maky.orel komentáře u knih
Naprosto výborný atlas pro zapálené laiky i pokročilejší - obsahuje fotografický doprovod (samec, samice i mládě), mapy rozšíření, hlasy ptáků, srovnání s podobnými druhy, ilustraci v letu, základní popis (potrava, hnízdění, výskyt a další ekologie) + u fotek upozorňuje popisky na důležité poznávací znaky. Takže funguje i jako velmi dobrá učebnice. Na závěr má i seznam vzácných druhů a zatoulanců.
Ačkoli jsem si později pořídila atlas od Svenssona a kol., který používají profi ornitologové, tak pořád tahám z police jen Huma... Vyloženě kapesní atlas to teda není, ale do police na doma pořád velmi skladný a skvělý průvodce.
Na téhle knize je kromě dost komplexního přehledu hodnotná hlavně ta požírací stránka věci - tedy že je u každého plodu i zmínka o tom, jak chutná a co s ním domorodci vlastně dělají a jak se připravuje...
Výhoda této knihy je v široké škále představených technik kresby i malby, kdy čtenář jasně vidí na ukázkových dílech i její výsledný efekt a charakter a najde tak snadno inspiraci pro nějaký vlastní zajímavý experiment. Každá technika kromě max dvoustránkového teoretického úvodu obsahuje i jedno dílo tvořené krok po kroku s výpisem postupu, pomůcek a tipů k práci.
Text je sice celkem stručný a výstižný a pomáhá jak vést při tvorbě vlastního díla krok po kroku, tak i představit techniku a případně stručně připomenout její historický kontext. Ale stejně je to kniha vhodná pro starší začínající samouky, pro děti bude kniha spíše nudnější. Starší nicméně potěší a začátečníkům se stane asi hodnotným průvodcem.
Kniha velmi vhodná pro děti a teenagery učící se živelně kreslit, kteří potřebují pomoc s korekcí tvaru, proporcí a uvědomění si anatomie. Hart vše ilustruje na dostatku vlastních črtů s malým množstvím výstižného krátkého textu, jehož snahou je korigovat hlavně základní chyby. Jestli máte u sebe samouka, který se pokouší o komiks, je toto naprosto vhodný dárek... navíc výrazněji stravitelnější než typické učebnice anatomické kresby.
Styl Hartovy kresby je vhodný primárně pro komiks nebo více dětské ilustrace, ale styl knihy je nakonec vhodný pro všechny. Hart se nijak nezabývá technikami, ale primárně se soustředí na předání tipů a triků a objasnění častých chyb při zobrazování nejčastěji vybýraných druhů (psi, kočky, koně, jeleni a další). Pomáhá tak hlavně budovat uvědomění reálného funkčního tvaru zvířete na základě skutečné anatomie a schopnost kresby zpaměti. Hartova kniha je pro mě hezký doplněk Parramóna a Ballestara (Jak malovat zvířata), jinak je velmi vhodná pro děti, které se učí kreslit více živelně a potřebují zatím spíš rychlou "korekci tvaru" než hloubat nad technikou .
Jedna z knih, které jsou velmi vhodné do poličky mírně pokročilého i začátečníka kresby a malby zvířat. Je útlá, ale jasná a srozumitelná s řadou barevných obrazových doprovodů. Ukazuje všechny nutné základy jako kombinování barev, ukázky různých technik, ale především práci se stínováním a proporci a zvířecí anatomii. Včetně rychlého exkurzu do historie význačných uměleckých děl. Měla jsem v ruce spoustu knih na toto téma a nakonec si myslím, že tahle jedna malá by mi bohatě stačila...
Jelikož jde o překlad z čínštiny, samozřejmě si člověk při čtení pokládal otázku, jak moc se vlastně dílo změnilo od originálu a reálně samozřejmě nemá vůbec potuchy... ale byl to zajímavý exkurz do jiné kultury, který je pro mě dost těžké hodnotit.
Náměty jsou velmi často přírodní, přemítání o vlastním životě, krajina venkova a život v ní. Už určitá jinakost asijské přírody utváří ten odlišný dojem, než kdybyste četli evropské autory. A přece vám připadá obsah a dojem z něj tak nějak intenzivně známý. Melancholie, život na cestě, v odloučení od rodiny a přátel a význam života. Náměty jsou blízké leckomu a vedou k přemítání.
James Herriot je postava snad univerzálně sympatická - tak lidská, empatická a navíc s životními trablemi, které jsou leckomu vlastní.
To není jen o čtivě a laikovi srozumitelně popsané veterinární praxi, velmi rozličných líbivých zvířátkách s pestrou plejádou diagnóz a byť chudém, tak malebném romantickém yorkshirském venkovu 50. let. Je to v mnohém o lidských příbězích a osudech, jejichž témata jsou zcela nadčasová.
