LordSnape
komentáře u knih

Super věc. Pana Škorpila mám ve veliké úctě a jeho Čítanka mi v mnohém pomohla. Je zde vše s nadhledem a humorem uvedeno od oblečení, bot, přes styly běhu, stravy a pitného režimu, až po plánování tréninku nebo předcházení zranění. Osobně s běháním teprve začínám a tak jsem velmi rád, že jsem na tuhle knížečku narazil.


Prakticky jedna z mnoha "příruček" od Svojtky, která nakonec skončila v Levných knihách. Je tam spousta zbytečných podrobností, keců okolo, které jsou zcela zbytečné. Navíc mě velmi štvalo to, jak autor počítá s tím, že jste obézní i když vlastně podle výpočtu z knihy opravdu jsem. Já si ale nedokáži představit při své výšce, že bych měl ještě o 20 kilo méně.


Tak předně nejedná se o příručku, kterou si přečtete a je z vás úspěšný podnikatel, kterému se peníze jen pohrnou, ač je kniha prostě tak dobře napsána, že čtení jde samo. Oba autoři však nejsou žádní kouzelní guru, kteří vám přecvaknou mozek a vy budete za pár let milionáři. Pokud ale chcete rozjet vlastní e-shop a nevíte, co to obnáší, je to naprosto ideální kniha, ve které je vše od první myšlenky co vlastně prodávat, přes doménu, vlastní podobu obchodu, reklamu a propagaci k nalákání zákazníků, až po obchodní podmínky a výňatky ze zákona. Než jsem si přečetl tuhle knihu, sám jsem nevěděl kolik toho obnáší jen samotné SEO. Základní myšlenka, ke které se ale rád vracím je jednoduchá - Nejde o to přilákat zákazníka na e-shop samotný, nýbrž o to, aby dokončil objednávku a případně se i vracel k dalšímu nákupu.


Původně jsem uvažoval dokonce až o podprůměrném hodnocení, ale nakonec to vyrovnala druhá půlka knihy a vtipně cholerické výstupy Rycheťáka. Koláček tady dokonale předvádí, že je jen a jen pouhý novinář. Udržuje si strohý a rádoby bombastický publicistický styl psaní plný otazníků, vykřičníků, uvozovek a termínů, které do cestopisu zkrátka nepatří. Bylo až k pláči, jak se po příletu do Indie všemu diví. Objev, že zde lidé žijí ve slumech, na ulici a žebrají o jídlo či peníze byla opravdu zásadní odhalením. Dále mě štvaly diskutabilní a ničím nepodložené informace, které Koláček považuje za holý fakt, jako v případě sporu při hledání 17. Karmapy. Co ale na druhou stranu čekat od novináře tehdejšího Mladého světa, jehož informační zdroje byly skoro pokaždé při nejmenším pochybné.


Je vidět, že se Procházka nechal svým idolem v podobě Roberta Kiyosakiho velmi inspirovat a většinu pisálkovských manýrů přebral tedy i do své knihy. Nicméně čtivo je to dobré, srozumitelné, přehledné a řekl bych místy i méně útočné, než Bohatý táta, chudý táta. Příběh autora, jak přišel k penězům je zajímavý a chvályhodný, ale po pravdě mi vadily ty věčné stížnosti a nadávky na levicové názory, roli státu v hospodářství a bohatství lidí z restitucí, výher či darů. Pravdou je, že aby člověk něco dokázal a vybudoval si finanční nezávislost je trnitá cesta plná odříkání a různých překážek, o ztrátě přátel ani nemluvě. Souhlasím, že patologická závist je špatná vlastnost a vede k většině sporů a krádeží a že peníze jsou prakticky už jen imaginární platidlo. Nicméně číst pořád dokola o tom, jak je spoření na důchod k ničemu a všichni neúspěšní jsou zlí, mi poměrně vadilo. O literární hodnotě nemá smysl se vůbec bavit, kniha sází především na informační náplň psanou jednoduchým jazykem, jakožto u většiny děl faktu a osobního rozvoje.


