Loubooker komentáře u knih
Pro mne naposto super kniha. Z hlediska zpracovani, prolinani ruznych casovych rovin, formou vypraveni, coz me vubec nerusilo, naopak se to pro mne uplne uzasne prolinalo....
Kniha byla pro mne ctiva uplne od prvni stranky a tesil jsem se vzdy na dalsi chvili, kdy vezmu knihu do ruky. I kdyz mne odrazuji "bichle", tak tady mne to nevadilo, tech 400 stran je naprosto ucelnych.
Zkratka skvela kniha a autorka mi sve umeni potvrzuje ve Vyhnani Gerty Schnirch. Kdyby slo vice hvezdicek, tak dam klidne 6 nebo 7:-}}.
Stejne jako na cteni teto knihy jsem se tesil asi na knihy Jiriho Hajicka, Petra Sabacha ci na Vedra od Lee Childa, i kdyz samozrejme nemohu srovnavat ruznost stylu a zanru.
Proste dekuji autorce.
Vyyyyborne. Vyborne a jeste jednou vyborne. Jen vice takovych pribehu a jen vice takovych autoru, ctivych a pri tom s vaznym tematem.
Pravdepodobne prvni verneovka, kterou jsem cetl... a kupodivu, take jak pise Ivo1973, take asi nejoblibenejsi, dokonce jsem ji cetl 2x, mozna 3x?
A ty dlouhe popisy? Tak v teto knize jsem si jich ani nevsiml, nebot to vyvazuje pestry dej, dobrodruzstvi primo na morskem dne, vyborne postavy trosecniku i fenomenalni postava kapitana Nema {mimochodem tak genialni, ze bylo jmeno pouzito J. M. Troskou}...zkratka ty popisy, to je prece klasicky Verne. Bez toho to asi nejde.
Nejvic mi popisy vadily u Vypravy Barcasovy, ta se mi cetla nejhure, ale tu jsem cetl asi jako dvacetilety a to uz asi neni vek na verneovky.
Uzasna kniha.
Prede mnou je zde jiz tolik vybornych komentaru, ze nevim, co dalsiho sdelit...
Ale cetl jsem ji az po Zitkovskych bohynich, coz si myslim je autorcin majstrstyk {priznavam, ze jsem zatim necetl dalsi knihy autorky...}, takze jsem se neubranil srovnavani, i kdyz knihy jsou o necem jinem. A to srovnavani ve ctivosti, kdy Bohyne mne nepustily od zacatku do konce a u Gerty mne zpocatku pribeh okamzite vtahl do sebe, asi az do poloviny. Pak, kdyz se hrdinky zastavily na miste a pracovaly na jizni Morave, tak mi to pripadalo staticke. Ale dalsi dej mne nezklamal.
A liceni Teresy, po X letech, jak je prijali - neprijali v Rakousku, to byl pro mne hodne silny moment.
Oproti Barbore a jinym ctenarum si nemyslim, ze by Gerta mela nenaplneny zivot - ostatne na nekolika mistech zminovala, ze vse, nejen hned pri vyhnani, ale i pote, delala prave pro dceru, nejdrive pro jeji a jich obou preziti... Aspon tak to vidim a citim ja.
Styl autorky, kdy pozdeji pise za Gertu a za Barboru v 1. osobe, mi vubec nevadil, naopak mi to prislo naprosto prirozene a neubirajici na ctivosti.
A opet, klobouk dolu pred autorkou, a dekuji i za dalsi knihy.
P.S. Jiz se chystam na Fabriku...
Naprosto skvělá kniha. Živé čtivé vyprávění že života a o živote od clivekaco hodně dokázal a dokázal to sám, svou práci, houževnatost. Přitom je tam i hodně zajímavých informací. Tomáš Etzler je pro mě žurnalista, zpravodaj pár excelence. Chytrý, zkušený a při tom si na nic nehraje.
Nevim, zda mam pravo psat komentar, kdyz jsem knihu nedocetl, ba dokonce mne nejen nezaujala, ale dokonce odradila po nekolika stranach...nejak mi to neslo, nesikovne vety, mozna byl divny preklad, vracel jsem se zpet...
Na to, jak to bylo predem avizovane v nabidce knih v Luxoru jako nejocekavanjsi krimi ci thrilleru, tak bych chtel videt ty mene ocekavane trhaky:-}}...
Plne souhlasim s Ketrin.TR v hodnoceni, na rozdil od ni jsem se nedokopal k precteni, nebot od jiste doby se drzim toho, ze pokud mme neco nezaujme po 40 stranach, tak dal nepokracuji, nebot je na svete mnoho knih, jez jsem jeste necet...
