marina4088 komentáře u knih

Tak tenká kniha a přitom toho popisuje takovou spoustu! Vůbec by mi nevadilo nějakých 100-150 stran navíc.

Hned na začátku jsme vtaženi do děje - autorka nás nenechá moc trápit a hned nám, nezávisle na sobě představí dva hlavní hrdiny - matku dvou dětí Nelu a o skoro dvacet let mladšího Bena. Potkají se náhodou - Nele se rozbije auto, tak musí jet do práce autobusem. Na zastávce potkává svou starou kamarádku, která je právě matkou Bena a zde celý příběh začíná.

Už od začátku je patrné, že se mezi nimi vytvořilo jakési pouto. Jak v příběhu pokračujeme dále, věci začínají nabírat spád.. ale začínají se také čím dál více komplikovat.

Moc se mi zde líbil popis Nely k celé té záležitosti. I přes to, že se k Benovi občas chovala jak ke svým dvěma synům, milovala ho jinak. Její láska byla opravdová, ale vzhledem k věku přemýšlela na rozdíl od Bena racionálně. Benovi se své city skrývat nedaly, občas bojoval sám se sebou, ale ten boj prohrával, protože i on se zamiloval. Bez ohledu na věk.

Konec byl nádherný a četla jsem ho vícekrát, protože byl fakt moc hezky napsaný. I přes to bych uvítala více stránek z důvodu rozepsání se více o jejich vztahu - takhle to prostě bylo moc zrychlené. Takže doufám, že se dovydá nějaké pokračování! :)

1 07.07.2022

Dreamologie bylo příjemné oddechové čtení se špetkou fantasy.

Sledujeme tu příběh Alice a Maxe, kteří se potkávají jen ve snech a zažívají spolu nevídané dobrodružství.. i první lásku. Alex pak přestoupí na jinou školu a zjistí, že Max není jen ve snech, ale je reálný. Tímhle začíná jejich doopravdické dobrodružství.

Díky Maxovi potkáváme i Celeste - která pro mě byla docela sympatickou postavou. Bohužel ukončení jejich vztahu a její následná nová láska, kterou si našla do týdne mi přišla dost odbytá, vzhledem k tomu, jak se jeden za druhého rvali.

Naprosto skvělý nápad, který měl takový potenciál! A tak hrozně se ten potenciál nevyužil, bohužel. Skvěle vystavený svět snů a poté prolnutí s realitou a uvědomění si.. že je realita vlastně protíná do snu, načež později se začne sen prolínat do reality. Když už se autora začala prát s takovýmhle nápadem, mnohem více bych zařadila potencionál snů a zaměřila se víc na ně. Konec knihy mi taky přišel moc zrychlený, klidně bych pár stran k dobru přidala.

Jinak - na zadní straně obálky se píše, že ne v knize budeme smát nahlas jak je vtipná. No po dočtení jsem se zasmála jedině tomu, jaká to nebyla pravda. Když už se něco píše rovnou na obálku, bylo by fajn, kdyby to byla aspoň z části pravda (zase buďme realisti..)

1 07.07.2022

„Kdy jsem se narodila? Dnes. Dnes byl ten den.”

Je pro mě těžké sepisovat názor na poezii, protože každá strana zasáhne každého člověka jinak. Někoho se dotkne či rozesmutní, někoho rozesměje a někdo ji nepochopí.

U čtení se mi totiž prolínaly všechny 3 tyhle hlavní pocity. Některé strany mě fakt vzaly, u něčeho jsem se i zasmála.. ale u dost z nich jsem jen koulela očima.

