marina4088 komentáře u knih

„Žárlím na všechny, kteří tě nikdy nepotkali.”

A zcela upřímně, přesně tenhle citát z téhle knihy sedí na celý příběh naprosto 100%.

Nevím, kde začít, ale většinou začnu u plusů, tak teď tomu nebude jinak. Kniha má jediné plus a tím je koncept chatů a možná i trochu hezká obálka. A tady s plusy končím.

Mínusů je tu mnohem víc a moc ráda je trošku rozeberu a začnu tím hlavním - hlavní hrdinka - protože ta byla totálně nepříjemná, nevyspělá, hloupá, sobecká, arogantní a uměla člověka tak leda naštvat. Zbytek postav mi vadilo jen tím, že dýchali, teda snad až na Avu, která v tomhle díle byla snad jediná postava, o které se dalo aspoň trochu číst, ale nebylo skoro o co stát. Problém číslo dva je taky dost rozebíraný a to je zcela jednoduchý fakt - dva lidi se milují hrozně dlouho, ale najednou si dají první polibek a jelikož ani jeden z nich necítil výbuch vnitřností, tak se ujistí, že to láska tedy není? Uhm, myslím, že takhle to fakt nefunguje. Už to přestávám číslovat, ale dále je tu ta kniha sama o sobě. Jakože, jak v ní mám sakra normálně listovat? Vždyť je to tvrdý jako kámen, ohybnost nulová, fakt mě z toho při čtení bolela jak ruka tak mozek. Pak je tu třeba styl psaní - naprosto otřešný vzhledem k tomu, že to nepsala holka v 11 letech na wattpad. Všichni ti prdící jednorožci, trapné chaty, zmíňka o čokoládě v každé páté větě a podobné věci mi pomalu způsobovali vícedenní migrénu. No jelikož knihy dočítám, tak jsem to sice zvládla, ale musela jsem se motivovat velkou dávkou dobrých knih, co na mě ještě čekají a nehodit si to rovnou.

No, myslím, že už na psaní o téhle patlanině nemám sílu, ale za jednu věc chci poděkovat - a to, že autorka doslova zašlapala knihu do země tím nejhorším poděkováním v historii poděkování.

Sečteno, podtrženo, na začátku psaní recenze jsem knize dávala 1,5⭐, myslím, že teď může být ráda aspoň za těch 0,5⭐. :)

„Sakra, Penelope Hartová ... nutíš mě, abych se do tebe zamiloval.”

Hned na začátku nám příběh nahodí docela vtipnou Penelope Hartovou, která si rozhodně nebere servítky s ničím a s nikým. Pak samozřejmě jednoho boháče, aby se neřeklo a díky tomu, že se Penelope snaží napsat knihu na téma chlap snů, tento boháč ji v tom docela dobře pomůže a postačí. Penelope byla prostě ta správná slečna na dělání pořádných číčovin.

Každopádně příběh sám o sobě vtipný byl. Bavilo mě to číst, říkala si, co na mě čeká na další straně. V příběhu byly i klasické klišé prvky, ale sem mi prostě skvěle pasovaly a díky tomu jsem si prostě užívala každou další stranu.

Nevím, co bych vzala za mínusy, snad jen to, že z některých věcí mi bylo trapně už jen za hlavní hrdinku, ale ta byla statečnější jak já a měla na háku. :D Necítím se na to tomu dát plný počet, ale pokud hledáte vtipnou, ač lehkou červenou knihovnu, chlap snů je ideální. :)

Jo já už vím, proč nemohu dát plný počet - za ten konec.. Zas tak pohádkové to prostě být nemůže. :D
4,5

8 10.10.2021

Ze začátku jsem si myslela, že půjde o klasickou knihu z Osvětimi. No a po chvíli čtení mi došlo, že je to kniha bez děje.

Jak už jsem psala, kniha neměla děj a byla dost obtížná na čtení. Bylo to jak číst prosté fakty, některé věty ani nebyly větami. (Snad mě chápete..)

Každopádně až na to, že mi kniha zabrala poměrně dost času kvůli bezdějovosti, dala by víc, než jsem od ní očekávala.

Vzhledem k tomu, že tu nebyl popsán příběh jednotlivce, se kniha mohla zaměřit na více témat. Dozvěděla jsem se hodně o všem, co se dělo na bloku 10, ale i o věcech, co se děli mimo něj, o známých osobnostech, které Osvětim proměnil v prach a i něco o Mengeleho životě.

