Maky78 komentáře u knih
Přátelství se velmi jednoduše může přehoupnout v nenávist.
Čtivé, na mě až moc “románové”
Tak to je něco ..
Každá postava vyvolává nějaké pocity a kde jsou pocity ať dobré nebo špatně je to pro mě známka dobře napsané knihy.
Děj okolo vás tak nějak neproteče.
Super obálka, název.. prostě se vše připojilo v
úžasné dílo.
Sama bych po knize asi nesáhla. Četla jsem díky výzvě.
Četlo se to dobře. Romantika …
Audio
Co je to víra? A spousta dalších otázek …
Jakou mírou měříte, takovou vám bude naměřeno Mt 7,2
Spolehnutí na to v co doufáme, a jistota o tom ,co nevidíme Ž 11,1
Kniha plná životního nadhledu, ženy která má srdce otevřené a dodává naději.
Zvláštní kniha … Krásně zvláštní kniha.
Přeskakování v ději za mě super. Propojení dvou dějových rovin a několika úhlu pohledu poutá vaši pozornost. Po přečtení jsem vděčná za svoji mamku.
Paměť je řeka, která loďku vzpomínek unáší dál a dál.
Když se člověk loučí dává šanci.
Melancholické čtení,
které není vůbec smutné.
Po přečtení ve mě rezonuje pocit kdo má vlastně právo soudit?
My jsme v té době nežili a vyprávění jedné osoby se nemusí podobat úhlu pohledu jiné osoby.
Pro mě důležité - neživit nenávist.
Svižné, čtivé, inteligentní.
Poutavý děj, který udrží čtenářovu pozornost.
Není tam nic a přitom je tam vše.
Teď a tady.
Zemřu pro tebe, ale nebudu pro tebe žít.
Vyvolalo to ve mě zajímavé pocity, rezonující emoce.
Tolerance v níž je obsažena svoboda. Boj i odpuštění, humor a vzdor a vytrvalost. Vděk a úcta .
Spousta rádoby nesouvisejících informací, ale při soustředěném čtení do sebe zapadají.
Rodina, která měla “štěstí” v nešťastné době. Zajímavý pohled na rodinou situaci z jiného úhlu.
Je nebo není to pohádka? Vrátila jsem se do dětství. Místy trochu strašidelný děj, ale velmi čtivé.
Na počátku mi byla hlavní hrdinka velmi nepříjemná. Postupem času jsem se v jejich některých gestech našla a není to moc příjemné. :-)
Ale na konci je možná naděje.
Vtipné napsána,občas jdoucí do hloubky.
“Dokázat, že se pletou” a proč je to můj život…
Ale ta cesta k tomu nemuset nic dokazovat?!
Na počátku příběhu má Zuzana ráj .
Poté peklo střídá peklo. Naprosto si mě získala svými nádechy, najít cestu z bezvýchodné situace a zachovat si vůli žít .
Neobvyklou formou zpracované, ale velmi poutavé.
Pokus jít na poprvý trošku do hloubky.
Na poprvý docela dobrý.
Je tam dost prostoru zamyslet se nad vlastní životní cestou. Bavil mě ten lehce arogantní nadhled.
“Mráz” který lidem bral vše.
Jejich důstojnost, rodinu, přátelé.
Jsou, ale věci které vám zůstanou NADĚJE
Lehké a krásné čtení. Moc mi to připomnělo moji babičku a její vyprávění. Krátké kapitoly ve kterých se střídá minulost s přítomností.