Lunďák komentáře u knih
(SPOILER) Mdlé, nemastné, neslané. Když Vám dojdou peníze za skvělou Qvartologii asi musíte psát rychle a bez promyšlení. Murtagh mě nudil celou dobu. Místy jsem se dostával do mírného vzrušení v podobě questů, které musel M udělat aby se dostal o úroveň dál. A posledních 200 stran s Bachel - to byl jeden velký pelmel změť útržků. A konec - prostě konec. Domnívám se, že lepší by bylo Murtagha napsat jako taková prequel prostě jeho pohled a život (stejnou časovou linii jako Eragon) ale Murtagh.
Dočteno. Když sumarizuji celou trilogii tak 3. díly byl za mně ten nejlepší. Musím říct, že mě trochu nudily ty politické pasáže a jména typu Smyl Flek z Nohavic a pán ze Zaječí, Hynek Bočan z Liubočan a z Libavá. Daleko více jsme si užíval jakýkoliv záchvěv magie a napřirozenosti (Alp, Sabbat, Pomurník, Golem atd). Jak jsem psal u Narrenturm - Zaklínač v Husitské době - ale opravdu kloboud dolů před Andrejem za latinu a historické přesnosti.
Vždy jsem si myslel že On the Road je bible všech cestovatelů a volnomyšlenkářů. Až ve svých 36 letech sem se k ní dostal a musím říct, že mně tak neučarovala. Nustále jsem se ztrácel v těch přejezdech NY-Frisco bez cíle nebo jen tak a mezitím stanice Denver.
Co mě moc bavilo byla poslední kapitola a výlet do Mexika.
Nehledejte v této knize literaturu, styl, používání barvitých výrazů nebo naopak strohé věty McCartyho. Zde jde pouze o jednu jednoduchou věc. Popis toho nejkrásnějšího požitku ihned po milování a tím je dobré jídlo a vše kolem něj. Když se chcete odstěhovat "nadobro" do Provenci, musíte zřejmě svůj starý život spálit a začít žít nový, prostě se znovu narodit. Poslouchat, učit se a hlavně dodržovat místní zvyky, ať jsou jakékoliv. Kdo by nechtěl jen v klidu opravovat dům s vinicí a sadem třešní, jezdit po místních pekárnách, řeznictví, vinařství a lisovnictvím olivového oleje. Užívat si závody koz, výstavu psů apodobné přitroblosti. Jenže holt pokud bychom všichni, chtěli bydlet v Provenci a žít takový život - už by to nebyl takový život v Provenci.
Zaklínač z doby Husitské - paráda. Zvlášť musím ocenit neskutečnou historickou přesnost a znalosti Andzejovi.
Podobnost Reinevana s Geraltem a Šarleje s Marigoltem je asi všem jasná, ale proč sakra ne. Jedině by mne zajmalo jakou měla trilogie ohlas jinde než u nás a v Polsku.
V kostce je tam o Ronaldovi vše. Některé pasáže jsou až moc zdlouhavé, ale zkušenému filologovi mohou přispět. Já jsem rád za vysvětlení výrazu Gamgee a vztah JRR ke Stromům pozdějším Entům. Člověk, který prožil průřez 20 století a setkal se s tolika významnými lidmi. Také je zde vidět jedna zásadní věc na kterou mnozí dnes tak zapomínáme. Vše chce svůj čas a není nutné být úspěšný a slavný v 20ti letech. Děkujeme za to, jak jsi některým z nás obohatil mysl a fantazii Berene.
Co bylo dřív Norwegian wood píseň Norwegian wood kniha. Jistě že píseň :) naprosto skvělá kniha. I když je děj ze 70 let, klidně by mohl být z 80. 90. nebo i ze současností bez sociálních sítí a elektroniky. Tóru je skvělým prototypem studenta, ve kterém se každý najde (já totálně). Vnímání maličkoství svého okolí je perfektní. Deprese? Sebevraždy? Ano je toho trochu víc, ale přátelé to je Japonsko.
Můj komentář bude podobný jako u ostatních - perfektní kniha pro znalce. Doplňuje a navazuje.
Pozoroval jsem Sahulu jak vytírá chalupářský guláš z esšusu salátovou okurkou - byl prase.
Jako asi jsem silně ovlivněn filmem, který je dokonalý. Kniha doplnila to, co se do filmu nevešlo za mě skvělé literarní dílo.
Asi jsem byl trochu nalákán pod kouzlem cestopisu. Ale KH jsou o něčem úplně jiném než o cestování. Je to o svobodě. A ztratit se může pouze ten, kdo má cíl.
