Majdule komentáře u knih

Prokletí brněnských řeholníků vrací zpět klasickou podobu vyšetřování téhle série. Oldřich z Chlumu vyšetřuje mimo domov se svými pomocníky Divišem a Otou, kteří spolu přátelsky soupeří o prvenství v přízni pána. Tentokrát ovšem stojí na počátku vyšetřování krádež knihy. Něco tak banálního jistě není hodno pozornosti královského prokurátora, leda by zatím bylo něco víc. A ono je (sic!), jak dosvědčuje hned první vražda. Měla jsem v průběhu četby pocit, že příběhu kolísá tempo a napětí. Zajímavý rozjezd, nadějné pokračování, pak jsem ovšem ztrácela pozornost, příběh mě sám o sobě nenutil pokračovat, což u detektivky považuji za chybu. Ovšem širší závěr byl opět napínavý a četl se výborně.

3 13.02.2017

Na téhle detektivce je sympatické, že je od začátku přiznanou fikcí, přestože se zabývá historickou událostí, vraždou Romanovců. Čte se dobře, je poutavá, na zajímavosti jí přidává kdy a kde se odehrává. Hlavní hrdina vzbuzuje sympatie a obdiv. Na vyšší hodnocení u mě nedosáhla vlastně proto, že je na tak závažné téma až moc povrchní, chybí hlubší sonda. Tu autor částečně nahrazuje exkurzemi do minulosti, ale nevím, zda to naplnilo jiný účel než prohloubení sympatie k hrdinovi. Navíc mě celou dobu čtení napadalo, že kdo tančí s ďáblem, ušpiní se. Ale z děje není úplně jasné, zda si to autor uvědomuje a zda, zejména konec, vlastně není v jeho podání, když ne šťastný, tak uspokojující. Ráda si přečtu pokračování, které mi tuhle otázku snad zodpoví a třeba potom budu moci i téhle jinak velmi příjemné detektivce zvednout hodnocení. 70 %

4 13.02.2017

Tenhle příběh z pera mistra detektivních dobrodružství patří k mým nejoblíbenějším vůbec. Zápletka je důmyslná, děj poutavý a dobrodružný, navíc okořeněný milostnou linkou. Jednoho Černého opata jsem odhalila celkem lehce, ale jak to tak v dobrodružných příbězích bývá, překvapení tady číhá za každým rohem. Po opětovném přečtení jsem této zábavné detektivce zvýšila hodnocení na 90 %, protože umí opětovně potěšit.

13.02.2017

Četla jsem tenhle díl jako první z celé série a musím říct, že jsem se skvěle zorientovala. Čtenář lehce pochopí vztahy i souvislosti, aniž by byl autorkou zahlcen zbytečně rozvláčnými popisy a návraty. Hlavní hrdinka je nejenom velmi erudovaná vědkyně, ale i velmi emocionální žena, což v tomto případě hraje důležitou roli. Zpestřením jsou i exkurze do jejího osobního života. Zápletka je velmi košatá, dalo by se říci policejní, v tom smyslu, že otevírá několik linií. Zejména ke konci příběhu se mi zdálo, že je to malinko nepřehledné. Vadila mi i určitá neuzavřenost (možná lépe nedovysvětlenost) některých detektivních linií, na druhou stranu lze předpokládat, že přesně tak to v životě vyšetřovatele chodí. Určitě to nebylo moje poslední setkání s kostmi.

3 12.02.2017

Detektivka má pro období, kdy se odehrává (rok 1951) docela typickou zápletku – dozvuky války. Poutavé je zarámování příběhu, ve kterém je během pátrání po viníkovi domnělé vraždy rozpleteno několik jiných zločinů a přestupků. Zajímavá je exkurze mezi „maškary“, tedy spodinu společnosti, podobně pojatou sondu, myslím, zas tak často v socialistických detektivkách nenajdete. A přestože trpí určitou schematičností a papírovostí, je to rozhodně zpestřující prvek. Vadí mi z mého pohledu arogantní vyšetřovatel vševěd a také to, že autor se minimálně ve dvou případech spolehl na velkou náhodu (jednu skutečně těžko uvěřitelnou) s odkazem na fakt, že život se podobnými náhodami jenom hemží. To sice ano, ale kde život působí jako umělec, tam to na papíru vypadá, že autor nevěděl, jak dál.

Osvěžující, vrátit se jednou za čas ke klasickým kapitolám detektivního žánru. Poměrně útlá knížka přináší variaci na záhadu zamčeného pokoje. Je to chytře vymyšlený příběh dvojitého zločinu, který řeší dobře fungující dvojka inspektorů. Ta nešetří suchým anglickým humorem (některé hlášky jsou vážně zapamatováníhodné) a bystrými mozky. Detektivka je malinko kabinetní, nepotrpí si na hluboké prokreslení postav, ani jejich vývoj, ale nenudí. Právě u těhle příběhu nejraději hádám vrahy … A tady jsem se nechala zmást, takže spokojenost.

3 12.02.2017

I přestože se v tomto díle dozvíme řadu skutečně zajímavých a z pohledu příběhu i důležitých informací, bavil mě méně než ostatní díly. Hodně politiky, málo Erica i napětí.

12.02.2017

Tahle obsáhlá a poutavá pouť po dějinách umění mi mnohé přinesla. Pochopila jsem díky ní, jak se umění vyvíjelo, z jakých kořenů vycházelo a jaké výzvy před ním stály. Rozhodně to není kniha na jedno přečtení, je nutné se k ní vracet, aby člověk opravdu příběhu umění porozuměl.
Hlavně je to ale velký zážitek, který Vám otevře do té doby třeba zavřené dveře.

