lovermann komentáře u knih
Já bych u toho "román z lékařského prostředí" při popisu knihy rozhodně nezastavoval. Ten román je napůl o režimů komančů a o tom, kam přivedl tehdejší Československo děsný režim komančů. Velmi hezky se popisuje to, že komunistická rakovina ovlivňovala život lidí po všech stránkách. Celý román je přímo propleten jakousi beznaději a zoufalstvím, které vnášela do života obyčejných lidí politika. Za mě velmi smutný příběh a navíc se mi jeví jako daleko hlubší než povrchně vnímaný román o pouhých vztazích v nemocničním prostředí. Tohle se musí číst pořád, aby se nezapomínalo na hrůzy socialismu.
Dočíst tuhle knihu byl bolestivý porod. Vzpomínky autora nejsou seřazeny podle roků nebo míst, ale podle jen jemu známým pravidlům. Všechno namícháno dohromady, celé vyprávění se donekonečna větví a košatí. Najednou jsem měl pocit, jestli je vůbec psychicky normální a jestli tenhle literární zmuchlanec se dá vůbec považovat za smysluplnou knihu.
Za mě suprová publikace a od člověka, který tomu dobře rozumí. Paní Dvořákovou mimochodem znám z VŠE. Navíc, během studia na mé alma mater jsem se věnoval bezplatné konzultaci zájemců o studium na českých vysokých školách. Kritika soukromých vysokých škol mě přivedla k tomu, že na mě bylo podáno trestní oznámení (no, na mě teda ne, na neznámého pachatele, ale s tím, že bylo poukázáno na mě), takže problematika vysokého školství je mi blízká i teď, byť jsem vystudoval skoro 15 let zpět.
Publikace je zaměřená na vysoké školství v širším pojetí: neplechy soukromých škol, vize vysokoškolského vzdělání jako takového, dopady na společnost atd. Jsem si jist, že kniha bude zajímavá jak pro studenty stávající, tak i budoucí.
Autobiografické vyprávění o útěku před válkou. Já jsem hrůzy války nezažil, tak nemohu psát, že to chápu, ale zase formálně jako literární dílo - je to na mě moc slabý se to tyče provedení. Mohlo by to být napsané líp na můj vkus s více detaily.
Kniha nemá jeden souvislý děj, jedná se o vyprávění o životě a dětských dobrodružstvích očima kluka z maloměsta. Krásná Poláčkova čeština! Kouzlo knihy je v samotném procesu čtení!
Za mě - suprový román! Obchodování s IQ, cestování časem, vzpoury, vlády, - vše je v knize a vše do sebe pěkně zapadá, ALE .. v románu je pár zvratu, které se objasňují jako by tím, že autor snad psal román po částech. Prostě ty odbočky do slepých dějových uliček nechápu a někde na 60% jsem si myslel, že knihu nedočtu.
Hezké, lehké víkendové čtení o holce, odvážné bojovnici, která se postavila proti systému :)
Krátký, smutný a silný příběh o lidské nespravedlnosti, krásně napsané.
Docela smutné vyprávění o útěk běženců horským průsmykem. Dokážu si představit, že tu děs a hrůzu nejde úplně popsat slovy..
No, příběh je zajímavý, ale je to asi ta nejlehčí kniha o holocaustu, kterou jsem četl. Z mého pohledu o skutečné hrůze holocaustu čtenáři neříká nic. Chápu, že to psala podle skutečné události, ale je to pořád kniha, kde autor má nějaký prostor. Ani detailní popis faktů na konci knihy sílu příběhu nepřidal.
Vynikající román o kusu historie gruzínského království za vlády královny Rusudan, drancování země, cti velitelů, mazanosti nepřátel, krutosti, lásce k vlasti a dalších takových věcech. V románu je mnoho hrdinů, všechny linie se prolínají a odehrávají se na pozadí velkých historických událostí. Kniha se mi moc líbila. Přečteno doslova na jeden zátah.