Pro mě jako mladší čtenářku to bylo náročné čtení - ve smyslu psaného textu, velkého množství číšel a cizích slov - ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a neodložila, protože díky ni mám o této době rozsáhlejší vědění.

Poznámka na konec - na obálce knihy se nachází Monika Zatkaová, které na bloku 10 přišla o život. Vyfotil ji "fotograf z Osvětimi", který se jmenoval Wilhelm Brasse. Ten umřel v roce 2012 ve věku 94 let a v Osvětimi vyhotovil přes 50000 snímků.

3 13.09.2021

Hrozně těžko se mi hodnotí knihy o holocaustu a podobně. To hned na začátek.

Ale když začnu trošku rozebírat děj knihy - příběh Stanislawy byl silný. Ona byla silná. Nedivím se, že ji přezdívali máma, opravdu ženám v těchto strašných časech byla matkou i kamarádkou.

Jenže mě hrozně otravovalo sepsání příběhu a to, jak příběh skákal. Chvíli je člověk naprosto zničený a po pár stránkách vás příběh hodí o několik let jinam, přehazuje vás v příběhu jako horký brambor. Kdyby byl příběh čistě o Stanislawě (a že by bylo o čem psát), bylo by to mnohem lepší, přece jen nám už samotný název příběhu právě toto předhazuje.

Takto je to bohužel opravdu jen zmatený příběh o někom, koho si chvíli po přečtení nebudete pamatovat a o Stanislawě.

Škoda, na tuhle jsem se fakt těšila, ale přišlo mi to takové - eh, jak to říct - nebyl do toho vložen dostatečný cit a tak kniha vypadala spíš jako strohý popis toho, co bylo.

5 05.09.2021

Začátek knihy byl pro mě hrozně zmatený až divný, ale přesto mě něco táhlo to číst dál (z poloviny to bylo hlavně to, že knihu napsalo naprosto legendární duo a Illuminae je jedna z nejlepších sérií vůbec.)

Hned ze začátku nám to předhodí (a to doslova) hlavní hrdiny. No tedy spíš ty hrdiny, kteří zbyli. Taky nás autoři začnou zavalovat velkým počtem názvů a slov, které člověk prostě nechápe a na mě jich tam místy bylo už fakt moc. Ale pro seznámení se s příběhem super, vzhledem k tomu, že se jedná o trilogii.

Kdybych se měla vyjádřit k jednotlivým postavám, největší plusy pro mě představovali Kal, Cat a Zila (která bohužel dostala opravdu málo prostoru). Mínus je pak samotná Aurora, které mě svým chováním spíš vytáčela. Zbytek pro mě byl takový nijaký.

Dost mi i vadil jeden prostý fakt, a to, že se všichni hnali za Aury. Jak že dlouho ji znali? Ježíši, vždyť ta holka byla přes 200 let v přehybu, jasně že by jí z toho trošku hráblo. Aur ani nevěděla, o čem mluví, kam má jet, ale stejně ji všichni poslechli.

Ke konci se to už četlo samo, dejme tomu posledních 100 stran jsem konečně pochopila o co jde a bavilo mě to. Z úplného konce jsem byla asi mírně smutná, ale i přes to, co se tam stalo věřím, že autoři budou jak Maas a najdou způsob, jak dané osobě zázračně vrátit život. :D

Vsuvka - udělalo mi hroznou radost, když Aurora dostala od Tye svůj první unikom a pojmenuje ho Magellan. (krásná vzpomínka)

1 05.09.2021

Na tuhle novinku jsem se dost těšila, bohužel jsem jí hodně přecenila.

Příběh má klasické prvky typické YA knihy - zatoulaná a skrývaná princezna, u které se věří, že je mrtvá a ke všemu má naprosto jedinečné a silné schopnosti, rozvrat království zevnitř.. Takže skoro nic, o čem by člověk už nečetl předtím.

I přes to musím pochválit postavu Ramsona, protože nebýt jeho, tak ode mě kniha schytá ještě menší hodnocení, ale bohužel jen na něm se příběh stavět nedá. Ana mi přišla dost naivní, i přes to všechno, čím si za celou dobu prošla. Každopádně jí jde k plusu vysvětlení její magie - bojovala s ní, nevěděla, jestli ji sama chce a nebrala to jako plus.