7 12.02.2017

Tento díl není tolik akční, trochu připomíná detektivku. Plyne klidně, ale příjemně, bez hluchých míst. Jsem si vědoma "pitomosti", kterou teď napíšu, ale knižní Sookie je uvěřitelná ve svém podivném světě, rozumím i jeho dalším postavám, jejich motivacím a jednání.

12.02.2017

Zimní oběť je detektivní román mimořádný hlavně svou formou. Příběh vnímáme pomocí vhledů do hlav jednotlivých postav, sledujeme jejich myšlenky, a to včetně oběti vraždy, která pozoruje vyšetřování. Je to napínavé čtení, zejména v druhé polovině, ale měla jsem pocit, že hlavním tématem příběhu je osamělost ve všech svých podobách, a to dokonce víc než zlo, které detektivní romány většinou akcentují nejvíc. I když se zlem v mnoha formách se čtenář setká taky hojně. Příběh tak hodně akcentuje psychologii jednotlivých postav, určitě bude zajímavé sledovat jejich vývoj v dalších dílech.

2 12.02.2017

Takový spojovací a vysvětlovací díl, který postrádá zásadní dějovou linku, ale je velmi důležitý pro další děj. Postavy zvažují a vyhodnocují. Je to méně zábavné, ale nutné.

12.02.2017

Druhý díl je velmi akční a velmi rychle odsýpá. Knižní Sookie se mi líbí, líbí se mi i to, že příběh sledujeme z její perspektIvy. Je to praštěná a zábavná knížka a líbila se mi o něco více než první díl.
Dodatek z roku 2011:
Jasně, že 100 % je v případě téhle praštěné knihy velmi subjektivní, ale tady jsem vypla mozek i vkus (promiň Sookie) a zapnula centra pro potěšení a radost. Druhý díl je plný akce, stránka za stránkou utíkají, ani jeden neví jak. A všechny si užívám. A pro ten požitek patří, alespoň v tomto životním období, upíři z Bon Temps k mým nejoblíbenějším knižním hříchům.

2 12.02.2017

Zvláštní, velmi křehký příběh. Jeho vypravěčka je podivínka s extrémním vztahem ke zvířatům, ale její svět a jeho popis jsou tak poutavé a křišťálové (jiné slovo to snad ani nevystihuje), že s ní musíte souznít a chápat jí. Je to smutný příběh, ale umí přinést i radost a uspokojení. Janu musíte prostě milovat.
Mimochodem moje první setkání s polskou literaturou, která mi od té doby přinesla nejednu radost.

9 12.02.2017

Netradiční hlavní hrdinové, brilantně vymyšlená zápletka, čtivý styl, přesto mezi mnou a příběhem zůstával odstup, nedokázala jsem se úplně ponořit.

12.02.2017

Tato spíše hororová než detektivní sbírka nepatří k mým nej. Možná vinou "špatných" konců, ale spíš mě nebere to žánrové ukročení. Jako nejlepší vidím Červenou a Podivný případ.

11.02.2017

Ve čtvrtém díle se bratr Shardlake potýká se šílenstvím, opětovným milostným zklamáním a málem i ztrátou cenného přátelství, to vše v kulisách sklonku vlády Jindřicha VIII. Pro mě nejsilnější díl série se skvěle vykreslenou atmosférou. Ze Shardlakea se mezitím stal můj přítel a já se těším na další setkání s ním.

4 11.02.2017

Sookie nedobrovolně prohlubuje pouto s Ericem a já zase svoji závislost na těchto jednohubkách. Je to dobře napsané, těší mě to, víc není možné od tohoto žánru ani žádat.

2 11.02.2017

První díl Zaklínače mě dostal do kolen. Báječná, silná, charismatická a tajuplná postava Geralta prochází povídkami, ve kterých krystalizuje jeho osobnost a mezi nimiž nenajdete žádnou slabší. Fascinující, zábavné a překvapující. Čekáte, poučeni z minula, tragédii a přijde příběh s nadějí, čekáte zradu a ona přijde, ale od toho, kdo měl být zrazen, autorova vynalézavost je prostě daleko před čtenářovou. Sapkowski svoji knihu navíc obdařil ironickým humorem, který umí projasnit děj i den. Přesahem v podobě křehkých otázek zásad i morálky mu dává zase další rovinu. Mě osobně navíc okouzlovaly odkazy k pohádkám, které se vinuly jednotlivými povídkami. Těším se na román.

14 11.02.2017

Nádherný román, skvěle, čtivě napsaný. Vzbuzuje prudké emoce vůni hlavním hrdinům, je napínavý svými prostřihy v ději. Nejprve útržky z běhu času, to podstatné, pak kousky skládačky, které mnoho (ale ne všechno) vysvětlí. Strhující je i osobnost hlavního hrdiny, jehož zemitému kouzlu jsem propadla. Obrovskou dynamiku tomuto příběhu samozřejmě dodávají samy dějiny. Vždyť my víme, jak to dopadne, stín popraviště dává hořkou příchuť i sebevětšímu úspěchu, který Cromwell zažívá. Na stránkách románu vznikl plastický a plnokrevný obraz doby, kterou jsem jen nerada opouštěla.

4 11.02.2017

Tahle fantasy je plná dobrodružství skvěle vygradovaného k napínavému závěru. Líbí se mi i základní koncept magie a ostatně i vývoj vztahu hlavních hrdinů. Jedno z mých prvních setkání s žánrem a proto jsem i maličko sentimentální.

10.02.2017