Magdalena5 komentáře u knih
a zase a opět mě ten příběh dostal i po těch víc než 40 letech, nostalgické vzpomínky...
Další krásná knížka, se kterou se dá parádně fantazírovat.
tak tuto knížečku mám už 25 roků a často se k ní vracím, když potřebuji trochu povzbudit
Hradišťan, Javory, hudební výlety a hlavně Jura - moje srdcovka
Tak jsem se znovu ke Zlodějce vrátila, abych ji přidala do výzvy na rok 2018. před třemi týdny jsem viděla film a znovu jsem ho srovnávala s knihou.Líbilo se mi oboje, kniha je samozřejmě obsažnější. Asi jsem je zažila ve správném pořadí, protože ve filmu bych asi všemu nerozuměla a přišel by mi bez četby drsnější.
Zjistila jsem, že tyto pohádky mám už 47 roků - české vydání z roku 1971. V dětství jsem je četla vícekrát a za ta léta jsem se k nim vracela a ráda jsem si je do výzvy znovu přečetla. Až podle DK jsem zjistila, že vlastně mám jen zlomek Dobšinského sběratelského díla s 1. a 2. dílem Slovenských pohádek. Od dětství se mi v těchto knihách líbily Fullovy barevné ilustrace
Tak jsem dobře využila vánoční dárek do čtenářské výzvy. Tento výbor je opravdu super. No, zlatý František.
Tyto díly jsem do své knihovny sehnala až po revoluci a přidala k nim ještě další Málinčiny příběhy. Nikdy jsem nelitovala.
u této knížky člověk zapomene na logiku a rozum a ponoří se do vln fantazie, které jsou ještě prohloubeny snovými obrázky
Film je moje stálice (pan Javorský úžasný), kniha - autorova podle mně nejlepší
Moje nejoblíbenější indiánka-mayovka, paperback s načatým hřbetem a Buriánovým Surehandem a Vinnetuem. Přemýšlela jsem proč nejoblíbenější - asi ty rodinné motivy a spletence.
Přečteno 1. vydání z Albatrosu 2012 s předmluvou Kožíkovy dcery, dle poznámky asi poněkud jiné než vydání z roku 57. Nemohu posoudit, nečetla jsem.
Toto Albatrosovské vydání úžasné, nádherné pohlazení.
Nezbytná kniha v mé knihovně. Díky autorovi. Pan Suchet patří mezi mé oblíbené herce a vždy se ráda dívám nejen na jeho dramatická vystoupení, ale i na dokumenty, v nichž dělá průvodce.
Máme doma to starší vydání z roku 90 a je to paráda s Ladovými obrázky. Člověk se rád začte a připomene si i starší filmová či audio zpracování. Díky tomu se u nás například paní Konvalinkové (ať mi promine) neřekne jinak než Hloupá havířka, no a Smrťák pana Lohniského nebo Trepifajksl pana Moučky to je taky něco.
Doma mám v souboru Nejlepšího světového čtení. Toto vydání jsem měla z knihovny a film jsem viděla minimálně 10x. Když jde na mě splín, sednu a koukám na film či vezmu zkrácené vydání a čtu. Scény hraní tenisu Maxe se strýcem či Francisem jsem schopná sledovat stále dokola. Úplně se vidím sedět v chládku pokoje za povívající záclonou se sklenkou dobrého vína a vnímat všemi smysly krásu provensálského prostředí kolem sebe.
3x Provence jsem si musela koupit, protože mi už připadalo trapné po několika návštěvách knihovny opět slyšet, jestli jsem se nespletla. Jednotlivé Provence jsem měla již několikrát opakovaně půjčené. Při pohledu do výkladu knihkupectví před rokem jsem už nemohla odolat a ...