Řekla bych, že by mi více sedlo, kdyby byly básně a texty psané v jednom smyslu - takže buď jen ty smutné nebo jen ty veselé či absurdní. Takhle se člověk na jedné straně zamyslel nad svým životním osudem a na druhé straně četl o tiktoku, který tomu moc hloubky nedodá. (Chápu, že zrovna ten tiktok je prostě zobrazení dnešní společnosti, ale nic to nemění na tom, že by to za mě bylo lepší jet jen jedním směrem :D)

Poprvé jsem lepíkovala jinou knihu než štafetu, protože k nějakým zápiskům jsem se potřebovala vrátit - a jak jsem to tak probíhala podruhé, nejvíc se mi prostě líbila Dívka bez barvy I. To sice nebyla poezie jako taková, ale líbilo se mi to nejvíce a myslím, že autor by se měl spíše ubírat k psaní takovýhle věcí. Druhou šanci jsem posílala do štafety a za chvíli se mi má vracet, tak jsem zvědavá, co řeknu na tu. :)

Co velmi zaujme na téhle sbírce je obálka - ta je opravdu super - jednoduchá a přitom krásná. :)

2 01.07.2022

Tahle kniha byla rozhodně něco jiného, než byste od ní čekali. Protože co si budeme - tak sladká obálka přece musí skrývat sladký příběh, nebo snad ne?

No, rozhodně ne. Příběh vypovídá o šíleně (až spíš posedle) zamilované Adri a trochu více arogantním Matyášovi - už podle tohohle popisu člověk pochopí, že se žádný happyend se svatbou a hodně dětičkami konat nebude.

Líbilo se mi zasazení knihy do divadelního prostředí, líbilo se mi chození do hospody.. ale - a řekla bych, že jedno z největších ale téhle knihy - děj se skoro jinam neposunul. Stále to bylo divadlo - pivo - divadlo - pivo.. Málokdy tu byla odbočka někam jinam.

Druhé ale je za mě pomalý až skoro žádný děj. I přes zasazení vtipných hlášek a popisů apod. byl příběh místy opravdu stále to samé a o jedné věci člověk mohl číst třeba dvakrát v rozmezí dvou stran - tyhle vícepopisy stejných událostí mi přišly zbytečné.

Čímž se můj názor bude nejspíš lišit od ostatních bude pohled na vztah hlavních hrdinů. Opravdu jsem v tom neviděla neopětovanou lásku, ba naopak. Ale jsou lásky, které se prostě nesmí a nedokáží naplnit, protože kdyby se tak stalo, bylo by možné, že se třeba zastaví čas nebo rok bude trvat o 4 a půl dne déle (snad chápete :))

Ale i tak mi chování hlavních hrdinů opravdu přišlo zbytečně puberťácké - Matyáš zcela očividně neumí vyjadřovat emoce a radši nahodí ignor a Adri občas ostatním klukům dělala přesně to, co nechtěla, aby se dělo jí.. A! vedlejší postavy byly bohužel dost stroze popsány, pokud vůbec a v příběhu byly snad jen když potřebovaly Adri připomenout to, co slyšela už 101x.

PS - Knihu bych zařadila spíše pod autobiografie, vzhledem k tomu, že je to příběh o autorce.

3,5/5

3 28.06.2022

Hned na začátku nás kniha vrací k lodi, na které Jenna utíká před svou minulostí, svým manželem a vším, co doposud znala. Potkává zde Kaju a Ochienga, asi zatím dvě nejlepší postavy z téhle série.

Kaja je bojovnice jak se patří - a i přes Jennin strach se brzy stanou kamarádkami. Díky tomu se v příběhu později ocitáme ve chrámu, díky ní Jenna přijímá novou totožnost - odteď má složený slib mlčenlivosti a vystupuje pod jménem Ivariel.

A hlavně - Ivariel konečně uvidí slony a nejen to, dokonce se jich dotkne. Myslím, že na tohle setkání jsem čekala nejvíce a ta její radost ze slonů se do mne na chvíli promítla.

