Luci83 komentáře u knih

V jistých věcech jsem se našla,
zasmála se, zamyslela, občas žasla.
Básně často kritické, depresivní, komické,
vulgarismy, refrén pro ně typické.

Básně o lásce, žalu, strastech i pohodě,
o hráčství, chlastu a pobytu v hospodě.
Kritizuje ženy, práci, řidiče,
vše je špatně, co se policistů týče.

Vyzývá lidi, aby smáli se více,
vysrali se na všechno a rozchechtali plíce.
Milovaným věnovali svůj čas,
páč těžko říct, kdy budem ho mít zas.

Po velmi dlouhé době jsem četla básně a musím říct, že mi byly fajn společníkem během propršeného odpoledne. Je pravda, jak už napovídá název, že se v alespoň jedné z básní každý najde.
U některých básní jsem se zasmála, jiné mi přišly až zbytečně útočné nebo kritické, nicméně je to autorův pohled na věci, lidi, situace nebo povolání a myslím si, že je důležité brát je s nadsázkou - dívat se na ně s jakýmsi nadhledem, protože možná i tak byly míněné (alespoň to tak na mě působilo).
Některé básně doprovází pěkné minimalistické obrázky.

03.08.2021

Carl Mørck není mezi kolegy oblíbený, zejména pro svou jízlivost a přímočarost, ale nikdo mu nemůže upřít, že je vynikající vyšetřovatel. Když se vrátí z nemocenské (z důvodu postřelení z posledního případu), povýší ho a přidělí mu na starost nové oddělení Q. Dostane kancelář ve sklepě a pomocníka, nebo chcete-li "sekretářku", jakéhosi Asada. Na tomto oddělení se má zabývat starými a uzavřenými případy. Výborné vyhlídky pro začátek, co myslíte?!
Carl se začne probírat starými případy a objeví uzavřený, pět let starý případ mladé poslankyně Merete Lynggaardové. Jenže se kolem něj vznáší spousta otazníků, které je třeba vyřešit. Zapojí do vyšetřování i Asada, který se projeví jako celkem schopný.
Meretino zmizení nastalo v den, kdy s bratrem jela na výlet do Berlína. Podle policie buď nešťastnou náhodou přepadla přes palubu trajektu nebo ji tam strčil její postižený bratr, o kterém si všichni mysleli, že od nehody v dětství si nic nepamatuje a je němý. Je tomu vážně tak? Merete byla po určité době prohlášena za mrtvou. Je Merete vážně mrtvá? Rozlouskne Carl tento případ? A stihne to včas? Hraje se o každou minutu.
Pro milovníky severské krimi, super knížka s rychlým spádem. Zkrátka výborná detektivka z prostředí Dánska. Je zde dostatek napětí i popudů k rozjímání.
Carla jsem si oblíbila na první dobrou.
Doporučuji!!!

11 02.08.2021

Čtvrtý díl série s detektivem Charlie Staffordovou.
Po přečtení několika prvních kapitol jsem si řekla, že to bude fakt mazec! Ale tak trochu mě ten napínavý začátek převezl a ke konci jsem necítila, že by to bylo to pravé ořechové. Děj knížky byl super, jakož i styl psaní autorky. Nicméně ty tři předchozí díly byly napínavé jako kšandy, v Rozbitých panenkách mi taková ta jiskra nebo napětí, které v detektivkách (thrillerech) bývá, chyběla.
Příběh opředený nebezpečím ulice, láskou a žárlivostí.
Děj nás přenáší do londýnského podsvětí, kde hrály prim prostitutky a drogy.
Tým detektivů hledal několik podezřelých, dva různé pasáky: Rusa Dimitrije, který do Londýna tahal holky z východu (Ruska, Slovenska, Litvy...) a který měl na svědomí, kromě vydírání a zastrašování těchto dívek, také vraždu. Druhým pasákem byl policistům známý Břitva, který měl pod sebou tři dívky: Caz, Redz a Dutch. Jenže dvě z nich zemřely a jedna téměř. Měl je na svědomí právě Břitva?! Od tajného zdroje měli také hlášení o Klientovi, velkém Asiatovi s mnoha zlatými šperky, který by též mohl být podezřelým. Bude tomu tak?
Do děje byl také zasazen příběh jedné z prostitutek, Caz, která chodila k psycholožce Anně a vyzpovídala se ze svých traumat a zasvětila ji do některých svých tajemství...
Knížka je čtivá, ale neměla takový WOW efekt jako její předchůdkyně. Ačkoliv si myslím, že tento příběh bude mít ještě pokračování...