Pravda, neberu to tak striktne a nekdy se k odlozenym kniham vracim, jako asi ke ke dvema Reacherum od Lee Childa...ale tam jsem byl proste zvedavy na dasli dobrodruzo od mne znameho drsnaka.
Takze ode mne jen komentar bez hodnoceni.
Nehodnotím počtem hvězdiček, protože knihu nedoctu. Začal jsem Jachymem, ale po pár stranách jsem přeskočil na Veroniku. Nejdřív jsem byl unesen příběhem, je to ohromne čtivé napsané , (2x jsem četl asi do 2 hod. v noci...), ale postupem, teď poté co jsem dočetl Veronicinu část, tak přišlo zklamani- připadá mi to trochu nerealisticke, Veronika je vlastně superzena, zvládá dítě, dálkové studium VŠ (matematika!!!), vztahy, vede na dálku cateringovou firmu... Takže je to takové málo uvěřitelné. Pochybuji, že to někdy budu číst ještě jednou. Když to srovnám s knihami K moři, nebo Rakvicky nebo s J. Hajickem, tak mi tato vychází čím dál hůře, bohužel. Jinak si P. Hartla vážím jako režiséra i dramatika a líbilo se mi i jeho vystupování v TV pořadu a vážím si autora, jenž napíše (a vydá) více jak 100 stran textu, ale prostě to nebyl můj šálek kávy... I ostatní postavy jsou vlastně supervykonni jedinci- ve všem úspěšní, lehce najdou práci v cizině, vydělávají mraky peněz, umí na skejtu a lézt po stene (lezecké, nikoliv normální, Spidermani to ještě nejsou). Nejvíc se mi vlastně líbilo, když se autor více ponořil do myšlení, vnitřního světa či přemýšlení postav nebo popsal takove běžné, např. rodinné pohodové chvilky... To mne asi zaujalo v tu chvíli více, než další osudy.
Nepovedená červená Knihovna ci co to je. Prvorepublikove červené knihovny jsou snad 100x kvalitnější...
Proč autorka raději nedělá něco jiného, vždyť neumí psát?
Jedná z mála knih, kterou si vnejblizsi době přečtu znova a to z důvodu, že, jsem ji četl před časem a nemuzu si vzpomenout na detaily. Stejně jako kolega J. Frei, četl jsem tuto knihu až po přečtení několika Michelovych knih. Pro mne je autor jedinečný, řekl bych hodně vzdělaný či sectely - ale umí také ze získaných poznatku udělat své vlastní nápady, ideje, fantazie, závěry... Někdy jsou samomluvy jeho hrdinů na úrovni náročných filozofických esejů, ale je to stejné jako když člověku lítají myšlenky všude možně...a Michel je dokáže zachytit.
Zatím mne žádná jeho kniha nezklamala, při vážnosti nápadů či myšlenek dokáže být i čtivý. Pro mne je to stejný objev jako Irvin Welsh a jeho Transpotting a jiné věci.
Jen tak dál, pane Houellebecqu.
KdSi jasem během několika málo let přečetl všechny příběhy se Sherlockem - a dr. Watsonem samozřejmě, ať uz to byly Vzpomínky na S. H., Návrat, Posl. poklona, Z archivu S.H.,...zkrátka vše výborné. I pro mne nedostižna klasická detektivka, navíc "stara dobra Anglie...☺".
Cítím, že nastal čas se na některé příběhy podívat znovu... Nebo to možná necat na listopad, až se venku bude výlet mlha vpravdě londýnská a v komíně bude kvilet meluzína...nebo to bylo zavytí psa baskervillskeho?☺
Ať tak nebo tak, neni se čeho bát, neboť oba hrdinové tu budou s námi pořád....
Je to ohromně čtivá knizka. I obyčejné věci dokáže p. Czendlik podat zajímavě - viz gymnázium, jeho další směřování či vážnější věci, které zaznívají již v anotací na obalu knihy a jež vysvětluje - proč nerad zpovídá své farníky, že lidem rozmlouvá křest. Pan Zbigniew má dar mluvit srozumitelně i pro laika věci neznalého. Díky!
Hodne dobre. Reacherovek jsem precetl asi 8 a tahle patri meyi tz lepsi, az nejlepsi. Pripada mi, ze ty starsi knihy dle data vydani jsou lepsi, nebo spise se mi libi vice, vice mi sedi. Je to vec nazoru, samozrejme. Z cele serie se mi nejvice libi knihy z dob, kdy bzl Reacher v aktivni vojenske sluzbe, nebo se to k tomu nejak vztahuje - coz je pripad i teto knihy.
Jsem moooooc rad, ze jsem pred casem na autora a jeho [vlastne i meho:=] hrdinu narazil.
