Luccinda komentáře u knih

Chris Carter bude rozhodně můj největší objev letošního roku! Než jsem začala pracovat v knihovně, netušila jsem, že je Chris Carter ve světě krimi takový pojem. Průměrné hodnocení žádné z jeho knih na DK nekleslo pod 90 %, což je prostě neskutečné. A já si říkám, proč jsem se do nich nepustila už dávno...

Nakonec jsem se k nim dostala ve formě audioknih a jsem nadšená. První díl ze série s Robertem Hunterem je neskutečně napínavý a místy dost brutální thriller s fantastickou zápletkou, jejíž rozuzlení jsem absolutně neodhadla. Zamilovala jsem si oba detektivy a když případ sériového vraha začal být pro ně více osobní, úplně mě mrazilo v zádech a měla jsem o ně opravdu strach.

A vlastně mi to hodně sedlo i díky perfektnímu audio zpracování. Jakub Saic knihu namluvil výborně, nedokázala jsem se od ní odtrhnout a dokázala jsem poslouchat x hodin v kuse, což se mi u audioknih zas tak často nestává.

11 26.08.2024

Další povedená kniha z pera mé milované Lisy Reganové. Tohle byl už osmý díl ze série a opět jen žasnu nad tím, že mě autorčiny knihy pořád baví stejně jako na začátku.

Musím ale přiznat, že do tohoto dílu jsem nebyla začtená hned od první strany, jako u těch předchozích. Přišlo mi, že Závod s časem má trošku pomalejší rozjezd, vyšetřování dlouho stálo na místě a velká odhalení přišla až později. Ale to čekání stálo za to. Případ sériového vraha byl neskutečně napínavý a zajímavý a také dramatický až do samotného konce. Nakonec tedy Závod s časem nezklamal a bylo to opět skvělé čtení. A já se už teď těším na další díl.

11 08.05.2024

Tak tohle byl jednoznačně zatím nejlepší díl z celé série! Bála jsem se, že po dvou zklamáních v podobě Pekárny v Brooklynu a Cukrárny v Paříži se zbytek knih od autorky ponese ve stejném duchu, o to víc mě Hotýlek na Islandu překvapil. Dostala jsem od něj totiž přesně to, co jsem očekávala od všech dílů téhle série - krásnou romantickou linku a nádherně vykreslené prostředí Islandu, kde se příběh odehrává.

Narozdíl od předchozích dílů byl Hotýlek čtivý od první strany. Romantika byla skvělá, stejně jako Lucy mě Alex naprosto okouzlil. Asi to bylo tím skotským přízvukem ;) No a Island je prostě kouzelný sám o sobě a díky autorce jsem měla pocit, že spolu s hlavní hrdinkou ležím v tom nejlepším hotelovém apartmá a pozoruju polární záři. Nemám co vytknout, moc jsem si to užila.

11 19.07.2023

Líbí se mi, jak obálka i název knihy naprosto trefně vystihují její obsah. Příběh začíná v době, kdy je Štěpánovi jedenáct let a celý jeho svět se začíná pomalu rozpadat. Táta odešel a založil si novou rodinu a máma se teď musí hodně ohánět, aby se Štěpánem nějak vyžili. Do toho se přidávají problémy spojené s dospíváním, první lásky a trable ve škole. Náročné životní situace donutily Štěpána až příliš rychle dospět a stát se soběstačným.

Bylo to těžké a náročné, zároveň ale i krásné a dojemné. Autorka se v knize věnuje tématům jako je vážná nemoc, rozpad manželství a jeho dopad na dítě nebo stárnutí a péče o člena rodiny, který se už o sebe nedokáže postarat sám. Skoro celý příběh sledujeme očima malého chlapce, což ještě umocňuje všechny ty tíživé pocity, které ze čtení plynou. Po celou dobu jsem držela Štěpánovi palce a doufala, že v sobě najde dostatek síly, aby se se svým těžkým osudem vypořádal. Byl to opravdu skvělý čtenářský zážitek a já jsem moc ráda, že jsem po knize sáhla.

11 19.03.2023

Poslechnuto ve formě audioknihy.