02.08.2021

Tohle byla druhá kniha, kterou jsem od Jodi četla.
Jodiin styl psaní snad pohltí každého a co víc, témata jejích knih jsou úžasná, smutná, ale ze života.
Velké maličkosti se týkají rasismu. Ruth je zdravotní sestřička - porodní asistentka - a je černoška, která se na oddělení setká s odsuzováním kvůli barvě její pleti, přesto že je nejlepší sestrou na oddělení s dvacetiletými zkušenostmi. Ale inu, když má někdo vytetovanou svastiku na hlavě, asi moc normální nebude, že....
V knize se dost řeší Ruthin život, jak vyrůstala, její studia i praxe a pak soudní proces, kterým prošla kvůli Turkovi... Chvílemi mi trochu vadila i Ruth, ačkoliv se dá pochopit, že byla ve stresu v podstatě celý život, ale fandila jsem jí po celou dobu.
Zajímavě podaná kniha s mnoha peripetiemi a velmi překvapivým závěrem, ze kterého jsem měla jak radost, tak jsem koukala jak puk, protože tento konec jsem vážně nečekala!!! ️

8 02.08.2021

Jedna z nejvíce emotivních knih, jakou jsem kdy četla.

Je to i můj život jsem viděla před lety jako film, ale film je úplně jiný než kniha a takový konec jsem v žádném případě neočekávala. Přes slzy jsem pomalu neviděla na posledních několik stránek. Skutečně srdceryvný příběh.

Je to přesně taková ta kniha, kterou chcete dočíst, ale zároveň nechcete, kniha, která ve vás vyvolává tolik rozporuplných pocitů, kdy máte strašnou zlost na rodiče Anny, zejména na matku, ale zároveň nějaká malinká část ve vás ji i chápe, příběh, kdy pláčete a ze všech sil držíte palce té malé chytré dívce, která si zaslouží spravedlnost a zároveň je vám neskutečně líto její sestry Kate, která trpí leukémií a říkáte si, proč se tohle dětem vůbec děje.... Kniha, která vás rozseká svým závěrem.

Doporučuji!!!

9 02.08.2021

Anežka, dcera Alžběty a vnučka Anny, vypráví příběh. Příběh linoucí se přes tři generace, několik režimů a politických událostí, příběh jedné rodiny a blízkých rodinných přátel, kteří se postupem času rodinnými příslušníky doopravdy stali. Příběh o tom, že za rodinu se musí bojovat a že stojí za to, si udržet lásku. Ať jsou poměry, jaké jsou. Ať je první nebo druhá světová válka, ať vládnou komunisté nebo se v kraji (ale i srdcích - a myslích) rozlévá svoboda. Příběh o tom, že je důležité vědět, komu věřit a že si někdy člověk hřeje hada na prsou.
Slepá mapa je po Haně druhou knihou, kterou jsem od Aleny Mornštajnové četla. Natolik jsem si zamilovala styl paní spisovatelky, že si rozhodně pořídím i všechny ostatní její knihy. Naprosto úžasně, poutavě a s citem popisuje osudy a rozpoložení postav, čímž si mě úplně získala. Od čtení jsem se nedokázala odtrhnout, přečetla jsem ji jedním dechem. Připadala jsem si, jako bych seděla u Alžběty v kuchyni, jako bych se s Anežkou chodila starat o nemocné do Žlutého domu nebo zalévala květiny v patře jako Anna, když vyhlížela svého Antonína.
Doporučuji všem!!!

14 02.08.2021

Katie Fischerová je amišská dívka, která je podezřelá z vraždy novorozence. Jenže je tomu vážně tak? Katie tvrdí, že žádné dítě neměla, ačkoliv podle všeho porodila a všechna lékařská vyšetření mluví proti ní. Dokonce i pitva miminka prokázala, že se narodilo živé... Dívka je však přesvědčená, že nikdy těhotná nebyla a dítě tak nebylo - nemohlo být - její. Byla snad ozářena Duchem svatým? Netušila, co se děje? Skrývala své těhotenství natolik dobře, že přesvědčila samu sebe, že doopravdy těhotná není? Byla v amnézii, když se to celé stalo?
Díky sledu událostí bude Katie obhajovat Ellie, vyhlášená filadelfská právnička, která nakonec bude hlídat Katie na každém kroku, tudíž se nastěhuje k Fischerovým na farmu...
čímž tak trochu naruší "středověký" způsob amišského života.
Odhalí Ellie pravdu krůček po krůčku? Zachrání Katie před vězením?
Dějová linka Ellie je však trochu rozmanitější. Na jedné straně hledá pravdu nebo fakta, která by hrála Katie do karet. Na straně druhé Elliina příběhu je romantická, během níž se shledá se svou dávnou láskou. Po dvaceti letech zjistí, že jiskra stále nevyhasla. Ale chce, aby tomu tak bylo? Je dobrý nápad vstoupit dvakrát do stejné řeky? Třetí strana seznamuje čtenáře se životem právničky na farmě, kde není elektřina, nesmí se používat telefony ani jiné moderní technologie, které jí, jakožto právničce, komplikují práci. A její život již není, co býval...
Výborný příběh plný zvratů, napětí a zajímavých událostí.
Rozhodně stojí za přečtení!!!

