Margherita_N komentáře u knih

(SPOILER) Do druhého dílu Hraničářova učně jsem se pustila hned po dočtení prvního, to o něčem svědčí. Normálně si dávám mezi díly sérií pauzu, tady to ale nešlo vydržet. Děj začíná zhruba tam, kde skončila knížka předchozí. Království Araluen se připravuje na válku s krutým vládcem Morgarathem, kvůli němuž, respektive kvůli bitvě s ním, zemřel před lety Willův otec. Hraničářův učeň Will a jeho kamarád z baronovy rodiny sirotků Horác, který studuje na bojové škole, doprovázejí diplomaty do spojeneckého království Celtica. Přicházejí ale pozdě, Morgarathovi vojáci Wargalové už Celticu obsadili. Will s Horácem narazí na dívku Evanlyn, která uprchla ze zajetí nepřítele, a když společně odhalí Morgarathův plán napadnout araluenskou armádu pomocí nového dřevěného mostu stavěného přes Trhlinu, ten most mu zapálí, jak napovídá název knihy. Děti jsou nesmírně statečné, a to i proto, že po zničení mostu Will a Evanlyn zůstali na nepřátelské straně a padli do zajetí, kterému teď musí čelit a doufat, že se ještě někdy vrátí do své země. Horác zůstal na bezpečné straně, proto může jet předat zprávu králi. A taky se stát hrdinou, když dojde na souboj se samotným Morgarathem. V nastalém zmatku jsou mezitím Will a Evanlyn, teď už odhalená jako králova dcera, odvlečeni na skandijskou loď, takže s hraničářem Haltem a ostatními se nesetkají a nenastává happy end, ale cliff hanger pro příští díl. To bylo zase tak super počtení, baví mě, že jsou Flanaganovy knihy kratší, nepřekombinované, dobře napsané. Už čtu další.

7 09.02.2025

Skupina šesti zločinců se pokouší o nemožnou loupež, pod vedením geniálního taktika Kaze chtějí vniknout do přísně střežené pevnosti Ledový palác. Nějak se mi při čtení neustále v hlavě odvíjely scény z Casa de Papel. Těchto „šest vran“ ale krade nebezpečnou drogu juda parem, která dokáže znásobit magické schopnosti grišů. Tady se dostáváme k tomu, co jsem udělala blbě, nevěděla jsem, že existuje trilogie Shadow and Bone a tahle vraní duologie je jejím doplněním. Takže jsem začala Vránama a teď je pro mě těžší se zorientovat. Kdo ti grišové přesně jsou a tak. Každopádně jsem pochopila, že grišou je jedna z vran, Nina. Dál tu máme špeha Inej, střelce Jaspera, vojáka Matthiase a odborníka na výbušniny Wylana. Atmosféra knihy je od začátku do konce temná a taková jako špinavá, Ketterdam je ble město. O násilí taky není nouze. Oceňuju, že autorka zvládla napsat konzistentní knihu se střídáním šesti vypravěčů, a pouštím se do navazujícího Prohnilého města.

2 09.02.2025

(SPOILER) Sajuri s Předsedou a jejich osudová láska. Je to blbý, ale přezdívka hlavního hrdiny mě natolik rušila, že jsem se nedokázala napojit na romantické ladění. Viděla jsem kdysi film, takže jsem trochu věděla, do čeho jdu, a že to není žádná vysoká nebo historická literatura, ale spíš románek inspirovaný meziválečnými a válečnými časy ve slavné kjótské čtvrti gejš. Jde o pozoruhodné prostředí s pravidly, která nedovolují gejšám rozhodovat svobodně o ničem ve vlastním životě. Žijí si relativně hezky, ale jen zdánlivě. Peníze na život musí shánět u milenců, kteří jsou vybráni pod přísným dohledem gejšiných domácích, tedy starších žen, které je u sebe nechávají bydlet a za to očekávají výdělky. V dražbách se prodávají významné milníky gejšina života, jako třeba kdo si s ní jako první užije. „Matky“, které domy gejš vedou, se prostřednictvím získaného bohatství vypořádávají s konkurencí ostatních matek ve čtvrti. Je to pro nás neobvyklé uspořádání společnosti. Jak ale Sajuri říká, když přijela do New Yorku, místní ženy ji označovaly za prostitutku, přitom se samy často nechaly vydržovat bohatými milenci, jen nepřiznaně. Úplně jsem nepochopila, jak Předseda vyjevoval, proč se celou dobu držel zpátky a nechal Sajuri jiným, zejména Nobuovi, ale tak je lepší se vyjádřit pozdě než nikdy. Knížka je čtivá, ale nijak strhující, přikláním se k takovému lepšímu průměru.