Tato kniha je vyprávěna očima toulavého psa Gumpa, který si v životě prožil mnoho zlého. Svůj hlas mu v audioknize propůjčil Ivan Trojan a tohle spojení je to nejlepší, jaké si jen dokážete představit. Autor dokázal skvěle nahlédnout do psí mysli a podle mě vystihl naprosto přesně, o čem takový pes přemýšlí a jak uvažuje. Příběh byl neskutečně dojemný, chtělo se mi brečet od začátku až do konce. Ale zároveň jsem se musela smát, protože mi Gump i navzdory svému nelehkému osudu dokázal vnést do života spoustu pozitivní energie. A jsem moc ráda, že jsem se do příběhu pustila ve formě audioknihy, protože hlas Ivana Trojana knize dodal ještě větší kouzlo.

Věřím, že příběh Gumpa dokáže otevřít spoustě lidem oči. Kniha je sice kraťoučká a audiokniha trvá jen dvě a půl hodiny, ale předá vám spoustu důležitých myšlenek. Pro mě to bylo něco nezapomenutelného a věřím, že se ke knize budu ráda vracet.

11 07.06.2021

Knížka u nás vzbudila velké ohlasy, ne všichni čtenáři z ní ale byli nadšení. Ona totiž rozhodně nesedne každému a řekla bych, že je hodně těžké odhadnout, komu by se mohla líbit a komu ne. Já jsem se k Normal People dostala díky seriálu, na jehož scénáři pracovala samotná autorka knižní předlohy, a jak jsem zjistila po jejím přečtení, seriál se od knížky takřka neliší.

Ačkoliv se kniha zaměřuje především na lásku Connella a Marianne, autorka do ní zasadila spoustu dalších vážných témat, jako je například domácí násilí, duševní zdraví, sexuální obtěžování, rodinné vztahy a podobně. Nutno podotknout, že ani vztah hlavních hrdinů není zalitý sluncem. Chvílemi se jeví dokonce jako velmi toxický a nezdravý, ale i přesto, že si Connell a Marianne navzájem nejednou ublížili, zdá se, že bez sebe nedokážou být.

Sally Rooney má velmi specifický styl psaní, na který si zkrátka musíte zvyknout. Na první pohled působí poněkud chladně a odtažitě a emoce musíte často hledat mezi řádky. Ale jsou tam! V tomto ohledu bych vám ale doporučila přečíst si knížku v angličtině, pokud je to ve vašich možnostech. Viděla jsem úryvky z českého překladu a nevím proč, ale neměla jsem ze čtení stejný pocit jako v angličtině. Nějak jsem tam nedokázala nalézt právě ty emoce, kterou jsou pro knížku velmi důležité.

Kromě emocí nalezneme v knížce také mnoho filozofických pasáží. Hlavní hrdinové jsou inteligentní a na svůj věk o věcech dost přemýšlí. Normal People není jednoduchá četba, ale je to kniha, která toho má hodně co předat. A já jsem si jí z celého srdce zamilovala.

11 07.11.2020

(SPOILER) Bohužel, u téhle klasiky nemůžu být úplně pozitivní. Můj hlavní problém spočíval v tom, že jsem do knížky šla s tím, že je to knížka o holokaustu. Profesorka literatury nám na gymplu o Sophiině volbě mluvila velmi poutavě, ale jaksi se zapomněla zmínit, že téma druhé světové války se v knížce vyskytuje pouze okrajově, dohromady to dávalo asi tak 250 stran z těch 720. Kromě toho nám při výuce prozradila prakticky celou zápletku, takže mě při čtení vlastně ani nemělo co překvapit nebo šokovat.

Co je ale nejdůležitější, byla to hrozná nuda. Chápu, proč je označována za klasiku, i proč jí ostatní čtenáři tak milují. Z hlediska americké historie nebo tématu rasismu má Sophiina volba hodně co předat, na své si přijdou také milovníci filosofie či sáhodlouhých popisů, ale já jsem zkrátka čekala příběh o holokaustu a ten jsem sice dostala, ale v mnohem menší míře, než bych si přála.

