malpet komentáře u knih
Knihu jsem našel v knihobudce na náměstí, a s chutí si jí přečetl, abych tak splnil dluh vůči povinné školní četbě, kdy mně zajímaly knihy docela jiné. Kniha je dost tendenční, ale to je pochopitelné. někdy se Leni chová jako malá blbka, někdy je až moc přechytralá. Jsem rád, že jsem knížku četl, ale asi jí zase vrátím zpět do budky a posunu dál :-)
Podle mně jeden z vrcholů žánru finského podivna. Neuvěřitelné jak přesně se to povedlo autorce - ženě vystihnout.
Na tuhle knihu jsem čekal 7 měsíců, při objednání v knihovně jsem byl asi na 15. místě. Po přečtení cítím lehounké zklamání, ale to je způsobené tím, že už mám načteny takové věci jako Ne před slunce západem (což považuju za jeden z vrcholů v této oblasti literatury), nebo Literární spolek Laury Sněžné. Na druhou stranu je to výbor povídek, nemůžou mít tedy všechny stejnou kvalitu. Na první seznámení s tématem finského podivna ideální volba.
Durrella mám rád, tuhle knihu jsem našel ve výměnné knihobudce a s chutí přečetl. Autor nezklamal, i když má i lepší knihy.
Kniha jako žádná jiná... Na začátku mně těch 650 stran bez jediného obrázku trochu děsilo, ale na konci mi bylo líto, že už příběh končí. Dokonale zvládnuté reálie, charaktery jednotlivých postav, prvky tajemna, které ale mají svoje opodstatnění. Po hodně dlouhé době kniha, která mně zase jednou donutila číst s baterkou pod dekou :-)
Toto by měla být povinná četba pro všechny základní školy. Kniha, která dokáže člověkem opravdu otřást... Více v poznámkách čtenářů přede mnou.
Příjemný cestopis, opsal jsem si několik tipů k plánované návštěvě této země.
Co dodat? Prostě další skvělá kniha severského autora.
Pěkně strašidelná kniha. Mráz běhá po zádech, hlavně v první půlce knihy.
Kniha, která by měla být zařazena do povinné školní četby. Ukazuje, že i "mírumilovní" Češi (a není to tak dávno) dokázali bez mrknutí oka postřílet nevinné ženy a děti, srovnat se zemí celé vesnice a města. Smutné, ale velmi důležité a prospěšné čtení.
Původní nadšení z knihy opadlo brzy poté, co jsem si jí přinesl z knihovny domů a otevřel. Amatérský text by ani tolik nevadil, ale tohle je především kniha fotografií, a od těch člověk něco očekává. Bohužel většina fotek je v postprodukci dost upravena což se projevilo například nepřirozeným vytažením zelené barvy na úkor ostatních, takže někde mech a porosty řas připomínají spíš nástřik sprejem. Podobné zklamání mně čekalo u knihy Urbex od stejné autorky. Spíš nebrat.
Naprostý souhlas s uživatelem Konformita. Urbex je v poslední době hodně populární, a kniha samotná působí dojmem, že dvě kámošky z fejsbůku se dohodly, že půjdou udělat něco cool a co třeba nafotit urbex a třeba z toho ještě bude nějaká koruna, když to vydáme jako knihu. Nakonec proč ne, pro člověka, který se s tímto tématem setkává poprvé je to docela slušný úvod. Původně jsem si chtěl knížku koupit, ale teď jsem rád, že jsem si jí nejprve půjčil v knihovně. Jinak doporučuji skutečnou knihu o urbexu a to sice tuhle: http://www.databazeknih.cz/knihy/urbex-cz-krasa-zaniku-245685
Kniha, která mi poprvé ukázala, že ve fotografování zaniklých, polorozbořených objektů nejsem sám. Pokud tady kdy vyšla nějaká kniha o urbexu, kterou stojí za to mít, tak je to tahle.
Poutavá útlá knížka vhodná k ukrácení dlouhé chvíle na cestě vlakem nebo autobusem. Vzhledem k velikosti seznamu literatury na konci jde spíš o rešerši a shrnutí předchozích děl než o nějaké nové převratné myšlenky. Přesto se čte lehce a s chutí.
Knihu jsem dostal už vloni, ale pořád na ní nějak nebyl čas. Teď se jí ale hodlám naplno věnovat, protože za to zkrátka stojí. Už jen po letmém prolistování je jasné, že tohle pro mně bude kniha roku, možná desetiletí :-) žádná nudná, suchá fakta, ale čtivou a místy i hodně vtipnou formou psané vyprávění o hmyzu, který je nepochybně autorovou velkou láskou. Děkuju za ní.
Můj druhý Jón Kalman Stefánsson. Musím přiznat, že po knize Letní světlo, a pak přijde noc, mi tahle přišla o nepatrný chloupek slabší, ale může to být jen můj osobní pocit. Ke konci mi to předlouhé líčení citů chlapce váhajícího mezi životem a smrtí přišlo už trochu moc, ale to může být i dnešní rychlou a uspěchanou dobou, kdy během nejlépe 120 minut musí proběhnout celý příběh se zápletkou a nejlépe následou svatbou hrdinů :-) Rozhodně je to kniha spíš na dlouhé zimní večery, k vychutnání v křesle a s kafíčkem po ruce, než jako rychlovka do tramvaje.
První bod čtenářské výzvy 2017 a hned ten nejlepší - kniha od severského autora. Nechtěl jsem tentokrát žánou detektivku, nechal jsem se proto inspirovat zde na Databázi knih a volba padla na tuto nenápadnou knihu od mně dosud neznámého autora. Volba to byla šťastná, knihu jsem četl v každé volné chvilce a mít dvě volná odpoledne, přečetla by se jedním dechem. Určitě bych nenapsal lepší komentář než někteří čtenáři přede mnou, tak pouze tuto knihu doporučím k přečtení. Mám půjčenou ještě Ráj a peklo, jiné od Stefánssona ve zdejší knihovně nejsou. Už se moc těším na další čtení.