4 07.02.2025

Druhý ze série případů detektiva Lecoqa, které jsem začala číst proto, že v předmluvě jedné z knih o Sherlocku Holmesovi stálo, že se jimi Doyle při psaní inspiroval. Příběh se odehrává ve francouzském městečku Orcival, kde pytláci objeví mrtvolu hraběnky z Tremorelu. Hrabě je mezitím nezvěstný. Policie nejprve obviní jistého Guespina, po příchodu detektiva Lecoqa dojde na odhalení falešných stop a manipulací. Rozestlaná hraběcí postel, pět sklenic na stole, stopy po rvačce před jejich sídlem, nic z toho není pravým svědectvím o tom, co se stalo. Na Lecoqových dedukcích v této knize je pozdější Doylovo sherlockovství velmi patrné. Hezká detektivka.

3 05.02.2025

(SPOILER) První díl série Hraničářův učeň je tak hezký čtení. Sirotek Will žije na hradě dobrosrdečného barona, který se stará o opuštěné děti a platí jim školy podle vlastního výběru a předpokladů. Will chce nastoupit do školy pro bojovníky, protože slyšel, že jeho otec bojovníkem byl a hrdinně padl ve významné bitvě. Když svoje přání přednese při Dni vybírání, dostane se mu ale od bojovnického mistra odmítnutí, protože je moc malý. To ho staví mezi všemi „nevlastními sourozenci“ do nepříjemné pozice, protože každý se dostal tam, kam chtěl, třeba Horác zrovna na bojovou školu. Odmítnutí se ale vzápětí ukáže jako Willovo velké štěstí, protože o něj projeví zájem nenápadný a tichý hraničář Halt. Will je milej kluk, takže je zklamanej asi tak jeden den, a jakmile ho Halt zavede do lesa a ukáže mu, jaké dobrodružství teď jeho život bude, Will je naprosto šťastnej a okamžitě poznává, že tady je jeho místo a že život je super, přestože nemá rodiče a svět je plný nebezpečí včetně neustále hrozících vpádů cizích vojsk a taky příšer, protože jsme ve fantasy světě. Knížka je taková mile poučná, na Willově příkladu ukazuje, že překážky nás dělají silnějšími, že přátelství je nejvíc, že spravedlnost a čestnost jsou nejvyšší hodnoty a že mít předsudky je jen k naší škodě. Přiznávám, že jsem celou dobu čekala, že z Halta se vyklube Willův táta, ale ne, je to takovej jeho Hagrid, kterej ho položil s dopisem na práh jako miminko a za deset let si pro něj přišel, aby ho učil. A znal jeho rodiče. Hraničářův učeň by měla být série pro mladší čtenáře, ale mně nepřipadá dětská. Zápletka i závěrečný boj jsou jednodušší, ale kdo má pořád mít náladu na současné překombinované fantasy série. Pro mě je tohle super osvěžení, dá se to brát i jako odpočinkové čtení, ale rozhodně ne ploché.