Jako plus beru i tu slow-burn romanci, co tu vznikala. Šlo vidět, že se autorka soustředila na příběh. Ale i tak to nezachránila.

Občas mi dost vadila nelogičnost zranění - někoho například trefí šíp, ale po pár řádcích je zase naprosto přopravený bojovat a je v pořádku. Takže jsem se i tak knihou docela prokousávala, četla se mi pomalu, hlavně začátek a překlad knihy taky nebyl zrovna růžový.

Podtrženo sečteno, dědictví krve je pro mě příběh, který bere až moc velkou inspiraci ze známějších a lepších děl, nenabídne vám nic nového a po dočtení se nebudete cítit nijak. I přes to se nejspíš časem pustím do dalšího dílu (a to jen proto, že když jsem knihu začala číst, nevěděla jsem, že se jedná o trilogii a já nemám ráda nedočtené série.) A obálka je pro mě stejně průměrná jako příběh.

2 27.08.2021

(SPOILER) Ze začátku jsem jen okrajově věděla, do čeho jdu. Čekala jsem jakousi formu parodie na dějiny, ale místo toho jsem dostala vtipně napsané romanticko-historické dílo s prvky fantasy (histrorie je tu sice poohýbaná, ale nic špatného, z čeho byste nemohli další 3 dny spát.)

Poutavě napsaný příběh - hlavně v tom, že je v knize od všeho něco. Jak už jsem psala výše, máme tu jak kapku historie, tak romantiku, fantasy, zvířata nebo spíš polozvířata, vtip, originalitu i tři hlavní hrdiny, se kterýma se prostě nudit nebudete. Hlavně Jane má dvě velká plus - je to obří knihomolka a je prostě praštěná svým zvláštním, nenuceným způsobem.

Kniha je rettelingem na skutečnost o Tudorovcích a historii, i tady Jane vládla jen 9 dní, ale jejího manžela ani ji nepopravili, jako se to stalo v realitě, protože se uměli měnit na zvířata.

Jako jedno z největších mínus knihy bylo to, že v překladu to byla vlastně Moje Lady Jana a ne Jane, takže když už, přeložit i název nebo spíš něchávat jména tak, jak se píšou v originále.

Doporučuji všem, co hledají milou a praštěnou oddechovku, u které se i zasmějí.
4,5*

3 27.08.2021

Knížku jsem si pořídila hlavně kvůli krásné obálce a to byla jedna z mála věcí, co se mi na knize líbílo.

Když vezmu na začátku nějaké ty plusy, tak tu nějaké napíšu -
1. Je to první retteling na Sněhurku, o kterém jsem slyšela, což cením.
2. Už jsem zmiňovala tu obálku..?
3. Pár ze sedmi trpaslíků bylo fajn, díky nim se to dalo i docela číst.
4. Knížka byla i docela čtivá a nebyla zbytečně natahována.

I přes to má pro mě kniha více těch mínusů, z čehož největším z nich je hlavní hrdinka. Vím, že původní Sněhurka je milá a důvěřivá, ale Sohpie je šíleně naivní a celkově mi její vystupování vadilo. Většinu postav až na asi tři ze sedmi trpaslíků, pavouka a berušku jsem si nedokázala zamilovat, byli mi docela jedno, jejich linky mi nepřišly zajímavé..

Celkově mi celý příběh přišel zbytečně zmatený a někdy až moc překombinovaný. Konec byl klasika, ale posledních pár stran, co se týkalo úplně něčeho jiného byly úplně mimo, kdyby tam nebyly, bylo by to lepší, takhle mi konec knihy přišel tak akorát k smíchu. (Kdo četl tak chápe, jaký konec myslím)

Jo a ta obálka je fakt super.
3,25*

10.08.2021

Přečetla jsem už dost knih týkající se koncentračních táborů a příběhu lidí, co to prožívali, a tahle se řadí na jednu z nejlepších.

Když si vezmu čistě čtivost a jazyk knihy, vše bylo super. Děj ubíhal rychle, jazyk nebyl těžký, byl hezky srozumitelný a celkově je kniha skvěle napsaná.

Mengeleho děvče je příběh o dívce, která přežila pobyt ve 4 koncentračních táborech, zároveň také šílený hlad a žízeň, psychické týrání, pokusy a nekonečnou ztrátu. Celý příběh začíná její minulostí (myšleno před koncentráky), o její rodině, hezkém a nadějném životě pro ni i její bratry, o nádherné první lásce..

