lukax komentáře u knih
Je to hladivá kniha. Autor řeší jednu specifickou životní situaci intelektuála, který si na začátku poslední třetiny života uvědomí, že by měl prozkoumat i jiné možnosti existence než každodenní školskou rutinu. Je otázka, jak se to vztahuje k dnešnímu člověku, který si světa užívá milionem způsobů běžně a má spíš problém se soustředit a oddat jedné milované fasetě, jak se to hrdinovi knihy tak hezky dařilo předtím, než začal pochybovat. :-)
Označovat to za filozofický román je odvážné.
Četl jsem ji v originále a je velmi dobrá. Žádný člověk neumí žít s tím, že je špatný, ale zároveň špatné chování vede k prospěchu tak snadno a rychle, že většina lidí skončí u toho, že se přesvědčí o tom, že je evidentně zlé a sobecké chování morální či společensky prospěšné. Autoři tu pečlivě dokumentují často humorné způsoby, kterými se to v rozličných situacích (v politice, soudnictví, partnerských vztazích) daří.
Jako čtení je to trochu suchý: každá nová kapitola se na věc dívá z trochu jiné strany a hlavní motivy se nebudují, ale po americku bez rozmyslu opakují. Ale stejně -- poselství je důležité a argumenty silné, takže to stojí za čtení.
Naprosto úžasná nadkniha. Jejím překladem se čeština po pár stovkách let zase na pár desetiletí stala kulturním jazykem.
(Samozřejmě, cenová politika Arga/Dokořán je taková, že levněji pořídíte tři tyhle knihy v angličtině než jednu v češtině. To je mimochodem hodně podobný poměr jako u předchozí knížky v edici, podobně výborné "Zbývá jen hluk". Opravdu, naučte se anglicky a nechávejte si edicí Zip jen doporučovat, co číst.)
Jde o výjimečnou popularizační knížku. Zabývá se spíš dějinami a filozofií matematiky, než obvyklými trýčky s prvočísly a nekonečnými množinami (i když zrovna „povinná“ bijekce mezi čísly přirozenými a racionálními tu ukázaná je) – je to tedy tak trochu Kolmanova „Filosofie čísla“ light.
Velmi dobrý zástupce opravdu tvrdé vědecké fikce, přičemž ona „vědecká“ v tomto případě nezastupuje ani tak fyziku, jako informatiku (jak už je od osmdesátých let zvykem) a dokonce ekonomii. Autor pracuje s tezí, že je vědomí výpočetní proces a dost si s tím hraje: cestují-li kupříkladu hrdinové k blízkému hnědému trpaslíkovi, netahají s sebou své těžké fyzické schránky, ale nahrají se do kapesního počítače a urychlí ho na relativistickou rychlost. Nebo přiřazuje ono „počítačové“ vědomí korporacím a dokonce měně a naznačuje tak vtipné, možné řešení Fermiho paradoxu.
Každá stránka je podobnými myšlenkami našlapaná a z textu je cítit, jak chytrý je jejich autor chlapík. Čtenář tak v zásadě narazí jen na jisté odfláknutí postav a překvapivě nijaký konec.
Z literárního hlediska je to trochu plochá knížka, ale nese silné humanistické a antinacionalistické poselství, které je pořád aktuální. Hlavní hrdinka je realisticky vykreslená, moderní žena a čtenář se s ní snadno identifikuje. Vysvětlovaná věda je samozřejmě v rámci možností (co mohu posoudit) mimořádně přesná.
Musím vyzdvihnout doslov docenta Markoše na konci knihy. Je to opravdu tak, jak píše: jde o myšlenky zajímavé, ale rozhodně nesouvisí s třetí kulturou, jako spíš se zavržením kontinentální tradice vědy a filozofie.