Lkova komentáře u knih
Jméno Colleen Hoover mi pochopitelně už léta není cizí, ale tohle je první její kniha, kterou jsem přečetla. A nechci nic zakřiknout, ale asi rozumím, proč je tak oblíbená.
Bez spoilerů se vyjádřím hodně těžko, takže řeknu jen tohle: poslední kapitoly pro mě byly trochu zklamáním, hlavně to zhoršovala Syd, která neustále brečela a to i ve chvílích, kdy se to opravdu nehodilo. Ale! Ten nápad s hudbou mi to vykompenzoval, naprostá dokonalost (hlavně I'm in trouble), to by se mělo dělat u každé knihy o hudebnících, šlo by to?
Žádný MOŽNÁ JEDNOU, já si ROZHODNĚ JEDNOU tuhle knihu znovu přečtu.
P.S. Bez příběhu o Warrenovi a Bridgette se osobně teda bez problémů obejdu.
Čteno před lety v angličtině, tady pár otázek:
Pro mě neznámá autorka? - ✓
Šílené téma? - ✓
Nezapomenutelná kniha? - ✓
Vybrečela jsem si na konci oči? - ✓
Je to jedna z mých oblíbených knih? - ✓ ABSOLUTNĚ BEZ POCHYB ✓
Nějaký zapamatovatelný citát? - ✓ Ha, kdyby jeden! "At what point do you decide that enough is enough?"
A to nejdůležitější: v češtině čekají na vydání s čím???????? Už léta čekám, až si budu moct s někým promluvit o tom, jaká ta kniha je. Jednou jsem se to snažila vysvětlit kamarádce, ale je to těžké; "Hele, naprosto boží kniha. Je to o Maye a Lochanovi, jsou to sourozenci a milují se...No co? Ono je to sice zvláštní téma... nech toho! Je to super kniha! Tak je tam incest... ne, nedívej se na mě tak!" Lásku k téhle knize prostě nevysvětlíte někomu, kdo jí nečetl.
První kniha, kterou jsem přečetla v angličtině, velká srdcovka, tomu odpovídá i hodnocení. Před léty mi to přišlo jako závan čerstvého vzduchu. A teď, po pár letech a desítkách přečtených knih později, to v sobě pořád něco má.
S hodnocením to nesouvisí, ale grrrr, jak mě rozčiluje, že se některé knihy dočkají českého vydání až potom, co se zfilmují a je z nich boom #ILikedItBeforeItWasCool
Možná proto, že kniha začala tak slibně, že jsem začala mít vysoké očekávání.
Možná proto, že byla psychicky nemocná snad každá druhá postava.
Možná proto, že schizofrenní hrdinka je zápletka sama o sobě a není nutné k tomu přidávat komunisty, nácky ani žádné další detektivní zápletky.
Dávám 3, protože 2,5 dát nejde. Posledních pár kapitol byla zbytečnost, ale obálka je krásná, to se musí nechat.
"Váš čtyřletý syn má vzpomínky na věci, které nezažil, a chce zpátky k mámě... jiné, než jste vy." Nepodívala jsem se na anotaci, nehledala jsem recenze, prostě mi stačila tahle jedna věta, a měla jsem jasno. Očekávala jsem zajímavou a neobvyklou knihu. To jsem taky dostala a k tomu ještě něco navíc. Takže jsem spokojená, doporučuji.
Všechny romantické knihy mají v podstatě stejné schéma. Na začátku pochopitelně proběhne setkání hrdinů. Do poloviny knihy se dají dohromady a všechno jde skvěle. Ve třičtvrtině knihy zpravidla přijde problém, který většinou zapříčiní rozchod. Ale končí to samozřejmě šťastným koncem. Někdy mě to už unavuje, takže i když je začátek perfektní, nakonec knihu odložím, protože je snadno předvídatelná. To se mi stalo u předchozích dvou dílu Stage Dive.
