Lutzinka
komentáře u knih
Království prokletých
Kerri Maniscalco
Poslední dobou se roztrhl pytel s totálně hloupýma hlavníma hrdinkama. A to je děs.
Ira byl bohužel jediný světlý bod knihy.
Emilia si hrála na velkou, drsnou, strach nahánějící budoucí královnu, přitom to byla jenom ufňukaná, nadržená husa.
Nemůžu si pomoct.
Za mě to mohlo být skvělý, ale neustálé sexuální představy té otravné čarodějnice mě neskutečně štvaly.
Peklo v ledovém podání mi přišlo zajímavé. Ďábel by si tam ale měl udělat sakra lepší pořádek.
Jenom nestvůra
Vanessa Len
Za mě naprosté rozčarování z rozporuplné knihy.
Cestování časem a celkově nestvůří svět je skvělý nápad. Aaron měl fakt potenciál, ale nebyl teda úplně využitý.
Čte se to rychle, ale některé pasáže jsem musela číst dvakrát, abych pochopila co se tím doopravdy myslí, což bylo možná trochu i překladem.
Chování hlavní hrdinky absolutně nedává smysl.
Kdyby se Vám život najednou převrátil naruby, tak byste se přece nespokojili s vysvětlením: "Ano, Joan, jsi nestvůra."
Chtěli byste přece vědět víc, ptali byste se, zjišťovali, jak to funguje, co to obnáší, nešli byste hned spát, ne?
Ona o tom světě nic neví, ale přitom ví ze všech nejlíp, co má kdy dělat a jak?! Bez remcání jí poslouchají úhlavní nepřátelé i lidi, co jsou nestvůrami celý život?! Nechápu...
Všechny zvraty a útěky jsou doslova vycucané z prstu, stejně tak její tajná superschopnost, kterou nutně potřebuje, aby kniha mohla skončit. Jinak je naprosto k ničemu.
Ani jsem nevěřila té "obrovské" love story hrdiny s nestvůrou. Kdyby tam byl alespoň flashback, tak budiž, ale tady je nám řečeno, že se milovali někdy jindy, a prostě to nepůsobí uvěřitelně.
Jsem z toho prostě rozčarovaná, protože je to dobré, a přitom není.
Poznáš to z polibků
Julia Quinn
Hyacinth rozhodně mnohem lepší postava, než její vyvolený St.Clair, ale co se dá dělat...
Bavilo mě to, hlavně díky nejmladší Bridgertonové a Lady Danbury.
Škoda naopak, že se tady nemihnulo víc sourozenců.
Drahý nepřítel
Kristen Callihan
Fajnovka. Začátek trochu přitažený za vlasy, ale jinak moooc dobrý ;-)
Cesta za štěstím
Jenn Bennett
Ani dobré, ani špatné.
Na mě tam hlavní dvojice spolu nedostala adekvátní prostor pro to, abych byla s vývojem jejich vztahu spokojená.
Špatné to vůbec nebylo, ale nějak mě to neokouzlilo.
Jako dívat se jen přes sklo výlohy a nemoct vstoupit do obchodu...
Můj klenot
Lauren Blakely
No, nejzajímavější a největší plus je asi to, že je to psáno z pohledu Spencera.
Jinak je to pořád to samé dokolečka, nepřekvapí, ale čte se to dobře, místy je to vtipné, ikdyž ty Spencerovy myšlenkové pochody jsou většinou úplně mimo, zdravé sebevědomí je fajn, ale totální namyšlenost a hlazení svého ega na každém řádku, to je rozčilující.
Takže tak, žádný zázrak to není, ale účel splnil.
Snít znovu
Mona Kasten
Tahle série začala moc dobře. Allie, Dawn i Saweyr a jejich knihy se mi hodně líbily, ale bohužel poslední dvě knihy byly zklamáním. Everly i Jude mě neskutečně štvaly. Neustálé opakující se slintání nad Blakem od první kapitoly už mě fakt nebavilo. Ani ty okolnosti rozchodu, a pak i konce Jude u filmu byly hrozně divný a neuspokojivý. Blake to jako celkem zachraňoval, ale jinak nuda, nezájem. Jediné pozitivum byl asi sourozenecký a celkově rodinný vztah.
