ludek7426 komentáře u knih
Po famózním Posledním Světě tu máme další Ransmayrovu alternativní historii. Příběhy poražených i vítězů, ve světě kde šly dějiny jinou cestou. Město, odříznuté a napůl zapomenuté ve vysokých horách, společnost které jsou upřeny všechny výdobytky techniky , lom kde byl za války koncentrační tábor a především lidé. Ať už opravdoví viníci, nebo jen váleční invalidé, jejich potomci a také ti co zde trpěli a vrátili se. Ti všichni zde zdánlivě nekonečně čekají, až přijde změna. Pod dohledem Psího krále, ve stínu hor, naděje má jméno Brazílie. A tam také všechno dospěje až k hořkému a nevyhnutelnému konci.
Byl jsem zvědavý na tuto u nás zatím nedoceněnou ságu, a po zjištění že Fobos připravuje překlad druhého dílu přišel ten pravý čas. Na první dojem fantasy jako řemen, ale po nějaké době pod klasickými fantasy proprietami začínáte tušit sci fi rámec celého světa. Světa s soumračnou atmosférou vyhasínajícího slunce, se středověkou společností, plnou zvláštních rituálů a zvyků. První polovina knihy se čte jedním dechem, bohužel v té druhé se krásně rozběhnutý děj podivně zastaví a zamotá se do série až podivně snových epizod.
V každém případě jsem zvědavý jak vše bude pokračovat, a tento svět, příběh, i styl kterým je vše napsáno si zaslouží vaši pozornost.
I druhý díl této série je vysoce zábavné čtení. V podstatě jednoduchý příběh skládá poklonu zlaté éře sci fi a žánru space opera zvláště. Taková vesmírná kovbojka ve které samozřejmě nesmí chybět honičky s piráty, velkolepé bitvy, mikrogravitaci střídá přetížení při akceleraci, to vše od Venuše přes Zemi až po Ganymedes.... Oproti prvnímu dílu přibylo více politiky,která nahradila linii drsného detektiva Millera, noir detektivku vystřídala military sci fi. Děj zůstává samozřejmě stále otevřený a můžu se těšit na další díl. Žádné hranice žánru tahle série neposunuje , ale zatím se bavím skvěle. Objektivně bych to viděl tak na 3,5 hvězdičky, takže nechávám za 4.
"Nikomu nezůstane jeho podoba." Cesta do exilu posledního světa, který může být stejně dobře světem prvním. Čas i svět se točí ve spirále, lidé se mění v kameny, vlky nebo ozvěnu a to celé je úžasná pocta Ovidiovým Proměnám.
Tyto tři povídky z pravěku sci - fi jsem oprášil po dlouhých letech, abych si připomněl jak si autor vedl v porovnání s mým oblíbeným H. G. Wellsem. A laťka je nasazena opravdu vysoko, Rosny byl vizionář a spisovatel s obrovskou fantazií a představivostí. A psal naprosto moderní sci - fi. Povídky Xipehuzové (1887) a Jiný svět (1895), nám přinášejí téma anorganického života popřípadě prolínání našeho světa s jinou dimenzí. A Smrt země (1910) je absolutně úžasná dystopie, pochmurná a temná, četl jsem se zatajeným dechem a celou dobu jsem si musel připomínat, kdy tohle dílo vzniklo. Knihu hodnotím jako celek, první dvě výborné povídky završuje famózní Smrt Země, tudíž nejvyšší hodnocení.
Knížka která mi několik let čekala v knihovně na pravou chvíli. A ta konečně přišla. A je to opět jízda . Tim Powers mne vrhnul do děje monumentálního, temného , spletitého upírského eposu.
Děj pádí jako zběsilý, přesně jak to mám u autora rád. Nechybí romantičtí básníci, spousta akce, hororové scény při kterých tuhne krev v žilách, skvěle vykreslené postavy a charaktery a na závěr smutek a smíření.
Je to jiné než Brány Anubisovy, ale rukopis autora se nezapře.
Skvělé...
Ivan Foustka uměl napsat strhující historický román stejně jako pravověrné sci fi Vzpoura proti času. V obou žánrech předvádí jak výborný je vypravěč, jeho knihy se čtou jedním dechem.
Balada o posledním Falkenštejnovi je temná historická romance,rámovaná neklidnými roky mezi smrtí Přemysla Otakara II. a vraždou Václava III. v Olomouci. Pokud máte rádi historické romány nebo prostě jen výborně napsaný příběh, je tahle kniha ta pravá.
Konečně zpátky v Zóně. Tentokrát v úplné, necenzurované verzi. Vždy mi moje vydání z roku 1985 připadalo osekané, krátké, nedořečené. Ale vše co mi chybělo v knize jsem tehdy našel v geniálním Tarkovského filmu.
Teď se obě linie příběhu spojily.
Mlha, koleje,rezavé důlní vozíky, podivný křik v dálce a čekající Zóna. A Stalker, průvodce mezi dvěma světy. Vezme vás do těch míst kde se každý může podívat sám na sebe, a do sebe. Potkáte tam to, co si sami v sobě přinesete.
