lucky4ever
komentáře u knih

Moje první kniha od téhle spisovatelky a určitě ne poslední. Navzdory těžkému a smutnému tématu velmi lehce napsaná, díky krátkým kapitolám se rychle čte. Jsem ráda, že se autorka věnuje tématu druhé světové války z pohledu jiných příběhů a událostí. Nejděsivější mi přijde, že nikdo z nás téměř netuší, co se dělo mimo koncentrační tábory v našem okolí, i když osudy lidí na východě byly neméně tragické a jejich utrpení mnohdy trvalo déle, než jen do roku 1945. I když kniha postrádá zápletku, na kvalitě jí to vůbec neubírá.


čekala jsem vyvrcholení a řešení situace s rebely, což byl jediný důvod, proč jsem ve čtení pokračovala. A ono nic. Celá kniha se točí kolem toho, jak se hlavní hrdinové milují, ale nejsou schopni si to říct a prosadit se. Po prvních dvou dílech už takové přetahovačky jako mám ho ráda, ale nemůžeme být spolu (z nějakého naprosto nesmyslného nebo uměle vyvolaného důvodu), jsou únavné. Celá soutěž o prince, což je mimochodem hlavní tahoun prvního dílu, jde úplně do kytek a závěr také nefunguje jako promyšlené zakončení série.


Ani po prvním díle jsem neměla velká očekávání, ale toto bylo opravdu něco. Vlastně ani nevím, čeho se chytit. Soutěž je odsunuta do pozadí a romantická linka se rozplizla do takového jakéhosi nic. Postavy se za celou dobu nikam neposunuly, America se chová... jak vlastně? Na jednu stranu jako zastupitelka nejnižší kasty má relativně přehled o problémech společnosti, ale když už má možnost je představit veřejnosti, ukáže se, jak povrchní ve skutečnosti je. Také ta její nerozhodnost co se týče výběru partnera je značně frustrující. Celý díl je jen hodně chabá vycpávka bez posunu do další úrovně.


Po více jak 10 letech jsem se vrátila do dětství a opravdu si odpočinula. Připomněla jsem si, proč jsem tuto sérii jako malá milovala :)


Lehce strašidelné krátké povídky, jen té vánoční atmosféry jsem čekala víc.


Moc nevím, kam knihu zařadit. Našla jsem ji v knihovně v dětském oddělení, kam podle mne stylem vyprávění i patří (pro hodně malé děti), jenže příběh plný intrik, brutality a vražd už mi moc dětský nepřišel.
Na začátku jsem i já byla zmatena velkým množstvím postav, které pro příběh nakonec ani nebyly důležité a překlad mi také v některých částech úplně neseděl.


Hlídka, čarodějky a Smrť, to mě baví. Rozhodla jsem se přečíst celou Zeměplochu od prvního dílu a myslím, že na příbězích hlídky jde nejvíce vidět posun děje a vývoj města a postav. Bylo příjemné vrátit se k počátkům Noční hlídky a už se těším, jak budu sledovat její stoupající slávu.


Nevím, čím to je, ale knihy o mázích a Mrakoplašovi mi přijdou jako neuvěřitelné slátaniny. Ostatní knihy mají celiství děj, ale kdybychom u knih s mágy vzaly jen konec a začátek, vůbec nic by se nestalo. Středová část slouží pouze k nahnání počtu stran. Navíc také závěry mi přijdou unáhlené.


Herriot opět nezklamal. K jeho knihám se velmi ráda vracím a vždy mám co dělat, abych se ve vlaku nahlas nerozesmála. Super četba na zkouškové nebo v nějakém stresujícím období, kdy je potřeba vypnout a odlehčit.


Četla jsem podruhé a tentokrát opravdu pomalu, abych si plně vychutnala úžasnou atmosféru, kterou se autorce podařilo vytvořit. Po přečtení některých komentářů níže, jsem si uvědomila, že mi vůbec nevadí pomalé a nejasné plynutí děje, protože jej beru jen jako součást kouzla cirkusu a ne jako hlavní myšlenku.
Až při druhém čtení mi došlo, jak nádherný magický cirkus nepříznivě ovlivňoval životy všech, kdo s ním měli něco společného. Tato skutečnost je do příběhu zapracována s neuvěřitelnou bravurností a nenápadností. Hlavně myslím, že je možné tuto knihu číst zas a znovu a vždy v ní objevit něco nového, stejně jako stany v cirkuse.