Jediné, co mě opravdu bavilo, bylo sledovat vztah Sophie a Nathana. Už od začátku bylo jasné, že to ten kluk nemá v hlavě v pořádku, takže odhalení jeho psychické nemoci nebylo žádným překvapením. Zároveň to byl také jediný důvod, proč jsem knížku vůbec dočítala, prostě jsem chtěla vědět, jak to mezi Sophie a Nathanem nakonec dopadne.

Za sebe Sophiinu volbu bohužel doporučit nemůžu, v seznamu maturitní četby určitě najdete spoustu jednodušších a podle mého názoru mnohem hodnotnějších děl. Nebyl to až takový propadák, chvílemi mě čtení dokonce i bavilo, ale kdyby byla knížka o 300 stran kratší, užila bych si jí více.

11 31.07.2020

Na čtení téhle knížky si vyhraďte nejlépe jedno celé odpoledne, protože jakmile se začtete, už to nedokážete odložit. Autorka odkrývá jedno tajemství za druhým a v knížce neexistuje postava, kterou byste v průběhu čtení nepodezírali. Kapitoly jsou krátké a úderné, vyprávěné z pohledu více postav a většinou končí nějakým velkým odhalením nebo zvratem, což vás zaručeně donutí ve čtení pokračovat. Já jsem knížku dočítala ve dvě ráno, a to už jsem za sebou měla ten večer nějakých 180 stran, jenže jsem prostě potřebovala vědět, jak to celé dopadne. A po hodně dlouhé době jsem pachatele absolutně neodhadla. Po překvapivém rozuzlení ale přišel ještě překvapivější závěr. Jakože cože? Takový cliffhanger? Byla jsem v šoku, když jsem otočila stránku a zjistila, že už příběh dál nepokračuje! Teď s odstupem si ale myslím, že to bylo zakončené naprosto perfektně a skvěle se to k tomu příběhu hodilo.

Knížka měla úžasnou atmosféru, nebyla tak ponurá a tísnivá jako u jiných psychothrillerů a právě to se mi na knížce hodně líbilo. Díky tomu bych Jeden z nás určitě doporučila i těm z vás, co nemáte rádi thrillery založené na násilných nebo drsných scénách, tohle je spíše důmyslná vztahovka s důrazem na psychologii postav protkaná spoustou lží a tajemství.

11 31.07.2020

Jak to jen autorka dělá, že dokáže držet kvalitu svých knih takhle vysoko po takhle dlouhou dobu? Ať už sáhnete po kterémkoliv díle téhle série, vždy máte jistotu, že to bude neskutečně akční a napínavé čtení plné nečekaných zvratů a dramatických momentů. Já bych vám tedy určitě doporučila číst knížky popořadě, aby vám neunikly důležité detaily ze života hlavních postav.

Ačkoliv je Vražedná temnota už sedmou knihou, kterou jsem od autorky četla, opět mě překvapilo, jak extrémně čtivá byla. Zhltla jsem jí v podstatě na jeden zátah, dokonce jsem v průběhu čtení kontrolovala, jestli jsem nějaké stránky nepřeskočila, protože mi přišlo úplně neskutečné, jak rychle jsem jí přečetla. Ale tohle Lisa Regan prostě umí.

10 08.05.2024

Pomocnice možná nezaujme na první pohled svou obálkou, dokonce i anotace zní celkem tuctově. A ano, námět není nijak originální, pokud patří psychothriller mezi vaše oblíbené žánry, je dost pravděpodobné, že už jste něco podobného někdy četli. Ale můžu vám zaručit, že vás Pomocnice stejně dostane.

Tohle je přesně ten typ knihy, který vás na první straně totálně pohltí a vy jí nebudete chtít odložit, dokud se nedozvíte, jak to celé dopadne. Přesně tohle mám na psychothrillerech nejradši a Pomocnice patří v rámci žánru k tomu nejlepšímu, co jsem kdy četla. Kam se hrabe B. A. Paris nebo Shari Lapena, tohle bylo ještě tisíckrát lepší!