Krátké a dobře vypointované příběhy zvířecích pacientů doprovází linka autorova vlastního života, která nabídne mnoha lidem osobně az příliš dobře známé situace. Péče o nijak ideální bydlení, snaha být dobrým rodičem a partnerem v časově komplikovaném zaměstnání, osobití přátelé a spolupracovníci občas zvláštně ovlivňující klidný běh našeho dne, těžké a vysilující hledání vysněného bydlení... a do toho složité vztahy s klienty i sousedy, jejichž osobnost je kolikrát opravdu o nervy hrající hádanka. Přesto všechno se autor ale přenáší stejně tak s každému známým vnitřním zoufalstvím a vyčerpáním jako i zároveň s hlubokým pochopením, vlídností a diplomacií.
Způsob, jakým pak Herriot umí i velmi smutné lidské a zvířecí tragédie nakonec srdečně vykreslit a najít na nich přece jen něco pozitivního, jakousi naději v tom občas marném světě... to je tak zvláštně uklidňující a příjemné oddechove čtení před spaním, že se mi až loudí to kýčovité: "To úplně zahřeje u srdce."
11letý klučina vypráví krapet po svém příběh o tom, co všechno se semlelo poté, co umřel jeho táta... a hlavně poté, co se mu začal zjevovat jeho duch, který mu oznámil, že jeho smrt nebyla nehoda. A co to teda bylo a hlavně - kdo?
Jestli čekáte srdcervoucí horor-thriller, nečekejte... takhle jsem se totiž dlouho nezasmála. Kniha zobrazuje dětské myšlení, chování a rozhovory tak věrně, že je vůbec fascinující, jak to dospělý autor dokázal. Co stránka, to hláška. Jestli je něco opravdu osvěžující, je to zcela otevřený popis běžného života očima dítěte (tedy nezcela funkční rodiny a typického školního kolektivu).
Kniha by mohla být na můj vkus i trochu kratší, protože ke konci bylo cítit, že se vleče. Ale vtip si udržela a konec byl krapet nečekaný...
Vhodné pro toho, kdo chce něco méně obvyklého a přesto čtivého a zábavného, byť psaného na pozadí rodinné tragédie.
Byť jednoduchý příběh je vlastně svižný, čtivý a atraktivní, pokud se trefí do vašeho osobního naladění. Ale hlavně je to příběh, který osloví mladší děti přes své stáří i dnes. Kniha je určitě vhodná pro ty, kteří zažívají podobné situace jako Eva - teď zdánlivě tak důležité dětské sny a pocit, že jsou zcela mařeny vnějšími okolnostmi, v kombinaci s nalezením nečekaných přátelství a nakonec i nějakým řešením všech trablí. Kniha má také krásné perokresbové ilustrace. Vzhledem k tématu ji ocení aktivní děti s pestrými zájmy, které se trochu odlišují od vrstevníků, a nejen děti s láskou k létání.
Solaris není univerzálně líbivá kniha - kombinuje sci-fi, horor, fiktivní historický román s romantickým příběhem. Je dost komplexní - dotýká se problematiky nerealizovatelných vztahů, vyrovnávání se s emocemi čelícími realitě faktu, až po fyziku, chemii, vesmírné formy života i otázku lidského býti a významu našich snažení. Byť ze začátku působí jako jednoduchý strašidelný příběh osudu polozapomenuté výzkumné stanice s posádkou ve zvláštním celkovém psychickém rozkladu, začne kniha pokládat čtenáři náměty a otázky na docela hluboké zamyšlení.
Pro mě je kniha složitá hlavně na představivost díky velmi bohatému popisu fiktivních dějů fiktivní planety. Místy se i trochu vleče - hlavně v druhé části, kde se přelívá spíše do zamyšlení, než že by stavěla moc akční děj, který zpočátku aktivně buduje. Ale tento postup má v této knize smysl. Dává jí zvláštní tempo, které se hodí k více otevřenému konci.
Děj na výzkumné stanici, kde se dějí echt podivné věci, se střídá s vysvětlením podstaty Solaris nebo spíš toho, jak o ní lidé přemýšleli. Lem dost výstižně buduje fiktivní vědeckou komunitu zabývající se výzkumem planety Solaris a postupně jí nastavuje vlastně docela ironické zrcadlo. Takže je to zajímavé čtivo, pokud máte osobní zkušenost s akademickou půdou. Navíc jako i jiná Lemova díla nabízí originální představu toho, jak by mohl vypadat život v kosmu a to navíc v rozpracované variantě založené z části na reálných poznatcích přírodních věd.
Takže pokud chcete jednoduché akční sci-fi z vesmíru s jasným koncem vítězství dobra nad zlem a pár střílečkama... tak toto do ruky neberte.
