magnolia komentáře u knih

Je to psychologický román o životních ztrátách a nálezech, o různých povahách sourozenců a jejich postojích, také různých. Kniha o životě a všem, co k němu patří, je občas dojemná, občas dramatická, spíše posmutnělá, ale ne beznadějná ... je taková citová, ale nijak drásavá. Autor je mladý a hlavní hrdina se také stává spisovatelem, moje sympatie mají oba.

13 08.09.2017

Zajímavá, trochu naučná a milá knížka se šťastným koncem, takže děti nebudou smutné, uuf.

7 07.09.2017

Maminka architekta Kaplického krásně nakreslila různé obyčejné květiny a u každé je pár slov a ještě básničky o nich, od různých autorů. Květiny jsou řazené tak, jak v přírodě postupně od jara vykvétají. Předmluvu napsal František Nepil, je to milá knížka.

11 01.09.2017

Poslední srpnový den s panem Nepilem a jeho bejbinkou, Helenkou a Zdeničkou... i tentokrát mě pohladil a potěšil. Na konci se navíc zmiňuje o Steinbeckových Toulkách s Charleym, které jsem letos pro sebe objevila. Pan Nepil je moje celoživotní láska, neznám jemu podobného vypravěče. (Knížka je útlá a písmenka v tomto vydání jsou větší, než obvykle bývají, což ocení někteří starší čtenáři).

14 01.09.2017

Tak úplně knihu nezavrhuji, nakonec šílenství je i v názvu... Když vypravěčka-autorka píše o sobě a dcerách a partnerských trablech, je to vtipné, zajímavé a uvěřitelné - proč tam musí zamotávat ty sny a nadpřirozenosti a zvuky, to ví asi jen ona sama. Je to škoda... tohle pobere málokdo.

10 27.08.2017

To je překvapení v brožované sice, ale graficky pěkně vyvedené knížce, přečtené za jedno odpoledne. Všechny postavy (různého věku) jsou zajímavě napsané, vzbuzují sympatie nebo aspoň pochopení, přitom to není plytké ani jenom depresivní čtení. Napadlo mě (a tak to sem odvážně napíšu), že je to něco mezi Hartlem a Třeštíkovou, ale je to možná i lepší, jenom kratší a bez reklamy. Při čtení se zamyslíte a dostanete chuť na kávu. Autora si pohlídám.

18 27.08.2017

Po dílech nahodile vybraných, jsem se rozhodla číst Zeměplochu v tom pořadí, jak zde vycházela (s tím dvacetiletým zpožděním! Naštěstí se dá číst v jakémkoli věku, i to je její kouzlo :), a tak jsem po dvou Mrakoplašských příbězích narazila na Bábi Zlopočasnou. Bylo to trochu jiné a já četla (občas se trochu nutila k soustředění) a zvykala si, až jsem spokojeně dočetla. Zdánlivě není tento díl tak rušný, ale ono to putování je zase jiné a rozhodně to není nuda. Hlavními, tentokrát ženskými postavami je holčička Eskarina (výjimečná, odvážná a učící se) a zkušená (rozhodně ne stařenka) Bábi, která dokáže překvapit i sama sebe. Humor všechno korunuje, ta různá přirovnání - kam na to TP chodil...
(Občas někde chybí slovům písmenko - a to jsem si libovala, jak jsou knížky z tohoto nakladatelství bez chyb - i když proti jiným, ještě velmi dobré).

25 26.08.2017

Doporučuji těm, kdo paní doktorku znají a mají ji rádi. Ona má opravdu ráda zvířata i lidi, a taky kraj, kde žije. Ilustrace jsou taky hezké.

6 21.08.2017

Některé knížky přímo vyzařují to, že musely být napsány... tak jako tato. Autorka je vzácný člověk a výjimečná zvěrolékařka.

5 21.08.2017

Ani si nepamatuji, kdy jsem měla pocit naprosté dokonalosti mnou čteného příběhu a kdy mi 5 hvězdiček připadalo tak zoufale málo... čtěte, je to jedna z nejkrásnějších knih (a to jsem se jí léta vyhýbala, protože přece sci-fi nečtu). Krásná pocta čtení a knihám ... a nejen to. Na své si přijdou milovníci němých filmů, básní a třeba i ti, kterým se líbil Motýlek. Dočetla jsem dnes v pravé poledne a byla jsem šťastná za ty obyčejné skutečnosti, že umím číst, že mám děti a že si můžu dát k obědu vaječnou omeletu (a drozdi mi zpívají na zahradě každý rok - zatím ještě zpívají...).

53 20.08.2017

Zkoušela jsem číst, ale nedokázala jsem to, protože už na začátku je nedbalostí rodičů popáleno dítě... prostě to nešlo.