Pak přichází už jen utrpení. Příběh o tom, co se dělo, než je odvezli, jak a kdy se naposledy viděla s rodiči, smrt jejího statečného bratra i setkání s jejím druhým bratrem. Tyto strany bylo o dost těžší číst. Na každé straně nebylo popisováno utrpení jen Violky, ale i malých dětí, nadaných lidí, nemocničních sester, těhotných žen, matek, mužů i důchodců, kteří bohužel to štěstí neměli a je dobře, že jejich příběhy se odehrávají na stránkách knih, protože na tohle by se nikdy nemělo zapomenout.

Asi nikdy nepochopím, jak se lidé mohli takto chovat k ostatním, jen protože někdo řekl, že už nejsou bráni jako lidi.

4 30.07.2021

Naprosto úžasné pokračování (i zakončení) úžasné série. Opravdu. Děj nás hned po chvíli vtáhne do děje, nenechá žádnou otázku nezodpovězenou, dá nám spoustu akce, skvělé světy a jejich fungování a vzhled a pár nových, zase skvělých postav. Jo, opravdu jedna z nejlepších sérii co jsem kdy četla.

Jako jedny z hlavních postav sem byla přidána Kora a Nova, které nás vzaly do minulosti a díky tomu jsme se dozvěděli něco, co se nám od první knihy honilo hlavou. Jejich příběh byl zajímavý a schopnosti jakbysmet.

Velké plus je tady Mynia. Měla jsem jí ráda i na začátku a hrozně mě zajímal její příběh, protože jsem věděla, že bude zajímavý. A byl víc jak to.. Mynia si musela projít nejvíce ze všech modrých človíčků. Možná bych do příběhu trochu více zapojila Lazla, přece jen se příběh staví dost na něm.

Celý příběh byl psán tak krásným jazykem, čtení plynulo pomalu a přitom rychle. (Těžko se to vysvětluje, ale je to plus..) Celou dobu tam vládla příjemná snová atmosféra a přitom na čtenáře dopadá i ten osten reality.

Nemám skoro nic, co bych knize vyčetla. Konec jsem čekala maličko jiný, i přes to byl dobrý. Stále mě v hlavě hlodají příběhy, která ta parta spolu zažije.

A jo, už jsem chválila tu nádhernou obálku? Je fakt krásná. Takže všem, kdo se do Snílka nezačetl, nezoufejte. Jen se uvolněte a nechte se vcucnout do tohohle snového příběhu.

1 12.07.2021

Krvavý lístek jsem si chtěla přečíst již delší dobu, i když recenze na knihu jsou takové 50/50, ale i tak jsem ráda, že jsem se k tomu nakonec dostala.

Začátek knihy mi přišel takový docela pofiderní, všechno se stalo nějak rychle a já se moc nedokázala zorientovat v příběhu. To pro mě byl takové hlavní mínus, naštěstí se to potom rozjelo a už se to četlo fajn. Nakonec do sebe celý příběh hezky zapadal.

Dost se mi líbil systém fungování magie a jejího postupného rozvýjení. Stejně tak byla dobrá hlavní hrdinka, sice to občas skřípalo, ale jinak byla chytrá, odvážná, dokázala přemýšlet ALE - její největší problém je její jméno - přečíst na jedné stránce 10x Aurélie nebylo zrovna záživné, motal se z toho jazyk i hlava. Každopádně její schopnosti byli zajímavé, protože vidět duchy a do toho praktikovat krvavou magii a být princezna musí být.. vyčerpávající.

Samozdřejmě Zan byl taky hodně fajn, i když mi tam občas něco nesedělo, tak byl mi občas příjemnější než Auri. Jeho příběhová linka byla hezky zamotaná, ale ke konci se vše hezky srovnalo. Další skvělou postavou byla Kate a ta byla prostě ta příjemná, laskavá a milá.

Zase body navíc za krásnou obálku a úvodní stranu.

29.06.2021

Upřímně jsem se knížky trošku bála (ačkoliv od autorky naprosto zbožňuji sérii hald bad) toho, jak se vypořádá s příběhem z pohledu 5 osob, což je prostě jednoduší zkazit, než když píšete o jedné osobě. Každopádně mě překvapila, protože se jí to povedlo docela dobře. Máme tu vyprávění 5 osob, které nemohou být rozdílnější - princezny Catherine, Tash, Ambrose, Marche a Edyona. Do některých se dá zakoukat více jak do ostatních, ale příběh všech je důležitý, abychom později pochopili vývoj jejich chování a některé jejich skutky.

