ludek7426 komentáře u knih

U Fiaska jde evidentně o knihu kde se Lem vratil ke všem svým oblíbeným filozofickým tématům a jako hybatele děje a nositele myšlenek opět využil SF žánru.
Na pozadí hard sci fi románu se koná definitivní zúčtování s nosným tématem celého Lemova díla, kontaktem mezi dvěma civilizacemi. Jak už název knihy napovídá, autor to moc optimisticky nevidí. Část příběhu která se odehrávala přímo na cizí planetě mi atmosférou a náladou hodně připomínala skvělý Lemův starší román, Planetu Eden. Beznaděj a temná atmosféra, cizí rasa která nás nejenže nevítá s otevřenou náručí, ale přímo ignoruje.
I v dalším plánu zde Lem rozhodil tolik nápadů, že by toho jiní spisovatelé měli na několik životů. Od problémů znovuoživení po kryogenické smrti až po využití časových slupek zkolabované hvězdy k mezihvězdným cestám.
Naprosto excelentní, povinnost pro každého příznivce sci fi, ale nejen pro ně. Pokud chcete přemýšlet o světě kolem nás, vřele doporučuji.
Někdy zde zmiňovaná rozvláčnost děje tady není vůbec na škodu, tohle je prostě Stanislav Lem, tak jak ho máme rádi.

6 29.11.2020

Román jako ze zlatého věku sci fi.Příběh a vlastně celý vesmír stvořený autorem se na první pohled zdá naivní a jakoby z jiné doby.Z doby ne tak uspěchané jako ta naše,kde nemá místo násilí,války a všechny špatnosti světa.Kde je slušnost a dobré svědomí cennější než peníze a moc.
Z na mně knihy dýchá atmosféra příběhů Julese Verna a také bratrů Strugackých.Ti také ve svém světě XXII.století stvořili vesmír,možná trochu naivní a nereálný,ale přesto vesmír ve kterém byste chtěli žít.
Celkově moc příjemné počtení,a další díly si rozhodně nenechám ujít.

6 16.11.2020

Tim Powers vás vezme na výlet do historie, na programu je rok 1529 a první obléhání Vídně. A je to jako vždy velkolepá jízda. Tentokrát se nedostane na promyšlené časové smyčky jako v románu Brány Anubisovy, ale magie, šermířských soubojů, úkladů a intrik si užijete dosyta. Pivovar v srdci Vídně a zároveň centrum západního světa, v boji proti tureckým vojskům sultána Sulejmana I. Východní magie a postavy z Artušovské legendy se prolínají s příběhem stárnoucího,prošedivělého žoldnéře Briana Duffyho.
Když jsem knihu četl před léty bezprostředně po dočtení Bran Anubisových, byl jsem trochu zklamán. Teď jsem si ten příběh užil mnohem více. Dobrá práce a rozhodně doporučuji.

6 30.08.2020

"Když o sobě přemýšlíme, nevíme, kdo jsme. A když se představujeme, říkáme jen to, co se nám hodí. Nasazujeme si masky.
Člověk prozrazuje svou duši jen tím, co dělá. Povím vám tedy, co dělám, abyste pochopili, kdo jsem"
Reinhold Messner
Vždy se mi líbily knihy Reinholda Messnera, jeho myšlenky, pohled na svět, i vše co dokázal - jak říká - "v rámci hranic které jsem si sám stanovil".
Člověk ani nemusí zdolávat osmitisícovky nebo projít napříč Antarktidou, aby se ve spoustě toho, co je zde napsáno našel.

6 15.08.2020

Moc příjemná sci fi klasického ražení, A. C. Clarke by měl určitě radost. Dobrodružný příběh odehrávající se na dně zamrzlého moře mimozemského měsíce. Už dlouho jsem nečetl tak čistokrevnou klasickou hard sci fi, hnanou dopředu výborným příběhem a exotickým prostředím. Autor tu stvořil svět, plně fungující a živý, a vy můžete přemýšlet jak to bylo všechno dál.
Ještě musím pochválit samotné provedení knížky, to je prostě nádhera, od obálky přes decentní vnitřní ilustrace, je požitek mít tuhle knihu v ruce a číst.