Začínala jsem dvakrát, krásně se začetla a od půlky knihy jsem si čtení dávkovala, aby mi vydrželo, co nejdéle. Tři mladí muži, každý jiný povahou i vzhledem, ten největší z nich - Thom - je také tou hlavní postavou (on a jeho mozek, který mu radí a někdy ne :) Chválím autora za humor, který převažoval v té první polovině, potom přibylo napětí a nakonec to bylo drama (bez humoru, zato s mystikou). Mám ráda nepředvídatelné děje knih, citlivé a chytré (ne dokonalé) hlavní hrdiny, škoda toho úbytku hravosti...

9 13.08.2017

S vypětím sil jsem dočetla první kapitolu (nebo příběh?) a odkládám na neurčito. Bída, špína, prostitutky, drogy, smrt, Bůh... a dva bratři, na to nemám.

K letní dovolené patří střídání žánrů četby a už mi chyběla právě další Zeměplocha a skvělý humor pana spisovatele Pratchetta. Už vím, co je lehké fantastično, něco více o trollech a nejen to. Mrakoplaš, Dvoukvítek, Zavazadlo a další kladné i záporné postavy v tomto díle opět putují a potýkají se s osudem i kouzelnými silami, o jakých jste ještě neslyšeli.

15 06.08.2017

Příběh o hodném a citlivém zabijákovi (který se zamilovává), napsaný tak, že jsem v parném létě cítila ten chladný sníh (a skoro se zamilovala) ... Líbilo se mi to.

25 03.08.2017

Taková docela zajímavá autobiografická knížka. O tom, že v každé rodině je nějaký problém a vztahy více či méně běžné. Také o době nedávno minulé viděné jejíma očima pražské intelektuálky. Začátek se mi asi líbil více (dětství a dospívání) a i když jsem paní Martě samozřejmě fandila, často ji chápala i obdivovala, někdy mi něco vadilo na jejím vyprávění i na ní samotné (takový dojem). A četla jsem to, přiznávám se, hlavně proto, že jsem jejího bývalého manžela na TV obrazovce opravdu upřímně nesnášela.

12 02.08.2017

Bylo to celkem čtivé (přečteno za 2 dny), ale buď jsem nebyla správně naladěná, nebo nejsem ten správný čtenář rodinných ság. Více mne zaujaly jiné rodinné příběhy (třeba od Guenassii, namátkou), ne tak americké. A ještě více mě vadilo to prostředí okázalého přepychu, s množstvím přepjatých vztahů a činů, někdy i falešných nebo prostě podivných. Bylo tam na mě moc mužské ješitnosti a s žádnou postavou nedošlo k souznění. Velké očekávání a potom spíše zklamání. (A toho Markusíkování jsem měla taky brzo dost, stejně jako oslovení "miláčku" a "andílku" a nezbytné věty: "jsem na tebe hrdý").

10 31.07.2017

Tak na poslední zbývající knihu D.N.jsem se odhodlávala dost dlouho, odrazovalo mě její nízké hodnocení. A přitom je to další povedená kniha tohoto sympatického autora. Líbí se mi, protože D.N. píše knihy podobným stylem, ale rozhodně se neopakuje a (mě) nenudí. Je to román o hereckém světě, který je opravdu nelítostný a také často zvrácený. A ještě je to o mužích a ženách a dcerách, k tomu hlavní hrdina sympaticky sebeironický, s (nichollsovsky) milou nedokonalostí - a i když bych některé scény malinko zrychlila, bylo to další fajnové čtení z Anglie. Humor tam je, stejně jako láska i další vášně. Líbí se mi jednotná úprava obálek z Arga, jen ty bombastické popisky o nejvtipnějším románu, ty by tam nemusely být (někdo pak čeká jiný druh četby a dává nízké hodnocení :).

13 29.07.2017

Válečné roky znovu a úplně jinak, než jsem kdy četla. Dětské vnímání světa, dospívání v těžkých podmínkách, selhávání a přetvářka dospělých, a to vše popsané bez patosu, bez zbytečných slov, poutavě a tak velmi živě a uvěřitelně. Knížka je také o síle vzdělání, o lidské soudržnosti a přátelství. Na některé postavy nezapomenu, na Hanse a Marii určitě ne. Přes to vážné téma a smutné věci v ní, musím napsat, že je to krásná kniha, napsaná s velkým citem a umem .(Na konci knížky jsou fakta o autorce a její fotografie z mládí - obojí potěší a doplní celkový dojem).

14 23.07.2017

Knížka na dovolenou, žádné velké drama ani vyloženě rozesmávající čtení. Pochvaly a ocenění na obálce mi připadají trochu přehnané, ale to se stává často. Sympatická hlavní hrdinka, její smolařský parťák, prostředí Paříže a francouzská jména mi připomněla krimi filmy ze 70. a 80. let. Jde tu však o přítomnost (i když s návraty o 20 let zpět) a hlavně o mezilidské vztahy, různé lidské osudy a více či méně propracované postavy vyšetřovatelů a těch ostatních.

7 22.07.2017