LukasB.453 komentáře u knih

(SPOILER) autor je ke čtenáři vlastně strašně nefér. rozehraje si tu emzáckou absurdní grotesku se směšným Billym Pilgrimem, čtenář se směje div mu bránice nepopuká, a najednou se přistihne, jak se směje tomu, jak čtyři hladoví promrzlí muži bloudí několikátý den ve sněhu za frontovou linií, dvěma z nich zbývá jen několik minut života, a jednomu necelý týden a najednou se čtenář začne cítit naprosto hnusně, čemu že se to vlastně směje. a čteme dál, a najednou nevíme, jestli se zrovna smějeme nebo pláčeme.
a nakonec se vrátíme k té nezáživné první kapitole, kde se vlastně nic nedělo a trerou jsme jen tak přeletěli a pochopíme, že autor nemohl jinak.

5 13.04.2023

klasické historicko-dobrodružné "žrádlo" (tento výraz užíval jeden z mých předků na označení tlusté knihy, která se čte jedním dechem). koupil jsem asi před 30 lety v dávno zaniklém antikvariátu kousek pod libereckým nádražím a vlekl celý víkend v batohu na běžkách ve vánici přes jizerky. můj výtisk z druhé ruky má několik vět/odstavců opatrně podtržených měkkou tužkou, a snad si je ještě pamatuji: o tom, jak nejtrapnějším úlovkem je husa, o tom, že oni chtějí jen přežít, ale ty chceš přežít a navíc malovat obrazy, o tom, jak je losí maso výživnější syrové než pečené, o tom, jak se setník Ogden poprvé rozhlédl, o tom, jak strašlivě zní jméno jezera memfremagog a další.
první část je tradiční a osvědčené téma na celotáborové hry. druhá část je vlastně ještě mnohem lepší, a ten happyend na konci mě pokaždé téměř rozpláče.

5 06.04.2023

ano, v knize jsou hojné "nesmysle" (trefně zde někteří recenzenti popisují), co je vidět na jakou dálku počínaje, přes rozmanitou geologii (kdy se na několika čtverečných metrech nacházejí kameny naprosto odlišné jak chemicky, tak stářím vzniku) po fantastické výkony při výkopových pracích (zkuste si vyhloubit hrob v nepříliš obtížné zemině někde na zahrádce jenom pomocí špičatého šutru, připomínám, že "norma" pro dobře živeného kopáče se správným pitným režimem vybaveného krumpáčem a lopatou je ve snadno těžitelné písčité zemině 0,5 kubíku za hodinu, tedy protisluneční hrob by mu trval skoro dvě hodiny).

se všemi výhradami je to velmi dobrý dobrodružný příběh.

4 27.09.2024

ovšem způsob, jakým zlý padouch (nomen omen) ošálil kompas, je za vlasy přitažený. takhle to prostě nejde. na jednom "brejnstormu" jsme zkoušeli zkonstruovat automatický mehanyzmus, který by uměl odklonit kompas o dvacet-třicet stupňů, a to jsme ani neměli požadavek, aby byla úprava nainstalovatelná během pár vteřin a na první pohled neviditelná.

chudáci němci, jsou živi jen klobásami se zelím, zapíjejí to pivem z tupláku a mají z toho hojné zažívací problémy, a ještě k tomu kouří odporně páchnoucí dýmky. a vyšší kvality zušlechtění oceli pudlováním než jsou schopni dosáhnout angličané dosahují díky svému hudebnímu nadání. ony vlastně skoro všechny francouzské dobrodružné romány pro mládež jsou dosti specifické.

popravdě řečeno, vždy mě jako peklo na zemi přišlo pokrokové hygienické město dle plánů doktora S.

edison je úplná pecka. troufám si tvrdit, že jedna z nejvýznamnějších básní v češtině. no a Nezval dvacátých let je úplně jiný než Nezval let padesátých.

doporučuji zvláště v přednesu Jana Spáleného - on to není popravdě zpěv, ale zhudebněná recitace.

4 08.08.2023

zajímavé, temné, fascinující, ubohé, špinavé a veliké. a magické. směs vzdělání a primitivismu, velikášství a fatalismu. ruské a jinoplanetnické.
u spousty literárních, kulturních a historických odkazů jsem se skvěle bavil, spoustu jsem jich asi vůbec nepochopil. ale to nevadí.

jak vytočit životního partnera/partnerku? snadno: "miláčku, vidím, že křičíš na naše dítě kvůli malichernostem a také vidím že jsi si neuklidil(a) ponožky."

moje první májovka. čteno v osmi letech, a jak mě šokovalo, když se v půlce jako deus ex machina objevili vinďa s oldou - to bylo mé první setkání s touto dvojicí dětských hrdinů.

děj je samozřejmě přitažený za vlasy, nic s ničím nesedí ani místně ani časově, ale do starého opelichaného plyšáka, se kterým jsme jako děti usínali, se nekope.

4 12.07.2023

zásadní kniha předpubertálního období - s pubertou to prostě nějak vyčichlo. v deseti letech za plný počet, teď z nostalgie tak jednu. nebo to nějak zprůměrovat? fakt nevím? ok, tedy tři. za dětské snění.