Super čeština a styl, ale koncovka - děs a hrůza, mám takový dojem, že se autor nějak ztratil v tom, co vlastně píše: nejasná směs masa, zvěrstv, postav.. Děj v knize neexistuje, ale četl jsem tenhle literární výtvor s potěšením a vlastně kvůli tomu, JAK je napsán.
Já ani pořádně nevím, kam bych zařadil tento typ knížky, asi tam, kam patří zápisky do deníku. Jak jsem pochopil, existuje více důvodů, proč ta kniha vznikla: pro autorku je to zřejmě cesta nebýt sama a to druhé, profesní, - destigmatizace oboru. Většinu vtípků jsem také slyšel nehledě na to, že je mi jasné, že vystudovat medicínu není žádná prdel. A asi je fajn, když někdo podniká kroky k tomu, aby boural mýty ohledně psychiatrů :)
Já bych si o úskalích této práce přečetl klidně i víc. Nu co, popularizaci zaslouží všechny vědní obory :)
Obyčejná detektivka na jedno přečtení. Taková kniha, kterou asi je zbytečné mít doma ve knihovně..
Krásná kniha o češtině, psaná ještě tou "starou" češtinou, kterou v současné literatuře již nepotkáš. Jílek nepíše jen o humoru, ale o různých aspektech jazyka, původu slov a čtenář najde hodně dnes už zřídka používaných výrazů (hovorových a nejen). Tuto publikaci bych mohl doporučit všem těm, kdo si chce připomenout, jak bohatá a krásná čeština je.
Velmi zajímavá kniha o tom, jak vnímáme informace a jak na to májí vliv naše emoce nebo názory. Mohu doporučit všem, kdo chce pěstovat kritický pohled na svět informací. Mam vystudovanou informatiku a statistiku, pracuji jako analytik a v případě, že mě někdo chce zařadit do té oné odborné veřejnosti, tak si myslím, že kniha super :)
Já nevím, jestli se tomu dá říkat přímo kniha, je to spíš takový deníček, tu a tam nějaký pokus o hlubší myšlenky, ale zase - slovy spíš teenagera..
Je to velice zajímavá kniha a je škoda, že jsem o ní nedozvěděl dřív. Příběh o dívce, jejím těžkém osudu a smutném příběhu. Kniha není velká, ale najdete tam vše: lásku, války, oddanost, vraždy, vlastizradu, znásilnění, zabíjení dětí, historii Gruzie a krásu této země s těžkým osudem. A i "obálka" příběhu, který vypraví autor je zajímavá sama o sobě.
Úplně separé bych chtěl ohodnotit práci překladatele. Tak bohatý jazyk se těžko překládá. V češtině je psán tou "starší" češtinou, což strašně moc pomáhá čtenáři velmi hluboce cítit a barevně malovat atmosféru děje.
Suprová kniha o lidské duši, o komunistech, o církví, o lidských vztazích, o hříších a o životě! Nodar Dumbadze velice jednoduchým jazykem rozebírá v historkách svých postav velice tajemná zákoutí lidské duše. Knihu si čtu podruhé a nelituji toho.
Kniha v podstatě nemá děj a vypravení je složeno z úryvků o politice, sexu, drogách a konzumerizmu na pozadí napadení Ruska na Gruzii. Jelikož jsem v Gruzii žil, tak spousta popisovaných věcí v knize se mi nezdají být "Realitou 2.0", ale fakty a spíše satirickým pohledem na mladou gruzínskou generaci, líčícím její nechvályhodné stránky a to vše málem se lhostejností k tomu, že hlavní město země, Tbilisi, je právě bombardováno.
Velice nevšední čtení a z recenzí jsem pochopil, že pro některé je problém to dočíst do konce :) Jasně, že se dá, kniha se čte za pár hodin na jeden zátah úplně v klidu (musíte ale mít ty pravé "čtenářské koule"!) :D
Hlubší myšlenka románu se spočívá v názvu (falešný Adidas jako narážka na falešný glamour, falešnou společnost, falešné hodnoty atd).