Lokina komentáře u knih
Klasika, která nikdy nezklame. S pejskem a kočičkou od pana Josefa Čapka jsem strávila dětství. A bylo to nezapomenutelné dětství. Knížka je výstižná, humorná, poučná. K mým nejoblíbenějším částem samozřejmě patří jak vařili dort, jak si pejsek roztrhl kalhoty či o Noční košilce.
Pejsek a kočička je ideální knížka pro děti, když jim ji budete večer číst, nepřekvapí vás, že na dětské tváři se ukáže úsměv, který vás zahřeje u srdce.
Babičku jsem si k maturitě nevzala, ale přeci jenom jsem si ji přečetla. Jde o náš národní klenot a alespoň jednou za život by si to člověk měl přečíst. Babička je líbezné, kouzelné a laskavé dílo. Nečetla se mi zrovna nejlíp, jazyk v knize je krásný, ale pro naši generaci zastaralý a nesrozumitelný. Do paměti se mi asi nejvíc z celé knihy vryla zpívající Viktorka na splavu. Moc se mi líbily popisy krajiny, zase to dokazuje, jak ta naše malá zemička je nádherná.
"V tu chvíli si uvědomuju, že není důležité to, co si vezmeme, ale to, co zanecháme."
Nádherná, citlivá knížka s tématy jako hledání sebe sama, pocit viny, psychické nemoci, která ať už jsou či nejsou nám blízká. Autorka Jennifer Niven vše toto podala s tak lehkou a čtivou formou, ale přesto silné poselství zůstává v knize hluboko zakotveno. Přečetla jsem si i poznámky autorky a pocit z knihy byl ještě silnější, když jsem se dozvěděla, že si autorka prošla něčím podobným.
Finche, zvlášť on a Violet zůstanou v mém srdci hodně dlouho.
U každé knihy, která stojí za to, píši, aby si ji lidé přečetli a u Všech malých zázraků to platí stonásobně.
Autorku Jennifer Niven jsem měla v hledáčku už nějaký čas. A tak jsem si řekla, že teď přišla správná doba, si přečíst její knihy. A po díle Tíha vesmíru, autorku zařazuji do mých oblíbených spisovatelů. Její styl je pěkně čtivý, osobitý a v jejích textech se ukrývá tolik vzácných a krásných myšlenek.
Tíha vesmíru je líbezná, upřímná, bolestivá a srdceryvná kniha. Libby jsem si hned oblíbila. Byla tolik plná energie, nechyběla jí statečnost ani vnitřní síla. Typ holčiny, kterou si nelze neoblíbit.
Jack byl typický středoškolský rebel. Ani on to však neměl lehké, když den co den nepoznával své sourozence, rodiče, kamarády. Ale jen co potkal Libby, něco uvnitř se v něm změnilo a svět začal vidět jinak.
Tíha vesmíru je moc hezká kniha, ukazuje, že ať si o vás kdokoliv myslí co chce, vy zůstaňte sami sebou, věřte si a mějte se rádi :-)
Krásné dílo, které je ukázkou, že krátká kniha vás dokáže zaujmout a vyvolat ve vás větší citovou odezvu. V těžké době první světové války se v Paříži potkají dva neznámí lidé a vypukne u nich láska na první pohled. Novela je romantická, smutná, při čtení ve vás zasévá naději, že to s Petrem a Lucií dopadne dobře a budou mít, dá-li Bůh, před sebou šťastnou budoucnost. Bohužel osud zasáhl jinak a konec skončil tragicky. Za mě mohu doporučit.
Karel Čapek je a bude jeden z nejlepších českých autorů. To, že se to nebál napsat a vydat, můj obdiv k němu ještě stoupl. V dobách předválečných se nebál apelovat na nebezpečí hrozící ze strany fašistického Německa. I když kniha je krátká, najde se zde plno silných myšlenek a varování.
Bílou nemoc jsem viděla i zinscenovanou, hlavní roli maršála hrál pan Martin Štěpánek a na mě to udělalo velký dojem.
Nikdy bych neřekla, že Shakespeare jako autor a jeho tvorba, se mi bude líbit. A to ještě navíc na střední škole! Co víc příběhu chybí, znepřátelené rody, dva mladí lidé, kteří se milují, ale kvůli tomu do jaké kolébky se narodili, společnost jim nedovolí být spolu. Souboje o čest, o pomstu, spravedlnost, to vše i po tolika seti let, Romeo a Julie je velkolepé dílo, které si zaslouží naši pozornost.
