lucky_ideas komentáře u knih
Vše na co jsem byla zvyklá u předešlých autorčiných knih jsem našla i zde - čtivost, tajemnost, napětí, skvělá charakteristika postav a také atmosféra byla vykreslená na jedničku.
Příběh se osobně netýkal Josie nebo samotného týmu, což mi bylo velmi sympatické a ději to tak přidalo na "reálnosti".
Téma únosu dětí mě velice bavilo drželo mě po celou dobu čtení v napětí. Také se mi líbilo, že můžete pozorovat i samotnou psychiku rodičů, jež byla skvěle vykreslená.
Celkově vzato Tichý pláč je čtivý a skvěle promyšlený thriller, který potěší nejen ostřílené mazáky v thrillerové literatuře, ale i ty kteří teprve s tímto žánrem začínají.
Odvoz pro Sáru je psychologický thriller, který mě zaujal svou anotací - ,, Nasednout do špatného auta může být osudné... " Očekávaní jsem neměla žádná, možná i proto mě kniha tak příjemně překvapila.
Autorčiny styl psaní je opravdu čtivý, děj se zbytečně nevleče, takže i když kniha není plná akce, tak vás rozhodně nudit nebude.
Nečekejte žádné krvavé scény nebo dokonce popis vraždy. Odvoz pro Sáru je psychologickou hrou, která vám rozhodně nedá spát, ale žádné drastické scény zde nenajdete.
Kniha také ukazuje černou stránku života - drogy, alkohol a peníze.
Psychologická stránka knihy i postav je propracovaná, což se mi hodně líbilo. S čím jsem měla asi největší problém byly nesympatie k hlavním postavám, ale to je jen můj osobní pohled.
Odvoz pro Sáru je čtivý psychologický thriller, který je dle mého názoru, jeden z těch lepších knih tohoto typu.
Čtivost, čtivost a zase čtivost! To je hlavní a společný aspekt všech knih od Roberta Bryndzy, díky kterému je mám tak moc ráda! Kdyby nebylo zkouškové období, tak nepochybuji o tom, že by kniha byla přečtená za jeden-dva dny.
Ďáblova cesta je opravdu napínavý příběh s krátkými kapitolami, který vás chytne a nepustí.
Thriller je propracovaný, na konci příběhu do sebe všechny díly skládačky skvěle zapadly.
Kate a Tristan byli skvělá vyšetřovatelská dvojka, kterou bylo radost pozorovat při práci.
Opět jsem si další knihu ze série užila, i když jsem ji ubrala půlku hvězdičky za menší nálož akčnosti.
Pokud hledáte kvalitní čtivou knihu z thrillerového žánru, tak zatím jakékoli dílo od tohoto slovenského autora nezklamalo.
Vždy si ráda přečtu knihu od českého autora a ještě víc jsem ráda, když to stojí za to!
Ta z katovny od Diany Štelové rozhodně stála za to!
Minulost, romantická linka, mystično to vše na jednom místě. Po přečtení anotace jsem se těšila až se vrhnu do čtení, ale zároveň jsem si kladla otázky, zda příběh nebude tlačen na sílu...
Jsem moc ráda, že byl příběh celistvý, čtivý a vůbec nepůsobil vynuceně. Během čtení jsem si vychutnávala tajemnou atmosféru, ze které mrazilo, ale rozhodně ne v hororovém slova smyslu.
Dalším plusem byly pro mě silné ženské hrdinky a jejich příběhy.
Po dočtení si i uvědomíte poselství, které kniha přináší a také to, že celý příběh měl i další přidanou hodnotu. Celkově musím uznat, že Ta z katovny je originální kniha, jež mohu doporučit.
Útěk na venkov je mou druhou přečtenou knihou od Julie Caplin, protože jsem tento rok četla Hrad ve Skotsku, který se mi překvapivě líbil víc.
Ella a Devon, kteří jsou hlavními postavami mi zrovna do oka nepadly. Působili na mě nesympaticky, i když vývoj Elly byl postupem knihy lepší, tak i přesto jsem v nich těžko nacházela sympatie.
Za fenku Tess však patří palec nahoru, miluji, když v knihách vystupují hafani.
Celkově kniha působí hlavně jako odpočinková literatura, protože vás do děje sice vtáhne a má svůj spád, ale nečekejte žádnou náročnost, akci nebo zvláštní originalitu.
Útěk na venkov je nenáročný a velmi čtivý příběh, který nepatří do série romantických útěků, ale jistě si zaslouží čtenářskou pozornost, i když má své mouchy.
Čekala jsem, že se autorka rozepíše více o kanibalismu a samotném požívání lidí. Ačkoli mnoho lidí, kteří knihu četli tvrdí, že je velmi zvrácená a drsná, tak mně přišla v tomto ohledu poměrně ochuzená.
Když si berete knihu s tímto tématem do ruky, tak předpokládáte, že se dozvíte více o jedlících a očekáváte i drsné scény s tím spojené.