4 02.08.2021

Příběh se odehrává ve dvou liniích, ačkoliv vypráví příběh jedné rodiny. Jedna linie vypráví Bohdana, dcera Svatopluka, o němž vypráví druhá linie.
Bohdanin příběh se táhne od jejího narození do mladé dospělosti. Rodiče ji měli v celkem pozdním věku, daleko po 40, a maminka krátce po jejím narození zemřela. Takže Bohdana zůstala sama s otcem, kterému vypomáhala jeho matka - Bohdanina babička a později se její maminkou, ačkoliv ji tak nikdy neoslovovala, stala Běla, Svatoplukova druhá manželka. Vztah Bohdanky a jejího otce by se dal označit - lépe řečeno - za chladný, odtažitý. Bohdana netušila nic o své rodině, neznala otcovu historii, a tak na vlastní pěst hledá pravdu. Podaří se jí ji najít?
Svatoplukův příběh se stejně jako Bohdanin line od jeho narození, přes dospívání, lásku k hudbě, k Evě a k socialismu. V dospělosti se soudruh Svatopluk stane velkým socialistickým zvířetem....a pak se stane něco, na co se zuby nehty snaží zapomenout. A proto se s Evou odstěhují z Prahy pryč. V jeho 48 letech se narodí Bohdana a o rok později mu zemře Eva, jeho život nabírá nové obrátky....
Konec by si možná zasloužil ještě pokračování. Na můj vkus je až moc otevřený alternativním koncům. Ale kniha opět mistrně napsaná. AM je úžasná spisovatelka a její knihy mě vždy naprosto pohltí.

14 02.08.2021

Jsou recenzenti, kteří tuto knihu horečně odsuzují, jiní ji milují. Já stojím asi někde uprostřed. Název i anotace zní dost lákavě, nicméně obsah knihy se zdá být celkem jiný...
Abych pravdu řekla, čekala jsem, že příběh bude vyprávět Stanislawa, že bude psán ich-formou a působit autenticky. Ničeho z toho jsem se však bohužel nedočkala.
Příběh Porodní sestry z největší části vypráví jedna z posledních dívek, kterou Stanislawa (zvaná MÁMA) v Osvětimi odrodila. Žádná situace, kterou tam popisuje, mě nechytila za srdce, nevyvolala ve mně emoce smutku nebo hněvu, ze žádné se mi nezvedal žaludek. Bylo to takové plytké, jako by vyprávěla o chlebu (ale i o něm se dá vyprávět tak, že se člověku sbíhají sliny, no ne?!).
Kdybych měla tuto knihu popsat jedním slovem, bylo by to slovo bordel/guláš/maglajz... Skákání od jedné scény ke druhé. Nevím, jestli je to překladem (nejspíš asi ano), ale byly tam věty, které nedávaly smysl. Vyprávění, které v jedné větě užívalo minulý čas, načež v další užilo čas přítomný. Někdy jsem ani nevěděla, o kom nebo o čem je řeč.
Upřímně nevím, co si o knize myslet. Nečetla se těžko, i přes tu úděsnou jazykovou složku příběhu. Obsah byl sice zajímavý, ale připadal mi chladný, vyprávěný z odstupu. Jsou knížky s touto tématikou, které vám vyrazí dech svou hrůzou, svou autentičností. Tahle k nim však bohužel nepatří.

4 02.08.2021

Desátý kruh.