Knížka se velmi dobře čte, je to lehké odpočinkové čtení, ALE...
Těšila jsem se na příběh o holčině, která je živá, originální, svá. Místo toho dostáváme obraz holky, která si neustále stěžuje, že si ji nikdo nepamatuje, nikdo se s ní nebaví, jaká je chudinka. Ale když už máme možnost nahlédnout jí do hlavy, zjišťujeme, že je vlastně k lidem ve svém okolí krutá, netolerantní, odsuzující, arogantní a získáváme dojem, že pokud už má někoho ráda, tak jen proto, co pro ni ten dotyčný udělal.
Na mě Ava působí jako pokrytecká netolerantní pipka, která si neustále stěžuje a hledá chyby spíše u ostatních, než aby se zamyslela, jestli na tom také nemá podíl. Neříkám, že by všechny hlavní hrdinky měly být dokonalé, ale jistá dávka sebereflexe a pokory by tu neuškodila.
Také už ty na mě bylo až moc narážek na filmy a knihy.


Kniha, která se mi do paměti nejspíše nezapíše. Hned na začátku je spousta postav, ve kterých jsem se jen těžko orientovala i s tím, že během knihy se ne se všemi pracuje. Příběh se velmi dobře čte, bohužel děj je velmi rozvláčný a chování postav a některé jejich činy a reakce nelogické. Krásný vztah hlavních hrdinů se dostává do puberťácké fáze: nemluvím s tebou/mluvím s tebou. Polovinu knihy se hrdinové snaží získat spojenectví, které ve výsledku vyšumí do ztracena a spojenci jsou opět posunuti do pozadí a dál se s nimi nepracuje.


Příjemná oddychovka, jen na mě poněkud roztahaná a trochu frustrující tím, jak to vypadalo, že to už konečně dobře dopadne a ono pořád nic. Ale námět originální. Jako bonus beru ukázku přístupu k ženám v 60. letech, kdy sloužily hlavně jako rodičky a ozdoby, které neměly právo na vlastní názor.
Prostě odpočinková nenáročná romantika.


Za mě nejlepší díl trilogie. Jednoduché oddechové čtení bez velkého dramatu. Hlavní hrdinka se sebou konečně začne něco dělat a rozhoupe se k akci místo toho, aby fňukala a nechala ostatní řídit svůj život.


Příběh mi přišel slabý a o ničem, 3 generace žen, kdy ale ani jedna nemá pevný propracovaný charakter. V podstatě nemají nic společného a závěrečné vysvětlení jejich chování mi přišlo hodně slabé a napsané jen tak, aby bylo knihu jak ukončit.


Baví mě, jak snadno a rychle se knihy této autorky čtou, jak přirozeně plyne děj. Ale že by mě příběh nějak ohromil se asi říct nedá.


Kniha se velmi dobře čte, jen oproti předešlým dílům mi děj přišel příliš roztříštěný. Možná to bylo tou dlouhou pauzou mezi druhým a třetím dílem, ale už jsem se nedokázala ponořit do původně velmi dobře promyšleného světa, který mě v minulých dílech nutil přemýšlet nad budoucností lidstva a nad tím, že vlastně u nesmrtelnosti není oč stát. U tohoto dílu už žádná vyšší myšlenka nebo záminka k hlubšímu zamyšlení. Celý svět se propadl do anarchie a na konci vlastně moc nechápu krok, který Nimbus učinil s tonisty.


Příběh v podstatě o ničem přeplněný složitými jmény postav, které si stejně nezapamatujete. Celý děj se točí kolem toho, že hlavního hrdinu někdo unese, zachrání a opět unese. Hvězdičku navíc za konec, kde se konečně začalo dít něco, co by mohlo mít smysl.
Navíc jsou hrozně otravné věty v latině či jiném cizím jazyce bez překladu.


Pratchetta miluji, ale tuhle knihu určitě nedoporučuji číst jako první. První dva díly mi přijdou spíše jako, slátanina která slouží spíše jako seznámení se Zeměplochou.
Když mi přišla tato kniha z limitované edice, byla jsem popravdě zklamaná. Pěkný design desek, ale od limitky bych čekala kvalitní papír, nové originální ilustrace, prostě cokoliv, co knihu jako objekt ozvláštní a kvůli čemu má cenu je sbírat, kvůli čemu se s ní chcete mazlit.


Příjemná oddechovka která se rychle čte a která ukázala, že i když se člověku nic nedaří, vždy je nějaké světlo na konci tunelu. Několikrát jsem se přistihla, že počítám peníze s Jess.
