Lokina komentáře u knih
Jak je vidět u této knihy, autorka má pěkně bujnou fantazii. Sběratel motýlů se mi velice líbil, ale při čtení mi naskakovala husí kůže, musela jsem nasbírat všechny síly, abych to dočetla. Dočetla jsem to, protože jsem chtěla poodhalit spolu s hlavní hrdinkou Mayou děsivé tajemství Zahrady.
Pod tou rouškou klidu, absenci emocí, kdy s ledovým klidem vyprávěla, co se dělo v Zahradě, jsem nevěděla, co si mám myslet o hlavní hrdince Maye. Napříč příběhem, i poodhalení její minulosti, jsem ji začala chápat. (I když nikdo se nedokáže vžít do toho, co prožila za peklo.)
Příběh je opravdu zvrácený, znepokojující a mrazivý, na druhou stranu je ale hrozně čtivý a chytlavý.
Tento díl je součástí série Sběratel, takže až vyjde další díl, určitě si ho přečtu.
I já se nechala zlákat a musela si prostě přečíst Dívku v ledu. A nelituji časem stráveným nad touto knihou. Příběh s hlavní hrdinkou Erikou Fosterovou byl od samého začátku velice poutavý a napínavý. Díky přímočarému, srozumitelnému stylu psaní byla kniha velmi čtivá.
Charakter hlavní postavy Eriky byl dobře vymyšlen. Erika byla rázná, sympatická, věděla, co dělá, ale sama bojovala i s osobními démony.
Konec gradoval a vy jste zůstali v nevědomí, kdo je vrah. Ale když se pomalu chýlilo jeho odhalení (nějaké tipy jsem měla a tipla jsem si správně), přišlo opravdové překvapení z toho, kdo je vrahem, i toho, že měl tak říkajíc volné ruce, k tomu to dělat.
Pokud ještě tápete nad Dívkou v ledu, jděte do toho! Kniha se opravdu vyplatí přečíst, jako jedna z mála si nálepku světový bestseller zaslouží :-)
Pokud hledáte něco zvláštního, neotřelého a originálního, kniha Magonie je tím pravým. Autorka nás seznámila a zavedla do dech beroucího a propracovaného světa, kde bytosti jako bouřkové velryby či žraloci nebo piráti a jejich vzdušné lodě, jsou ukázkou, že tato kniha oplývá svou jedinečností. Autorka se také nebála do příběhu přidat náznaky problematiky oteplování a ničení přírody. Mně to nevadilo, naopak poukázala na dost vážná dnešní témata.
Aza je fajn hrdinka. Sarkastická, zábavná a následuje své srdce. Romantická linka zde není nijak podrobně popisována, ale je hezky a mile vměstnána do příběhu. Není tu žádný milostný trojúhelník, i když na jednu dobu to vypadalo, ale autorka se toho vyvarovala.
Konec přinesl zvraty, akce a šťastné shledání. Jak to bude ale pokračovat, na to si budeme muset počkat :)
Tisíc kousků tebe na mě udělalo velmi velký dojem. Příběh je originální, svižný a čtivý. Hlavní hrdinka byla sympatická a byla fajn. S dimenzí se mi nejvíce líbilo carské Rusko, s těmi všemi bály, plesy, krásnými šaty a šperky a hlavně nezaměnitelnou zimní krajinou. Romantická linka zde byla tak okouzlující, hezká a smutná. Thea mám radši, ale Paul zde byl prostě roztomile milý.
Ke konci začal příběh pěkně gradovat a našlo se místo i pro zvraty, které se mou pěkně zamávaly.
Doufám, že na druhý díl nebudeme muset dlouho čekat a pevně doufám, že autorka nás zavede do dalších dimenzí, které přinesou nové světy a nová napínavá dobrodružství, se kterými se naši hrdinové budou muset vypořádat :-)
Tak i já mám za sebou tohle veledílo, které na každém rohu bylo opěvováno a medializováno. Kniha se mi líbila, ale abych z ní byla celá unesená, to se říci nedá.
Příběh byl čtivý, rychle ubíhal i díky krátkým kapitolám.
Charaktery postav byly velmi přesvědčivé a proto mě překvapilo i jejich pozdější chování a zjištění, kdo za co může a tahá za nitky. Atmosféra příběhu, zvlášť popisování bydlení v domě ve Folgate Street, byla velmi skličující a mrazivá. Tyhle domy vážně nejsou a nebudou moje parketa :-D
Ta přede mnou je uspokojivý psychothriller a těším se, až ho uvidím i na filmovém plátně (jsem si jistá, že kniha bude ale stejně lepší) :-)
Jak tak koukám, asi budu taky jedna z mála, které se Píseň zimy líbila. Pro mě to bylo velice příjemné a snové čtení. Píseň zimy je taková tajemná, melancholická a pochmurná pohádka. A to se mi na ní líbilo. Přesně psané pro toto období.