9 05.02.2025

Tentokrát se Hercule Poirot dostane k případu trochu srandovně, protože jeho precizní sekretářka udělá v dopise tři chyby a detektiva zajímá, co se stalo. Není to možná otázka motivovaná tolik empatií, jako spíš tím, že prostě chce mít dopisy bez chyb. Každopádně slečna Lemonová vyklopí, že je nesoustředěná, protože myslí na problémy svojí sestry. Ta se pokouší znovu poklidně usídlit v Anglii, jenže na studentské koleji, kde pracuje, někdo začal krást a ničit osobní majetky. Poirot kupodivu svolí podívat se na to osobně, a ještě že tak, protože u zlodějny nezůstane a za chvíli je přímo na koleji nalezena mrtvá studentka, která se předešlého dne k několika krádežím přiznala. Příběh se ukáže být zamotaný a zištně motivovaný, jak už to tak u poirotovek bývá. Dojde i na výměnu diamantu za zirkon kvůli dluhům z hraní a nějaké to pašování a překvapivě propracovanou kriminální strukturu, na to, že studentům je sotva dvacet. Bavilo mě to velmi, i když tyhle pozdější knihy Agathy Christie už nemají takové to kouzlo vyšší společnosti dřívějších let.

5 05.02.2025

Božská komedie je epická báseň, kterou Dante Alighieri napsal na počátku 14. století. Dílo se skládá ze tří částí, Peklo, Očistec a Ráj, a je považováno za mistrovské dílo nejen italské, ale i světové literatury. Jeho jedinečnost spočívá v propojení teologických, filozofických a osobních témat s mimořádnou symbolikou. Příběh sleduje autorovu imaginární pouť, kterou začíná v temném lese, jejž můžeme vidět jako ztracený smysl života. Na cestě poutníka provází nejdříve básník Vergilius a později jeho láska Beatrice. Danteho popisy různých úrovní pekla jsem, přiznám se, čekala delší. Vizuální představu už jsem měla z hradu Houska, haha, ne ale fakt, místní znázornění doporučuju k návštěvě. Toho Lucifera v ledu, jak žere nejhorší hříšníky, z hlavy nedostanu. Danteho princip spravedlnosti, kdy se hříšníci dostávají do pekla tím hloub, čím víc hřešili, je fascinující. Očistec a Ráj stojí víc na formě, jak už tu někdo psal, takže jejich čtení mi trvalo poněkud déle. I když je Božská komedie jazykově složité dílo, symbolika a univerzální otázky jsou stále aktuální. Odnáším si silný dojem, i po dočtení mě ponouká k zamýšlení se nad hledáním smyslu života a překonáváním obtíží osobní pouti. Doporučuju.

7 26.01.2025

Emma je impulzivní holka, a to tak, že je sama sobě nebezpečná. Když nasedla do auta s neznámým klukem, o kterém si myslela, že ho zná, protože jí párkrát napsal na internetu, vychvaloval její hru a zajímal se o její osobní život, muselo to dopadnout špatně. Ještě že je tu Rev, kterej díky Emmě a následování příkladu svého nejlepšího kamaráda Declana z prvního dílu duologie vylézá ze své kapuce a stává se hrdinou.
Opět tu máme příběh ze známého prostředí americké střední školy, kterou autorka představila v Dopisech ztraceným, a pohybujeme se v podobném okruhu postav. Není to hloupej románek, je to milej románek. Nejlepší na něm není to, že si k sobě dva teenageři našli cestu, ale že našli místo ve svých rodinách a ve školním kolektivu, což vypadalo jako jejich největší problémy. Tak už to bývá.

