Majdule komentáře u knih

Můj první dojem z téhle rané autorčiny knihy nebyl zrovna příznivý. Mě nesympatická hlavní hrdinka s rysy nafoukané slepice a uhozená, zcela nepravděpodobná zápletka jak ze šestákového románu. To poslední platilo až do posledních stránek, tahle zápletka není z těch nejbrilantnějších, její ukotvení navíc spočívá jen v tom, že její nepravděpodobnost přiznávají sami hrdinové. Jako by to mělo čtenáři dát pocit, že to stačí. Jedná se spíš o dobrodružný příběh s prvky špionáže než o detektivku. Ale s plynoucím časem se najednou hlavní hrdinka jeví jako docela prima kost, mužští hrdinové jsou velmi mužní, padouch je zábavný. Takže nakonec jsem si tohle dobrodružství dobře užila.
70 %

2 03.03.2017

Další z mých oblíbených milostných romancí. Tentokrát roztomilý až sladký příběh o roztržité dívce a neústupném muži, kde hlavní roli hraje čest na obou stranách. Já mám mimořádně ráda právě tuto situaci, kdy otevřená milující žena svou vřelostí změní a získá skvělého muže poznamenaného nedůvěrou.

3 02.03.2017

Moje první setkání s detektivní kanceláří Ostrozrak bylo šťastné. Nejen proto, že je to docela chytrá detektivka (a nevadilo ani to, že jsem pachatele začala tušit ještě před polovinou), ale hlavně proto, že je to příběh psaný krásným, košatým a šťavnatým jazykem. Autoři nám předhazují opuletní obrazy a pak náhle střih ke stručnosti (kde je namístě), krok k lidové mluvě a zase zpátky. A nic není falešně a špatně. Ale ještě jeden aspekt pro mě tahle Vražda pro štěstí má. Je plná situačního i konverzačního humoru. Prostě mimořádný čtenářský zážitek.
90 %

10 01.03.2017

Mám ráda žánr YA, byť už jsem věkem sakra vzdálená. Mám ráda paranormální romance a upíry zvlášť, krásně se přitom relaxuje. Ale tohle je takový čajíček. Plytký příběh, jehož děj by jinému autorovi vydržel tak na prolog. Hlavní hrdina sympaťák - slaboch, antihrdina spíš hajzlík, co má snad být přitažlivý, a hrdinka nafoukaná puberťačka. Přesvědčivost její lásky a motivace je skutečně chatrná. Ta jedna hvězda je za řemeslo, protože když nic, tak se to aspoň čte hladce.

4 01.03.2017

Tak jsem se po několika letech odhodlala k návratu k té, kdysi tolik diskutované, knize. A obavy, které jsem před čtením cítila, byly do jisté míry oprávněné. První čtení pro mě bylo něco jako zjevení. Do té doby mě neznámý žánr, propojení s realitou, gradace napětí v krátkých kapitolách, které končí v tom nejnapínavějším, aby nás další kapitola zavedla zpravidla jinam … tentokrát se zázrak nekonal. Pořád je to napínavý příběh a zajímavá fabulace, v poslední třetině má strhující tempo a totožnost Učitele autor maskuje i graduje mistrně. Nicméně, co se mi kdysi zdálo fascinující exkurzí do historie, se proměnilo v téměř školometské poučování na nepravděpodobných místech děje (honit mě francouzská policie po Louvru a mít na útěk 2 minuty, asi bych se na vnitřní dějepravy vykašlala a hledala, kde nechal tesař díru nebo aspoň velmistr nápovědu :-)). Šroubovaný mi trošku přišel nejen děj, ale i hlavní postavy, byť myšlenka, že žijí potomci Ježíše a Máří Magdaleny je docela vzrušující. Ale koneckonců pořád je to dobrý příběh, který umí pobavit.

