylo vše v pořádku. Co bylo na tomto příběhu kromě skvostné obálky ještě naprosto skvělé byl samotný Kasian. Jeho zpracování dávám jedničku s hvězdičkou. Po dlouhé době mi někdo naservíroval chladnokrevného zmetka se vším všudy a dobrého morally grey bad boye. Za to patří autorce velké díky. Zároveň bylo až na jeden fakt opravdu super zpracované prostředí mafie.
Suma sumárum, kniha se mi opravdu líbila, jen by to chtělo některé věci ještě dotáhnout.
4/5 s odřenýma ušima
Tímto moc děkuji děkuji vydavatelství Venupress a autorce Leshiana Višňovská za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce.
Koruna strachu
Rozálie Pražáková
Nejednoho čtenáře zaujme hned svou úžasnou obálkou. A čí pozornost neupoutá vizuál knihy, ten by se měl rozhodně nechat nalákat samotnou anotací.
Velmi originální fantasy příběh, kdy se mladá Avery společně se svým bratrancem Twainem dostanou pomocí tajemného klíče do samotného jádra příběhu knihy a míst, o kterých se jim ani nesnilo. Kdo bychom takovou možnost nebrali? Nejeden z nás snil o tom, jaké by to bylo stát se pro jednou hlavní hrdinkou a zažít tak svou epickou cestu.
Pokud si myslíte, že jde jen o nevinné young adult romantasy, tak vás všechny vyvedu ihned z omylu. V určitých pasážích narazíte na opravdu drsná a nemilosrdná místa v knize, která Vás přinejmenším šokují. Já osobně danou krutost určitě nečekala až v takové míře a zůstala jsem celkem překvapená.
V průběhu čtení dostanete možnost nahlédnou do hlavy mnohým postavám, jejiž pohledy se v příběhu střídají. Některé postavy se možná zdají slabší, ovšem pro mě zatím zůstávají opředené závojem tajemství s velmi vysokým skrytým potenciálem. Co se hlavních hrdinů Avery a Sullivana týče, ty jsem si oblíbila na hned! A ano sedla mi i krutost a hajzlíkovství Sullivana, krásně to bylo v kontrastu s nevinností naší hlavní protagonistky.
V této knize jsou však velmi silné i některé vedlejší charaktery, já si třeba naprosto zamilovala Caymana. (nesuďte mě!)
Pohled Twaina pro mě, přiznám se, nebyl až tak úplně zajímavý a v závěru knihy mi solidně zvedl tlak svým rozhodnutím. Osobně bych zde uvítala asi více interakcí mezi Avery a Sullivanem. Nicméně jsem velmi zvědavá, kam nás nitky osudu zavedou dál v tomto vyprávění, protože už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu a věřím, že ten bude ještě mega pompéznější.
Knihu jsem si neskutečně užila. To, že autorka má v sobě nepopiratelný talent, je prostý fakt. Z čeho jsem si však ale sedla na zadek byla ta neuvěřitelná slovní zásoba a výrazy, které nám tato autorka naservírovala.
Celkově knihu hodnotím velmi pozitivně a až na pár drobností smekám imaginární klobouk.
4,5/5
Ten ľavý
Baja Dolce
Timing neboli načasování...Tento pojem, ač se nezdá, je dost důležitý při čtení knih. Můžete číst skvělou knihu ve špatném období a nesedne vám. Já jsem s tímto příběhem čekala a myslím si, že jsem si nemohla zvolit pro jeho čtení lepší čas. Pokud máte nějaké těžší období, nedaří se vám, nemáte náladu a nebo jste dočetli nějakou těžkou a drsnou knihu, Ten ľavý je jasnou další volbou.
Já po téhle fialové krásce s nádhernou ořízkou sáhla přesně v takový moment, po dočtení celkem brutální knihy. Díky bohu za to! Přesně to byla ta skvělá vzpruha pro mě. Skvělá nenáročná romantická komedie s lehkým nádechem telenovely.
Můj vnitřní Colombo se tady solidně vyřádil, avšak i on dostal jednu zleva i zprava a dostal dva šokující a překvapivé momenty, za ně dávám jednoznačně palec hore!
Miluju tento celkový koktejl lehkého humoru, nezapomenutelných hlášek a také skvělých postav. Zejména asi teta Milenka zůstane zapsána navždy. Co z hlavy už také asi nikdy nedostanu, budou Borisovy dudáše a dinofalus. :D Kniha vám též nabídne pár opravdu infarktových konců kapitol, kdy si říkáte: „No to snad nemyslí vážně!“
Co na mě působilo trochu rušivě byla četnost textů písniček a jejich délka, tady bych trochu ubrala, protože už mě to trochu jako čtenáře rušilo. Já bych se asi malinko i rozepsala víc v samotném závěru a rozuzlení. Na mě to bylo trochu uspěchané a klidně bych dala více prostoru Dariusovi a Valentině. Ti měli ovšem mezi sebou naprosto neskutečnou chemii a takovou tu krásnou čistou lásku, která mi úplně pohladila nervy. Navíc Valentina byla opravdu číslo v tom dobrém slova smyslu. Přesně taková ta osoba, se kterou se v životě určitě nenudíte.
Kdo máte rádi vtipné romantické oddechové příběhy, tak určitě neváhejte a po této knize také sáhněte.
4,5/5
Ano, pane Božský
Lucie Srňánková
Druhý román z pera české autorky nám tentokrát přináší zcela odlišnou story.
Tento příběh je srdcervoucí jízdou po horské dráze, kdy vaše emoce dostanou řádně na zadek. Sam a Eva Vás provedou velmi trnitou cestou. Pro Evu je to nejnáročnější etapa v jejím životě a ona tak čelí nejednomu těžkému rozhodnutí a životní překážce.
Chcete si poplakat? Splněno! Chcete někomu jednu fláknout? Minimálně dvakrát splněno, a to zejména díky tématu toxických vztahů, kterým se zde Lucka věnuje. Ano, pane Božský je však i příběhem plným ztrát, předsudků a druhých šancí.
A samotný hlavní hrdina Sam? Je to oproti Adamovi z Řídi spíš takový medvídek, ale dost sexy žhavý medvídek! A nutno podotknout, že po přečtení pana Božského si nejedna čtenářka šla společně s baterkou sama rozbít mrazák a doufala v podobného šikovného “opraváře! No, ruku na srdce holky, která z nás by se nechtěla nechat takhle hýčkat?
Co se týče některých dalších postav, tam se raději nebudu vyjadřovat, abych se vyhla vulgarismům, ještě teď bych na některé z nich nejraději použila nějakou hůl. Povězme si však, že postava, která umí vyvolat natolik silné emoce u čtenáře = dobře napsaná postava.
Kdybych měla porovnat knihy, tak Adama jsem si oblíbila o chlup více, ale to bylo dané mou slabostí pro bad boye :)) Na druhou stranu si stojím za tím, že se tyto dvě knihy porovnávat nedají, protože jsou každá z nich zcela odlišně vystavěna. Nicméně Sam nabízí neméně kvalitní příběh zaměřený spíše na závažnější a dnes tak velmi každodenní témata.
Vy, kdo jste ještě tuto knihu nečetli, tak to utíkejte rychle napravit!