6 24.06.2020

"... a já tady lezu po břiše, abych ukrad dítěti stříbrný dolar. Jeden dolar. A já lezu po břiše,abych ho sebral."
Truman Capote nám vykreslil živě všechny postavy, oběti i vrahy. Do nejmenších detailů, máte pocit že je důvěrně znáte, jako staré známé . Vidíte je před sebou, rodinu úspěšného farmáře a jejich děti, které mají celý život před sebou. I ty dva grázly, které od dětství nepotkalo nic dobrého. Osudy všech se s jakousi slepou neodvratností protnou. Zůstanou jen zničené životy, všech, obětí i těch vrahů. A jejich nejbližších.
Přebrat si to musí už každý sám. Není to lehké čtení ani lehké přemýšlení. Uleví se aktem pomsty někomu, bude svět lepší?
"A když vám pověsí syna,dodal se skelným pohledem, zastřeným únavou a beznadějí, když víte, že bude viset, to už vás nic horšího potkat nemůže."
Já na to, co chtěl Capote touhle znepokojující knihou říci, budu myslet ještě hodně dlouho.

6 18.06.2020

Temné a mrazivé jsou hlubiny vesmíru, a mnohem temnější jsou lidské mysli pod lhostejnými hvězdami. Všeho se mi dostalo dosytosti v této naprosto skvělé knize. Hned poputuje na poličku k mým oblíbencům.
Něco z Clarkova setkání s Rámou, tajemné zkoumání cizího artefaktu. Děsivá a mrazivá atmosféra sestupů do nitra Rorschachu, jako vystřižená z obrazů H. R. Gigera. Nelidští a naprosto cizí mimozemšťané, musel jsem myslet na Stanislava Lema a jeho Solaris.
A hrdinové celého příběhu, lidé, na kterých toho už moc lidského není. Alespoň na první pohled. Tady zase musím myslet na Gibsonova Neuromancera.
A čím dále jsem četl, tím více bylo jasné , že za ohromujícím gejzírem nápadů a děje, který se dotýká všeho od biologie až po kvantovou fyziku, se pořád skrývá člověk, jeho nitro a ta neodbytná otázka - kdo jsme? Jsou lidé ti co se uzavřou do virtuální reality, do nějakého "Nebe", nebo ti co se vzdají všeho aby mohli jít dál?
Je tady toho k přemýšlení opravdu hodně, a vím že se ke knize budu často vracet. Slepozrakost mně prostě dostala, a jsem moc rád že se to stalo.

6 15.06.2020

Závěr velkolepé epopeje od mistra Šolochova. Jak už jsem psal u prvních dvou dílů - krásné a smutné. Vřele doporučuji k přečtení. U téhle knihy budu v myšlenkách ještě hodně dlouho.

6 31.05.2020

Hodně dobrá sci fi od maďarského autora. Kdysi před lety jsem tuhle knížku znal snad nazpaměť, a chtěl jsem si ji znovu připomenout. Pořád dobré hard sci fi, v prostřední části dost rozvláčné a popisné, ale jinak fajn. Tahle knížka v klidu obstojí i v konkurenci tehdejších "západních" spisovatelů.

6 30.05.2020

"... strádání se lépe snášejí, když je o srdce lépe postaráno než o tělo."
J. Rousseau na sklonku života nachází klid a smíření. Filozof který byl pro starou společnost nebezpečný a radikální, a ironicky stejně nepřijatelný a odmítaný byl i novou generací osvícených revolucionářů. Nový věk rozumu, ale bez citu a srdce. To nebyla cesta kterou by šel, a tak skončil odvržený všemi, stíhaný paranoiou.
Nechte se okouzlit sny filozofa Rousseaua, na tichých osamělých procházkách přírodou. Mají vám hodně co říci.