Ale tady mi to nevadilo! To kvůli toho příběhu, protože jestli něco můžu, tak zkrocení zlého muže. Jimmy je totiž uzavřený tvrďák, který se s ničím a nikým nepáře. A Lena si nenechá nic líbit, takže je pro něj dokonalá. Výborně hodnotím dialogy těch dvou, protože to konečně nebylo zbytečné tlachání k vyplnění ticha. A protože byl Jimmy vykreslenej jako kretén bez emocí, nakonec vás dojmou úplné maličkosti, jako třeba když nechá Lenu, aby mu držela ruku! :D Příjemná oddechová kniha, která vás s velkou pravděpodobností rozesměje :)
Tak jsem knihu konečně dočetla a musím smeknout. Příběh i grafické pojetí knihy na jedničku s hvězdičkou. Opravdu jedinečná. A pokud máme v tomto případě soudit knihu podle obálky, tak je to nadšení v každém směru.
Ale proboha. Ten překlad, to je šílenost. Četla jsem snad každou recenzi - od téhle stránky, přes facebook, až k blogům... a nikdo se o tom nezmínil. Jakto? Takže mám jako vadnej výtisk? Fakt, ta moje kniha snad neprošla korekturou. Zdá se mi, že to překládal čtrnáctiletý hoch, který to dostal za domácí úkol a tak to rychle odbyl, protože se mu do toho ale hrozně nechtělo.
Samozřejmě mám na mysli hlavně ten přepis chatu... Schválně jsem si našla originál, abych zjistila, jestli jsou ty postavy opravdu negramotné. A nejsou. Tak například:
Originál: erza. mason. ANSWER BITCH.
Překlad: erzo. masone. WOZWISE WOE.
Jak to může někdo udělat? Jak může člověk vzít perfektní knihu a pak jí zneuctít takovým překladem? Příběh miluju, skvělá kniha. Ale ten překlad nepřežiju. Lituji koupě. Pokud si budu knihu chtít ještě někdy přečíst, tak jedině v originále, nebo s bělítkem. Za překlad dávám -10/10, opravdu horko těžko by to mohlo dopadnout hůř. Možná i google překlad by si s tím poradil líp.
Ale já jsem tady od toho, abych hodnotila knihu, kterou do světa vypustili autoři. A v tom případě jasných 5 hvězdiček.
Kniha začíná tím, že si Mia oddychne, protože umřel její otec (tyran). Což by bylo skvělé, konečně bude moct žít normálně, i když asi dá trochu práce se z toho psychicky dostat, ale představa nového života jí určitě pomůže a... ŠPATNĚ! Hned v další kapitole už má totiž Mia přítele... a náhodou je to zase tyran! Na přečtení těch pár stránek, kde se hlavní hrdinka nechá beze slova mlátit - i když si uvědomuje, že je to špatně - jsem musela vynaložit velké úsilí. A když je smířená s tím, že se svým přítelem stejně zůstane až do smrti (což může být klidně další den), už jsem jednou rukou zavírala knížku.
Ale nakonec se díkybohu opravdu vzchopí a odejde. Žít nový život. Zase. A tam... potká dalšího borce, a i když má s chlapama jen ty nejhorší zkušenosti, stačí jeden jediný pohled na to, aby se znova zamilovala!
Vzdala jsem to, hlavní hrdinka je mi protivná jak ještě nikdo.
Na tuhle knihu jsem si brousila zuby už od té doby, co vyšla v angličtině. Ale četbu jsem neustále odkládala v naději, že se dočkám českého překladu. A potom... jednou večer... když jsem projížděla autorčiny ostatní knihy, jsem otevřela přesně tuhle stránku a když jsem uviděla anotaci, zastavilo se mi srdce a já věděla, že jsem se KONEČNĚ dočkala a knihu si budu moct přečíst. I když ta obálka mě zpočátku mrzela hodně, to je pravda.
Ale ten příběh a způsob, jakým je kniha napsaná... není možné si knihu nezamilovat. Od začátku jsem moc dobře věděla, do čeho jdu a byla jsem připravená na to, že to bez slz neustojím. Ale nečekala jsem, že to bude napsáno tak poutavě, že nebudu schopná knihu odložit. A ty dialogy! Po dlouhé době jsem si v knize opravdu užívala dialogy.