Ochieng byl moc fajn postava. Milý, hodný, výřečný ale přitom všímavý.. Jsem moc zvědavá, kam bude směřovat třetí díl, protože mi příběh v druhém díle přišel ukončený docela dobře. Ale musí se uznat, že tenhle díl se četl lépe, než ten první, tak možná bude třetí díl tou třešničkou na dortu. :-))

3,75

1 22.06.2022

Já furt nevím, co si o téhle knize myslet.

Už ze začátku mě hodně chytla - nevím, jestli jsem ji prostě jen četla ve správný čas nebo čím to bylo, ale začátek si mě získal. No s postupujícími stránkami jsem byla akorát čím dál tím více zmatená.

Bavily mě skoro všechny pasáže, až na ty, kde se až moc ukazoval náboženský fanatismus - vím, že to v knize bylo potřeba ukázat, protože sto lidí mělo na danou věc sto pohledů, ale já jakýkoliv fanatismus nemám ráda. :D

Kniha byla psána zvláštní formou. Info jsme dostávaly z chatů, novin, zpovědí či konverzací, což bylo rozhodně fajn zpestření oproti jiným knihám.

Což mě tak nějak dovádí ke konci. Celou dobu se snažíme posbírat střípky informací a tím se snažíme pochopit, co tedy za vším stálo.. a i přes to, že jsem to čekala, bych ponechala konec trochu otevřenější - podle mě by knize neuškodilo, kdyby nás ještě chvíli trápila..

I přes to vše jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože to bylo super vybočení ze žánru a z toho, co jsem zvyklá číst normálně.

3,75/5

1 17.06.2022

Tohle byla naprosto krásná kniha o přírodě a všem, co k ní patří.

Lišák a já je přesně ta kniha, kterou byste si s sebou měli vzít, když chcete být sami a udělat si výlet do přírody. Jen vy, kniha a čerstvý vzduch. Protože přesně k tomuhle se hodí.

Kniha nás zavede do příběhu samotářky Catherine, která se přestěhuje na samotu a její nejčastější návštěvou se stane zanedbaný lišák. Jelikož fakta říkají, že nelze domestikovat divoká zvířata a nelze je nazývat přáteli, tak tomu ze začátku nepřikládá velkou váhu. Když ale lišák dochází každý den ve stejnou dobu a Catherine si každý den v tu stejnou dobu vyjde před domek a čte si knihu, dojde jí, že její vztah s lišákem nebude tak obyčejný. Později začíná lišákovi předčítat a na společné chvilky se těší více než na cokoliv jiného.

Díky příběhu jsem se také dozvěděla spoustu zajímavostí o tom, jak v přírodě přežívají ostatní zvířata a jak tam vlastně všichni společně fungují.

Byl tu i krásně popsané kamarádství mezi lišákem a strakou, kteří zůstali přátelé doslova od malička do smrti.

Ke konci mi ve dvou případech i upadla slza, až jsem to sama nečekala, jelikož to bylo opravdu dojemné a zároveň zdrcující.

O trošku menší hodnocení dávám za to, že se příběh občas hodně táhl a bylo to někdy opravdu hodně opisů všeho možného, což příběh Cate a lišáka brzdilo, ale i přes to to bylo fakt krásné počtení.

2 08.06.2022

Ze začátku jsem knize moc nedávala. Přece jen má jen něco přes 200 stran.. za to měla malé písmenka (brr..)

Jsem single a pomstím se přesto byla super oddechovka na dvě odpoledne. Byla zábavná, dejme tomu poučná, romantika by se tam taky našla (i když za mě tam být ani nemusela.)

Sledujeme to vyprávění z dvou pohledů - Suzie, která se cítí zlomeně ze všech těch chlapů, se kterými jí to nevyšlo a Drew, který má od střední stále tu stejnou holku, se kterou je jen z důvodu, že to prostě funguje, ale lásku necítí. Jeho snoubenka je teda dost oříšek, nevím, jestli bych s někým takovým dokázala strávit 16 let života pro nic. :D

Už jen podle tohohle je jasné, jak celá kniha skončí. Jak jsem psala, romantická linka tam za mě nemusela být, ale i přes to mi tam nijak nepřekážela, jen mi občas vadilo, že Suzie nedokáže vidět to nejvíc očividné.