Jak jsem se se čtením blížila ke konci, tak mě děj opět chytl, bohužel, závěr mé nadšení zkazil.
Shrnuto: nápad skvělý, provedení horší, zahozený potenciál.
I když jsem čekala něco trochu jiného, tak i přesto si myslím, že kniha Do morku kostí je originální a své čtenáře si jistě najde.
Draci, magie, super romantická linka a nádech Asie, to vše skrývá kniha Šest rudých jeřábů, jež je jakousi variací příběhu Sedmero krkavců.
Šest rudých jeřábů je velmi čtivý příběh, který si nepotrpí na dlouhé a přecpané popisy, takže vás chytne a nepustí. Najdete zde plno akce a zvratů, ale příběh rozhodně nepůsobí překombinovaně.
Shiory a Takkan, byli sympatičtí hlavní postavy, kterým jsem držela palce. Rozvoj Shiory se mi opravdu líbil.
Jedná se o skvělou YA knihu s velmi dobře promyšleným a originálním dějem.
Urychleně potřebuji další díl!!
Nepamatuji si, že bych někdy četla YA s tematikou oceánu, sirén a mořských panen, proto pro mě Píseň sirény byla o to zajímavější.
Jako malá jsem milovala Malou mořskou vílu, taky jsem si na ni během čtení několikrát vzpomněla, ale rozhodně nečekejte žádné "dětské čtení", Píseň sirény je spíše takový pozměněný temný "odraz" tohoto příběhu. Takže lehké náznaky malé mořské víly tam jsou, ale jinak je příběh opravdu svébytný.
Popravdě jsem ze začátku moc knize nevěřila, jelikož se stránky vlekly a popisné části zahrnovaly velkou část příběhu. Zhruba v polovině knihy se všechno rozjelo a já se nemohla vůbec od čtení odtrhnou.
Líbil se mi vývoj hlavní hrdinky Liry, jak se dokázala ze zlomyslné postavy stát empatickou a hodnou.
Konec knihy byl za mě vzhledem k tempu knihy dost urychlený. Ocenila bych, kdybych si závěr mohla více vychutnat.
Suma sumárum je Píseň sirény skvělá Young Adult kniha, kterou hodnotím téměř čtyřmi hvězdičkami. Doporučuji!
Podivný počátek, senzačně čtivý příběh, který se odehrává v roce 1887 vás rozhodně nesmí minout.
Já jsem celou knihu zhltla za dva dny, byla to skvělá jízda od začátku až do konce, opravdu jsem nečekala, že by mě kniha tohoto typu takto mohla nadchnout.
Autorka píše tak, že skvěle vykreslí pocity postav, vykreslí atmosféru 19. století, ale zároveň se vůbec nemáte šanci nudit. Akce a různá propletenost příběhu rozhodně nechybí, o "wow momenty" tady rozhodně není nouze.
Hlavní postavy - Veronica a Stocker jsou suproví hlavní hrdinové, kteří mi hned sedli a těším se, co předvedou v dalších dílech, jenž doufám, že brzy přijdou i do ČR.
Podivný počátek byl pro mě náramně čtivou "historickou detektivkou", jež mohu s klidným srdcem doporučit.
Kolektiv byl pro mě knihou, ze které mám ještě stále smíšené pocity. Příběh byl svým způsobem strašně čtivý, ale postrádal jiskru, na kterou jsem u knih tohoto typu zvyklá.
Chvílemi jsem měla pocit, že celý děj jde mimo mě. Za mě by knize prospěla větší propracovanost, protože téma celé knihy rozhodně mělo potenciál, ale přišlo mi, že ho autorka nevyužila.
Dále co mě poměrně zklamalo byla psychologie postav, která nebyla, na můj vkus, dobře rozebrána. Samotná hlavní postava Camille mi také zrovna do noty nepadla.
Shrnuto podtrženo, Kolektiv je kniha hlavně pro nenáročné čtenáře, jenž nečekají nic moc drsného, ale spíše něco ve stylu YA.
Znamenitá mrtvola měla slibný námět, který nebyl dotáhnut do uspokojivého konce. Vykreslení samotného lidského pokrytectví a lhostejnosti se mi líbilo, ale přišlo mi, že autorka prostě neuměla dostatečně zaujmout a udržet mou pozornost, která s přibývajícími popisnými pasážemi klesala.
Čekala jsem, že kniha bude "síla", ale z čistě osobního pohledu nemůžu vystát týrání zvířat, vím, že v knize tato pasáž měla svůj účel, ale na mě to bylo moc.
Znamenitá mrtvola, která svou myšlenkou působí velmi originálně, nikdy jsem nic podobného nečetla, je obstojnou dystopií. A co si budem, ta obálka je prostě fantastická!
Už je to nějaký pátek, co jsem přečetla Kulti, tak jsem si řekla, že si chci opět přečíst nějakou pecku od královny pomalé romantiky.