4 12.07.2023

nalákán filmem vzal jsem do ruky knihu. překvapilo mě a zmátlo, že film proti knize přiřadil Jacobovi jinou dívku než v knize - a nevím proč. film je spíš na motivy než podle knihy - ale i tak ho mám furt rád.

syrový plátek masa po africku solí a pepřem posypaný patří k mým oblíbeným jídlům, a vždy si vzpomenu na barbarský kmen ňam-ňamů a na ďábelského náčelníka, který useknuv nepříteli paži popadl jí a s chutí se do ní zakousl.

jedním slovem skvělé! veršíky jednoduše a častuškově odsejpají, a je v nich vtip, šarm i moudrost.
a abych si vomočil - i varování před pitomou slovanskou vzájemností.

a doporučuji též kvasihavlíčkovské pokračování od Pavla Hořanského (vl. jménem Jan Novotný, 1978, Petlice 1988, dostupné online) - jak jsou dopisování klasiků zpravidla blbé, tak tohle je dobré. veršíky odsýpají odrážejíce realitu 70. let 20. století)

4 13.04.2023

(SPOILER) uváznutí v ledu, ztráta lodi, vlečení záchranných člunů, nalezení útočiště na sloním ostrově, amputace chodila jednoho plavčíka, přestavba jednoho člunu k plavbě na otevřeném bouřlivém moři, plavba ze Sloního ostrova na Jižní Georgii, a přechod hor zakončený sjezdem stráně do neznáma, a pak zvuk sirény z fabriky. To je medvědí maso v nejsyrovější formě!

v podtextu ovšem prosakuje i skutečná realita polárních výprav - nebylo to jen samoúčelné chlapácké dobrodružství, ale i velmi nákladná záležitost, a většinou byla taková výprava posledním zoufalým pokusem věčného zkrachovance vydělat prachy - nasmlouvat pozorování (meteorogické a oceánografické - to pro vlády a vojáky, přírodovědné pro univerzity, geologické pro podnikatele), vybrat zálohu, zastavit a zadlužit všechen majetek, a doufat, že se výprava vrátí, dostane prachy za pozorování, a organizátor výpravy vydá knihu a uspořádá přednáškové turné (účastníci výpravy měli zpravidla smlouvu, kolik nejdříve let po veliteli smí vydat svoji knihu aby nekonkurovali). Návrat Shackeltonovy výpravy byl do evropy zmítané velkou válkou, a o nějaké instantní a samoúčelné polární dobrodružství v situaci, kdy miliony vojáků umírali v zákopové válce nikdo nestál, a výprava tak fakticky znamenala další v řadě neúspěchů a krachů, jimiž byl Shackletonův život lemován.

4 13.04.2023

nejlepší a ryzí Čapek bez toho jeho zatraceného pozdějšího lidičkovství.

4 13.04.2023

děti měly onehdá za domácí úkol interwiewovat rodiče ohledně literárních postav, které byly jejich dětskými vzory. Smoka Belellewa směle řadím vedle Bobíka, Old Shatterhanda a Cyra Smithe - a čím jsem starší, tím víc se Smoke (s Bobíkem v patách) derou dopředu, a jsou to takoví ti správní chlapíci, jakým bych chtěl (kdybychs to uměl) být.

4 06.04.2023

slátanina slátanin (ale jako děťátko jsem poctivě přečetl). s odstupem je z celé knihy nejlepší anekdotická příhoda popleteného zeměpisce, který se omylem naučí portugalsky místo španělsky - a učí se z knihy, aniž by mu byla objasněna výslovnost. kdo někdy potkal frantíka mluvícího anglicky, německy nebo kterýmkoli nefrancouzským jazykem, za břicho se popadnout musí.

mimochodem, ostrov Marie Terezie (pojmenováno emeryckým verlybářem Taberem podle jeho lodice, která nesla jméno bůhví po čem, asi po babičce rejdaře po tchyni Evropy jen ztěží, francouzi, kteří si ostrov nárokovali, však po vejprasku u Lipska a Waterloo byli na vše rakouské a německé a britské nabroušeni a ostrov pojmenovali zkomoleným jménem kytovcobijcovým, tedy "Tabor") je ostrovem fantomovým čili přízračným - byl objeven, zanesen do mapy, několikrát spatřen a více neobjeven, nenavštíven, a v padesátých letech 20. století marně hledán a nenalezen a v předmětném místě je hloubka pět kilometrů.

málokdy se mi stane, abych při čtení knížky slzel. tedy, ehm, někdy se mi to stane, když je kniha blbá, nudná, zbytečně surová - ale to není tento případ. kniha je to dojemná, a i takové otrlé hovado jako já vzlyká jak stará nevěstka.

(SPOILER) fascinující kniha o dobách, kdy byla lékařská věda dobrodružstvím srovnatelným s objevitelskými zámořskými plavbami. hrdinové, kteří se nebáli prosazovat své teorie konzumací nechutných výměšků nemocných, strkat si do žil katetry, vpichovat si do svalů extrakty z opičích žláz, zkoušet na sobě anestetika pro určení bezpečného dávkování...
překvapilo mě, jaký byl "národní buditel" J.E. Purkyně punker a jak se nebál experimentovat (od kokainu přes opium po éter). dneska by šel bručet - k chemikáliím se dostával v lékárně otce svého spolužáka.

o existenci knihy jsem se dozvěděl v jedné z přednášek Petra Slavíčka, dostupné na youtube, dejte si do vyhledávání "sám sobě pokusným králíkem"

3 01.08.2023

rád potkávám tohoto milého (již postaršího) pána na běžkách a vždy je to příjemné setkání. a moc rád potkávám v hospodách jeho piána. a nejradši jej potkávám za jeho piánem. ohledně televize a reprodukované hudby playlistů v hospodách se s ním shoduji téměř absolutně.

no a ta kniha. to je jen taková sranda, hospodské kecy psané pseudovědeckým žargonem, a je úžasné a fascinující, kolik blbů a blbek to dokáže brát úplně vážně a bez uzardění z toho vyvozovat dalekosáhlé závěry o nesmrtelnosti chrousta a páchat amatérské psychoanalýzy jeho citového zrání a zakončit svůj post naivně nablblým nadřazeným rádobyvtipem. budiž Vám přáno, bubliny, užijte si svá pivíčka, knedlíčky, řečičky a pravdičky.