Na druhou stranu příběh s hlavní hrdinkou Liesl ve mně zanechal rozporuplný a hořko-sladký pocit. Liesl jste si snadno oblíbili a soucítili jste s ní, ale snadno jste ji i začali nemít rádi a připadala vám někdy ukňouraná a náladová.
Král duchů jakožto záhadná, éterická a mýticky smyslná postava dodávala příběhu jiskru, ale pod touto slupkou se skrývalo mnohem víc a někdy mi ho bylo i líto.
Konec nedopadl tak, jak jsem očekávala, byl smutný, ale i plný naděje, takže Liesl by mohla vést život plný své hudby a radosti.
Ale pokračování má být, takže se velmi na další díl těším. :-)
Od této knihy jsem očekávala víc. Za mě druhé pokračování ze světa Tryllů bylo takové nemastné, neslané. I když konec trochu nabral obrátky a zvratů, prostě mi to nějak nesedlo.
Nad chováním a citovými výlevy hlavní hrdinky jsem občas kroutila panenkami, ale zase na druhou stranu jsem ráda, jak to mezi ní a Ridleym dopadlo.
Docela mě mrzí smrt jedné z postav z Brynina okolí, tohle jsem nečekala a myslím si, že si to ten dotyčný nezasloužil, ale nějaký zvrat v příběhu musel být, jen to nemuselo být toto.
Těšila jsem se na Konstantina, ale budu si muset počkat do třetího dílu. A doufám, že se autorka vytasí s nějakým pořádným vysvětlením toho tajemství, co se to tam děje a kdo je za to odpovědný. Takže vzhůru na třetí díl :-)
Neokoukané, neotřelé, zábavné, napínavé. Že je to nemožná kombinace? Ne! U této knihy je to samozřejmost! A záruka, že si ze čtení Divotvůrce odnesete skvělý pocit.
Navíc co mě bavilo, byl hlavní mužský hrdina, jednou taky ukázal, že i kluci mohou být v young literatuře fajn a že i oni mají své problémy.
Vtipné slovní přestřelky, které hlavně obstarávali Ferius a prostořeký kočkoveverčák, popoháněly příběh vpřed, mix zábavy a akce, to dělá z Divotvůrce jednu z nejlepších knih tohoto roku!
To čekání snad nebude tak dlouhé na druhý díl, protože nakladatelství už ho připravuje :-)
Další bezva fantasy adultovka na mém seznamu! I když první polovina se vlekla v pomalejším tempu a hlavní hrdince jsem se snažila víc porozumět. Ale druhá polovina to vyvážila, příběh dostal jiskru, byl napínavý a dynamický. Ke konci přišlo i na nečekané zvraty, co mě zvlášť bavilo a děsilo, byl vnitřní boj hrdinky s temnotou, ale i se sebou samotnou.
Arcus, jako hlavní mužský protagonista byl fajn jako tajemný, nedůvěřivý bojovník. Jeho totožnost byla záhadou, ale už za pár kapitol jsem poznala, co je zač. Takže zase takové překvapení to nebylo.
Jinak co se mi líbí je svět, který autorka vytvořila, jeho mytologii, pověsti, škoda, že v knize není mapa. S ní by to bylo dokonalé.
A já se tedy nemůžu dočkat dalšího dílu! :-)
K téhle knize jsem přišla jako slepý k houslím, nikdy jsem moc nebyla na romány pro ženy a proto ke knize jsem přistupovala s odstupem. Ale musím říct, že se mi velice zalíbila.
Tate s Milesem byli sympatičtí, milí, mladí a vášniví. Příběh mě pohltil a já si užívala každou kapitolu. Velkým plusem byly i kapitoly s Milesovou minulostí, jež definovala jeho přítomné já a jež postupně odkrývala střípky plné radosti, lásky, ale i velkého žalu a bolesti.
Příběh byl svižný, jiskřivý, příjemný a oddychový. Zpočátku jsem si myslela, že kniha bude hloupoučká, naivní s nádechem erotiky. Teď vím, že kniha má v sobě mnohem víc, ukrývá v sobě poselství, že ať nás sužuje bolest, pocit viny a lítosti, nesmíme se tomu poddat, aby nás to nestravovalo celý život. S takovými pocity je vždy lepší s někým se podělit, potom už to břímě nebude tak těžké, zvlášť s osobou, která vám věří a miluje vás :-)
To teda byl ale brutální úlet! Příběh o třech lidech, jejich propleteném vztahu, psychické manipulaci se mi velmi líbil.