Autorka si s vámi po celou dobu čtení pěkně hraje a přesně v ten moment, kdy už si myslíte, že už vás nemůže nic překvapit, najednou je všechno jinak. Musím říct, že už dlouho jsem se do knihy takhle neponořila a ano, přečetla jsem ji za jedno odpoledne. Tohle totiž opravdu nešlo odložit. Takže pokud čtete psychothrillery, Pomocnice vás prostě nesmí minout. Byla to pecka!

10 10.09.2023

Když se mi kniha poprvé dostala do rukou, tak jsem ji kvůli nezajímavé a vcelku nicneříkající anotaci okamžitě odložila na hromádku tohle vynechám. Po shlédnutí několika nadšených recenzích mi to ale nedalo a nakonec jsem se do ní pustila. A teď jsem tady a píšu recenzi na nejlepší knihu, jakou jsem letos zatím přečetla.

Román U severní zdi by si měl přečíst každý, kdo má tu odvahu tvrdit, že za minulého režimu bylo líp. Inu, někomu možná ano. Ale rozhodně to neplatí pro ty, kteří našli klid až v hromadných hrobech u severní zdi Ďáblického hřbitova. Muž s dírou v srdci je jen jednou z mnoha obětí komunistického režimu, těch ale v knize najdete mnohem více.

Zvláštní styl vyprávění možná nesedne každému, díky němu byl ale příběh ještě údernější a dramatičtější. V průběhu čtení se u mě vystřídaly pocity smutku, bolesti i znechucení, ale po dočtení jsem už necítila vůbec nic. Jen velké prázdno. Musím říct, že na mě už dlouho žádná kniha takhle nezapůsobila. O to víc vám ji chci doporučit. Myslím, že je důležité o těchto věcech číst, aby se na ně nikdy nezapomnělo.

10 10.09.2023

Tak dlouho jsem měla Knihonoše odloženého na hromádce knih k přečtení, a když jsem po něm konečně sáhla, zhltla jsem ho za jedno odpoledne. Není se čemu divit. Knížka má necelých 200 stránek a četla se úplně sama!

Tenhle laskavý příběh je jako stvořený pro všechny knihomoly a myslím, že se v něm spousta z nás najde. Dá se říct, že se v knížce vlastně nic moc neděje, přesto byla plná krásných myšlenek, které vám vykouzlí úsměv na tváři. Knihonoš je takové milé a odpočinkové čtení, které vám zaručeně zlepší náladu po náročném dni. Žádný hlubší dojem ve vás ale nezanechá, tohle je opravdu oddechovka, na kterou po dočtení nejspíš brzy zapomenete, ale i takové příběhy jsou někdy potřeba.

10 18.07.2023

Mizející dívky jsou bezpochyby jedna z nejlepších krimi sérií, co jsem kdy četla, i když na rovinu přiznávám, že poslední dva díly už mě donutily přemýšlet, jestli autorce přece jen trochu nedochází dech. Nebyly špatné, jen nebyly tak skvělé jako ty předchozí. Nakonec jsem si řekla, že dám ještě jednomu dílu šanci a dobře jsem udělala. Tichý pláč byla po dvou slabších dílech naprostá pecka a dokonce bych řekla, že patří k těm úplně nejlepším z celé série!

Nechápu, jak to autorka dělá, ale já jsem měla knížku zase přečtenou během jednoho odpoledne. Tohle je tak strašně čtivý! A tentokrát mě hodně zaujala i zápletka, která se točila kolem únosu malé holčičky. Oproti předchozím dílům tu bylo méně Josie a Noaha, ale vůbec to nevadilo, příběh byl dost dobrý i bez jejich osobních problémů. Takže pokud vás třeba tohle v předchozích dílech tolik nebavilo, myslím, že Tichý pláč by se vám mohl hodně líbit.

10 25.04.2023

Pokud se vám líbí knihy Christiny Lauren nebo Jenn Bennett, určitě si zamilujete i Ali Hazelwood. Bylo to vtipné, bylo to okouzlující, prakticky neuplynula chvíle, kdy bych se při čtení bláznivě neusmívala. Nehledě na to, že přímo zbožňuju motiv fake-dating a tady byl zpracovaný originálně a ještě zasazený do akademického prostředí, což byla prostře lahůdka.