4 26.01.2025

Vždycky v lednu si vzpomenu, že mám vlastně rozečtenou tuhle islandskou sérii. A se třetím dílem mě teď konečně začíná bavit. Hlavně teda postava psycholožky Freyi, která se v životě tak uvěřitelně plácá. Teď třeba ten její náhlej nápad, že se sebou musí něco dělat, a tak se přihlásí ke studiu ekonomie, aby se díky tomu jednou vymanila z žití v otlučeném nájemním bytě po bráchovi, kterej toho času bydlí ve vězení. Je skvělý, že se autorka nerozhodla z ní udělat klišoidní superženu z detektivky, ale nechala ji trápit se nad úkolama z matiky a vzdát to po prvním semestru a neúspěch pokorně přiznat v práci. Uvěřitelný hrdinky jsou nejlepší hrdinky. Huldar je naopak stále postava, která sérii zrovna neprospívá. Namistrovanej, ale ničím výjimečnej policajt, kterej v tomhle díle ani nemá žádnej vývoj v osobním životě, a tak autorka omílá to, že v minulých dvou knihách svedl Freyu i svoji šéfovou. Navíc v audioknize ho Klára Cibulková namluvila tak, jako by byl pořád nabručenej.
K samotnému případu, ten je z té krátké doby, kdy frčel Snapchat. Sama jsem ho nestihla ani pořádně zaznamenat a už ho převálcoval Instagram. Každopádně do thrillerové atmosféry téhle mrazivé detektivky se hodí, protože teenageři jeho prostřednictvím dostávají fotky svých spolužáků. Jak ty chtěné, tak ty nechtěné. Co stojí za tím, že od vůdkyně školní party přijde jednoho dne všem do mobilů záznam její smrti? Případ dostává ještě děsivější rozměry, když se u jejího těla najde číslice 2 a vzápětí na jiném konci Islandu zmizí další teenager. Konec je překvapivý, neodpovídá asi ničemu, co jsem kdy jako rozuzlení v detektivkách četla. A navíc jak už se tu v komentářích píše, není tak úplně konečný. Austa si myslela, že když držela pusu doteď, stačí v tom pokračovat a nepřijdou na ni. Špatnej nápad.
Myslím, že autorka píše čím dál líp, vzhledem k zasazení do nepříjemné mrazivé islandské zimy a brutalitě příběhu mi ale docela vyhovuje číst jednotlivé díly s většími časovými odstupy.

3 10.01.2025

(SPOILER) Knížce jsem se dlouho vyhýbala, ač na mě skákala zpoza každého rohu, protože anotace i knižní bloggeři ji popisovali jako srdceryvný příběh holky, která chodí každý den na hrob své matky a nechává jí tam dopisy. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se odhodlala knihu konečně otevřít a zjistila, že tohle je děj prvních pěti stran a dál je to románek z americké střední školy. Sotva totiž hlavní hrdinka hned na začátku knihy najde na matčině hrobě odpověď, konverzace se přesune do e-mailů a pak do osobní roviny, protože jí dojde, že ten zvláštní spolužák, kterej se jí náhodou ve škole pořád plete pod nohy, asi má s těmi dopisy něco společného. V tomhle bodě jsem čekala, že se Juliet urazí a bude na něj hystericky křičet, že jí lhal a tahal ji za nos, když se nepřiznal k autorství psaníček, ale ne, oba teenageři jsou strašně rozumní a navzájem se podrží v rodinných problémech. Proto je vlastně milý Dopisy ztraceným číst, přestože mají oba hlavní hrdinové od života naloženo. A ještě je to místy i docela vtipný.

9 10.01.2025

A tohle bylo zase originální. Nechápu, kam na ty promyšlené zápletky Agatha Christie pořád chodila. Kulisy příběhu jsou obvyklé, zemře bohatý muž a dědicové se sejdou v jeho vile. Jeho excentrická sestra při tom jen tak mimochodem poznamená, že Richard „byl přede zavražděn, ne?“ To ostatní vpravdě šokuje, protože Richard Abernethie byl postarší a nemocný, a tak se ani moc nedivili, když zemřel. Když druhý den najdou brutálně zavražděnou jeho prostořekou sestru, scénář je nasnadě. Zabil ji stejný člověk jako Richarda, protože na jeho vraždu upozornila. Nebyl by to ale Hercule Poirot, aby rodině po pár dnech pozorování a několika rozhovorech neodhalil, že všechno bylo úplně jinak. Kniha byla skvělá jako všechny poirotovky, doporučuju.