Být či nebýt...jedna z nejznámějších vět. U mě to bylo, mám či nemám Hamleta si vzít k maturitě? Rozhodla jsem se, že Hamlet je dílo, které jen tak něco nepředčí a jen tak nějaké dílo jako je Hamlet, nebude v dohledné době napsáno. Četla jsem Hamleta delší dobu, musela jsem mít čas všechno to pobrat, ale když jsem to dočetla, nelitovala jsem. Hamlet je těžké dílo, plné hutných myšlenek a citátů a každý si tam něco najde.
Královna mezi komediemi! Pro každého herce je poctou, zahrát si v ní. Tak jako Čapek s R.U.R. předčil svoji dobu, Moliere zajisté předhonil tu svou. Klasicistní komedie Lakomec, jejímž hlavním ústředním motivem je lakomství, je i aktuální dnes. Co si budeme nalhávat, lidí, jako Harpagon běhá po světě spousta.
Moliere dílo pojal vtipně a vysmívá se lidem zlým, hamižným, kteří nevidí nic jiného než sebe a neuvědomují si, že ubližují svým blízkým.
Ať už jsem ji chtěla číst či ne, stejně si cestu Kytice ke mně našla. Četla jsem ji k maturitě a některé balady se mi četly lépe, jako třeba Vodník nebo Kolovrátek. Jiné se mi moc nelíbily, např. Dceřina kletba, ale neodradilo mě to a já u četby Kytice zůstala až do konce. Kytice je smutné, strašidelné, ale i poučné dílo, ukazuje, že po vinně vždy následuje krutý až někdy neadekvátní trest. Alespoň jednou by si to každý měl přečíst.
Stejně jako Kytice, Máj jsem četla k maturitě. Poezii vůbec nečtu a vůbec jsem si nebyla jistá jestli si ji vyberu, ale s paní učitelkou jsme ji rozebrali a přesvědčila mě tak, že jsem si ji vzala do seznamu. Máj má krásné verše opěvující naši krásnou zem a přírodu. Nádherně autor vystihl ve svých verších, kde je smrt, tam je i obroda a nový zrod života. Jednou za život mi to stačilo, ale k povinné četbě to neodmyslitelně patří.
Kniha je neuvěřitelnou nadčasovou klasikou, kterou by si měl přečíst každý, ať už jako povinnou četbu nebo vám ji jen tak doporučí váš známý. Když jsem byla mladší a měla ještě pár let do maturity, zatvrdila jsem se, že Čapka číst nebudu. Jak přibyly léta, přibyl i rozum. K. Čapek krásně a věrohodně napsal o nebezpečí a strachu z vývoje techniky. Kniha byla lehká na čtení, napínavá s varovným ponaučením na konci.
Velmi zdařilá detektivka s nejznámějším detektivem Sherlockem Holmesem a jeho přítelem doktorem Watsonem. Příběh byl velmi čtivý, napínavý, místy strašidelný a tajemný. Při popisu blat a pochmurné krajiny kolem panství, mi běhal mráz po zádech. Sherlock jako obvykle vše vyřešil svojí neuvěřitelně propracovanou dedukcí, Watson byl vtipný a snažil se s Sherlockem držet krok. Konec byl nečekaný a rozuzlení přišlo v pravý čas.
Možná jednou je příjemnou oddychovkou a mě bavila. Příběh obsahově není zrovna jeden z nejsilnějších, který jsem četla, ale něco dobrého na něm je.
Sydney mě chvílemi vytáčela, pořád fňukala, že Ridge chce a za chvíli zase, že s ním nemůže být.
Ridge byl milý a veselý a i když byl handicapovaný, nebránilo mu to, dělat to, co ho baví, tedy skládat písně (s tím jsem měla problém, tomu uvěřit). Než poznal Sydney, ani by ho nenapadlo, že by mohl cítit něco víc k další osobě. A když už se to stalo, srdce měl rozpolcené a musel se rozhodnout správně. Chtěl jednat podle zdravého úsudku, ale srdce ho volalo jinam. A jak už to bývá, happyend nastal.
Konec byl ale trochu utahaný a rozvleklý, klidně by neuškodilo pár stránek ubrat. Jinak ale kniha byla líbivá a fajnová. Plusem byly písně, které doprovázely příběh, více umocnily romantickou atmosféru.