Miluju a nemůžu se dočkat, až se pustím do dalších autorčiných knih! A vy to taky zkuste, angličtina není těžká, popřípadě si počkejte na české vydání od Ikaru, které by mělo být venku v dubnu.

Román Až uvidíš moře popisuje životy řeckých uprchlíků v socialistickém Československu, kteří byli po vypuknutí občanské války nuceni opustit své domovy a často i své rodiny. Téma, o kterém jsem toho před přečtením knihy věděla pramálo, ale už během čtení jsem měla chuť zjišťovat si o této těžké době více informací a v tom je, myslím, to hlavní poselství románu české novinářky Scarlett Wilkové.

Tato rodinná sága se zaměřuje nejen na politický režim, který samozřejmě ovlivňuje životy lidí v Československu a nejinak je tomu i v případě řeckých uprchlíků, ale zejména se soustředí na běžné životy řeckých rodin, na jejich útěk z rodné země, přizpůsobování se novému stylu života, na přátelské a rodinné vztahy. Příběh je plný strachu, zoufalství a zrady, ale zároveň i plný lásky a naděje na to, znovu nalézt svůj domov.

Ačkoliv kniha nabízí silný a emotivní příběh, četla se velmi lehce. Styl psaní bych přirovnala například ke stylu Aleny Mornštajnové - jednoduchý, stručný a také čtivý. Proto bych románu Až uvidíš moře přála, aby si našel spousty a spousty nadšených čtenářů. Mě si naprosto získal a jsem ráda, že jsem se díky němu dozvěděla něco nového o naší (vcelku nedávné) historii. Děkuju!

10 30.05.2022

Ačkoliv se kniha zpočátku tváří jako prachobyčejná detektivka, brzy zjistíte, že autor do knihy zakomponoval také pár důležitých a velmi aktuálních témat, jako je sexuální násilí či zneužívání dětí. Rozhodně to není kniha pro slabší povahy, projevy násilí jsou tu velmi explicitní.

Upřímně, ještě jsem v žádné knize nenarazila na takto spletité a komplikované rodinné vztahy. Chvíli mi trvalo, než jsem přišla na to, kdo je kdo, a přiznám se, že ve jménech jsem se ztrácela po celou dobu. Přesto jsem si čtení, respektive poslech, maximálně užila!

Autorce se podařilo vykreslit pohodovou prázdninovou atmosféru, díky které jsem měla pocit, jako bych se ocitla v divočině uprostřed léta spolu s hlavními hrdiny. Zorie a Lennon byli moc dobře vykreslení, na svůj věk se chovali vcelku rozumně a oba mi byli od samého začátku sympatičtí. No a ruku v ruce se skvělými postavami jde i romantická linka, která byla jedna z nejlepších, na jakou jsem v rámci žánru narazila.

Ačkoliv je děj knížky vcelku předvídatelný, hltala jsem ho od první do poslední strany. Čtivost se příběhu nedá upřít, což je také přesně to, co od letní oddechovky očekávám. Autorka mě okamžitě vtáhla do děje a jakmile se začal jen maličko rozvíjet vztah mezi Zorie a Lennonem, už nebylo úniku. Oproti jiným young adult Kudy ke hvězdám skutečně nekončí jen u prvního polibku, ale dostane se i na pěkně žhavé scény, které ale byly moc příjemně napsané. Což je za mě rozhodně velké plus!

Knížka je nádherná nejen po obsahové, ale také po vizuální stránce. Kromě překrásné obálky najdeme uvnitř také boží ilustrace a mapky! Kudy ke hvězdám se tedy povedlo ve všech ohledech a já už se moc těším na autorčinu novinku Na jedné vlně, která nabídne zase trošku jiné prostředí.