Našla jsem v knihobudce a oslněna ilustracemi jsem nakonec přečetla celé - i když jde o jednoduchý dívčí román, děj má hlavu a patu, není až tak příšerně nerealistický, a byť je zápletka dneska už ohraná (zdrhnu z domova, přijedu kamsi na druhou stranu země a tam si mě spletou s někým slavným...), v té době to nejspíš nepůsobilo ani tak kýčovitě. Kniha je zvláštní tím, že má dvě dějové linie, kdy jedna řeší současnost a druhá fiktivní děj filmu - asi i vzhledem k charakteru filmu a celkově tomu, že to bylo psané z české perspektivy s českými reáliemi to působí proti americkým filmům se stejným dějem vlastně i trochu neotřele. Nemá to navíc vyloženě kýčovitý happyend... Vlastně byť jednoduché a jinak spíš ohrané téma, je to trochu nezvyklé a fajn oddechové čtení, místy i vtipné. Proč ne...
Pro současného čtenáře je to zajímavé dílo především velmi neotřelým přístupem k cestování v čase (myslím, že s koncepcí v knize představenou jsem se vážně nikdy nesetkala), nezvyklým místem děje (Ostende) i časem, do kterého se hrdinové chtějí dostat, i obecně spíše sympatickou historickou dobou ca 19. století (pokud se nepletu). Je to do jisté míry kniha dost lyrická, ale není dlouhá, takže nezačne nudit. Byť místy to není nejrychlejší děj a v podstatě se tam toho vyloženě moc neděje, je překvapivě napínavá. Osobně bych ji asi nepotřebovala číst znovu, ale byl to velmi zajímavý objev s velmi nečekaným obsahem, který vám opravdu poskytne zcela jiný náhled na to, jak se dá o daném tématu psát a jak ho pojmout.
Našla jsem sbírku v knihobudce a byť poezii často nečtu, bylo to vesměs velice příjemné - nejen verše o lásce, přírodě, ale i básně dotýkající se úvah o životě, jeho plynutí... ne všechno se mi líbilo, ale neměla bych důvod kohokoli odrazovat. Je to krátké, pestré a věřím, že každý si v tom něco najde. Neměla jsem ani pocit, že by se v tom nějak násilně promítala doba vydání a kazilo to obsah... naopak mnoho básní bylo nejen lyricky pěkných, ale i na zamyšlení.
Na svůj věk a neznámost velmi dobrý dobrodružný román z prostředí Aljašky vykreslující válku vlastníků fabrik na konzervy o lososí loviště. Nezní to sice tématem nijak extra zajímavě, ale je to opravdu čtivé. Má to perfektně vykreslenou atmosféru opuštěného temného ledového severu, velmi dobré postavy, které nejsou zdaleka tak kýčovité. Není to nudné, v zásadě zcela chronologický děj bez zdlouhavých pasáží, jasný děj, ve kterém se neztrácíte, ale není ani zbytečně jednoduchý. Romantika / taktické hry / akce / naštvaní drsní chlapi... má to všechno. Ke konci s příchodem teplého počasí a tahu lososů to začne být možná trochu moc divoký děj, ale většina knihy opravdu spíš překvapila. Dá se pořád najít v knihobudkách a pár antikvariátech.
Příjemné oddechové čtení, kde člověk může odpozorovat i lecjaké zajímavé reálie z tehdejší doby, ale jsou to příhody bez nějaké hlavní zápletky s opakujícími se motivy pacientů a jejich chorob... takže to začalo být po nějaké době nudné a chybí tam motivace knihu opravdu dočíst, protože konec k ničemu konkrétnímu nesměřuje.
Pro menší děti je to pěkná knížka, i dospělákovi se čte dobře - má pro děti krásnou vychytávku, kdy jsou jména goril různými barvami, aby se dítě v tlupě neztrácelo (což i mně jako dospělému dělá občas problém :D) + spousta fotek. Některé pohádky mi přišly dějem nedotažené, ale mnoho z nich bylo opravdu velmi pěkných - jednoduchý ale zajímavý děj i s přesahem příběhu nejen ve formě seznámení se s krajinou a obyčeji zemí, ze kterých gorily pochází.
Děj se podle mě snaží dost za každou cenu šokovat, postavy jsou dost černobílé... nedočteno, prostě červená knihovna. A to bych ani neřekla, že oddechová (vzhledem k tomu, kolik je tam rozvrácených vztahů, magorů a násilníků atd. atd.). Ale pochopila jsem, že to má alespoň happyend.
Skvělá dobrodružná série pro děti - v dětství mě hrozně bavila vtipem i pestrostí postav, jejich velmi dobře a pro mě tenkrát realisticky zobrazenými charaktery, aniž by to bylo přímo obyčejné vyprávění. Detektivní zápletky jsou samozřejmě hrozně jednoduché problémy, ale zveličené svými dětskými aktéry... bez obav bych doporučila rodičům dost všelijakých dětí jako snadné, zábavné a slušné čtení.
Dost mě to překvapilo - je to taková ta anonymní kniha o jejíž existenci dozvíte omylem, ale postavy byly působivě zpracované, je to propletené vtipem v kombinaci s kontinuální depresí z života, který stojí za houby na zapadlém maloměstě... a dá se tomu překvapivě věřit. Jen asi tak od půlky trochu pokulhal děj a už to znělo místy moc fantaskně. Asi bych nepotřebovala číst dvakrát, ale ty vykreslené postavičky byly perfektní.