Drake slibuje vtipnou urban fantasy a při dočtení poslední kapitoly, kniha dostála svého slibu. Příběh byl vážně čtivý, dynamický, zábavný a i s tou větší dávkou vulgarity a násilí Drake dokázal, že tyto knihy mám v oblibě. Nebylo to tak přehnané a dalo se to číst, aniž by se vám z toho zvedal žaludek.
I když Drake byl neustále pod parou a dostával se z jednoho problému do druhého, prostě tomu zoufalci nešlo nefandit, aby to s ním skončilo dobře. Spálený muž byl jeden z pilířů celé knihy, záhadná postava sršící oplzlé vtípky a hlášky, prostě si ho nešlo neoblíbit.
Drake není nějaká super bomba, ale mou pozornost si získal.
Takže Drakeu, očekávám, že na tebe nebudu muset dlouho čekat :-)
Moje první seznámení s autorkou. A mohu říci, že jsme okouzlena. V první polovině jsem se trochu ztrácela, ale nakonec v těch propletených vztazích, situacích, mě kniha pohltila. Od druhé poloviny už to bylo dynamičtější, záhadnější a jedna nevídaná zápletka za druhou, knize dodávaly správnou atmosféru.
Nejvíce se mi líbily kapitoly z minulosti. Pohled z mnoha úhlů postav, jejich chování, činy a těžká rozhodnutí, které je dohnaly udělat věci, kterým budou čelit celý život.
Autorka bravurně vše tak propletla, až nakonec z toho vzešlo opravdu šokující, ale dojemné odhalení.
Já osobně jsem s knihou Ztracený slib velmi spokojená. Vřele doporučuji :-)
Ta druhá slibuje mrazivý psychologický thriller. Do první poloviny jsem se nedokázala do příběhu vžít. Od druhé poloviny to trochu dostalo spádu a mrazivosti, zvlášt zjištění, co se dělo s Elle. Konec byl nečekaně originální a já jenom koukala. Musím ale souhlasit s některými názory, že konec byl uspěchaný a nedotažený.
Flashbacky z Irininy minulosti dokreslovaly temnou atmosféru a odhaloval její vztah se sestrou. Irinin charakter mi byl docela nesympatický. Jednou nadávala na sestru a podruhé zase s ní chtěla být. Ale asi ta její postava měla být taková.
Není to špatné čtení, na toto období přesně psané. Ale číst podruhé už to nemusím.
Po vlažnějším druhém díle, který pro mě byl trochu zklamáním, přišlo třetí pokračování Králova klec. A tento díl byl uspokojivý a dobře propracovaný.
Autorka udělala dobře, že nechala příběh vyprávět i jinými postavami než Mare. Nebylo to tak jednolité a monotónní, ale nabralo více spádu, bylo to záživnější a plynulejší. Mohli jsme vidět i jiný úhel pohledu z jejich strany a taky jsme se mohli více seznámit se s jejich charaktery a chováním.
Evangelinu jsem vůbec neměla ráda, ale po tomhle dílu, jsem ji zařadila k mým oblíbeným postavám. Mare mi byla od druhého dílu trochu nesympatická, v tomhle díle se zmátořila a její postava se dala vystát.
Konec byl hodně akční a hlavně nečekaný. Jsem tedy zvědavá, jaké bude čtvrté pokračování :-)
Dojemné, bolestivé, zamyšlení-hodné. Hanu jsem vůbec nechtěla číst. Říkala jsem si, že to nebude nic pro mě a kniha mě neosloví. (Kdybych uměla vracet čas, sama sobě bych si dala pohlavek!) České autory skoro nečtu, až na pár výjimek jako Naslouchač nebo povinná četba.
Po sklizení kladných názorů a recenzí jsem si ji zamluvila v knihovně a nakonec jsem ráda, že jsem měla možnost, si Hanu přečíst.
Kniha je neuvěřitelným skvostem v českých literárních vodách. Kniha se čtivým, emocionálně silným příběhem může konkurovat knihám ze zahraničí.
Takže pokud ještě váháte...Hanu si přečtěte.
Z každé stránky na vás dýchá prázdnota a tíživá atmosféra zdevastovaného světa.
A i když je příběh opravdu skličující, depresivní a strašidelný, je v něm ukryta síla a odhodlání vydržet, že i v tomto beznaděje ponurém světě lze hledat alespoň kapku světla na lepší život.
Kniha je kraťounká, ale zanechá ve vás velkou stopu. Knihu jsem si chtěla přečíst jako první, než si pustím film. Podle kladných recenzí se film drží knižní předlohy a Viggo Mortensen hraje hlavní postavu...tak vzhůru na něj :)