Pote, co jsem zkusil cist a nechal jsem toho, nebot mne to nezaujalo, ba dokonce odradilo a napsal jsem jen komentar bez hodnoceni, tak ted bych s dovolenim jen doplnil jeden predchozi komentar, ze to byla prumerna detektivka - ano, to bezesporu... a pro mne bohuzel mozna i temer podprumerna... a ze jsem toho v zivote precet hodne...
Ale samozrejme, co clovek, to nazor, nekomu se zase nemusi libit mnou oblibeny detektiv Spenser nebo Jack Reacher...
Vynikajici cteni.
Potesilo mne, ze se zde jako jediny cesky autor venuje tak obsahle boji s Komanci a to na asi 70 stranach. Tuto cast jsem precetl jako prvni a byla uzasna, v zadne jine knize ceskeho autora jsem necetl tak obsahle informace. Stejne tak osudy, pribehy a boje Kriku, Cerokiju a Seminolu. Pri cteni jsem se jiz tesil na druhy dil.
Ze začátku mě to chytlo, pak jsem knihu na chvíli odložil, ale nedalo mi to, byl jsem zvědav jak to dopadne. Ale neslo jen o děj, ale i psaní, styl, autora... Zkratka zklamán jsem nebyl, autor zůstává stále mým oblíbeným a mnou zas objevovaným...
Četl jsem to jiz kdysi dávno, ale pro mne asi jedna z nejlepších londonovek, spolu s Bílým tesákem, Bílým dnem a pracemi, kde se vyskytuje Kit Smoke Bellew...pro mne ten nejklasičtější Jack v jeho asi nejlepší parketě - Aljaška, zima, příroda, zlatokopové....prostě vše co patří k té době a co patří k dobré dobrodružné četbě.
Super kniha o super fimech. Vyborne cteni, precetl jsem nekolikrat.
A zde se muzete dozvedet, o cem je film " V sobotu vecer, v nedeli rano"...:-}}. Ze zminenych filmu jsem videl jen nektere, coz je skoda.
Bylo to vyborne, jak vsechny knihy se Steinem a jeho kumpany...akorat se mi to zdalo trochu komplikovane, porad se objevovali novi podezreli... Ale obdivuji autora a nejen jeho, ze dokaz tal douhy a pri tom celou dobu poutavy pribeh. Drzim mu palce, myslim, ze to je jeden z nejlepsich autoru histor. detektivek u nas. A pro mne je ctivejsi, nebot akcnejsi nez napr. Oldrich z Chlumu od pana Vondrusky, i kdyz ten je take vyborny {ale cetl jsem jen dva Oldrichy a nevim, zda jich budu cist vice...
Tohle je prvni kniha s Jackem Reacherem, kteru ctu... a dalo by s erici, ze se na ni tesim a nedokazu se od ni odtrhnout. Do ted mne autor odrazoval tloustkou svych knih, ale zde mi to vubec nevadi. Napinave, prekvapive, pro mne super.
Pred casem jsem sice zacal cist jinou knihu s Reacherem jeste, kdyz byl v armade, ale pak se kniha nekam podela a nedocetl. I ta cast se mi mi libila, tak jsem si rikal, ze se casem na Lee Child podivam vice - a stalo se a jsem rad.
Pridano 17.3. 2017: po precteni asi 4 dalsich knih s Jackem Reacherem jsou po mne Vedra porad nejlepsi... prectene rychle, tesice se na dej, cetbu...
Napr. 61 hodin jsem cetl na 3x...
Sandokan, Sandokan... Prostě klasika. Přiznám, že jsem ovlivněn TV seriálem, jenž běžel před mnoha lety, v minulém století. Také jsem měl sesitove vydání z nakl. Magnetpress - Dálky?, 5 dílů s jedinečnými ilustracemi Milana Fibigera. Knihu jsem jako mladý neměl k dispozici, to bych ji asi přečetl rád, a teď v dospělosti jsem neměl čas nebo ani chuť se do ní pouštět. Z těch sešitu jsem něco přečetl. Hodnoceni tedy vychází spíše z nostalgie zmíněného TV seriálu.
A když vezmu četbu dětství a mladí, tak Verne byl na mě moc technický, knihy silne (ale krásná vydání 70. a 80.let z Albatrosu), May přijatelnější také díky skvělým vydáním a ilustracím Mistru Buriana a Kruma, a obdivoval jsem dobrodružství Kožené punčochy, take díky skvělým ilustracím dalšího Mistra, Jaromíra Vraštila. Takže v té době mi Salfari unikl a dnes mám již jiný vkus, a dnes, když už pohádky, tak pro dospělé - krimi, detektivky, thrillery anebo současnou beletrii.
Tož tak.