3 10.01.2025

Pokračování původní trilogie, které se odehrává o dvacet let později a zaměřuje se na novou generaci. Dcera Ameriky Singerové a krále Maxona, kteří sami prošli Selekcí, dostane tuhle cestu taky v podstatě nařízenou, protože jejím rodičům se království rozpadá pod rukama. Lidi si nemůžou zvyknout na zrušení kast, a tak stále žijí podle nich a země se propadá do nespravedlnosti a nespokojenosti. Královský pár nevymyslí nic jiného, než provdat následnici trůnu za někoho z lidu, aby ten viděl, že na něm záleží a že může pomýšlet vysoko. A pak už je děj jen o mladé princezně Eadlyn a jejím poznávání sebe sama skrze rozhovory s nápadníky, protože jako královské dítě v podstatě nikdy neměla kamarády a čas trávila se svými třemi bratry a služkami. Nic objevného se nestane a Eadlyn pomalu poznává, že to, co by chtěla, měla celý život před nosem. Krátký románek ve stylu předchozí trilogie Selekce, na oddechové čtení to nějak jde.

3 05.01.2025

(SPOILER) Hokej jako střed vesmíru na maloměstě někde na zmrzlém severu. Stejně jako je drsné počasí, jsou takoví i místní lidé, kteří vidí jen budoucí úspěch juniorského týmu a o ničem jiném se nebaví. Ti, kteří se do Medvědína přistěhovali, to mají těžké, protože jsou vnímáni jako narušitelé. Nejsou stoprocentně oddaní místnímu klubu, nežijí jeho úspěchy a dovolují si proti němu třeba i něco říct. Taková je i rodina sportovního ředitele Petera, který se sice v Medvědíně narodil, pak ale odešel do zahraničí za kariérou a vrátil se sem s manželkou a dvěma dětmi. Ti nemají v žilách medvědínskou krev a hokej vnímají jako něco, co jim bere otce rodiny a co je přestěhovalo do nehostinných končin, se kterými se neumí sžít. Rozdílných pozic v medvědínském společenství využije hvězdný hráč juniorského týmu Kevin a surově na party napadne Mayu, Peterovu patnáctiletou dceru. Třebaže existuje svědek znásilnění, který vypovídá na policii, je mnohem víc těch, kteří viděli vyzývavě oblečenou holku, která se s Kevinem dobrovolně bavila, takže jestli se něco stalo, je to její vina. Medvědín je semknutý a pevný v názoru, že nejlepší hokejové hráče, kteří můžou tohle zapadlé město konečně dovést k úspěchu, nebude nikdo obviňovat. Pro Mayinu rodinu tak nastává peklo, plné výhrůžek, a taky dalšího přímého násilí. Je to silná kniha a jsem ráda, že ji napsal muž, a velmi dobře.

8 05.01.2025

Tahle série začala tak skvěle, pečlivě promyšleným a vystavěným světem. Ale tak od třetího dílu je to už spíš Ilan superhrdinka a parta zmatených bývalých mocných bojovníků, která běhá za ní a netuší, kam je ta malá holka vede. V Urle nabývá nekomunikace Pětadvacítky a jejich sklenařky na absurditě ještě tím, že Ilan mluví s nastereou Héchají, která se zdá být hybatelkou děje, pouze v duchu. Když už to bojovníky fakt hodně štve, tak jí připomenou, že by jim aspoň občas mohla říct, co se děje, a ona teda pustí jednu větu a pak si zase jede svoje. Podzemní svět, ve kterém se Urla odehrává, s tím, že Ilan se dostane do míst, kde je otrávený vzduch a mutanti, mi připomínal Metro 2033. Vypadá to ale, že Ilan se vypořádá s každým mutantem, který jí zkříží cestu. Nevím, kam tenhle příběh směřuje, a docela se v něm ztrácím, pořád jsem ale zvědavá na závěrečný díl.