Mě osobně nejvíce bavila linka Tash a Marche. Catherine a Edyon byli takový průměr a Ambrosův příběh tam prostě byl.. A nebyl zajímavý. Jeho linka tam byla nejméně čtivá, ale zase chápu, že tam musela být kvůli pozdnějšímu vývoji, jak už jsem psala. Ups.

Největší dojem na mě udělalo postupné prolínání všech linek v příběhu. Nic tam nebylo narváno "násilím", všechno šlo hezky postupně, stejně jako představování dýmu a ostatních věcí. Člověk si v hlavě vytvořil určitou otázku a v určitou dobu mu byla i zodpovězena, což cením.

A naprosto obrovské plus za obálku a barvy stran. To se fakt povedlo.

2 26.05.2021

Má již třetí přečtená kniha od téhle autorky a neumím si vybrat mezi tím, že mě bavila nejvíc a tím, že podobných knih s podobným tématem bylo napsáno už moc a tahle nenabízí nic nového. Furt si nejsem jistá.

Knížka sama o sobě byla fajn. Mám fakt ráda, jak Shari umí psát tak čtivé knížky. Všechno tak hezky rychle utíká, že se ani nenadějete a je konec.

Ze začátku příběhu hezké představení všech účinkujících, jenže trvalo docela dlouho. Stále nějaké příběhy a po thrilleru skoro nic (až na jednu mrtvolu tedy..). No až tak po 100 stránkách se to začalo nějak rozjíždět, začalo to být zajímavé a člověk si už v hlavě vytvářel příběhy o tom, kdo to mohl udělat. Dost mě tu zklamala jedna věc a to bylo to, že už jsem někdy v téhle části měla favorita na toho, kdo by to mohl být a jaksi jsem to uhodla.

Bylo fajn popsané to, jak má každý své tajemství, které postupně vycházeli na povrch. Konec byl na mě moc uspěchaný, jak kdyby to autorka chtěla nějak rychle ukončit a už to nechat být. Což je škoda, protože si myslím, že pár stran navíc by neuškodilo. I tak mám knihy od Shari velmi ráda. Vlastně jen díky Shari čtu thrillery.
3,75 hvězd

2 26.05.2021

A oceán byl naší oblohou byl příjemný, rychlý a krásně zpracovaný retteling na známou bílou velrybu, tady se ovšem koukáme na svět očima velryb, konkrétně malé Batšaby. Jednoho dne se totiž vydají se svou posádkou na lov, která spočívá v tom, že si vezmou harpuny a jdou lovit lidi, častěji celé lodě a posádky. Při té osudové výpravě najdou zničenou loď, kde se jim nakonec zželí zachránit jednoho člověka z posádky. Kvůli němu dostanou odvahu najít stopu po Tobym Wickovi, který se nebojí lovit jak velryby, tak lidi, ale nikdo ho nikdy neviděl. Říká se, že je to sám ďábel. Ze začátku jevící se jako dětská kniha v sobě však ukrývá mnohem víc, až je to vlastně strašidelné, jelikož lov velryb je velkým tématem teď, stále a pořád. Ilustrace by si sami za sebe zasloužily 5 hvězdiček, bohužel i přes to příběh byl spíš takovým průměrem, že dát větší hodnocení bych prostě nemohla. I přes to měl příběh své kouzlo. 3,75 hvězd

26.05.2021

"Váha reality mě mačká k zemi tak silně, že si některé dny říkám, jak je možné, že jsem vůbec schopna se zvednout na nohy a jít.”¨

Od začátku člověk moc neví, co od příběhu čekat. Vypadá na to klasickou knížku o středoškolácích.. a přitom je tak jiná. Krásná, dojemná, smutná.. O dvou mladých, zlomených lidech, kteří si mysleli, že už na ně štěstí nikde nečeká a nakonec ho našli v sobě. V druhé polovině knihy to vypadalo, jako by autorka chtěla všechny prostě jen tak, zbytečně rozhádat, což jsem moc nechávala, ale aspoň že nakonec to dopadlo dobře, což není vždy nutnost. Josh byl ze začátku hned sympaťák, i když hodně uzavřený do sebe a Nastya byla no.. sympatická ze začátku prostě nebyla. Drew tomu dodal trochu humoru, aby kniha nebyla tak depresivní, vzhledem k tomu, že je zde řešeno více vážných témat a opravdu i přes to byla depresivní hodně. Mělo to své mouchy, ale byla hodně čtivá a nutí vás se nad některými věcmi zamyslet. Protože nikdy nevíme, co se děje druhé osobě, že její chování má nějaké podněty..

