Maraiser komentáře u knih
Mé první "setkání" s Puškinem. A konstatuji, že jde o takový příjemný nenáročný milostný příběh na pozadí Pugačovova povstání. Spíš rodokaps než červená knihovna.
Takový lehký nenáročný příběh, který mi, nevím proč, připomněl E. A. Poea
Zvláštní kniha. Pod pojem Lhasa, Tibet si člověk představuje romantiku, duchovno. Při čtení knihy mi došlo, že Lhasa je nyní město jakékoli jiné - obchodní centra, kavárny, diskárny. Ale nádherný popis krajiny, prostředí.
Docela mne ale mrzí, že jsme se nedozvěděli nic o minulosti Wang Mo-ťieho. Známe historii rodiny Úkji, proč se z Matthieua snad budhoistický mnich, ale u Wang Ma jsou to pouze náznaky.
Chvilkama mne Wang Mo-ťie pěkně vytáčel. Jak se říká jeho chování u nás? Vtěrka? Chvilkama neuvěřitelně otravnej.
Až tedy na některé pasáže, kde, jak píši, mne Wang Mo totálně štval, mne kniha hrozně bavila. I když filozofickým pasážím jsem VŮBEC nerozuměl.
3 až 4 hvězdy. Nakonec ale tři. Zajímavé téma, popis působení viru Ebola na lidské tělo fakt ekelhaft, ale jakoby to celé bylo takové překombinované, divně přeskládané.
Já se na ty Faery snad budu muset vrátit!! To ponuré, mlhavé počasí je něco, co je mi prostě blízké. Stejně jako většina z hodnotících přede mnou i já tomuto dílu dávám lepší hodnocení nežli dílu prvnímu. Mělo to zajímavější děj, ačkoli z toho byla nakonec trošku bondovka.
Jsem poněkud rozpolcen. Začátek a především třetí kapitola mi dala strašně zabrat. Byl jsem dost mimo. Pak to konečně začalo mít děj, něco odehrávalo, bavilo mne to. A pak konec. Jakože cože?
No nevím. Ano, kniha je plná zajímavých a pravdivých myšlenek, ale asi nejsem dostatečně duchovně založen, abych si řekl: "Páni!"
Přečteno na základě Čtenářské výzvy "Kniha z prostředí Vaší poslední dovolené". Když jsem si toto téma přečetl, docela jsem se lekl. Kniha z Faerských ostrovů? Existuje vůbec něco takového? A našlo se. Kniha ve mne vzbudila nostalgické vzpomínky. Popis té syrové mlhavé krajiny, zastávky v místech, kde jsem se procházel, kde jsem byl.
Ale k ději. Bavilo mne to. Mělo to svůj originál faerský děj, úzké komunity lidí. Mnoha diskutujícím vadí pomalý děj. Ale ony ty Faery takové jsou.
Vlastně jediný důvod, proč jsem se do této knihy pustil, bylo zjistit, co Waltariho ovlivnilo natolik, že se v tolika jeho knihách objevují vypočítavé mrchy, zákeřné ženy, jimž hlavní hrdina příběhu tak snadno a v podstatě i rád podléhá.
A nedozvěděl jsem se to. Vysvětlení, které bylo podáno, mne nějak nepřesvědčilo.
Ale pokud odběhnu od výše uvedeného, tak díky za tento "životopis". Dějiny Finska první poloviny 20.století opravdu nebyly procházka růžovou zahradou.
Je to kniha poplatná době a hlavně Itálii.
Když si to čte člověk pozorně, tak zjistí, že Machiavelli občas v jedné kapitole popírá, co napsal v předešlé.
Další mým zajímavým postřehem je, že Machiavelli vyjmenovává vlastnosti, jaké by měl vladař mít, aby vzápetí vyzdvihl vladaře, který v podstatě žádnou z těch vlastností neměl a úspěšně vládl.
Ale jak jsem již napsal, jde spíše knihu poplatnou své době. Samozřejmě, že kdo chce tak si tam nějaké paralely k současné době najde, ale není to tak úžasné, jak jsem očekával.
Nevím, čím jsem starší, tím víc mi styl vyprávění Kinga připadá zmatený, nedokáži se do toho vnořit. Není to takové to "nemohl jsem se odtrhnout".
Co k tomu napsat. Prostě kniha poplatná době, typická pro Jiráska. Čte se to však stále dobře.
Stejně jako díl předešlý, tak i tento jsem přečetl jedním dechem.
Ale upřímně doznávám - Kaze bych tedy fakt potkat nechtěl!! A asi bych ho ani nechtěk znát.
Tmu jsem četl poprvé před mnoha lety a pamatuji, že mne silně zaujala. A to už jen tím, že s ní dá dobře ztotožnit. Samozřejmě ne s tím, co se v ní odehrává, ale proto, že jde prostě o naši krajinku.
Zkusil jsem to nanovo a zážitek mám asi intenzivnější. Už jen proto, že mám pocit, že přesně toto by se u nás, ale nejen u nás, dělo, kdyby k něčemu podobnému došlo.
Konečně zase začínám přicházet Erice na chuť. Pro změnu jsem nyní vraha neznali hned na začátku. Takže ne, nepřišel jsem na to. Rozuzlení možná trochu přitažený za vlasy, ale celkově dobrý.
Zajímavý. Do té míry, že se mi na tohle téma zdál sen a ráno jsem se probudil docela zmatenej.
Nehledejte v tom nic akčního. Příběh je napsán stroze, popisně. Základem úspěchu hlavního hrdiny je obrovská dávka štěstí.