S láskou, Lukov je kniha plná humoru, roztomilých momentů a hlavně obsahuje skvělou hate to love romantickou linku.
Atmosféra krasobruslení na mě z knihy opravdu dýchala! Jako bych se během čtení ocitla na zimním stadionu.
Co se týče hlavních postav, tak Ivana jsem si postupem stránek moc oblíbila. Na druhou stranu Jasmine jsem v jistých částích nemohla vystát. Její reakce i pocity byly, podle mého názoru, velmi přelétavé a přehnané.
Celkově je S láskou, Lukov výborným atmosférickým čtením s vynikající Slow burn romantikou, avšak ne moc vyzrálou hlavní hrdinkou, proto jsem musela jednu "hvězdičku" ubrat.
Ačkoliv nejsem historik nebo nějaký zarytý fanoušek historie, tak si ráda přečtu nějakou odborněji laděnou knihu, která se zaměřuje zejména na druhou světovou válku.
V první řadě musím říci, že autor skvěle zpracoval informace, které byly v knize předkládány, i když je napsána poměrně strojeným odbornějším jazykem.
Obsáhlá, ale podrobná, za sebe mohu říci, že jsem ji v kuse jako beletrii číst nedokázala, proto jsem současně četla letní oddechovku.
Co se grafické stránky týče, tak to byla má nejoblíbenější část. Jednalo se zejména o pravé dopisy či dobové fotografie.
Jak i sám autor na začátku uvedl, tak žádná publikace nevykresluje dětství Adolfa a jeho formování skrz otce, Aloise. Pokud tedy hledáte knihu, jež se na úrovni věnuje nejen samotnému Hitlerovi, tak tuto knihu zkuste.
Anotace knihy mě opravdu zaujala- "Před dávnými časy rodina Miren O’Malleyové prosperovala díky dohodě uzavřené s mořskými lidmi: ochrana jejich lodí výměnou za jedno dítě z každé generace. " - vás přece musí přilákat.
Co se týče plynulosti, tak jsem zezačátku knihy poměrně trpěla, protože líčení historie a fungování světa není zrovna můj šálek kávy. po asi 80 stránkách děj začínal nabírat na síle a ztráty přibývaly, což změnilo dynamiku celého příběhu v kladném směru.
Hlavní hrdinka knihy, Miren, se mi ze začátku moc nepozdávala, ale s přibývajícími stránkami jsem s ní začala sympatizovat.
Mně jako milovníkovi thrillerů temnější stránka knihy (vraždy) rozhodně nevadila, ba dokonce bych si ji nedokázala bez nich představit.
Pokud chcete strávit čas s temnějším čtením v gotickém fantasy, tak sáhněte po této knize.
Tato knižní novinka od nakladatelství Ocelot není takovou tou knihou, která hned sedne každému. Určitě si vyžaduje specifickou čtenářskou skupinu, nejlépe někoho s podnikovou povahou.
Mně osobně kniha sedla. Ano, ze začátku se možná mohlo zdát, že publikace nemá co nabídnout a člověk měl nutkání ji odložit, ale u knih tohoto typu nikdo nečeká, že ji budete číst vkuse. Já jsem si ji rozdělila tak, že každý večer jsem přečetla 1-2 kapitoly, abych si stihla utřídit myšlenky.
Celkově vzato je Přeškočte pořadí publikace, která vás "poučí" v oblasti pracovního trhu/podnikání, řekla bych, srozumitelným způsobem.
Přiznám se, že knihy o osobním rozvoji mě primárně nelákají, ale čas od času si nějakou přečtu.
Tato knížečka obsahuje sedmnáct kapitolek o tom, jak být šťastnější. Autor si dal opravdu záležet se svou interpretací, ale jak to tak bývá, se všemi jeho názory se neztotožňuji, ale tak to má být, protože každý má na věci jiný úhel pohledu.
Některé názory a myšlenkové pochody mi zcela sedly a ráda jsem si je utvrdila.
Co mě na knize celkem vytáčelo bylo neustálé zmiňování stoicismu, co mě naopak potěšilo byly smajlíci na konci kapitol.
Myslím si, že každý si z knihy "vytáhne" to, s čím souhlasí a co v dané chvíli potřebuje. Pro milovníky knih s tématikou osobního rozvoje určitě skvělá volba.
Temné cesty poskytovaly skutečný obraz divočiny, který mě opravdu bavil. Kniha obsahuje poměrně drsné popisy, které mi nevadily, ba naopak mám ráda, když je tento typ literatury takto okořeněn.
Samozřejmě, někdy při čtení se dostavil pocit, že kniha je moc dlouhá, nebylo to způsobeno tím, že by nebyla čtivá, ale spíš to byl můj osobní pocit, který chtěl už to velké odhalení.
Autorka píše velice atraktivně, takže čtivost knize opravdu nechybí.
O napětí a zvraty nebylo nouze a konec byl skvělý.