11 03.01.2025

(SPOILER) Napínavý druhý díl série Nadace přináší hlubší rozvrstvení příběhu a komplexní postavy. Prostupují jím témata jako vzestup a pád civilizací, mocenské intriky a vliv jednotlivců na historii. Příběh pokračuje v líčení osudu Nadace, založené psychohistorikem Harim Seldonem, aby zachovala vědomosti lidstva během předem vypočítaného úpadku Galaktické říše a urychlila vznik nové civilizace. V první části knihy je Říše pod vedením ambiciózního generála Bela Riose pořád dost silná na to, aby se Nadaci stavěla na odpor, Seldonova instituce ale má navrch. Pomůže k tomu i císař Říše Cleon II., který má pocit, že mu generál přerůstá se svou touhou po moci přes hlavu. V druhé části sledujeme mutanta Mezka, jehož schopnost ovlivňovat emoce ostatních a rychle dobývat území z něj dělá mocného hráče a Nadace si s ním neví rady.
Opět mě to bavilo, i díky tomu, že jsem viděla seriál a jeho vizuál, který mě hodně oslovil, mám při čtení v hlavě. Těším se na další díl.

6 03.01.2025

Jsem fakt překvapená, že píšu o knize se série Hunger games, že mě bavila. Autorka jako by dovysvětlovala ten zrůdnej svět, kterej vymyslela a kvůli kterému jsem nebyla schopná původní sérii akceptovat. Některé důvody vzniku režimu, představené v prequelu Balada o ptácích a hadech, zní uvěřitelně. Kniha má v sobě snad až varovné poselství a není to jen šokantní marketingová ždímačka, jako mi připadaly všechny předchozí díly. Prezident Snow je ultimátní parchant a jako postava je vážně dobře napsanej. Nemyslím si, že se autorka pokouší přivést k němu sympatie čtenářů, jak zaznívalo v některých recenzích. On je prostě napsanej jako špatnej člověk, a ne jako oběť okolností. A Lucy Gray, divošku nespoutanou, přivést do arény byl super nápad. Na její postavě nesmyslnost toho, kam se země dostala, vyniká ještě víc než na příběhu Katniss.

4 02.01.2025

(SPOILER) Nechala jsem se zinfluencovat knižním podcastem a pořídila si audioknihu, a po značnou část poslechu bylo mým přáním mít už tu blbinu za sebou. Co o příběhu Cleo a Franka říct, když ve mně nenechali mnoho pocitu sounáležitosti, spíš jsem od nich chtěla být daleko a vůbec jim nevěnovat myšlenky. Příběh začíná opileckým setkáním umělkyně Cleo, které je něco přes dvacet, a čtyřicátníka Franka, kterej má aspoň práci, ale jinak se opíjí a sjíždí a plácá životem v New Yorku. Potřeboval by vedle sebe nějakýho rozumnějšího člověka, ale skončí náhodně na Silvestra s touhle rozháranou osobou, a tak se v tom plácají oba. Za půl roku se vezmou, pijou, berou drogy, zabijou domácího mazlíčka, až Frankovi začne Cleo vyčítat, že on teda pije moc, a aby se mu pomstila, stráví během Frankovy služebky čtrnáct dnů s nějakým dánským donchuánem v jeho posteli. Před Frankem to tají, ale vnitřně má pocit, že mu to nandala za to jeho pití, a pak se utápí v žalu, protože ten Dán na ni samozřejmě při dalším setkání kašle. Pak se myslím ukáže, že s ním spala i její kamarádka, a ty dvě se sblíží s Frankovou sotva plnoletou sestrou, která se rozhodne kvůli nedostatku peněz dělat společnici. Cleo a její manžel se tedy vzájemně stáhnou do morálního bahna, podporováni svým stejně uvolněným okolím, načež se Frank zamiluje do své nové kolegyně, a tak se v knize konečně objeví sympatická postava. Jejich platonickej vztah až k následnému sblížení je světlou a vlastně hezkou pasáží knihy. Ale jinak ne, nedoporučuju ke čtení.