8 28.02.2017

Tenhle díl se mi velmi líbil. Soustředí se hodně na Sookie, že které se stala sebevědomá a silná žena. Není sice úplně smířená s tím, kam jí události v jejím životě zavedly, ale čelí těm změnám s vědomím nevyhnutelnosti. Obdivuji to, jak se staví k věcem, kterým by se nejraději vyhnula, dospělosti, k níž během série vyzrála. Prostě fajn díl.

28.02.2017

Santiniho jazyk je svižný, čtivý a napínavý příběh. Autor má pro napětí cit, umně balancuje na hraně, tajemno dávkuje ve správné míře. Exkurze do architektury a historie jsou skutečně vzrušující. Velký problém mám ale s odůvodněním příběhu, jeho expozicí. Hledání univerzální věty na základě zadání reklamní agentury? To snad radši mělo zůstat u čistého příběhu bez motivace, prostě jen z touhy po dobrodružství nebo nudy, nebo nevím, ale takhle ne. To slabé odůvodnění se celý příběh vrací jako bumerang. Autor se navíc párkrát neubrání póze a někdy to ruší. A konec, to je moc i na vyznavače sentimentu, ke kterým se v podstatě řadím. Přes to všechno mě Santiniho jazyk bavil a ráda si přečtu i knihu, která tomuto příběhu volně předchází (Stín katedrály).
70 %

6 28.02.2017

Hlavní devizou téhle detektivky je humor, vedle něj pak ještě atmosféra staré dobré, bláznivé Anglie, vždyť, co by mohlo být angličtejšího než vražda v Oxfordu. Zápletka je trošku přitažená za vlasy, což humorná detektivka snese, stejně jako postavy jednající tak podivně, že ani omylem neuvěříme v jejich reálnost. Ale ty náhody! Některé lze překousnout, lidé se skutečně někdy potkají náhodně i v situaci, která jakoby náhodu vylučovala, dokonce lze předpokládat, že můžete najít člověka jen za základě zprostředkovaného popsání určeného uším jedné z náhodných (a k účelu velmi vhodných) postav. Ale některé už jsou za hranicí, nechci se dopouštět spoilerů, ale vy kdož jste četli: ten nakladatel!!! To je prostě prohřešek vůči žánru. Naštěstí je tu fungující humor, který tuhle detektivku pozdvihá z průměrnosti.
70 %

2 28.02.2017

Tak tahle původní česká detektivka je spíš smutný příběh o tom, že hodní lidé dělají špatné věci. Ta zápletka smrti starého důchodce a zmizení anglického šlechtice je podle mě slabší než jiné Exnerovi případy. Exnerova plachost a hraná nedůvtipnost hraničí s hloupostí, ale přesto si Erben zachovává profesní zručnost, díky níž je i tahle exnerovka lepší než řada jiných detektivek.

1 28.02.2017

Další z mých top Amandy Quick. Nehorázný sklon autorky k patetičnosti vyrovnává smysl pro humor, skutečně rajcovní sex a samozřejmě obří dávka romantiky. Model: nepřístupný, chladný muž, vřelá dívka vymykající se průměru a láska, která hrdinovi nakonec otevře oči.

28.02.2017

Spis Rosenherzová rozhodně naplňuje představy o moderním detektivním románu. První rys: Kniha je velmi čtivá, Seghersův styl patří k těm, které vás provádějí dějem a dokonce vás dokažou leckdy okouzlit tak, že si nevšimnete nedostatku obsahu. Což rozhodně není tento případ. Druhý rys: kniha je středoevropská, ve smyslu srozumitelná v kontextu, motivacích, způsobech myšlení. Což je v době globálních trháků podle mě výhoda. Třetí rys: přes lehkost vyprávění je to kniha úsporná v prostředcích. Vede čtenáře od složitého k jednoduchému se zdánlivou lehkostí. Čtvrtý rys: i přes tu úspornost nepostrádá kniha rafinovanost, o čemž svědčí dohra příběhu. A proč ausgerechnet čtyři rysy? Seghers nabízí čtyři kapitoly, v nichž na scénu postupně přicházejí hlavní postavy: oběť, vyšetřovatel, laický vyšetřovatel a vrah. Detail, který zaujme, když si všímáte i formy. A mimochodem, žádná z hlavní postav není nijak extra sympatická, což je docela osvěžující. Samozřejmě vás stejně dostanou, jak jinak v dobré knize?
90 %

