Maeven komentáře u knih
Příběh rychle nabírá na tempu, když začnou mít vraždy znaky, které by se mohly vázat k Delacroixově tvorbě. Martin Servaz je znovu na stopě něčemu temnému a záhadnému, a jeho pátrání ho zavede až do ponurých kulis továrny na hororové filmy.
Minierova dovednost v budování atmosféry je nesmírně silná, a čtenáře vtáhne do strhujícího a napínavého příběhu. Postavy jsou věrohodné a složité, což dodává příběhu na autentičnosti. Překvapivé zvraty a nečekané události udržují čtenáře v napětí a zanechávají ho s otázkami až do samého konce.
Čtyři hvězdy dávám kvůli několika drobným momentům, které mohou působit mírně zdlouhavě.
Nicméně, celkově lze říci, že "Oko" je temným a napínavým thrillerem, který si zaslouží pozornost všech milovníků kvalitní detektivky. Bernard Minier opět dokazuje svůj talent pro psaní temných a psychologicky náročných příběhů.
Příběh začíná slibně a přináší pohled do světa seznamování a vztahů v pozdějším věku. Autorka nám ukazuje, že i ve stáří můžeme toužit po lásce a nových začátcích. Příběh má zároveň vtipné a dojemné momenty, nicméně, i když začátek slibuje zajímavý a poutavý příběh, kniha se postupně ztrácí v přílišné předvídatelnosti a někdy až klišé. Postavy, ačkoli mají své osobité rysy, mohly být hlouběji rozpracovány.
"Desetkrát a dost" chybí dostatek hloubky a originality, která by knihu učinila zcela přesvědčivou. Je to lehké čtení pro ty, kteří hledají příjemný a nenáročný romantický příběh, ale nepřináší nic, co by vás opravdu uchvátilo.
Příběh začíná poutavým základem, kdy Maggie, lékařka na pohotovosti, začne svou noční směnu po krásném dni s manželem Willem. Nicméně, děj náhle získává temný nádech, když jedním z prvních pacientů je právě Will, přivezený s fatálním střelným zraněním hlavy a úřady to označují za sebevraždu. Tento šokující začátek nastavuje scénu pro řadu zneklidňujících událostí. Bohužel se ale příběh s postupem času začíná vytrácet. Řada nebezpečných událostí, které opakovaně ohrožují Maggie, působí příliš uměle a neuvěřitelně. Postava Maggie a zejména její činy jsou nekonzistentní. K tomu všemu Maggie dokonce vidí ducha své zesnulé matky, což dodává příběhu další vrstvu složitosti.
Pomalá, příšerně pomalá kniha se zdlouhavými a zbytečnými popisy všedních věcí a záležitostí. Horrová stránka byla vtahující a dobře napsaná, o tom žádná. Avšak nemůžete čekat, že kniha o stokrát omývaném tématu, a ještě napsána naprosto nezajímavě, bude jakýmsi trhákem. Jakmile jsem se dostal do posledních 30%, přestalo mě zajímat, co se stane dál a jak postavy dopadnou. Bylo mi to jedno.
Jeden z mnoha problémů této knihy, který bych rád vzal v potaz je způsob, jakým autor přistupuje k ženským postavám. Všechny jsou tu v podstatě vylíčeny a vzejdou jako naprosté... zatímco muži, až snad na jeden případ, vždy vyjdou jako ti správní.
Chtělo by to trochu větší balanc.
GOT orgasmus!
Překvapivé překvapení. Díky této knize teď shipuju bratra a sestru; jejich syna a jeho tetu; a jejich druhého syna s jejich dcerou :)
Způsob, jakým je kniha napsána, neponechává místo pro pomalé nebo nudné pasáže a přetváří Oheň a krev ve velmi čtivý román.
Přemluvili jste mě. Recenze byly prakticky jednohlasně dobré, nejen dobré, skvělé. Tahle kniha musí být úžasná, pomyslel jsem si. Zdá se, že jsem v poslední době často v menšině. Postavy, včetně hlavní hrdinky, jsou tak zjednodušené, až jsou nedůvěryhodné. Zápletka je banální. Závidím Kyině matce, že z knihy zmizela na šesté straně a nemusela se dál trápit jako já.
Jedna z nejneúprosnějších a nejhnusnějších knížek, co jsem kdy četl. A to jsem jich přečetl mnoho podobných. I přesto, že se mi celou dobu zvedal žaludek, nemohl jsem odtrhnout oči. Chtěl jsem, aby kniha už skončila, ale zároveň, aby pokračovala. To jsou mi věci! Kniha občas zachází do až nechutných detailů, takže při čtení nebo poslechu tohoto příběhu raději nejezte. Je to velmi jedinečný a šílený román, a zaručuji vám, že se na maso už nikdy nebudete dívat stejně.
Nevěděl jsem, co od toho očekávat, ale bylo to skvělé! Jsem příjemně překvapen.
S touhle knihou jsem hodně váhal, Vztah Knighta a Luny byl sice občas roztomilý, ale také často hraničil s otravným a trochu znepokojivým. Nakonec jsem se usadil na třech hvězdičkách, protože mě příběh bavil a chtěl jsem knihu přečíst celou.
WOW. Tohle bylo úžasné.
Musím říct, že jsem byl poněkud skeptický? Protože ten nápad je TAK dobrý, že jsem si nebyl jist zda ho Haig dokáže zpracovat tak, aby se zalíbil. Ale díkybohu to zvládl. A že se teda předvedl.
Půlnoční knihovna je svižná a čtivá, ale také uvěřitelná a hluboce filozofická. Styl psaní mi NESKUTEČNĚ sedl a já můžu jen tleskat Haigovi za tento skvost.
Za prvé, plné klišé a po přečtení mám pocit, že jsem něco takového už někdy četl. Většinu tajemství bylo snadné uhodnout a já věděl zhruba v polovině, co se Simonovi stalo.
Ale víte vy co? Pořád to byla pekelná zábava a tohle všechno jsem s klidem překousnul. Nevím, čím to bylo. Myslím, že se mi opravdu líbil styl psaní a postavy, i když to byl typický typ teenagerů, které v takových příbězích najdete.