10 09.08.2021

Svědectví o životě v KLDR je nepochybně jedna z nejdůležitějších knih, jaké jsem v životě přečetla. Totalitní státy mě vždy fascinovaly, stále ale nedokážu pochopit, jak může tak krutý a přísný režim existovat i v moderní době. Tato kniha mi dala odpovědi, které jsem tak dlouho hledala. Obsahuje sedm rozhovorů s uprchlíky z KLDR – mladými i starými, bohatými i chudými, vzdělanými i těmi, kterým bylo studium zapovězeno. Bylo neskutečně obohacující sledovat jejich cestu, která byla často plná bolesti a utrpení.

Vzhledem k tomu, jak málo informací o životě severokorejců se k nám dostává, pro mě byla kniha neskutečně zajímavá a poučná. Dozvěděla jsem se, jak moc v Severní Koreji záleží, do jaké rodiny se narodíte. Jak to může ovlivnit celý váš život – to, jestli vůbec přežijete dětství nebo budete žebrat na ulici, jestli dostanete příležitost studovat a najít si dobře placenou práci, nebo místo školy budete nuceni pracovat, to, jak k vám bude politický systém celý život přistupovat. Někdy to může být otázka života a smrti. Dozvěděla jsem se, jak režim odklízí nepohodlné občany do koncentračních táborů, jak pořádá veřejné popravy, aby udržel v zemi pořádek. Dozvěděla jsem se, jak tvrdá je v KLDR povinná vojenská služba. Ačkoliv jsem věděla, že život v Severní Koreji není žádný med, realita mě opravdu zasáhla. Nemyslela jsem si, že to může být až taková hrůza.

Kromě obrovské informační hodnoty je kniha navíc úžasně zpracovaná! Text je doplněn o krásné minimalistické ilustrace. Rozhovory se severokorejci jsou upřímné a nepřikrášlené a jsou obohacené o spoustu faktických údajů, ať už z historie KLDR či jiných. Bylo to velmi silné čtení, které bych doporučila úplně všem, komu není svět kolem nás lhostejný.

10 19.03.2021

Tohle je tak dokonalá série, že se mi tomu ani nechce věřit. Faja se ve všech ohledech vyrovnala prvnímu dílu a mně nezbývá než smeknout pomyslný klobouk před Petrou Stehlíkovou, kterou tímto pasuji na královnu nejen české, ale i světové fantastické literatury.

Faja nás opět přivádí do světa sklenitu, který jsem si v Naslouchači tolik oblíbila. Kromě Duvalského pohoří se ale nově podíváme i do Nížin, dozvíme se spoustu informací z historie národa sklenařů i světa za skárou, poznáme nové postavy a ty staré si zamilujeme ještě víc, než jsme je milovali doteď. Když k tomu přidáte fantasticky napsaný příběh plný napětí, akce a nečekaných zvratů, dostanete... No, dostanete Faju. Takže pokud tomu stále odmítáte věřit, tak ano, série Naslouchač je opravdu tak skvělá, jak se o ní povídá.

10 19.10.2020

Sériové vrahy já prostě můžu a Tatérka tento motiv zpracovává opravdu skvěle. Téma zloděje tetování dodává příběhu na originalitě a díky hlavní hrdince - tatérce Marni, která nejen čtenáře, ale i mladého inspektora Francise provádí tímto netradičním prostředím - jsem se jakožto naprostý neznalec dozvěděla spoustu zajímavých informací právě o tomto druhu umění. Inkoustové kresby doslova protkávají celý příběh, který vás pohltí hned na první straně. Autorka udržuje solidní tempo v celém průběhu knihy, která je extrémně čtivá a mega napínavá, takže ji zkrátka nejste schopni odložit, dokud to celé nedočtete.

Další nespornou předností tohoto úžasného thrilleru jsou postavy, které jsou uvěřitelné a mohou se pochlubit velmi komplexními charaktery, čemuž napomáhá i střídání pohledů hlavních hrdinů v jednotlivých kapitolách. Kapitoly jsou krátké a úderné, v knížce prakticky neexistují jakákoliv hluchá místa. Příběh je místy celkem drsný, občas se v něm vyskytují opravdu hrůzné popisy, což je přesně to, co mě v thrillerech baví.

10 24.08.2020