Příběh plný rozporuplných pocitů. Věřit nebo nevěřit? A komu vlastně?
Jedná se o tři členy rodiny Stoneových: Daniela, Lauru a jejich šestnáctiletou dceru Trixie. Žijí spolu, ale přesto každý zvlášť. Každý vede svou vlastní bitvu (sám se sebou) a prochází pomalu každým kruhem Danteho pekla, k němuž přidali i vlastní - desátý kruh, kde jsou ti, kteří lžou sami sobě. Každý z nich má své velké tajemství.
Daniel bojuje se svými vnitřními démony, které pohřbil hluboko ve svém nitru, když zjistil, že je Laura těhotná, a které se mu teď (po těch dlouhých letech) pomalu derou na povrch. Pro svou dceru by udělal opravdu cokoliv.
Laura je učitelkou na univerzitě. Ale připadalo mi, že si od rodiny držela jakýsi odstup, ačkoliv se sama sebe snažila přesvědčit, že je dobrou manželkou a matkou. A potom, co se stalo, se v ní samotné něco zlomilo.
A pak je tu Trixie, které jsem chvílemi nevěřila ani nos mezi očima, chvílemi jsem byla na vážkách, jindy mi jí bylo líto nebo bych jí jednu střelila, aby se probrala. Chováním typická puberťačka, která neví, co se sebou. Měla poprvé zlomené srdíčko a potom se to celé zvrtlo. Chtěla to tak nebo ne? Stalo se to vůbec tak, jak si myslela, jak všem vykládala? Nebo si to jen namlouvala? Příběh opředený spoustou otazníků...
Určitě stojí za přečtení.
Zatím všechny knížky, které jsem od Jodi Picoult četla, se mi líbily. Tuhle také doporučuji! ☺️????

08.03.2021

Příběh pojednává o dvou v podstatě neznámých ženách, jejichž osudy se protínají víc, než se na první pohled zdá.
Příběh první ženy, Evy, se odehrává především ve 20. letech v New Yorku a později v Paříži. Byla to neobyčejná žena, která měla v životě spoustu smůly, ale i štěstí, které se jí dostávalo, ale to největší, které nikdy nemohla pořádně mít, si nesla skryté v srdci.
Druhá dějová linka se odehrává v roce 1955 nejprve v Londýně a později v Paříži. Grace je mladá žena, která zdědí byt a akcie v Paříži od pro ni úplně cizí ženy, a začne pátrat po její minulosti... a pak zjistí, kdo byla Eva.
Super oddechovka s pěknou zápletkou. Jediné, co mi trošku vadilo, byla ta všudypřítomná francouzština, která se objevovala jak v názvech parfémů, tak občas i v celých větách, ačkoliv musím uznat, že to napomáhalo k vytvoření atmosféry.
Ke čtení na pár dlouhých odpolední je úplně ideální. Doporučuji. ☺️☺️

1 07.03.2021

Mengeleho děvče.

Začnu tím, že je kniha výborně napsaná. Připadalo mi, jako bych v tom příběhu byla, jako bych provázela Violu (nejen) jejími útrapami. To, co se v lágrech dělo, bylo neskutečné zvěrstvo, které se snad už nikdy více nebude opakovat.
V krátké první kapitole se dozvíme, jak si Mengele při selekci vybral Violu. Později nás Violino vyprávění dostává do doby před 2. sv.v. do slovenského příhraničního města Lučence, které pak bylo postoupeno Maďarům. Vypráví, jak se jim žilo, vzpomíná na svou první krásnou a naivní lásku a na svou rodinu, ve které panovaly jen ty nejlepší láskyplné vztahy. Po krásném období následuje ghetto a pak Viola čtenáře odveze dobytčákem do Osvětimi- Březinky, kde se děly všechny ty hrůzostrašné věci.... Upřímně jsem očekávala, že se příběh bude více točit okolo pokusů Josefa Mengeleho, ale tomu byla v knize věnována jen malá část textu (bohužel nebo bohudík?!). Ale ta vyprávění Anny nebo Gizi byla teda příšerná, jak odpornej "člověk" to musel být?!!!
Během čtení jsem měla několikrát v očích slzy, bylo to velmi silné čtení.
Doporučuji všem, kteří mají rádi knihy o 2.sv.v. a koncentrácích, ale nedoporučila bych ji těm, kdo mají slabší povahu.

5 24.02.2021

No prosim.

Příběh opředený láskou a zármutkem, příběh opletený takovým něžným a zároveň nevybíravým humorem. Zkrátka je výborně napsaný. Knihu bych doporučila každému.
Ove je postarší muž, který se zdá jako velký mrzout, který má rád stereotyp, věci, jak mají být a auta značky Saab a s těmi, kteří mají jiné auto, německé, nebo dokonce nedejbože francouzské, se nedá rozumně bavit, ale opak je pravdou. Ove je v jádru velmi milý, vstřícný a především svou ženu milující člověk, který by nenechal na holičkách ani žádnou vypelichanou toulavou kočku. Takový dobrák to je! Má prostě příliš velké srdce!
Chvílemi jsem měla strach, že Oveho klepne pepka z toho jeho věčného rozčilování se. Konec byl velmi překvapivý, krásný i smutný, dojemný.....
Je to první knížka, kterou jsem od Fredrika Backmana četla, ale určitě není poslední.