4 27.02.2017

Vášeň, romantika, muž, který pohrdá láskou po špatné zkušenosti, aby poté miloval o to více, okouzlující a výstřední hlavní hrdinka. Úžasné erotické scény. Radost číst.

3 27.02.2017

Humorná detektivka? Možná, ale hlavně příběh, který je možné číst více způsoby. Tak předně je to detektivka, pravda má volnější tempo a nezkušené detektivy, ale jsou odhodlaní a chtějí spravedlnost. Pak je to také laskavý příběh, který nám ovšem nenápadně dává zrcadlo. Ono je těch paralel mezi ovcemi a lidmi v tomhle příběhu docela dost. Posuďte sami: žijeme ve stádech, máme rádi svůj klid, hlavně moc nepřemýšlet a k novinkám přistupovat velmi opatrně; ti nejlepší z nás se nebojí klást si otázky a hledat odpovědi, čímž vystupují ze stáda, a pak existují ti mimo stádo, moc jim nerozumíme, ale velmi často nás okouzlují, je otázkou, zda je dokážeme přijmout a oni nás. A je to taky vyprávění o jazyku,o roz­dílech, jak rozdílně vnímáme znaky (kdo narazil někdy na sémiotiku, si tady skutečně užije :-)), jak moc je naše vnímáni jazyka ovlivněno zkušeností a společenským územ. A mimochodem, autorka právě s tímhle prvkem velmi dobře pracuje, vnímání ovcí je velmi přímočaré a někdy nám mnoho prozrazuje. Prostě není to žádné velké drama, ale skvěle napsaný příběh, který má šťávu a stojí za přečtení.
90 %

4 26.02.2017

Detektivky M. H. Clarkové spojuje vedle ženské hlavní hrdinky čtivost, napětí i schopnost vtáhnout do děje. Ale spojuje je i zaměnitelnost, sice zábava při čtení, ale bez hlubší stopy po něm. A taková je i tahle knížka. Příběh mladé ženy zařazené do programu na ochranu svědků je příjemné, odpočinkové čtení, nicméně po dalším příběhu z pera téhle autorky vám splyne v jedno.
70 %

1 26.02.2017

Vraždy v zákulísí nabízejí poměrně banální zápletku vraždy maloměstské femme fatale okořeněnou vraždou jiné mladé ženy, o které se příběh zmiňuje tak ledabyle, že je čtenáři (i přes autorovu snahu naznačovat opak) jasné, že je to oběť náhodná. Podobnou ledabylost navíc autor dokazuje, když nechá jednu z postav lhát a stavět falešné alibi, aby čtenář o pár desítek stránek dál zjistitl, že policisté znají skutečný stav věcí. Jak se to dozvěděli? Že by případ jasnovidectví? Popravdě u těhle dvou, i když jsou to jinak postavy sympatické, to nějak neočekáváte. Co mi ale vadí mnohem víc je sklon autora k melodramatu a slovnímu balastu. Na druhou stranu vedle sympatických vyšetřovatelů, je zápletka sice banální, ale dobře vystavěná a vede k několika podezřením. A i když tušíte, docela dlouho nevíte jistě, a o to v detektivce jde.
50 %