I přes to jsem nakonec byla s knihou víceméně spokojená a možná bych uvítala nějaké pokračování jejich vztahu, hlavní hrdinka prostě měla něco do sebe.

04.06.2022

„Čas je na naší straně...”

Stále tápu, jestli číst další díly, protože...

Nemohu říct, že kniha sama o sobě byla špatná. Rozhodně se mi líbil její nápad a fakt, že jako téma bylo vybráno cestování v čase a čas celkově. U tohohle tématu bych zrovna řekla, že je v něm hodně jednoduché se ztratit, ale autorka měla vše hezky srovnané a věci dávaly smysl.

I přes ten fakt jsem na knihu nejspíš už moc stará. Hrdinové a jejich chování mi přišlo neskutečně dětinské a naivní, nad věcmi nepřemýšleli a jejich chování a rozhodnutí v několika situacích mi přišlo naprosto na hlavu. Hlavní hrdinka je straně lehce zmanipulovatelná a opravdu až trošku hloupoučká. Chápu sice, že je pro ni vše nové, ale o to víc by si přeci měla dávat pozor a vnímat vše okolo, ne se chovat, jako by najednou z minuty na minutu znala celý svět.

Také jsem nechápala tu nenávist vůči hlavní hrdince. Ano, děti i dospělí dokážou být zlý, ale tady mi to přišlo už opravdu nesmyslné.

Zase se musí uznat, že se v knize stále něco dělo, což bylo fajn.

I přes to všechno hodnotím knihu jako průměr pro mladší čtenáře a je ve hvězdách, jestli dám šanci dalším dílům.

5 25.05.2022

Tohle byla taková hezká, ale zamyšlení hodná oddechovka.

Příběh začíná roku 1904 v Prusku na statku Falkensee. Na tomto statku žije matka s otcem a jejich tři děti. První z nich, Alice, naprosto skvěle zapadá do této doby - její největší sen je se vdát z lásky a vychovávat hodně dětí. Zacož Charlotta je naprostý opak - do svatby se nežene, studuje ve Francii, nestydí se někam jet bez doprovodu, je průbojná a upřímná a rozhodně se nestydí dát najevo svůj názor, i když v té době neměly ženy pro muže žádný vliv a nesměly mluvit ohledně peněz a například renovací.

Na můj vkus tu možná bylo až moc linek - četli jsme příběh asi skoro za všechny postavy, které se tu často vyskytovaly a to hlavně ze začátku bylo hodně matoucí. Ale většinu z nich jsem si dokázala oblíbit.

Nejvíce se tu ale vyskytuje právě Charlotta a její životní dobrodružství, kterých není málo. Život ji předhazuje jednu překážku za druhou a nakonec ji nutí vybrat si mězi láskou a vším, co doposud znala a na co byla zvyklá.

Na další díly jsem zvědavá, protože čím dále jsem četla, tím věci začaly nabírat na obrátkách. Za mě tuto rodinou ságu mohu doporučit, i když je to poprvé, co jsem nějakou takovou četla.

12.05.2022

Vzhledem k tomu, že autorky společně napsaly celosvětově známou sérii - Škola noci (kterou jsem nečetla, ale vím o ni), čekala jsem od autorek určitou vypsanost, ale bohužel mi přišlo, že tu stále něco hodně chybělo.

Nějak jsem se nedokázala do příběhu vžít a užít si ho. Kniha sice čtivá byla, to se musí nechat, ale neměla jsem tendence předvídat a zajímat se, co bude dál a netrpělivě otáček stránky. Děsně tu chyběla nějaká větší akce, nebezpečí nebo více magie. Přišlo mi to takové nemastné neslané puberťácké drama s troškou toho nadpřirozena.