Není nad to, když se v období normalizace, kdy někteří lidé nemohli ani do Prahy dostanou dva študáci stopem do Nepálu. Vybrat si takové období, abych mohl v roce 2023 říct - jel sem stopem po Afgánistánu a Pákistánu - to už dneska zní jako když se člověk dočte, že Z a H stanovali na vrcholku pyramidy faraona Cheopse.
No jo - holt je to štěstí. Kniha celkem dobrý i když za mě je to popsáno hodně subjektivně ze zadního sedadla.
Já jsem opět po několikaletém čekání nadšen. Příběhy Jo Nesbo neupadají, ale jsou čím dál tím napínavější a skvěle zpracované. Co jediné mi vadí - že moje oblíbené postavy stále umírají, ale to jsem si mohl už po těch 13 dílech zvyknout - ale nezvykl. HH na zdraví.
Nejlepší díl celé trilogie - asi jako ve filmech SW - Empire stikes back :) nejvíce jsem byl nadšen podrobným popiusem huttské kultury.
Sice jsem za tuto trilogii dal v roce 2023 neskutečné peníze a bylo hrozné to schánět po celé republice. Ale jako skalní fanda původních no-Disney SW jsem nadšen provázaností a návazností na IV New Hope.
Jedno větou: Buďme rádi za to, kde žijeme a přestaňmě si ku*a stěžovat !!!
Odhodlával sem se skoro půl roku než jsem zainvestoval do posledních knih SW, které mi chybí. Když jsem zjistil, že mě Trilogie o Hanu Solovi výjde cca na 3500,- dost jsem se zhrozil. Ale vlastně jsem s potěšením zjistil, že mi v knihovně zatím uzrál poklad předešlých autorů SW (Luceno a Zahn).
Léčka v ráji - jedním sloivem a jedním dechem paráda. Nejzajmavější na tom je, že za 234 stran nepadne ani slovo o Síle nebo rytířích Jedi a sklaní fanoušek světelných měčů čte stejně dál. Paráda - jen škoda že není udělaný dotisk, aby si to lidé mohli přečíst bez nutnosti brát si úvěr :D
O Jurkovi jsem se dozvěděl teprve z knihy Eda Viesturse a je opravdu škoda, že veškerou slávu vždy sklízel mocný Yetty Reindholm Messner. Kukušák musel zápasit s neustálým negativním postojem PLR, nedostatkem všeho (jazyk, peníze, vybavení, jídlo, zkušenosti). Ale byl to medvěd, který vše překonal a zemřel tak jak žil. Osobně nemám moc knihy od Messnera příliš rád a je až zvláštní jak si na něj mnoho horolezců stěžuje. Pan Messner přichází, my stavět stan pro pana Messnera, největšího hotolezce.
Messner byl a je pouze důkaz toho, že bez sponzorů a mezinárodní podpory, skončíš vždy druhý :(
Kniha skvělá. Nádherné fotografie.
Poté co mě velice tvrdě zasáhl film Everest, sem se začal po "Tragédii na Everestu v roce 1996" trochu více zajmat. A několikrát bylo jméno Ed Viesturs a jeho kniha citována právě po této tragédii. Začetl jsem se bezmála po pár slovech. Do té doby jsem prakticky znal jenom Hillaryho, Herzoga, Františka Němce a Tomáše Holého :)
Ed mě dostal svým neobyčeným životem. Také mě poklidně navedl na knihy Reindholma Messnera (který ale není tak lákavý). Knihu bych doporučil jako sebemotivující tréning na to, když chcete se svým životem něco dělat. A také dokazuje to, že nemusíte mít ve 30 všechno, ale že všeho se dá dosahnout postupně. Dalším mím osobním summitem bylo to, že jsem Eda kontaktoval přes email a ten sympatický chlapík si na mě udělal čas a odepsal mi již několikrát. Takže za mě: lepší motivace než Rockyho soundtack pro trénink.
Já se přiznám, že jsem si tuto knihu koupil pouze proto, že Stale Aune ji v knize Jo Nesbo-Policie nebo snad Žízeň doporučuje Harry Holeovi :)
Každopádně některé pasáže jsou hodně nudné, ale některé zase mají hluboký smysl. Mně nejvíce zaujala tato myšlenka:
Jak se stát perfektním malířem?!
Buďte perfektní a prostě malujte!
Jelikož nejsem filozof, ta podstata s Faidosem mi trochu uniká. A nejvíce mě rozčiluje ten jeho syn. Divím se, že ho tam nenechal na pospas vlkům a medvědům.