5 12.10.2020

Rok 1954, miniaturní rakouská expedice na osmitisícovku Čo Oju. Tři evropané, několik Šerpů a 900 kilogramů zásob. Herbert Tichy zde krásně a poutavě vypráví o lidech a přírodě, o tom že cesta na vrchol nevede přes technické vybavení a vojenskou organizaci mamutích expedic. Pokora a čisté srdce dovedla trojici Tichy, Pasang, Jöchler až k úspěšnému prvovýstupu na Čo Oju.
Tuto knihu měly s sebou i Dina Štěrbová a Věra Komárková při úspěšném ženském výstupu v roce 1984, jejich výprava byla dokonce ještě menší než Tichého. A fotografie salutujícího Pasanga na vrcholu hory pomáhala přesvědčit vahající Šerpy.
Nosiči se slzami v očích, loučící se na letišti s výpravou jsou závěrem jedné z nejlepších knih o horách a lidech, kterou jsem kdy četl.

5 26.09.2020

Nádhera.Příběhy ze severské mytologie,napínavé drsné a poetické.Inspirace pro spoustu spisovatelů a hudebníků,od Wagnera po Tolkiena a další.Rozhodně se k této knize budu často vracet,jedno přečtení nestačí.Číst si příběh o prokletém prstenu a poslouchat u toho Wagnerův Prsten Nibelungův,tomu se nic nevyrovná.

5 18.09.2020

Feuchtwangerův obraz Francie a amerických kolonií v době boje za nezávislost. Jak je u autora zvykem, dostaneme spoustu krásně vykreslených postav a charakterů. A také spoustu historických souvislostí, v tomto případě plných ironie. Francie podporuje americké kolonisty, kteří ji připravili v předchozí sedmileté válce o Kanadu. Král Ludvík 16. pod tlakem svých ministrů poskytuje vysoké půjčky i vojenskou pomoc mladé republice, reprezentované Benjaminem Franklinem, kterým král pohrdá. I když je pokládán za omezence, zcela správně předvídá jak to všechno skončí.
Podat dějiny tak živě a zajímavě jako Feuchtwanger umí málokdo. Franklin, Ludvík, Marie Antoinetta, její bratr Josef II., a spousta dalších, ti všichni ožívají v tomto strhujícím příběhu. Doporučuji.

5 13.09.2020

Příběh telepata,který ztrácí své schopnosti,je zřejmě nejznámějším,ale pro mne také nejnáročnějším románem mého oblíbeného Roberta Silverberga.
Čtete v myslích lidí kteří vás míjejí,stejně jako v myslích lidí vám nejbližších.Tohle Davidu Seligovi zničí život.Přehrabovat se někomu v myšlenkách,se až příliš podobá zahanbujícímu šmírování.Kdyby o tom ti lidé věděli,takového člověka by roznesli na kusy,doslova nebo obrazně.Možná pro tuto atmosféru viny a hanby,a také neschopnosti svého daru-prokletí využít,je četba románu tak těžká a znepokojující.Většina lidí okolo nic jistě neví,ale tuší,nebo spíše cítí.A telepat zoufale bojuje a snaží se udržet si svou schopnost,i když ví že je za všemi jeho selháními,za lidmi kteří od něj odešli.
Zřejmě pro navození této atmosféry viny a zahanbení je román místy zbytečně až pornograficky popisný a vulgární.Ale ve smiřujícím a očistném konci už zase poznávám Silverberga,tak jak jeho knihy mám rád.

5 11.07.2020

Tuhle knížku jsem četl kdysi dávno, když vyšla. Matně si vzpomínám že se mi celkem líbila. Celou dobu čekala v knihovně až po ní znovu sáhnu. Bylo to zklamání, a velké. Začátek dobrý, temná dystopie, zajímavé nápady. Potom se to autorovi zcela vymklo z rukou. Děj začal zakopávat, motat se, až z něj zbyla řádka nesouvislých situací,z kterých se nešťastný hlavní hrdina pravidelně dostal pomocí nějakého toho "deus ex machina".
To co na začátku vypadalo zajímavě - lidské mládě odchované krysami, telepatie, autor pohřbil dalšími a dalšími vymyšlenostmi. Co ho napadlo, to použil. A po chvilce zase odhodil. A vymyslel něco jiného. Cesty v čase to dorazily. Letmo nahozené nápady, vynálezy a dějové linie se objevovaly a po chvilce zase zmizely. Stejně jako spousta postav. Ty se občas zcela nelogicky zase na chvilku vynořily v rámci popostrčení děje, když se zrovna nějak zaseknul. Hlavní hrdina byl pro mně absolutně nesympatická postava, postrádající jakoukoliv osobní integritu. Ani mi vlastně nebylo jasné, čeho vlastně chce dosáhnout. Osoby které mu pomohly využil a zahodil, popřípadě na ně zapomněl. Postupně už to był takový zmatek, że jsem se těšil na konec. Konec přišel v podobě naprosto nehorázného, už zmiňovaného "deus ex machina". Přišlo mi że si autor s tím vším už nevěděl rady tak to raději useknul.
Je mi líto, ale ještě tak do půlky jsem byl přesvědčen že dám hezké tři hvězdičky, bohužel více jak na dvě to pro mne není.