Čekanka
Julia Quinn
Colina mám ze všech bratrů nejraději, ovšem tady úplně nedostál své reputaci z předchozích dílů. Jinak klasika. Příjemná oddechovka na dva večery.
Paní jezera
Andrzej Sapkowski
(SPOILER) Svět Zaklínače je prostě super, ale ten styl psaní mi vůbec neseděl.
Zbytečně se zabýváme půlku každé knížky úplně nepodstatnými vedlejšími postavami. Občas se zorientovat v tom, kdo to je, a co má společného s předešlým dějem je nemožné...
Možná, kdybych si celou sérii přečetla podruhé, nebo potřetí, nebo hrála hry, tak už mi to bude dávat větší smysl, ale znova se do toho fakt pouštět nebudu...
Nicméně Geralt je charakter. Marigold prostě nikdy nezklame, Yen je protivná a Ciri tím věčným skákáním taky úplně neoslnila. Cahir je borec, o Regisovi ani nemluvě, ten tomu prostě dával šťávu a já si je oba zamilovala nejvíc ze všech a pak se stane tamto a jsem strašně zklamaná... Vygumovat je jedním vrzem během deseti vět i s Milwou a Anguelme (nepamatuju si, jak se to píše), to je něco, co nepochopím...
Fillipa s Franceskou a v podstatě všechny ostatní čarodějnice se mi všech 7 knih pořád šíleně pletly, o vládcích všech zemí ani raději mluvit nebudu, protože ty nudné politické pasáže by se rozhodně daly zkrátit.
Všechno je jen naznačeno, fůra otázek nezodpovězená a konec je vlastně bez konce, což já úplně nemusím.
Milosrdná vrána
Margaret Owen
Když to shrnu:
- Věk hlavních postav je v porovnání s jejich chováním naprosto zcestný a zavádějící.
- Styl psaní je mírně řečeno místy chaotický a nejasný a nejsem si jistá, že je to pouze překladem.
- Celou knihou se táhne opakovaný útěk a pronásledování, jako fakt na každé druhé stránce je nepřátelé doženou, oni se schovají, nepřátelé odjedou, pak je zase najdou a doženou a tak pořád dokola, což je vzhledem ke schopnosti vystopovat lidi pomocí magie a zubů zcela mimo logiku a navíc už dost únavné.
- Svět jako takový je však originální.
- Potenciál tohoto příběhu je velkolepý, ale to by musel psát jiný autor.
- Toto číst chce jako fakt hodně vlastní fantazie a hodně listování dopředu na přehled všech těch "ptáků"
- LGBT schválně v každé knize? U 2 hrdinů ze 3?
- Tavin je jinak boží.
- Vrány a celkově kasty mají vynikající myšlenku.
Celé je to promarněný potenciál. Škoda.
Kouzla rodu Thornů
Margaret Rogerson
Božííí.
Všichni tady opěvují to, že je to standalone, ale sakra...tohle měla být série.
Ten svět by si to zasloužil. Ty postavy by si to zasloužily. A já, jako čtenář, bych to ocenila. :-)
Já vím, prostě kdyby to byla série, tak budou všichni nadávat, že musí čekat, než vyjde další díl... A že míň je někdy víc a že odejít se má v nejlepším a bláá blááá blááá... :-)
Tohle bylo ale tak parádní, že to opustit bez dalšího dílu je smutný.
Přečteno za den a rozhodně se za panem Magistrem a grimoáry ještě párkrát vrátím...
Výzva sluneční královny
Nisha J. Tuli
Začátek vypadal slibně, hoodně slibně, aspoň do doby, kdy jsme se dostali k turnaji, kde je hlavní cenou král Slunce.
