macek166 komentáře u knih
La Nausée je čirý existencialismus, kdo si neprožil Nevolnost, těžko může pochopit tento směr. Depresivní a zničující, avšak pravdivé a obohacující ve spojení lidí.
Krásné lyrické básně plné něhy a vrcholných pocitů. Člověku se svírá srdce, když čte ten skvost. Hugo byl opravdu velký básník a v této sbírce to jen dokazuje.
Nejvíc výpravný Kerouac, pokud chcete děj, který však nezasahuje do obvyklé Kerouacově próze (popis vlastného života), tato kniha je pro vás. Navíc je to opět další našlapaná jízda.
Neskutečná nádhera, téměř dokonalé rýmy, které pohladí po duši, příběh plný atmosféry, a až expresionisticky vyjádřené pocity.
Pro historiky umění a studenty dějim umění povinnost, pro laiky velice podnětná kniha, která vás toho naučí o výtvarném umění víc než hodiny studií dějin umění na středních školách, protože Gombrich ukazuje vývoj umění jako příběh, kterým každá evoluce je, logické vyústění z bodu A, přes bod K, až po Z. Kniha je psaná nejen čtivě, ale i jednoduše na pochopení, jep lná příkladů a ukázek děl v podobě obrázků a ilustrací. Doporučuji.
Přes řeku do stínu stromů je slabší dílo, přesto Pohyblivý svátek je pro každého milovníka té doby a Paříže ráj. Chtěl bych víc knih, či autobiografií.
Ruská atmosféra dýchá na čtenáře z každého slova, ale to by nemělo odradit nikoho, protože všechny příběhy jsou dojemné, krásné a čtivé. Číst Turgeněva je opravdová radost. Doporučuju.
Neuvřitelně krásné verše plné atmosféry, která unáší a podnětných myšlenek obsažených napříč celou básní.
Velice krásné vyprávění plné pocitů. Takto mají podle mne vypadat klasické příběhy.
Popisy Millerova dětství jako obvykle plus mnoho surrealistických částí, které plynou jako poezie jeho myslí.
Těžko oddělitelné od zbylých knih, Plexus je však oproti prvnímu a třetímu dílu trochu odlišný. Víc se uzavírá do sebe a hodně vzpomíná. Ve vzpomínkách však zachycuje kouzlo jeho doby a svého života.
Těžko se odděluje od předchozích dvou knih, přesto bych řekl, že má blíž k prvnímu dílu trilogie. Dohromady viz. můj komentář u knihy Sexus.
Pro někoho perverzní kniha plná sexuálních scén, pro jiného krásná báseň plná poetických surrealistických výjevů, bohémského života nabytého surouvou realitou a nespoutaností života. Henry MIller patří na okraj beatníků, ale je svým vlastním originálem a snad jako takový bychom ho mohli pasovat jako jednoho z největších amerických spisovatelů té doby (a to velice podnětné a zajímavé doby). Miller svojí trilogií, započatou Sexusem ukazuje sílu vlastního ducha a věrnost pravdě, hodnou umělce. Kdo uráží jeho knihy, uráží také život sám, a všechnu vinu svaluje na toho, kdo uměl pohledět střízlivýma (tudíž často opilýma) očima na svět, a v zátuchlích zákoutích světa najít aspoň ve vzpomínkách či fantaziích kus dobra. Millerova obsese sexem není ve skutečnosti žádnou obsesí, ale jen upřímností, které se každý jiný zpronevěřil, protože tato realita byla ve společnosti tabu. S odvahou, za níž zaplatil, se nedal, a pudami ovládaný, jako každý jiný člověk, ukázal světu pravou tvář člověka - zvířete.
Velice zábavnou formou popsán život jednoho z největších světových sochařů, velice excentrického a zajímavého umělce. Je zde věrně popsaná tehdejší doba s celou jeho kulturou. Jde vidět, že Weiss měl konec 19. století nastudovaný, stejně tak všechny známé umělce, kteří se v této době objevují. Jistě nemůžeme knihu brát jako vědecký zdroj, ale všem, kdo se zajímají o tehdejší umělce a nebo mají rádi zábavná životopisná díla, Weissovu knihu doporučuji.
Dle mého nejlepší Coelho (společně s Jedenácti minutama). Bez zbytečného pánbíčkářství rozebrán svár pudů a přirozené extáze po životě a obyčejného hledání vyššího smyslu. Kniha se četla dobře a obsahovala navíc řadu zajímavých informací.
Příběh o síle člověka, nietzschovské rozebrání postav a filozoficky znázorněná krutá realita zákonu silnějšího. Jako vždy u Londona myšelnka spojena s bravurním příběhem.
Fantazijí nabytý příběh o vězni, který se protoulal časem, prostorem i lidským nitrem. Úchvatná kniha prostoupivší člověka jako pohlazení plné lidskosti a emocí.
Další z řady knih Jacka Londona vyprávějící jeho myšlenkový boj se společností, s přírodou. Čtivou formou nám ukazuje značně autobiografický pohled na spisovatelskou kariéru tehdejší doby, a stále současným okem pozorovatele rozebírá lldskou snahu a cestu za úspěchem. Kniha plná osobní vášně, pocitů, zajímavých úvah a skvělého vyprávěčského stylu.
Krátké povídky filozofického rázu stále s klasicky moraviovským pohledem na existenci. Lidé vnímaní pouze jako věci, stejně jako celý jejich život. Pravdivým pohledem se zakousne do čtenáře a ještě nějakou dobu v něm nechá své postřehy zrát.
Existencinální román nejvyšší úrovně. Moravia umí zábavnou formou čtenáři přblížit lidské pocity plné absurdního hledání štěstí a živočišné vnímavosti. Filozofické hledání štěstí, které člověku paradoxně pořád uniká. Čtivý a geniální počin.