Když jsme u té magie - Mercy a Hunter jsou čarodějná dvojčata, ví se to o nich, ale vlastně to nikdo tak nějak moc neřeší, protože si lidé myslí, že jejich jediná magie se skrývá v bylinkách a podobných věcech. Moderní lidé už na magii nevěří.

Postavy jsem si nějak nedokázala oblíbit - Mercy a Kirk mi lezli na nervy skoro celou dobu a vlastně jediný, kdo mi byl nějak sympatický byla Abigail a možná Xena.

Bohužel za mě příběh měl potenciál, špatný nebyl, ale kdyby si s tím autorky ještě trošku pohrály a daly do toho více té akce a napětí, rozhodně by tomu neuškodily.

12.05.2022

To, co chci na začátek říct, je, že jsem na sebe pyšná, že jsem vydržela a dala šanci druhému dílu. Protože z mého pohledu byl lepší a změnil můj pohled na sérii.

Přestala jsem totiž knihu řadit mezi horrory (kam je zařazena asi jen kvůli autorce?) a četla to jako post-apo knihu, což mě samotné docela dost pomohlo, protože jsem od knihy začala mít jiná očekávání.

Ze začátku nás kniha hned hodí zpět do příběhu, protože začíná přesně tam, kde skončil první díl. Autorka se s námi už tolik nemaže, co bylo potřeba vysvětlit už bylo vysvětleno v prvním díle, takže je tu více akční rozjezd a svoje tempo si drží.

Konečně se totiž dostáváme mimo dům a konečně se zde objevují i jiné postavy, než jen Clare a Dorran, což bylo dost potřeba. Také už kniha je více post-apo než romantika, což hodně oceňuji, protože v prvním díle jí bylo až moc. Tady sice je, ale nestaví se na první místo, což mi vyhovovalo mnohem více a přišlo mi, že dialogy mezi nimi už nejsou tlačené tak na sílu.

Celý tenhle díl byl vlastně o nahánění Beth - Clare sestry. Jak to dopadlo vám neřeknu, protože by to byl spoiler jak vrata. Jen si řekněme, že věci rozhodně nebyly tak jednoduché, jak si je plánuje.

I přes to tu prostě byly věci, které nešlo přehlédnout, ani kdybychom chtěli. A to největší číčovina byla prostě výměna motoru. Řeknětě mi, jak je možné dát motor z auta starého třeba 20 let do novějšího auta, přimontovat ho za 5 minut a novější auto díky tomu rozjet? Takhle to přece vůbec nefunguje. To mi prostě ničilo mozek. :D

Určité dialogy a situace mi zde přišly taky trochu mimo. Ani nebudu mluvit o tom štěstí, které hlavní hrdinové měli pokaždé, když se jejich život blížil konci. Posledních dejme tomu 60 stran celý příběh prostě vylepšil a chce se mi díky němu dát šanci i dalším dílům.

7 27.04.2022

Moje první seznámení s Darcy bylo jiné, než jsem čekala. Pod pojmem horror si představím pocit, kdy se budu bát otočit další stranu, pocit, kdy se budu bát jít sama na záchod, kdy nechám světla rozsvícená a vyleká mě každý zvuk.

Tady jsem se doslova bála první kapitoly. Ta jediná mi totiž seděla do žánru, kam je kniha zařazena.

Přitom čím více jsem četla, tím více byly moje pocity skrz zařazení knihy zmatenější. Pro mě to bylo spíš - horror, poté thriller, poté fantasy (jo, myslela jsem si a doufala, že je upír :D) poté romantika a ke konci post-apo. Nakonec byl vlastně řekla, že kniha byla romantika odehrávající se v post-apo světě.