1 26.02.2017

Na mě autorovy knihy působí jako fantastický vhled do starého Egypta.
Soudce Amerotke zde projeví nejenom důvtip, ale i velkou míru tvrdohlavosti a schopnosti nahlédnout známá fakta z nového úhlu. Zdá se mi ale, že je příběh maličko odtažitý, možná je to tou výlučnou atmosférou uzavřenou mimo vnější svět a zostřovanou stupňujícím se nebezpečím. Možná tím, že skutečně živoucí se mi zdáli snad jen Amerotke a Valu, zbytek jako by byl v rolích včetně jindy velmi živého Šufoje. A co mi skutečně dělalo problém, byly ty dlouhé a časté popisy, zejména v první třetině. Jeden by dřív prošel celý chrámový komplex než dočte popis chodby, kterou se ubírá Amerotke :-) Nic z toho, ale nezkazí pocit ze skutečně dobře napsané detektivky.

1 26.02.2017

První příběh - Otrávený pohár - je vlastně variace na záhadu zamčeného pokoje. Mrzoutský a unaveny Jiří Adam z Dobronína opět prokáže brilantní úsudek a schopnost vidět souvislosti. Potěšil mě prvek humoru.
Smrt mučednice je méně akademická, ale ani skutečně komplikovaná zápletka nesvede Jiřího Adama z cesty. Méně humoru a více akce.
Opět příjemná oddechová četba bez vedlejších ambicí zato na vysoké úrovni.

2 26.02.2017

Soudce Ti je silná a charismatická osobnost a je takovým i v tomto příběhu. Tady sice chvilku tápe, ale přijde všem tajemstvím na kloub právě včas. Osvědčí nejenom důvtip a talent na vyšetřování, ale i moudrost a skromnost. Je to postava vnitřně mimořádně konzistentní, s velkým citem pro etiku, a přitom to není žádný studený a nudný panák. Napadá mě, proč takové postavy působí věrohodně jen v příbězích z minulosti? Byli by směšní? A ještě poznámka, je to docela dost akční příběh.
90 %

26.02.2017

Clarková nabízí dobrý a napínavý příběh. Sází na krátké kapitoly ohraničené pevně daným časovým úsekem. Do děje nás uvede v nejkritičtějším okamžiku, aby se vrátila na začátek událostí, které ke krizi vedly. Umně stupňuje napětí, nabízí několik podezřelých, ale ani kapitoly, v nichž nahlížíme do mysli vraha, nám blíže neodhalí jeho totožnost. Příběh je vlastně psán jako filmový scénář, střihy na různé postavy stupňují dramatično, ale neumožní přílišné rozkreslení postav, kterým potom chybí hloubka. Dobrá oddechovka.
70 %

1 26.02.2017

Tenhle komentář píšu až po druhém přečtení, takže se nejedná o první dojmy. Třetí díl začíná poměrně úzce, soustředí se na pár postav a jejich dějové linky, postupně ovšem děj mohutní a absorbuje další a další postavy. Do hry se zapojuje prvek tajných služeb, jasně se vymezí „bojové“ linie a příběh se opět rozpíná. Víc než detektivka to v téhle fázi je společenský (ve smyslu sociální a politický) román. Příběh graduje k soudnímu procesu a nabírá hodně rychlé tempo. Samotný proces a prostřihy do něj jsou strhující, napětí koluje písmenky a já jako čtenářka cítím zadostiučení. Následuje epilog, který uzavře alespoň některé aspekty příběhu. I když alespoň mě (a věřím, že nejenom mě)napadá, že pro Sally to teprve přijde. Jak by asi hrdinka tohoto typu obstála v životě podle norem? Ještě, že je to jenom papírová postava, muselo by to pro ní být jinak velmi těžké … Napadá mě ovšem i první kritická připomínka. Proč se autor o některých věcech rozepisuje až do absurdních detailů, zatímco jiné velkoryse přehlíží? Jak například Kalle doplnil některé mezery ve svém příběhu? Celkově jsem ovšem nenašla chvilku, kdy bych se nudila, nebo snad přeskakovala stránky … škoda, že tahle jízda končí.

10 26.02.2017