Nebýt vyloženě nezáživné první půlky knihy, hodnotil bych o hodně výše, ale po jejím dočtení a následné zpětné vazbě mé mysli si zkrátka nemohu pomoct. Grant má ve zvyku dlouho představovat své hlavní hrdiny, ale v tomto románu je to více než citelné, jelikož se na prvních, několika desítkách stránkách nejedná o humornou knihu, ale spíše o situační reálii ze života obézních smolařů. O to více mě to mrzí, protože jakmile se to rozjede, místy jsem se smál dosti nahlas, což se mi už dlouho nestalo.


Musím říct, že mě první výzkum bavil o něco více. Zde se prof. Trávníček snaží hlavně zjistit vztah k beletristické literatuře a internetu. Kýžené porovnání nových výsledků s těmi staršími pak nepřinese skoro žádné zajímavé změny (až na pokles nákupu knih), což je dáno i díky slabému rozestupu mezi oběma výzkumy a celosvětové ekonomické krizi, což i sám autor na začátku publikace naznačil. Berte prosím proto mé hodnocení s odstupem. Hodnotím spíše zajímavost nasbíraných dat, než jejich uspořádání a průvodní slovo.


Hodnotit tuto ucelenou sbírku je celkem těžké, poněvadž jednotlivá díla od sebe dělí mnoho let, ale její vyjímečností je reedice starší tvorby v podobě dvou sbírek: Kamenné zídky a Horská pláň. Obě krásným způsobem mapují básníkovo dětství a poněkud drsný život v horách s krásami divoké přírody.


Psychologická kniha téměř o ničem. Je to takové mlácení prázdné slámy. Vše, co autorka uvádí je buď nesmírně logické a každý normálně uvažující člověk si to prostě domyslí, anebo se začně text utápět v nepříliš zajímavých popisech, co s psychologií nemá moc co dočinění. K takovéhle terapeutce bych vážně chodit nechtěl, protože bych se při těch sezeních asi ukousal nudou.


Nejkrásnější a nejobsáhlejší publikace o Číně. Krásné fotografie a vyčerpávající informace.


Kniha s výběrem otázek z Českých buddhistických center, avšak "Moudrost okamžiku", která je přeci jen na stejném principu a s větším rozptylem okruhů je dle mě poněkud lepší volbou. Vadilo mi i, že se některé otázky v knize až zbytečně opakují, jen jsou jinak položeny.


Plzák se v této publikaci zaměřuje pouze na manželské dorozumívání a na problémy, které z toho mohou vyvstat. Je to celkem odborné a docela těžké čtivo, nicméně ne tak matematicky svázané jako "Hra o lidské štěstí".

Nejslabší kniha z celé série. Děj, jenž kulhá na obě nohy, zpáteční realita je vykreslena dosti nudně, většina scének je známá ze seriálu a kniha je nijak nerozšiřuje. Závěr s pistolníky z Apokalypsy je velmi mdlý a suchopárný. Pár dobrých věcí by se však našlo. Je jím určitě Eso Rimmer, nebo Kocourovy nesmrtelné hlášky, ale to je tak vše.


Řekl bych lepší kniha než Jak získávat přátele a působit na lidi. Carnegieho styl se nemění a vše opět vysvětluje buď polopaticky nebo různými příběhy známých či úspěšných lidí. Některé rady byly celkem normální a řekl bych použitelné, jiné trochu přitažené za vlasy.. Konec knihy je pak plný už jen názorných příběhů různých lidí, což mě po chvíli přestalo bavit.


Dobře se to čte, Livingston poukazuje na okrajové typy lidí, kterým je lepší se ve vztahu vyhnout a pak jak nakládat s jednotlivými emocemi ve vztahu, jen mi ale po dočtení přišlo, že jsem se toho moc nedozvěděl..


Na můj vkus až příliš odborné a pro laika málo srozumitelné.


Prvních pár povídek z pera žurnalistky Pikartové jsou víceméně z běžného života a jejího okolí, nicméně jakmile se začne pouštět do fantazijní romance, je to jako ze špatné červené knihovny. Naštěstí Plzák velmi dobře k jednotlivým povídkám slušně oponuje a poukazuje na určitou pohádkovou nedbalost jednotlivých postav, což se promítá i do chování hlavních hrdinů.


Ultimátně výborná kniha, kde najdete pěkné recepty. S touto publikací upečete téměř cokoliv a přijdete na spousty skvělých nápadů.