Tahle kniha je stejná jako Zóna. Někdo v ní vidí jen nezajímavý, podivný, krátký příběh. A někomu zase přečtení změnilo celý svět.
Naprosto úžasná kniha, jedna z nejlepších o cestování v čase. Hluboce na mně zapůsobila kdysi dávno, když u nás vyšla, a nic ze svého kouzla časem neztratila. Spíše naopak.
Když se mocní tohoto světa rozhodnou pootočit kolem dějin do jiného směru, nemůže to dopadnou dobře. Tady je krásně popsaná drtivá tíha času a věků ležící na nešťastných hrdinech této knihy. Jejich životy i celá realita jsou rozbity a vykolejeny do spousty paralelních dějin.
Osobně si myslím že se autor moc dobře vyhnul zbytečnému rozvádění a popisování světa v minulosti. Takhle dovedl příběh a naše hrdiny až k závěru.
A závěr - smutný, smířený a přece s náznakem naděje, je nejlepším možným zakončením této skvělé knihy.
Pro příznivce a čtenáře Lema rozhodně doporučuji, najdeme zde spoustu myšlenek a nápadů které rozvinul ve svých románech a povídkách. Nemožnost kontaktu, mlčící vesmír, hranice mezi živým a umělým, myslícím a "naprogramovaným". Tvoření celých světů a vesmírů... A spousta dalších problémů,etických a morálních, které přináší nebo teprve přinesou technologie a věda. Celá kniha je slovy autora takový kompas při naší plavbě mezi propastmi vědění a hlouposti.....
Ať už se Lemovy předpovědi budoucnosti vyplní nebo ne, je to fascinující čtení.
"Technologie ulehčující život se stala nástrojem jeho zbídačování, protože prostředky masové informace se z poslušného šiřitele duchovních statků staly zdrojem kulturních zmetků."
Ale když čtu vaše knihy pane Leme, mám pocit že to není tak zlé, že je tady naděje.....
Kdo dobře zná "své" Strugacké a má je načtené, bude hned od začátku vědět že je doma. Doma ve zvláštním světě Experimentu. Svět a město v něm jsou podivné a cizí, ale lidé které tady potkáte, vám budou důvěrně známí. Od obyčejných domovníků a popelářů, přes vyšetřovatele a policisty až po poradce a diktátory. Mimochodem město muselo pro autory vždy představovat velký symbol. Při pasážích putování expedice opuštěným předměstím jsem se najednou ocitnul v jiné knize od Strugackých. Brouk v mraveništi a planeta Pandora. Kdo četl určitě ví o čem mluvím. Velmi působivé, až mrazivé.
A jako je tomu u Strugackých zvykem, budete mít během čtení spoustu otázek. Ale odpovědi na ně nedostanete. Až na konci putování tímto kruhem pekla narazíte sami na sebe, zjistíte že odpovědi si každý nese v sobě, celou dobu.
Nečekaný a náhodný objev, tahle skvělá kniha. Velkolepý a dechberoucí příběh. Příběh o posedlosti a hledání. O vině, nenávisti i křivdě. O tom, že minulost nejde změnit ani napravit. Americká občanská válka, mlhou zahalený Londýn, Jižní Afrika. Tady všude se splétají osudy hrdinů románu, až do smutného a smířeného konce.
Čtení jsem si ohromně užíval, a bylo mi líto že se tahle skoro sedmisetstránková kniha blíží ke konci.
Mám hodně rád atmosféru této knihy, atmosféru devatenáctého století. Celý příběh je takový, neuspěchaný, poklidně vyprávěný, a vy máte čas si vychutnat pomalu narůstající znepokojení, strach a hrůzu. Tady se na vás nesnese smršť informací a akčního vyprávění jako v naší době. Tady se píší deníky, posílají telegramy, cestuje se týdny lodí a vlakem. A když na to vše přistoupíte a alespoň na chvíli vystoupíte ze zběsile pádícího času naší doby, kniha se vám odmění. Scény z hradu v Transylvánii, z lodi, i z ústavu pro choromyslné se vám dostanou pod kůži.
A samozřejmě, ještě i dnes, když se touláte po opuštěných rumunských horách, můžete si trochu atmosféry, klidu i jiného plynutí času té doby zažít. Ještě tam pár takových míst je.
Naprostá klasika,ke které se vždy rád budu vracet.
"Všichni neustále ztrácíme něco důležitého... důležité šance a možnosti, city které se nedají ničím nahradit".
Kniha od mého oblíbeného autora čekala dlouho na přečtení, až přijde její čas. Určitě to tak mělo být, jsou příběhy které oceníte když vám vstoupí do života právě v tu pravou dobu.
Příběh o zapomínání, vině, odpuštění, i o tom že někde uvnitř máme místo kde si neseme vzpomínky na to co bylo.
Pro mne osobně jedna z těch knih se kterými jsem se určitě měl potkat, a také potkal.