5 08.06.2020

Svět ve kterém lidé žijí své životy bez minulosti, jen dlouhá řada dnů. A každý den jiný partner, děti, rodiče, práce, známí.... Svět kde nemá místo závist, samota, žárlivost. Svět obývaný spokojenými, prázdnými lidmi, kteří se nikdy nemuseli o nic snažit a o nic bojovat.
"Místo dlouhé řady dní jsme prožili život...." Určitě bych volil stejně jako hlavní hrdinové v tomto výborném příběhu.
Jen malá poznámka na závěr, mám pocit že tímto románem musel být ovlivněn kultovní film Dark city režiséra Alexe Proyase.

5 04.06.2020

Historie leteckých bojů Španělské občanské války, autor se nijak netají že jeho sympatie jsou na straně nacionalistů. Po velmi dlouhých letech kdy se u nás daly sehnat jen díla popisující občanskou válku z pohledu republikánů, je to zajímavé čtení. Hodně zajímavé.
Nicméně po nezaujaté a vyvážené historii konfliktu, podložené archivními dokumenty, která nadělí všem stranám po zásluze... se teprve musím porozhlédnout.

5 30.05.2020

Naprosto fascinující popis prvních expedic na Mount Everest v letech 1921, 1922 a 1924. Při čtení příběhů lidí jako Mallory, Odell, Irvine nebo Norton si člověk raději ani nevzpomene na dnešní dobu plnou placených turistů, front pod vrcholem a spousty odpadků všude kolem.
Zaujalo mne také jak se autor už tehdy, dva roky po expedici v roce 1924 negativně vyjadřoval o používání kyslíku při výstupech.
Ještě dlouho budu myslet na objevování přístupů k Everestu, laviny pod Severním sedlem, Nortonův výstup, tajemství Malloryho a Irvinovy smrti i Odellovo osamocené čekání na návrat kamarádů.
Krásná a silná kniha, zároveň svědectví doby, psaná bez znalosti věcí které přišly potom. Doporučuji.

5 30.05.2020

Z této knihy jsem měl po přečtení předchozích komentářů trochu obavy, ale nakonec to byla jízda. Nebyl problém se rychle začíst, přijmout pravidla originálně vystavěného světa. Jen na konci autor trochu ztratil dech, a finále mi přišlo trochu natahované a divné. Ale myšlenka, že jsme sami sobě nejlepšími policajty je mrazivá a smutná.
Jsem rád, že po té co jsem kdysi nebyl schopný dočíst Železnou radu jsem si k Miévillovi znovu našel cestu. Moc dobrá knížka.

5 30.05.2020

Další z klonů Setkání s Rámou se podle mého názoru moc nepovedl. Vadilo mi, že se autor evidentně nemohl rozhodnout, jaký žánr vlastně bude psát, takže po sci fi začátku v kolejích A. C. Clarka se děj zvrhnul do podivného mixu sci fi a fantasy. Tady už jsem myslel že knihu nedočtu, ale vydržel jsem, a hrbolatý děj plný podivného jednání postav a logických nesmyslů mně v poslední třetině začal zase bavit. Nakonec dočteno až do konce, ale dalo to práci. Možná kdyby se autor místo zamotaných popisů kdo se s kým vyspal více věnoval logice děje, byl by výsledek mnohem lepší. Nápad a potenciál knížka určitě má.

4 13.10.2020