Což mě přivádí k postavám - celý příběh se vlastě odehrává kolem Clare a Dorrana. Clare se jeví jako dost podezíravá a opatrná postava, ale řekla bych, že opak je pravdou. Naprosto nesmyslně se žene do problémů a pak si stěžuje, jak kdyby za to mohl Dorran, že ona je nerozvážná. Dorran vzhledem k okolnostem byl zvláštní oříšek, ale líbilo se mi v něm hledat pravou povahu.

Kniha se mi ve výsledku nečetla moc dobře, ale i tak jsem dala šanci druhému dílu (který se mi líbil o dost více)
2-2,5/5

27.04.2022

Les je takové příjemné, nenáročné a oddechové fantasy protknuté originálním námětem. Takže pokud například s fantasy žánrem začínáte, myslím, že tohle by mohlo být něco pro vás.

I přes to mám k příběhu pár věcí, které mi vadily.

Styl psaní mi přišel hodně zrychlený a místy odbytý, jak kdyby autorka chtěla mít psaní co nejdříve za sebou. Příběh byl celkově málo propracovaný, zrovna cestování časem, tajemný les a různé portály mají velký potenciál, který stačilo jen více rozvést, což se tady nepovedlo.

Ze začátku byla kniha zajímavá. Seznamovala nás s magií světa, ale pak bohužel sklouzla k monotónním příběhu o lásce dvou puberťáků a celý fantasy svět šel do kopru.

Když jsme u postav - Henry byl fajn. Líbila se mi jeho zvídavost, ale některé věci mi na něm docela vadily. Winter byla takový oříšek od začátku a zbytek postav (snad až na strýčka) byla v zásadě stejná. Nerozepsaná, plochá, snad až podivně obyčejná na to, že většina z nich byli nesmrtelní čaroději.

Konec mi vzhledem k ukončení přišel fajn, i když mi z něj bylo trošku smutno. Ale byl to asi nejlepší možný konec, když vezmeme v potaz, že kniha je stand-alone. I když další díly by ji akorát prospěly..

1 27.04.2022

Tak tohle pro mě byla asi nejvíce matoucí kniha, kterou jsem kdy četla.

Já vlastně nevím, co přesně jsem nepochopila. Četla jsem a četla, stránky ubíhaly a mě po chvíli došlo, že jsem se v příběhu zase ztratila, tak jsem se musela vracet a i přes to jsem některé věci prostě nepochopila. Nevím, jestli je to jen mnou, ale vy, co jste knihu četli, taky vás tak mátla?

Celkově příběh byl.. docela fajn. Začátek byl hodně pomalý a (zase) zmatený. Začala jsem se v něm vyznávat až ke konci, což je škoda, protože (vím, že se opakuji) ta kniha byla fakt jeden velký chaos. Věčné skákání v čase se tu také moc nepovedlo.

Postavy mi přišly většinou nesympatické. Nejvíce jsem si oblíbila Darlingtona, který tam samozřejmě byl hodně málo. A Northa. Do konce jsem čekala jen na něj a on se objeví (snad) až v dalším díle. :D Hlavní hrdinka mi přišla hodně roztěkaná. Chvíli je jak milius, pak má tendence někoho zabít a pak se z ní stane furie. Ale očividně věděla, kdy jakou náladu využít. I tak mi nepřišla nijak sympatická.

Svět byl vykreslený dobře, ale bylo toho moc. Všechny názvy spolků, ulic, jmen, kdo s kým má jaký vztah..

Ke konci jsem ale ráda, že jsem knihu přečetla a do druhého dílu se nejspíš pustím. Každopádně bych knihu doporučovala spíše starším čtenářům, občas dokázala být krajně.. znepokojivá.

3,5/5

2 27.04.2022

Tohle byl krásný příběh od začátku do konce.

Autor umí psát velmi poutavě, barevně a příjemně, že se při čtení opravdu cítíte tak zvláštně uvolněně. Tak dobře to autor se slovy umí.

