marca_m komentáře u knih
Po lákavém a čtivém začátku knihu sráží její druhá část. Zaskočilo mě, že do děje zničeho nic vstoupily e-maily dalších postav, které mě poměrně mátly a narušily plynulost konverzace dvou hlavních postav.
Prokousávat se klasikou je většinou trochu oříšek, v případě této knihy mě při čtení hodně pomohlo, že jsem si vybavovala jednotlivé postavy z legendárního filmu. Oproti filmu v knize více vynikla hrůzostrašná povaha Velké sestry.
Ačkoliv jsem velká fanynka Jo Nesba, bohužel na mě asi funguje jen Harry Hole. Stejně jako Krev na sněhu i Půlnoční slunce mě absolutně nevtáhlo do děje, nepřišlo mi vůbec zajímavé a napínavé.
Kniha Homeland je v podobné duchu jako stejnojmenný seriál, tedy svěží, napínavá, nepředvídatelná. Nicméně nejsem si jistá, zda by mě zaujala, kdybych již neznala právě tento skvělý seriál. Prostředí tajných služeb a terorismu na Blízkém Východě může být pro laika celkem složité pro orientaci v ději.
Této knize dává na zajímavosti snad jen to, že se jedná o příběh cizinky žijící v Praze, tak jste zvědavi, jak bude z tohoto pohledu prezentováno vám známé prostředí.
Z Případu Neruda jsem cítila hodně podobnou atmosféru jako z těch mála ostatních latinskoamerických knih, které jsem četla. Kniha není ani tak o nějakém jasném příběhu či zápletce, ale spíš o atmosféře, pocitech, poetice, vášni. Vzhledem ke kombinaci celkem značeného rozsahu knihy a absenci dějové linky, jsem si tak její čtení bohužel příliš neužila.
Stejně jako ostatní knihy Betty MacDonaldové je i tato hodně milá a sebeironická. I dneska se zasmějete spoustě bizardních situací (nejen) z kancelářského světa.
Příjemné, oddechové, čtivé. Námětem jsou současné "ženské" problémy podané z perspektivy příběhů tří sester, každou z nich sledujeme, jak se snaží najít své štěstí a správné místo. Shaeksperovské citáty jsou velmi příjemným zpestřením, které si zaslouží hvězdu navíc.
Opravdu nemám pocit, že by hlavní rolí příběhů byl vztah člověka a psa, jak avizuje popis knihy. Motiv psa byl v mnoha povídkách našroubován naopak naprosto nepřirozeně, jako když píšete ve škole slohovku a za každou cenu tam potřebujete dostat zadané téma.
Ve srovnání s ostatními knihami od Hájíčka se jedná trochu o zklamání. Fotbalové deníky ukazují problematické mezilidské vztahy, ale mám pocit, že tak trochu povrchně, nebudí chuť se s postavami sblížit nebo jim porozumět. Nějak mi chybělo "něco", co bych si z knihy měla odnést.
Podobné dojmy jako z prvního dílu Netopýr - tedy značné zklamání z jinak fenomenální série detektivek. Harry Hole mě zkrátka nejvíc baví, když je v Oslu :)