6 17.04.2021

(SPOILER) Druhý díl se odehrává rok po tom všem a Hoši a Ben společně se zbytkem jsou stále na útěku. Schovávají se po opuštěných budovách, neustále žijí ve strachu a v bídě, ale nejdůležitější je, že jsou stále spolu. Teda, jen chvíli.. nakonec se Benově matce je totiž podaří dostihnout, Ben vydává svůj život jí napospas a nechává Hoši, Gretě a Jackovi čas na útěk a příběh se začíná vyvíjet dvěma různými, divokými směry. Ben se navrací do cirkusu, kde zjišťuje, že jejich úhlavní nepřítel stále žije a ke všemu vypadá úplně.. jinak. Dozvídá se od odstavcích, co se dělo a snaží se dokázat svou loajalitu k nim. Nový cirkus k nám donesl k nové atrakce, ještě krutější a morbidnější než ty předtím (autodrom, kolo neštěstí, zombie..) Hoši s Gretou a Jackem jsou vrženi do Londýnského ghetta, prý nejhoršího ze všech, kde se dozvídají podstatné info a kde po nich neustále pátrají. Nakonec se všichni slezou v cirkuse, které je pro ně peklem a i tady je to dost divoké.. Za mě naprosto krásné zakončení až na tu malou myšlenku, že by on snad mohl ještě přežít a tím máme naději na třetí díl? I když si nejsem jistá, o čem by už byl. Kapitoly jsou krátké a stále přeskakujeme mezi Hoši a Benem, bohužel jim bylo v knížce jen hrstka času na to, být doopravdy spolu, takže když už jsme je někde spolu viděli, byla to většinou vzpomínka nebo sen.. 4,5/5

2 08.04.2021

Vzhledem k tomu, že se mohu nazvat velkým fanouškem stranger things pro mě byla knížka něco jako povinnost a moc jsem se na ni těšila. Smůla pro mě. Ze začátku to sice vypadá nadějně - setkáváme se tu s Hopperem a El tak ze druhé série, kdy je El zavřená a už neví co by dělala, tak najde nějaké staré archy z Hoppovi minulosti. Začíná to zajímavě, Hoppovo vyprávění se prolíná s konverzací s El, ale to časem začne být stále méně častější, takže už posloucháme jen o starém případu, který zní jak vytržený z béčkové kriminálky. Některé části tam sice byly cool, jako třeba naprostá tma, ale něco tam bylo až moc neuvěřitelné (například to, že většina lidi z gangu se k “bossovi” skoro nepřiblížila a jemu jako “bývalému policistovi” se to povedlo během dvou dní. Well okay, chápu, the show must go on.???? Přijde mi spis totiž, že si kniha nějak vypůjčila to jméno stranger things, aby si autor mohl napsat něco jako detektivku a rychleji se zviditelnit, protože se st to nemá skoro nic společného. Pokud bych měla porovnávat, tak temný experiment byl stopro lepší, ale to je jej věc názoru. 3,5/5