Celý příběh je vystavěný na spoustě nadpřirozených bytostí - potkáme tu čarodějnice, jednorožce, obří zvířata žijící v oblacích, tajemného leoparda, rytíře, draky.. je tady toho opravdu spousta z čeho vybírat a myslím, že si tu určitě každý najde to své.

Líbilo se mi samotné protnutí dějů. Ze začátku nás autor informuje o různých postavách a vypadá to, že jejich příběhy nijak nesouvisí. To se s přibývajícími stránkami mění, protože se jejich příběhy propojují a všechny mají nějakou návaznost na pustovníka.

K postavám jsem si dokázala vytvořit určitý vztah, protože každá z postav měla něco do sebe. Jejich charakteristika byla dobře vykreslena, člověk vlastně nějak tušil, co od nich očekávat. Některé momenty mě sice zarazily, ale postavy sami dokázali pochopit, že jejich chování nebylo adekvátní situaci a dokázali na něm zapracovat.

Až tedy na nějaké zdlouhavější časti děje, kdy se čtení trošku táhlo se mi kniha líbila, protože byla opravdu miloučká a člověk měl po dočtení takový hřejivý pocit. Konec byl sice trošku useknutý, protože jsme nedostali ten boj, na který se čekalo, ale zase to bylo ukončeno tak dobře, aby člověk šel a pořídil si další díl.

2 04.04.2022

„Možná jsme všichni samostatné jednotky, pro něž je důležitá pouze špička vlastního nosu, vlastní utrpení a touha po vlastním potěšení?”

Prvních pár kapitol jsem si vlastně nebyla jistá, čí příběh zrovna čtu. Chviličku mi trvalo, než jsem si v hlavě uvědomila, kdo je kdo. Pak, když mě to konečně trklo jsem se nedokázala od knihy odtáhnout. A to doslova. Lehla jsem si k ní a četla až do rána, jen protože jsem potřebovala vědět, jak tohle celé dopadne.

Není zde totiž jen jedna časová linka - sledujeme tu příběh malé židovky Anny a její maminky, jejichž život se protne se životy dalších dvou židů - otce a syna.

Samotný život Grety se ocitá na svém konci, protože Greta na stará kolena trpí alzheimerem a je pro ní obtížné vzpomenout si i na ty nejzákladnější věci. To se však mění potom, co se jí do ruky dostane Annin deník.

Naskytne se nám zde pohled i Grety manžela, což byl moc milý a hodný pán a jejich syna a její terapeutky. Všichni udělají vše pro to, aby se hlavní hrdinka cítila na sklonku života lépe.

Posledních pár stran bylo naprosto skvělá a já sama chvíli nevěděla, co je pravda a co ne. Konec byl nádherné gesto a myslím, že si ho Greta zasloužila, protože věřím, že nic jako gen zla neexistuje a v této knize je to skvěle ukázáno.

Nic jsem si o tom sice nezjišťovala, ale jsem si nějak jistá, že příběh je smyšlený s reálnými jmény a oblastmi. (Jestli je to jinak, opravte mě prosím.) Za mě jedno velké knižní doporučení !

5 04.04.2022

Ze začátku jsem s vězenkyní koruny trochu bojovala, protože začátek byl dost.. hektický. Jde o to, že Jenna vyrůstá ve světě, kde mají muži spousty žen, které mají ještě více dětí, takže bylo dost obtížné se vyznat v tom, kdo je vlastně kdo a jakou v příběhu zaujímá roli.

Když se člověk přehoupne přes ten hodně informativní začátek, začíná tam být i určitá akce. Jenna si uvědomuje, že život není tak hezký, jak jí celý život říkali a tak se ji během pár okamžiků převrátí svět naruby.

Druhá část knihy byla opravdu živější, začínají se tu mnohem lépe ukazovat povahy daných hrdinů a příběh se najednou četl nějak snadněji.

