Maanna komentáře u knih

Z knihy mám trochu rozpačitý pocit. Kateřina Parrová byla jistě jednou z nejzajímavějších královen a je dobře, že se jí dostalo větší pozornosti. Dobře je zachycená atmosféra jejího ne úplně dobrovolného vztahu s rozmarným a vrtkavým králem a nejistoty, v níž všichni žili, protože oblíbenec se mohl snadno stát cílem královy nenávisti určeným k likvidaci. Nicméně je to celé hodně osekané. Na skutečné historické osobnosti jsou postavy podány příliš černobíle (Kateřina a její příznivci byli zcela dokonalí), chybí mi zasazení do širších souvislostí - anglický dvůr působí jako zcela odtržený od vnějšího světa: objeví se dvě bitvy a několik málo jednání, ale na těch několik let, které příběh pokrývá, je to málo, a navíc jsou to opravdu jen okrajové zmínky. Co se prostého lidu týče, lehce je zmíněn mor, ale jinak to vypadá, že všichni poddaní pouze diskutovali náboženské otázky a nic jiného je netrápilo... A té červené knihovny tam na mě bylo moc. Je to škoda, protože širší souvislosti by knihu oživily, takhle se situace hodně opakovaly. Z mého hlediska se střídaly zajímavé pasáže s těmi hodně nezáživnými a z Kateřiny se úplně postavu z masa a kostí udělat nepovedlo.

13 29.04.2021

Autor dokáže výborně vystihnout atmosféru a v několika slovech popsat situaci hrdinů. Na druhou stranu je na můj vkus v mnoha povídkách trochu moc vlasteneckého patosu a také různých odboček (už jen vzhledem k tomu, že jsou to povídky většinou opravdu krátké), takže jsem mnohdy měla pocit, že by se přece ještě mělo něco v příběhu stát... Ale také tu mohou hrát roli skutečnosti, že jednak nejsem povídkový typ a jednak mi z nějakého důvodu moc nesedne devatenácté století jako takové, zatímco pro autora to byla životní realita, tak neměl moc na vybranou...

13 19.08.2020

Nápad je fajn, ale provedení je někdy takové strááášně rozvláčné, asi tak jako Gweniny přesuny v Templu, a naopak, v rámci romantické linky nebo obecně důležitých zvratů zase vše pádí až neuvěřitelně. Hlavní hrdinové přejdou během dvou dnů od antipatie k obrovské zamilovanosti (přičemž pro tento obrat není valný důvod). Nemohu říci, že by mě kniha naplnila nadšením, což je škoda, protože nápad je dobrý.

13 30.06.2020

Druhý díl trilogie přináší víc otázek než odpovědí. Stále si udržuje temnou a napínavou atmosféru, hrdinka pořád není ten úplný klaďas, což je dobře. Zajímavým oživením jsou scény z Indie. Trochu mi ale vadilo, že velkou část děje byla Mara nacpaná do role vyděšené princezny, kterou chrání její dokonalý princ. A ještě horší je, že plno věcí tento princ řeší nekonečným přílivem tisícidolarovek - myslím, že je to často až na úkor příběhu: hrdinové se ocitnou před překážkou, která by stála za nějaké kreativní řešení, ale místo toho Noah vytáhne pár tisíc a je po problému, to byla trochu škoda.
Nakonec pak musím podotknout, že vydat z takto ucelené a propojené trilogie dva díly pokládám od nakladatelství za značně nefér (byť mi nedělá problém dočíst třetí díl v angličtině, ale vadí mi to v principu). Chápala bych tento přístup u volných sérií nebo u těch, které mají dílů mnohem více, ale nevydat poslední díl v podstatě trojdílné detektivky, to je něco jako trestný čin... Za což ale autorka ani kniha nemohou, takže 4 hvězdy pro knihu a mínus 4 pro nakladatelství...