Tam to začíná dost kulhat, je to nuda, král je na první pohled někým "jiným", Lor taky, někým dávno ztraceným, bohužel se ale chová jako naivní husička, která přestože trčela 12let v krutém vězení a přežila, tady dočista zapomněla používat mozek.
Nadir a jeho místo v příběhu je taky dopředu jasný, přesto byla škoda, že nedostal už teď více prostoru.
Takže ano, je to jasná šablona, charaktery vás nijak neuchvátí, nic světoborného neobjevíte, ale i tak to stojí za přečtení.
Takový mix skleněného trůnu, ranhojičky, selekce a dvorů..
Obránce mimo hru
Leah Brunner
Není to špatné, ale je to čtení spíš pro puberťáky.
Jednoduché čtení, nenadchne, neurazí.
Kde jsme ještě nebyli
Kasie West
Další parádní westovka.
Tuhle řadím k těm lepším.
Zase chválím ty vztahy mezi sourozenci, to je vždycky silná stránka knížky. Fajn romantika. Fajn děj.
A taky to cestování karavanem bylo milým zpestřením.
Doporučuju.
Uvidíme se včera
Rachel Lynn Solomon
Čtivé, zajímavé a vymykající se současným ya stereotypům. Nehubená holka a introvertní vědátor = celkem osvěžující kombinace.
Postavy skvěle napsané, jejich vývoj je uvěřitelný a ten děj mě fakt bavil, i když se tam vlastně téměř nic monumentálního nestane.
Rozuzlení mi moc jasné a vědecké teda taky nepřišlo, ale čert to vem, byla to zábava. :-)
Nezdolná
Karen Lynch
Dobře rozjetá série.
Přestože je tady naplácené snad úplně všechno. Víly, upíři, impové, trolové, lovci příšer, démoni, vlkodlaci, čarodějové, a dalších milion potvor.
Je tady typicky nesnesitelně ochranitelský a nejvíc krutý hrdina, kterého hrdinka samozřejmě nemůže vystát, ale hrozně ji přitahuje.
Je tady kombinace všech možných schopností, dovedností, magie a síly.
Paradoxně mě bavili mnohem víc všechny vedlejší postavy, než ty dvě hlavní, ale dohromady to celé nějak prostě fungovalo.
Shrnula bych to asi jako "nenápadně dobré"
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
Zase jedna dobrá kniha!
Akorát by nemusela mít dalších 5 dílů, které bůhví kdy a vůbec jestli vyjdou...
Turnaj Kejari připomíná Hunger Games, jen s tím rozdílem, že sem se hlásí všichni dobrovolně.
Oraya je člověk vychovaný upírským králem. Chrání lidi před těmihle monstry a přitom jediné, co si přeje, je stát se jednou z nich...
Raihn, upír, který považuje Orayu za snadnou kořist, aby vzápětí zjistil, jak moc se pletl.
Líbil se mi vývoj jejich vztahu, od nedůvěry a strachu po víru a porozumění. Líbil se mi ten humor. Líbilo se mi to tak nějak celé až na ten konec.
Tam prostě nechápu, že není víc naštvaná, že až na jedno její "NE", se chová, jako by se nic nestalo, jakoby zrada a vražda byla jenom takovou nepříjemností, kterou přejdete během 5 minut...Samozřejmě bych nechtěla, aby nakonec neodpustila, ale prostě tohle bylo tak strašně neuspokojivé a neadekvátní, že mi to trochu zkazilo dojem z jinak skvělé knihy...
Snesla bych taky ještě trochu víc informací k Orayině magii, jak funguje, co dělá, jak vypadá?
A Vincent byl taky trochu zklamání, konec rychlý a spousta nezodpovězených otázek..
Ale pokud chcete nějakou fakt dobrou fantasy upířinu, tak tady máte dalšího adepta.
Ta druhá Belle
Whitney G. (p)
Totální přestřel... zklamání.
Dočetla jsem jenom proto, že to bylo fakt krátké.