Hned od začátku jsme vhozeni do násilného až brutálního světa rozděleného podle ras (co mi to asi připomíná?). Rozdělení je tu na Čisté a Dreky a už podle pojmenování jde poznat, kdo je na tom hůř. Drekové jsou tu umístěni v ghettech, dělají těžké práce za něco, čemu se skoro nedá říkat jídlo, jsou utlačováni a žijí v chudobě. Pak jsou tu ti, kteří měli to “štěstí” a narodili se jako Čistí a ti si ve většině případů libovali v násilí spáchaném na Drecích. A tím se dostáváme k cirkusu. Cirkus, o kterém si mnozí mysleli, že je pro Dreky vysvobozením, ale víc z nich vědělo pravdu o tom, jak zle zde zacházejí s dětmi i dospělými. Hošiko byla jednou z nich - přezdívaná Kočka - a také jedna z hlavních tahačů cirkusu, byla ve velmi mladém věku odvedena od rodičů, aby se z ní stal jen další pokusný králík pro Silvia, Drekovského “ředitele” cirkusu, který je podle zvěstí míšenec Čistého a Drekyně a je nevýslovně krutý, libuje si v tom a ještě je zapřísáhlý myšlence, že patří mezi Čisté. Jako posledního tu máme Bena, zcela klasicky syn jedné z nejbohatších rodin, která vysloveně nenávidí podřadnou rasu. Zcela nečekaně se zamiluje do Hošiko a cely příběh nabere jiné obrátky. I přes to, že se všechno odehrálo jen v pár dnech a jejich láska byla vytvořena hodně rychle, tak to vůbec nevadilo. Kapitoly krátké, střídání pohledu mezi Hoši a Benem bylo super, četlo se skoro samo. Až na pár nesrovnalostí, které mi tam prostě neseděly (hlavně konec) to byl čtivý, řekla bych že i aktuální příběh. 4,5/5

2 08.04.2021

(SPOILER) Jedním slovem wow. Naprosto úžasný třetí díl z trilogie Nyxia. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení, každou chvíli se něco dělo, příběh byl dost napínavý a ikdyž jsem měla nějaké své bludy co se bude dít, knížka mi je po pár stránkách zase vzala a já si už vlastní konce přestala domýšlet. Neočekávané akce i zápletky. Vzhledem k tomu, jak nám autor stále vytvářel akce, jsem čekala, že se konec nějak pokazí, no nakonec to byl v zásadě happy end. Samozřejmě mě zajímá, jak se vztahy a věci okolo budou vyvíjet dál, jak svět reagoval na Imago, jak je přijal, co Roathyo a Isadory dítě, jak vysvětlí ztrátu tolika teenagerů.. ale to je moc otázek naráz.???? Měla jsem v knížce jen jeden plačtivý moment a to když zemřel Longwej, se kterým jsem se dost sžila, ikdyž měl v knížce jen málo prostoru. No, za mě rozhodně skvělé počtení.

1 22.03.2021

Já prostě musíš začít s tím pro mě nejdůležitějším a to byly ilustrace. Tak nádherné ilustrace jsem snad v žádné knize ještě neviděla, hrozně se mi líbilo jak na každé stránce pokračoval příběh nejen v písmenkách, ale i obrázkově, úžasný prostě. Teď k samotným pohádkám - když jsem začala knížku číst, vůbec jsem nevěděla do čeho jdu, ale i tak mě to překvapilo, protože jsem to jednoduše nečekala. Všechny pohádky měly něco do sebe, ale za mě prostě vedla když voda zpívá oheň a příliš chytrý lišák. Každopádně bych si teď chtěla ohodnotit všechny příběhy po jednom.
AYMA a trnitý les - 4,5⭐️/5⭐️
Hned první povídka nasadila laťku hodně vysoko, protože jak hlavní hrdinka tak ten cely příběh byl úžasný.
PŘÍLIŠ chytrý lišák - 5⭐️/5⭐️
Tenhle příběh mě ale strašně bavil. Uvědomění toho, že zlo je většinou převlečeno za krásnou tvář a hezká slova je takové poučení. Koja uměl ze skoro všeho sám vybruslit a měl z toho i nějaké ponaučení.
ČARODĚJNICE z Duvy - 4,5⭐️/5⭐️
Tohle byla prostě otočená perníková Chaloupka, která byla naprosto skvěle podaná. Ke konci to má rychlý spád, chtělo to dle mého trošku protáhnout, protože se tu ukázalo kdo má doopravdy dobré srdce.
MALÁ kudlička - 3⭐️/5⭐️
Příběh v zásadě o ničem, docela nudný, krátký, strohý, takže i můj nejméně oblíbený.
PRINC vojáček - 4⭐️/5⭐️
Mě tu prostě hrozně vadilo chování Clary, naštěstí se pak příběh začal vyvíjet zajímavěji.
KDYŽ voda zpívá oheň - 5⭐️/5⭐️
Tohle byla prostě nádhera. Hrozně krásně popsaný příběh, Ulla mi byla hned sympatická, zbytek už tolik ne. Úžasné vyobrazení charakteru jednotlivých postav a tenhle příběh měl prostě ty nejhezčí ilustrace ze všech.
Dohromady se mi to prostě hrozně líbilo.❤️

3 20.03.2021