Pro mne naprosté zjevení a vítáný čerstvý vítr do plachet Science Fiction. Vynikající SF román čínského autora využívá pro nás málo známé a neotřelé reálie čínské Kulturní revoluce. Ty pasáže příběhu odehrávající se v Číně na základně Rudé Pobřeží byly naprosto dechberoucí. Celá dějová linie příběhu těží z autorových obdivuhodných vědeckých znalostí a zpětných pohledů do historie.
Děsivý svět Tří těles, virtuální realita počítačové hry, osudy lidí lapených ve víru revoluce, invaze cizí rasy, ta kniha toho ukrývá hodně . Akci i spoustu věcí na přemýšlení.
První díl trilogie má u mne za maximální počet a vím že ke knize se budu často vracet. Dobrá práce.
Velmi příjemné překvapení ze Slovenska, technická Hard SF jako vystřižená ze světů A. C. Clarka. Tady všechno funguje jak má, zajímavý a napínavý příběh podpořený obdivuhodnými technickými znalostmi autorky. Vesmírná tělesa běhají po svých drahách, raketové motory duní, fyzikální zákony fungují, pekelná atmosféra planety Venuše neodpouští žádnou chybu a srdce Sci Fi fanouška plesá.
Konec jsem čekal trochu jiný než byl, ale celkově naprostá spokojenost. Nečekal jsem jak dobře se mi po dlouhých letech bude číst ve slovenštině, ale nakonec to bylo moc příjemné a překlad by mi dojem z knihy jen pokazil.
Nejvíce temná a pesimistická kniha ze světa XXII.století bratrů Strugackých.Je to taková zvláštní odbočka v celé sérii,nenajdeme zde žádné z oblíbených témat předchozích i následujících knih.Začátek je ještě povědomý,výzkum a osidlování cizí planety,využívané k experimentům .A najednou zde máme bezvýchodnou situaci,bez řešení a bez naděje.Bezohledné vědecké pokusy se vymknou z kontroly a lidé jsou postaveni před síly které nejsou s to zvládnout.Děj se sice odehrává na planetě Duha,ale je jasné kam autoři míří.Strachy a nebezpečí tehdejší doby- atomová válka,bezohledné drancování zdrojů,experimenty probíhají bez ohledů na důsledky ,chaos ve všem,od zásobování až po vedení,navzájem soupeřící frakce vědců.
Ve finále uniknou jen děti,možná že to měla být symbolika nového začátku,jak pro lidstvo,tak pro autory,jejichž tvorba se postupně přesouvala někam jinam.
Ian Watson píše sci fi knihy a povídky přesně tak jak to mám rád.Knihy u kterých se nedočkáte žádné velké akce ani překotného děje,zato námětů na přemýšlení je tam dostatek.Tím mi připomíná mého oblíbeného Stanislava Lema,i když Watsonovy knihy mají specifickou náladu a atmosféru,díky které je okamžitě poznáte.
Žijeme ve spoustě paralelních vesmírů,ve kterých je realita utvářena teprve vůlí pozorovatele?Padá lidstvo do spirály sebezničení z vlastní vůle,protože si takou cestu volí?
Obětovaly se velryby pro nás nebo nás opustily a zvolily si svou cestu a vesmír?
Skvělé čtení,které přináší spoustu otázek,a možná ještě více odpovědí.Chytré,inteligentní sci fi o nás a o světě okolo nás.Jen se nebát trochu u čtení myslet.
Vidím že zde jdu s hodnocením proti proudu,ale za mne naprosto doporučuji.
.... Černé oči těla zaplály a zamrkaly. "Dobrý večer Johne" , řeklo. "Chceš mi vyprávět další příběh? ".
Po přečtení těchto povídek ve vás zůstane zvláštní smutek a pocit znepokojení. Ray Aldridge zde stvořil celý svět, cizí a vzdálený, děsivý a krutý, ale ve skutečnosti naprosto lidský. Příběhy o tom co znamená být lidský. Příběhy na jejichž konci je téměř vždy naděje.
A samozřejmě je zde Brána tváří, jedna z nejlepších sci fi povídek všech dob, dle mého skromného názoru. Alespoň já ji cítím jako příběh o vykoupení viny a odpuštění.
Pokud vás svět Dilvermoonu osloví a dostane do své moci, budete se do něj chtít stále vracet. Ten návrat za trochu námahy a přemýšlení stojí.
".... cítil se zbytečný v této krajině absolutní smrti, kde mohly vítězně přetrvat pouze neživé formy, aby vykonávaly tajemnou činnost, kterou neměly spatřit žádné živé oči. "
Další ultimátní dílo mistra Lema. Klasické sci fi ze staré školy, filozofické úvahy,téma kontaktu, všudypřítomný pocit strachu v zádech, nelidské a cizí entity, které se naprosto míjí se snahou lidí o pochopení nebo alespoň pomstu. Budete se mstít živelné katastrofě?
Geniální a nadčasové, mrazivá hrůza z lhostejného vesmíru dlouho před vetřelčí sérií. Bravo.