13 28.04.2020

Další návštěva světa mýtů, legend a pověstí, tentokrát z Nizozemí. Asi i kvůli tomu, že se jedná o evropskou zemi, tentokrát nebyly příběhy obsahově tak překvapivé a mnohé motivy jsou totožné s našimi příběhy, jen je autoři, na rozdíl od našich národopisců, neupravovali pro citlivé čtenářstvo, takže je tam o něco víc sexu a fekálních témat. Zaujalo mě i téma čarodějnic, které většinou neměly být ani tak trestané, jako napravované, aby čarovat přestaly. Zábavné bylo i propojování fantazie s realitou přírodních zákonů, třeba v příběhu, kde bruslař jel tak rychle, že mu při pádu led odřízl hlavu, ale ta zase rychle přimrzla, ale hádejte, co se stalo, když přišel domů do tepla ? (No, happyend to zrovna nebyl...) Čtení bylo zajímavé, ale i když jsou příběhy většinou krátké, je potřeba se na některé trochu víc soustředit, aby se v nich člověk nezamotal.

13 13.04.2020

Zde jsem v hodnocení proklatě subjektivní - jsem si vědoma spousty klišé (hlavně co se vztahů postav týče), občasných problémů s dynamikou vyprávění i toho, že po stránce práce s jazykem to žádné veledílo není, JENŽE něco na té knize mě strašně chytlo. Asi jde o nápad a celkovou atmosféru, kdy člověk neví, co je pravda a co ne. Dobrá je i hrdinka, která rozhodně není jen a pouze kladná a celkový temný podtón. Je pravda, že té romantické omáčky a středoškolského slepičince tam mohlo být méně (ostatně ona nakonec Mara do té školy zase tak moc nechodila...), ale tahle kniha mě před pár lety neskutečně chytla a kupodivu mě bavila i teď, kdy jsem se k ní vrátila.

13 08.04.2020

Kniha na mě působí jako špatně zamíchaný bramborový salát (v tom nejlepším slova smyslu). Jednotlivé ingredience jsou pečlivě vybrané a výborné, jen to úplně nefunguje dohromady. Vnímám tam příliš ostré skoky třeba mezi beznadějí, ztrátou iluzí a pocity smíření. Mně se líbily (a to hodně) jednotlivé situace, ale dohromady mi to nedalo ten pravý libozvučný akord. Snad je to tím, že to byla autorčina prvotina - buď to chtělo něco ubrat, nebo lépe propracovat a propojit. Ale špatné čtení to určitě nebylo.

13 15.01.2020

Taková trochu pohádka pro dospělé, kde je na můj vkus příliš nepravděpodobných momentů: žena, která měla dítě ve 13 letech a žije v mobilheimu a přesto není pod dozorem sociálky, téměř dokonale napravený trestanec, změny smýšlení ze dne na den a skoro všichni jsou nakonec příbuzní. Navíc mi tam vadil dost nelogický moment, kdy Madeleine tvrdila, že je ráda, že už doma nebude muset brát prášky jako v nemocnici, protože se bez léků dosud obešla, a o pár stránek později je chyba v tom, jak si doma dávkuje léky, prezentována jako zdroj jejích zdravotních obtíží. Jednotlivé komponenty literárního koktejlu byly celkem fajn, ale dohromady tomu občas chyběla logika a asi i uvěřitelnost.

13 11.11.2019

Kamarádka trvala na tom, že si to rozhodně musím přečíst, a vzhledem k malému rozsahu jsem se tedy podvolila... No, knihy, z nichž kape cukrkandl, nejsou vážně pro mě. Část ze stáří bych byla ještě schopná překousnout, zas takový cynik nejsem. Nicméně ten obraz tichého pracovitého mladíka, který přesně ví , po čem jeho milá touží, a miluje poezii, to už je na mě přece jen přehnané. Jednání postav při setkání po letech mi také přišlo značně nepochopitelné. Allie sice ví, koho miluje, ale neví, koho si vezme. Matka jí léta nepřípustně zasahovala do soukromí, ale Allie snad ani není naštvaná, protože to myslela dobře. Kde, prosím, žijí takoví lidé? Ráda bych se jim pro jistotu vyhnula... Tohle je na mě trochu moc.

