Lyduliaka
komentáře u knih
Pobřežní cesta
Raynor Winn
Prečítané jedným dychom, neustále ma kniha nútila sa zamýšľať nad otázkami ako životná istota, sloboda, bezpečie, prijatie spoločnosťou...
Pár krát som si zažila viac týždňové treky s celou výbavou na prežitie v batohu, takže som sa dokázala úplne vcítiť do toho, čo na ceste miestami prežívali. A čím menej vyspelá krajina, o to príjemnejšie chvíle, takže si dokážem predstaviť, ako sa na nich dívali ľudia vo svete, kde má skoro každý hojnosť. Jakto, že nespia v penzione?! To akože chodia na záchod do prírody?!.. Jakto, že sú na ceste tak dlho, to nemajú nič na práci?! Jak sa dokážeme neustále montovať do života druhých a oháňať sa pravidlami, ako by mal žiť slušný človek.
Čo ma uchvátilo najviac, bol moment, kedy popisujú čašníka, ktorý sa s neuveriteľnou ľahkosťou vykašľal na prácu, ktorá ho štvala. “Praštil s prací s takovou lehkostí, jakou dovoluje jen sebejistota mládí. Přesvědčení, že dneska můžete klidně všeho nechat, a důvěra, že zítra se určitě naskytne něco jiného. Niekedy mám totiž pocit, že čím viac toho v živote máme, o to väčší strach, že o to prídeme. Že sa nechávame až priveľmi “zviazať tým čo vlastníme a aký život sme si vybudovali.
V 18-tich s prdom na účte, vyzbrojená pár životopismi, jednosmernou letenkou za 10 eur a žeby som cítila nejaký strach? Ani náhodou, len pocit vzrušenia z dobrodružstva, dôvera, že všetko sa nejako vyrieši, všetko dobre dopadne a myšlienka len na to, aký bol každý deň neuveriteľný! Bolo veľmi príjemné si toto zase pripomenúť :-).
A ešte tým, že sa zaoberám zdravím, bolo pre mňa veľmi inšpirujúce aj to, ako sa zdravie Motha zlepšovalo behom cesty. Že ku zdraviu často nepotrebujeme pridávať, ale naopak uberať a zjednodušovať. Čerstvý vzduch, neustálý pohyb, slnko, dary prírody, menej časté jedenie, sústredenie sa na prítomný okamih.. A nie je to ojedinelý prípad zázračne zlepšeného zdravia pri nevyliečiteľnej chorobe, kedy stačí prudko zmeniť doterajší životný štýl (často práve životný štýl, ktorý je spoločnosťou očakávaný ako ten jediný správny).
Mňa tento životný príbeh bavil od začiatku do konca.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Moc čtivý příběh, těžké téma, které rozhodně rozvíří emoce a otevře diskusi. Zůstává dlouho pod kůží.
Nejvíc se mnou pohnul vztah matky k dceři - že v těch nejhorších chvílích nechá své dítě bez pomoci, zavře oči, zavře dveře, uteče....
Dál mne moc bavily ty detailní popisy obyčejného každodenního dění.
A dál k zamyšlení - jak málo stačí pro život a když nic nevlastníte, jak se zdá být jednoduché jen tak změnit směr. Vzít si našetřených pár tisíc do kapsy a jít si hledat práci a bydlení jinde z jednoho dne na druhý. Paradoxně čím víc toho máme, tím víc to může svazovat...
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Moc příjemné čtení! Po každé jsem měla pocit, jako bych sama seděla při kafí s těmito lidmi. Každý den jsem se těšila, až děti zaspí a já si zas odskočím někam do Beskyd pohovořit si o smyslu bytí.
V ájurvédské kuchyni
Martina Zisková
Ajurvédu studuji již třetím rokem a i přesto mi tato kniha byla/je velikým přínosem pro každodenní život. Najde si v ní svoje určitě každý, akorát bez základní orientaci v Ajurvédě to může být poněkud zmatečné.
Od slackline k tiché radosti
Anna Hanuš Kuchařová
Inspirující vyprávění! K této knize jsem se dostala přes lezeckou komunitu, a i když jsem si ve skalách vždy připadala více "free", tak toto je naprosto jiný kalibr! Měla jsem při čtení chuť někam vyrazit sama pod širák, a to i s mým břichem v 38. týdnu těhotenství :-))).
Moc mě bavily pasáže o nespoutané svobodě, která by nebyla možná bez té šílené odvahy jít si za svým snem všemi dostupnými prostředky. Člověk zjišťuje, jaké kraviny vlastně považuje za jakési omezení, proč něco nedělat. Je to o nastavení, přístupu a motivaci. V tomto letí k Anče můj hluboký obdiv.
Další inspirace, kterou si odnáším z knížky, je práce s vlastními démony. Vůbec si uvědomit tyto myšlenky, přemýšlet o nich a pracovat s nimi. Nenechat to tam být, pokud je to něco, co nám odebírá lehkost z bytí. Ať už se jedná o práci, nebo koníčky. Uvědomila jsem si, že podobné myšlenky mám taky a že je tam jednoduše už nechci mít.
Holka se sílícím hlasem
Abi Daré
Uchvátila mě ta neskutečná motivace a vášeň pro lepší zítřky, která z Adunni srší i přes veškerou bolest, kterou si denně procházela. Toto mě přimělo zamyslet se nad vlastní motivací a hnacím motorem v životě, ve kterém zažívám bezpečí a komfort. Kam směřuji a proč, co chci kolem sebe měnit a proč. Tuhle osobní vizi měla Adunni velmi silnou. Moc inspirující příběh.