Kniha je slibný a čtivý psychothriller a každý konec kapitoly mě nutil číst dál a dál, protože jsem se chtěla dozvědět, co se to tam k sakru děje! Poslední část příběhu přinesl nečekané zvraty obřích rozměrů! A poslední kapitola? Když už jsem si myslela, že je příběh u konce, nastala ledová sprcha a já se musela vzpamatovat z té poslední kapitoly.
Jestli o této knize uvažujete a nevadí vám v příbězích (zvláště u thrillerů) nereálné prvky, jděte do toho!
A ať se děje cokoliv, neprozraďte konec!
Co napsat? Jedno slovo, pecka! Je vidět, že autorka se trochu vyvinula, co se týče stylu psaní. Griša se mi líbila, ale u Šesti vran vidím neskutečný pokrok vpřed.
V první polovině jsme byli svědky, jak se k tomu nesplnitelnému úkolu dostali a jak se naši "hrdinové" na něj připravovali. V druhé polovině už přišlo na řadu samotné provedení sebevražedné mise na jejímž konci, kdyby uspěli, by čekala pohádková odměna.
Líbilo se mi, že jednotlivé kapitoly nebyly viděny z pohledu jedné postavy, takže jsme se mohli seznámit s jednotlivou postavou. Postupem času se i odhalovaly jednotlivé střípky z jejich minulosti, která utvářela charakter každého z nich.
Kniha byla neotřelá, čtivá, s dávkou akce, humoru, napětí a nečekaných překvapení a zvratů. Žádná hluchá místa nebo nudné dialogy či ploché charaktery postav tady rozhodně nečekejte. Romantická linka je zde lehce nastíněna, takže nijak nenarušuje svižnost příběhu. Konec je otevřený a já se nemůžu dočkat, kdy přijde další díl a bude nám vyprávět znovu o Šesti vranách a jejich dalším nesplnitelném úkolu. :-)
Musím uznat, že mě to trošičku zklamalo. První díl se mi velmi líbil i z druhého pokračování jsem měla kladné pocity. Ale tento závěrečný díl pro mě byl místy nudný, opakovaly se některé pasáže, kdy u nich jsem si říkala "ano, Cio, to už jsi říkala asi po třetí, tak už něco ale dělej!".
I ten konec byl takový nedotažený, nedomyšlený. Klidně bych pár stránek ještě strávila. Mně by i nevadilo, kdyby některé scény byly popisovány jinými postavami, než jenom Ciou, určitě by to bylo více zajímavější a záživnější.
Za mě to nebyla žádná velká pecka, ale i tak to bylo čtivé s přiměřenou dávkou akce, napětí.
Celou sérii hodnotím jako zdařilou, leč nedá se to srovnat s Hunger Games, to je o nějaký level výše. Ale kdo má na tuto sérii zálusk, s klidným s vědomím se do ní můžete pustit :-)
Moc povedená kniha. Autorka se mi strefila do noty. Příběh o třech ženách, o jejich strastech denního života se četl ne lehko, ne že by kniha nebyla čtivá, ale příběh se zaobírá i vážnými tématy jako domácí násilí, šikana, pocity méněcennosti, upadající sebedůvěra a když jsem to četla, bylo mi z toho úzko. Celeste, Madeline a Jane jsem si oblíbila, silné ženy, které si své potíže řeší každá po svém. Konec byl šokující a bravurně zakončen.
Autorčin styl byl velice poutavý a kniha se dobře četla, nemohu tedy hodnotit než pěti hvězdami.
Teď se kouknu na seriál a když se mi nebude líbit, dopředu vím, že kniha stála za to :-)
Ach, bohové! To zase jednou jsem měla co dělat, abych nedostala infarkt! Vážně Sarah, tohle mi nedělej, ale když tvé knihy budou i nadále takto skvostné, nabyté akcí, nečekaných zvratů a spojenectví, vše bude odpuštěno.
I když kniha zrovna není tenká, přečtenou jsem ji měla za chvíli. Bylo to dravé, energické, dynamické a nepopiratelně magicky nebezpečné, omamující čtení.
Aelin, Elide, Lysandra a Manon (která je zatraceně od každého dílu lepší a lepší postava) ukázaly, že to jsou silné osobnosti, ženy, které vládnou svému životu a nenechají si do něj mluvit. Jdou si za tím co chtějí, co považují za správné i s těmi riziky, nástrahami osudu, kterým musí čelit a nikdo je přitom nezastaví.
Musím se ale přiklonit k některým zdejším názorům, že Dorian tady neměl moc prostoru, jakoby autorka nevěděla, co s jeho postavou. Uvidíme jestli v následujícím dílu mu dá více svobody, ukázat, co v něm je. Jinak co mě tak kazilo příjemný zážitek ze čtení, byly nepřehlédnutelné chyby v textu, to je prostě neodpustitelné!