13 21.10.2019

Kniha se čte snadno a rychle, napětí a překvapení rozhodně nechybí, i když mi někdy chybí hlubší propracovanost postav. Na konci těch zvratů už bylo trochu moc a nepůsobily příliš důvěryhodně. Navíc u delších sérií, které pracují i se zapojením okolí vyšetřovatelů, mívám problém s určitou repetitivností. S železnou pravidelností se oni sami nebo jejich blízcí ocitají v ohrožení. Chudák Pamela už by snad ani neměla vycházet, aby se jí zase něco nestalo... Posledních 150 stran už nebylo úplně to pravé.

13 08.10.2019

Dvě ženy poznamenané osudem ve dvou domech na samotě, kterým přátelství pomůže najít novou naději. Velkou roli tu hraje i příroda, chutě, vůně, barvy a zvuky. Věty u Lindy Olsson vždycky tak příjemně plynou a skládají se do obrazů, ráda je čtu, i když tentokrát mi příběh přišel takový trochu moc vykonstruovaný s příliš jednoznačně danými rolemi jednotlivých postav. Je to asi daň z toho, že se jedná o autorčinu prvotinu z dob studia tvůrčího psaní.

13 26.09.2019

K problematice palestinského konfliktu jsem v relativně nedávné době přečetla dvě knihy - "Nebudu nenávidět" Izzeldina Abuelaishe a tuhle. Zatímco "Nebudu nenávidět" pro mě bylo knihou s velmi silným poselstvím podloženým osobní zkušeností, která bohužel nebyla úplně nejlépe napsaná, "Modrá mezi nebem a vodou" je napsaná velmi dobře, ale s těmi emocemi je to o poznání horší. Líbil se mi popis ženské solidarity a vztahů mezi hrdinkami, ale kolem bylo příliš mnoho věcí na efekt. Autorka má navíc hodně černobílé vidění celé situace. Je to zase jedna z knih, kde méně hrůz, které zasáhly rodinu, by asi bylo více, takhle to místy byla citově vydírající agitka. Přesto se domnívám, že je dobře, že u nás vycházejí i knihy s propalestinským pohledem na celý konflikt.

13 28.06.2019

Pěkné byly popisy míst a celkové atmosféry a některé situace mě opravdu pobavily, ale nějak to kazil ten hlavní příběh, který mi celou dobu unikal. Příliš jsem nepochopila už manželství hlavní hrdinky, nemluvě o jejích dalších vztazích s muži. Nepochopitelné pro mě bylo i čtyřleté sluchově a řečově postižené dítě, které putuje v zásadě s cizí paní a vlastně mu ani nechybí máma. Ta zase plánuje, že by to tak mohlo pokračovat i poté, co porodí dvojčata, aby se kluk doma necítil odstrčený. A to to čtyřleté dítě ještě píše a plete ponožky... Tohle mé racionální já nedokázalo přenést přes srdce.

13 24.06.2019

Neumann se asi nikdy mým oblíbeným básníkem nestane. Přitom jeho jazyk je bohatý a některé obraty a figury velmi neotřelé, ale mě to dohromady moc neoslovuje a spíš to na mě působí klopotně... Mně se zkrátka celou dobu vybavoval Hujer a jeho nesmírná snaha... Není to žádná tragédie, v hodinách češtiny nebudou mít žáci žádný problém říci "co tím chtěl básník říci," ale možná to je ten problém - je to takové příliš doslovné a bez tajemství nebo prostoru pro fantazii.

13 27.05.2019

Jednotlivé komponenty byly výborné - prostorově nestabilní knihovník, mágové na ostrově s bohem evoluce s úchylkou na brouky, paní Vidláková, Mrakoplaš snažící se najít místo, kde by mohl mít trochu klidu, a přesto znovu bojující o holý život a zachraňující svět. Ale dohromady to zase až tak skvěle nefunguje. Nějak jsem to tentokrát nedokázala pobrat a unikal mi mluvící klokan a oživlé obrázky, což mě lehce rozčilovalo. A rozhodně mohlo být víc Zavazadla, i když "Kufřík" v závěru byl fajn.