Těším se na další díly této knihy, protože věřím, že nás už tak nebudou zahlcovat informacemi o tom, kdo je kdo (což je pro první díl pochopitelné a důležité) a nechají příběh svižně plynout.

Jen škoda, že příběh nebyl více fantasy, protože těch fantasy prvků tu bylo málo. A musím vychválit obálku, protože ta se moc povedla.

3,5

1 01.04.2022

Na začátek musím říct, že jsem snad z žádné jiné knihy nebyla tak zmatená. Už začátek pro mě byl tak matoucí, že jsem občas ani nevěděla, co čtu, což se mi normálně fakt nestává. Bohužel se mě tenhle pocit držel až do konce knihy, kdy jsem fakt občas nevěděla, o čem čtu.

Nevím úplně, co ke knize samotné napsat. Čekala jsem epický kouzelnický souboj, více akce, více.. cirkusu? Nevím jistě. Ale vím, že jsem to rozhodně nedostala. Příběh byl vleklý, místy až nudný, chemie mezi postavami mi nepřišla dobře popsaná, najednou se stala téměř bez nějaké předchozí interakce.

Autorka má zajímavý styl jazyku a popisování, jenže někdy už to bylo moc. Bylo hezké si párkrát přečíst rozsáhlé popisy o tom, jak určitá věc vypadá a ze začátku se to opravdu i četlo dobře. Ale takhle se to táhlo až do konce knihy a občas jsem už chtěla určité pasáže vynechat (stejně jsem je přečetla)

Když si to tak vezmu, konec byl sice fajn, skončil hezky. Ale celou dobu nás autorka připravovala na ten velký souboj plný přerůzné magie jen proto, aby nám ho odepřela?

Škoda, kniha měla fakt velký potenciál, musí se nechat, že autorka má opravdu bujnou fantazii.
2,5 hvězdy

1 27.02.2022

Už nemusíš dál plavat, Lilly. Už jsme u břehu.


Tahle knížka v sobě měla něco nádherného, těžkého a zároveň smutného.

Hlavní hrdinové byli super. Ať už se jednalo o Lily nebo Ryleho, i když s jejich chováním to bylo jak na horské dráze (není se čemu divit..), ale nejvíc jsem si zamilovala Atlase a Allysu. Atlas byl takové to zlato celé knihy a Allysa byla ten typ kamarádky, který je potřeba - říct pravdu i přes to, že to bude bolet. Podržet toho druhého. Zajímat se. A tak dále..

I když tu byl dva aspekty, které mi v knize dost vadily - dokonalá náhoda za dokonalou náhodou a život jako z pohádky. Chápu, co tím asi autora smýšlela - ukázat, že jde odejít - ale ne každý má bohužel to štěstí, že je finančně zabezpečený, má skvělé kamarády nebo dvě velké lásky. Vzhledem k tomu, co autorka psala na konci, se toho mohla i trochu držet, ať to není tak pohádkové, ale spíš bolestivě surové a reálné (ale jen trochu..) Za to se mi ale líbilo konečné vysvětlení návzu - dlouho jsem totiž přemýšlela, co znamená, s kým nebo jak Lily končí, ale tohle objasnění mi přišlo nejlepší. Stejně tak jako vyjasnění vztahu s mámou bylo super, doufala jsem v to od začátku knihy.

Avšak i přes to..

Colleen umí neskutečně dobře psát, což se mi potvrdilo už v pár jejich knihách. Jsem docela cíťa, nemám problém si u knih poplakat, takže jsem se i těšila (někdy musím číst něco fakt smutného), že z toho budu emočně vyčerpaná a nebudu na tu knihu moct zapomenout. Což se nestalo. Jediné dvě části, které se mnou trochu hejbly byl začátek, když Lily objevila své deníky o Atlasovi a pak až vyjádření autorky, což je od sebe docela daleko ( +- 250 stran?). Kvůli tomuhle faktu bohužel nemohu hodnotit plným počtem.

4 11.02.2022