7 11.12.2024

V předchozích dílech Zeměplochy se Pratchett už strefoval do všeho možného, tady se pustil rovnou do náboženství. Boha Oma nechal převtělit se nedobrovolně do želvy, kterou s sebou všude vláčí vyvolený Bruta, prostý negramotný pěstitel melounů, který má být klíčem k obnovení Omovy síly, a jakkoliv neuvěřitelně to zní, vydávají se spolu na pouť plnou filozofických otázek a dilemat. Během ní vyvstávají otázky manipulace vírou, osobní svobody, odpovědnosti církevních autorit nebo následování dogmat. Je to asi nejvážnější díl Zeměplochy (četla jsem zatím prvních třináct), přestože je normálně vtipnej jako vždycky.

8 11.12.2024

(SPOILER) Zajímavej nápad, vyzradit názvem knihy hlavní spoiler. Takže čtení třetího dílu je o tom, zjistit, jak se lady America k výhře nakonec dostala, vzhledem tomu, že si po celou selekci sama podkopávala nohy. Konec je ale přece jen v něčem nečekaný. Už od druhého dílu série to vypadalo, že pokud bude Maxon trvat na tom, že si vezme Americu, stane se jí nějaká nepěkná nehoda, o kterou se postará sám král, jemuž neotesaná holka z nízké kasty ležela v žaludku. Ošemetnou situaci vyřešil brutální zvrat hodnej spíš třeba Maasové, to jsem u princeznovský série, která byla celou dobu povrchní a v podstatě nekonfliktní, nečekala. Knižní veledílo to není ani v rámci žánru, ale pro odlehčení se série Selekce dá číst, je krátká a poměrně svižná.

5 10.12.2024

A tohle byl zase nejlepší díl série o Cormoranu Strikovi, jako to píšu pokaždé, když z ní přečtu další knihu :) Ne fakt, Černočerné srdce je mistrovství na mnoha úrovních. Skoro to vypadá, jako by Rowlingová trávila čas v pochybných internetových diskusích, tak moc jsou chaty z hry autentické. A tweety, z těch mi bylo při čtení úplně úzko, jak moc zobrazují skutečné chování nevychovaných na bývalém Twitteru. Ale s tím má nejspíš spisovatelka sama bohaté zkušenosti, ze kterých stačilo pouze čerpat.
Je fascinující, do kolika rovin se v Černočerném srdci autorka pustila. Cormoranova detektivní agentura řeší případ kyberšikany, proto se Robin zapojuje do internetové hry, kterou ale vede jiná skupina lidí než seriál, podle kterého vznikla. Pachatel spravuje hru, ale oběť se podílela pouze na seriálu. A Strikova agentura musí kroužit kolem všeho dohromady a ještě pátrat mezi lidmi, kteří nemají nic společného ani s jedním a se zavražděnou scenáristkou si byli blízcí v běžném životě.
Nechme stranou, jestli by agentura bez zkušenosti s řešením kyberšikany mohla takový případ vůbec dostat na starosti, a pokud ano, jak moc by bylo vhodné prostě do toho vlítnout jako do běžné sledovačky, tedy vytipovat si podezřelé, chodit za nimi v přestrojení a zaznamenávat si, jestli něco neťukají na notebooku, zrovna když pachatel chatuje. Každopádně napsané je to natolik poutavě, že věrohodnost postupu je mi fuk. Doporučuju, dávám sto procent.

10 10.12.2024