14 20.02.2021

První dvě kapitoly byly náročné, nedokázala jsem se pořádně začíst, ale potom se to rozjelo a knížka je plná velmi vtipných momentů, spousta věcí se sice dala snadno předvídat, ale vážně jsem se nasmála. Nejvíc mě pobavila schiza Emy a Natálie. Filip mile překvapil. Pěkná oddychovka, ačkoliv musím poznamenat, že první díl byl nejlepší. V knížce je také dost chyb, ale není to nic, co by mě odradilo od čtení.

3 13.01.2021

Čtivě napsaná knížka. Inspiraci autorka nejspíš hledala v dětské vražedkyni Mary Bell, nějaká podoba příběhu by tam byla... Jinak knížka se mi moc líbila, zajímavě podaná. Stojí z přečtení.

6 06.05.2020

Bezvadná oddechová zábavná četba. Ačkoli dílo pochází z 19. století, hezky se čte. Všem maturantům Klicperova dramata doporučuji!

02.04.2020

Příběh vypráví o dvou kamarádkách, Anně a Sofii.
Dvě ženy. Dvě kamarádky. Dva různé životy. Dvě různé povahy. Jedna za druhou by položila život. Když přátelství trvá déle než sedm let, není to jen přátelství, už je to rodina. Život se jim náhle změní, když jim do něj zasáhne zákeřná nemoc… Každý má jen jednu šanci žít. Bohužel si to člověk uvědomí, až když má na kahánku…

Příběh není založen (úplně) na skutečnosti, je (pouze) inspirován příběhy žen, které si léčbou a podobnými příznaky a obtížemi prošly. Důležitost tohoto příběhu spočívá v tom, aby si člověk uvědomil hodnotu svého života, než bude pozdě.

Rakovina je strašák. Ale člověk by se neměl bát nebo dokonce stydět toto slovo vyslovit. Měl by se naučit čelit všemu, co obnáší a rozhodně by se neměl bát podstoupit lékařská vyšetření. Zdraví má každý jen jedno!
Na konci je návod na samovyšetření prsů krok za krokem.

05.03.2020

Tohle je přesně ta kniha, kterou chcete strašně dočíst, těšíte se z každé stránky, ale pak, jak ubíhá jedna stránka za druhou, je vám líto, že končí. Jakmile knihu dočtete, cítíte prázdno. Zkrátka další úžasně čtivá knížka Angely Marsons! Od první stránky první knížky série s Kim Stone (Němý křik) ji hltám plnými doušky a s každým dílem je lepší a lepší. Angela je opravdu mistryní svého žánru! Doufám, že další díl vyjde brzy, to čekání na další díl je vždy nekonečné.
Již s prologem jsem se opět ocitla v Anglii, přesněji na sídlišti Hollytree v Halesowenu, a byla jsem tam, i když jsem knížku na chvíli odložila. Tento příběh prostě nedá čtenáři pokoj, dokud ji nedočte, a i pak nad ní dumá. Při čtení jsem cítila spousty emocí: vztek, bezmoc, pobavení (zejména při krásném sarkastickém humoru, který plyne z konverzace mezi Keatsem a Kim), smutek při Cristinině příběhu, nechuť z Laureniny „matky“, pýchu a nadšení z myšlení celého týmu, největší emocí však bylo napětí. Napětí, které ve mně žilo po celý čas čtení.
Bylo zajímavé sledovat dvě dějové linky, které vás nutí fandit nejen celému vyšetřovacímu týmu, ale také chudince mladinké Ellie, aby se dostala z té odporné šlamastiky a modlíte se, aby se jí nic nestalo. Zároveň přemýšlíte, co ten Kevin zase vyvádí svojí manželce a do konce příběhu netušíte, o jaké tajemství se jedná - bylo to to poslední, co bych si tipla, jenomže těch mých špatných tipů během čtení bylo mnohem víc. A jsem za to moc ráda. Kdo vraždí prostitutky? Tápala jsem. Když byl vrah odhalen, byla jsem ohromně překvapena, celkem mi to vyrazilo dech!
Zlámané kosti zcela určitě doporučuji, stejně jako celou sérii s detektivem inspektorkou Kim Stone.

7 16.06.2019