Ze všeho nejvíc jsem si oblíbila Vianne, hlavně jsem si užívala tu změnu, kterou prošla. Ale ani Isabelle nezůstávala pozadu. Silný příběh o silných ženách.
Hodnotím velmi pozitivně, kdybych měla k dispozici více hvězdiček, dám víc. Rozhodně si knihu ještě přečtu, ale nejdřív jí pošlu dál. Je to literární skvost, o který své blízké nehodlám připravit.
Taky jsem se obávala, že to bude další Hunger games, ale v té anotaci to bylo jen nešťastně podané, protože podobnost je minimální.
Každopádně, jak zvládáte číst tyhle akční knihy?200 stran jsem přečetla bez problému, ale pak to začalo být náročné. Musela jsem vynaložit velké úsilí, abych zvědavě nepřeskakovala celé stránky, protože je to v některých chvílích taková jízda, že prostě nemůžu číst dost rychle!
A pokud v knihách něco vyloženě nesnáším, tak jsou to milostné trojúhelníky. Většinou se do takových děl ani nepouštím, protože jsem pak zmatená a nevím, kterému páru fandit. Ale v tomhle díle to zase tak těžké nebylo. Princ Dorian si i přes své jméno mé srdce nezískal. A vzhledem k tomu, že jsem holka odvážná a menších spoileru se nebojím, dala jsem si záležet i na tom, abych si neoblíbila ani Chaola.
Ale vždyť je to neohrožená nájemná vražedkyně, která si potřebuje vydobýt svou svobodu, koho v takové chvíli zajímá nějaká láska? *spoiler alert* (jo, pořád jsem těm dvoum neodpustila ten poslední souboj).
Ruta mi v každé své knize zlomí srdce. Ale takovým způsobem, že jsem ochotna ty muka podstoupit kdykoliv znovu.
Pěla bych ódy, ale jsem emocionálně odrovnaná. Udělejte si laskavost a prostě se do knihy pusťte. Litovat nebudete.
Je to ta kniha, do které se zamilujete a ona se vám odvděčí tím, že vám to srdce zlomí. Ale budete vděční, alespoň já jsem.
Mám pocit, že jsem se právě vrátila z New Orleans a hrozně mě mrzí, že jsem se po jednom dnu pročetla až k posledním větám tohoto díla. Brečela jsem, smála jsem se a taky se samozřejmě zamilovala. Jak do postav, tak do knihy samotné.
Pokud vás k přečtení nenaláká anotace ani recenze, tak si jí přečtu znovu i za vás.
Ačkoliv už mi na komodě pár týdnů leží Babička a rozečteného Ove nosím v kabelce s nadějí, že si na něj najdu čas, Britt-Marie je první autorova kniha, kterou jsem přečetla celou.
A líbila se mi! Je neuvěřitelně čtivá - ani se nenadějete a jste v polovině knihy, no opravdu. Dokonce i ten fotbal se mi zalíbil... protože jsem si prostě nemohla pomoct. A vzhledem k tomu, že mám ze všeho nejradši knihy, které ve mně vzbudí emoce, musím vyzdvihnout autorovu úžasnou schopnost napsat čas od času větu, která mě zahřeje u srdce. Za postavy, příběh i způsob, jakým je kniha napsaná dávám 5 hvězdiček.
Ale nelíbilo se mi neustálé opakování... "Jak se tomu nadává?"... ha, výrazů. Pochopila jsem, že takhle to autor dělá, ale dráždí mě to. Taky mi vadil manžel Kent, protože jsem se nemohla rozhodnout, jestli ho mít ráda. Koho jsem si ale zamilovala, to byl Sami. A chyběl mi epilog. Za to hvězdička dolů.
Není to boom, ale je to pohodová knížka, která se čte velmi dobře. Rozhodně jsem ji nečetla naposledy, protože jsou tam pasáže, které nehodlám zapomenout. Vypsat si je nemůžu, protože je jich prostě moc! Doporučuji.