Nad koncem se mi svíralo srdce, ale věřím v dobrý konec. To čekání na další díl bude zatraceně úmorné!
Už teď se ale těším na díl, jež bude o Chaolovi a Nesryn.
Tak a mám to za sebou a mohu říci, že se mi kniha líbila :)
Kniha v podstatě líčí cestu do Kalifornie mladé Leah, která musí opustit svůj domov za velmi těžkých podmínek. Leah jako hlavní hrdinku jsem si oblíbila, měla svůj cíl, byla odhodlaná a nenechala si nikým, zvlášť muži, diktovat život. Kniha velmi realisticky popisovala nelehkou, vyčerpávající a smrti se nevyhýbající cestu do Kalifornie, která má být příslibem svobody, zlata a nového života.
Romantická linka zde byla vykreslena nenásilně, opravdově. Lee a Jeffovi jsem to hrozně přála.
Nečekejte žádný fantasy nabušený příběh. Pro mě to bylo příjemné, dobrodružné, napínavé čtení s prvky fantasy :-)
Taková hrůza to nebyla. Příběh byl čtivý, svižný. Děj nijak originální, ale snesitelný.
Bylo tam tak akorát napětí a akce i ta romantická linka mi nebyla protivná.
Úkoly, jež byly zadávány, mi přišly reálné, ze života a daly se zvládnout s velkou dávkou štěstí, odvahy a kuráže.
Dvě věci ale od půlky příběhu byly předvídatelné, takže když na to došlo, tak jsem nebyla překvapená.
K hlavním hrdinům jsem si za tu dobu čtení nenašla cestu, ale Heather mi z nich přišla nejvíc fajn.
Kniha přišla vhod v tyto nadcházející podzimní dny, taková příjemná, oddechová jednohubka :-)
Abych byla upřímná, čekala jsem trochu něco jiného. Rozhodně bych to neoznačila za krimi ani za thriller z právnického prostředí. Označila bych ji jako mírný psychothriller. Nečekejte nějakou super akci a napětí. Kniha v podstatě líčí myšlenky a pocity mladé dívky Maji, která byla obviněna z velice vážných důvodů a vypráví nám svůj pohled na celou situaci před tragédií a po ní, tedy u soudu a z vězení.
V knize jsem se musela hodně orientovat, co byla přítomnost a co minulost. Vzpomínky, to co se stalo před tím jako bouřlivý vztah se Sebastianem, to jak postupně odhalovala, co je jeho otec zač nebo zvláštní přátelství s Amandou, tyto části se mi četly velmi dobře. Maju jsem moc nemusela, ale neměla to lehké. Na začátku před tím prožívala štěstí, radost, svobodu. Postupem času byla nerozhodná, cítila odpovědnost, za někoho, kdo si to nezaslouží. Chtěla pomoci se situací v níž se nacházela, ale o pomoc si nepoprosila.
Naopak kdy kniha líčila Majin soud a její pobyt ve vazbě, příběh se pro mě trochu táhnul, nedokázala jsem se do něj pořádně začíst.
Konec knihy nijak pro mě nebyl šokující ani překvapivý. Kniha vás nenadchne, ale ani neurazí. Já osobně ale už se k ní vracet nebudu.
Sci-fi podle mého gusta! Originální, čtivé, akční. Nevadilo mi ani, že se do toho autor nebál zapojit politické tahanice a hrozbu války, kterou způsobil tak nečekaný objev v celé historii lidstva.
Z postav se mi velice líbil pan tajemný, o kterém nikdo nic nevěděl. Mám ráda takové typy charakterů, tajemné, nikdo o nich nic neví a vše jako s mávnutím kouzelného proutku bez povšimnutí řídí. Kara, jako ženský charakter, mi též byla sympatická. Měla bojovného ducha a nechyběla jí svéráznost a prořízlá pusa.
Kniha psaná formou zpráv a rozhovorů se četla úplně sama i s těmi občasnými vědeckými popisy.
Už teď se těším na druhý díl, protože konec knihy byl hodně šokující a překvapivý.
Úchvatné, poutavé a kouzelně mrazivé čtení. Takovými slovy popisuji knihu, kterou jsem přečetla jedním dechem. Z postav jsem si velmi oblíbila, jak statečného a romantického Šprýmu, potrhle roztodivného Klóbrce i tajemně intrikářského Šklíbu. Cath jsem ze začátku moc nemusela, ale ke konci, kdy přišla o to nejmilovanější, se udála u ní změna, která ji poznamenala na celý život a k její postavě jsem pocítila empatii. Konec knihy se táhl v divně ponuré a skličující atmosféře, ale to mě neodradilo a já si vychutnala ortel zpečetěný nad tím, jež Cath sebral toho, koho milovala.