13 09.05.2019

Kniha z drsného a tak trochu odříznutého kraje na švédsko-norské hranici s nádhernými popisy prostředí a zajímavými vhledy do života lidí. Na začátku knihy přijíždí do tohoto kraje mladá porodní asistentka Hillevi s naprosto jasnou představou, jak tam bude její život vypadat. Za několik měsíců však z těchto představ nezbude vůbec nic a přesto se nedá říci, že by život Hillevi byl nešťastný. I další postavy musejí tvrdě konfrontovat své plány a ideály s realitou a najít v ní svou vlastní cestu. Kniha vyžaduje soustředění, protože využívá střídání vypravěčů a časových rovin. Některé věci jsou pak spíš naznačené, než úplně dovysvětlené, ale to mám radši než polopatické objasňování. Je to jedna z knih, které se dostanou pod kůži, aniž si toho člověk všimne a aniž úplně ví proč.

13 01.02.2019

I když mám ke knize své výhrady, bavila mě a pozitiva jednoznačně převládají. Autorka je silná ve vymýšlení různých intrik a konspirací Byť se kniha dvakrát vrací do Arény her a obsahuje řadu bitev, nejsou jednotlivé scény jako přes kopírek, což se v jiných knihách často stává. Jsem opravdu ráda, že u nás Hladové hry nemáme, Collins by jistě byla kandidátem na jejich přípravu. Zajímavé je také sledovat, jak je těžké pro jednotlivce nestát se jen figurkou v cizích hrách. Z postav jsou pak pro mě nejsilnější ty kontroverznější - Haymitch, Coinová, Johanna...
Trochu mě irituje Katnissin postoj, že ona s lukem a šípy zachrání svět, což mi i přes její věk přišlo značně naivní. Také její proměny z trosky v hrdinku a zpět byly trochu moc překotné, ale budiž. Bez milostného trojúhelníku bych se asi obešla a také by mohla být kniha trochu méně feministická - těch ženských silných postav, které velí mužům, bylo možná trochu víc než zdrávo, ale i tak se mi vlastně kniha opravdu líbila.

13 12.07.2018

Agnes/Anežka se měla stát dokonalým projektem poněkud chladně kalkulující Julie. Bohužel kniha na mě působí jako podobný projekt autorky. Je plná snahy o zajímavé uchopení ne tak často zpracovávaného tématu, ale pro mě tomu strašně chybí autenticita. Je to takové vykonstruované, jak si tak asi autorka představuje, že by to mohlo být, ale je z toho cítit, že jí chybí jakákoliv osobní zkušenost. Některé scény pak vyšly dobře, ale některé opravdu hodně "šustí papírem." Podobně jsem vnímala i jazyk - někdy se četl krásně, ale jindy v něm bylo také trochu moc snahy o originalitu a neotřelost, až to rušilo.

13 30.01.2018

Kniha je velmi čtivá a děj dobře ubíhá a některé Charlieho postřehy jsou fajn, ale na druhou stranu mi nepřijde úplně realistické, že by se tak snadno dostal do party o tři roky starších lidí, kteří se znají už léta a moc lidí mezi sebe, zdá se, nepustí. A Charlie opravdu mohl o něco méně plakat... Způsob psaní se mi líbil, ale obsahu jsem moc nevěřila.

13 02.01.2018

Vím, že některé linky nebyly úplně dotažené do konce a vytratily se kdesi v polovině, ale kdykoliv se objevili Smrť, Zuzana nebo Žlučoblij, bylo vše zapomenuto. U Pratchetta přestávám být objektivní, jen se dobře bavím. A nakonec to vše ještě dobře dopadne.

13 05.09.2017