Márinka komentáře u knih
Pokud jste dali na mé doporučení a jeden podvečer věnovali knížce Oskar a růžová paní E.-E. Schmitta, víte už, že Smrt se v knihách schovává pod nejrůznějšími názvy. Co o ní víme? Jsme připraveni jí čelit? Dokážeme se tvářit hrdinsky, když si přijde pro nás či pro naše milé? Co víme o umírání? Je to ještě život? Co prožívá dítě tváří v tvář Smrti? A co jeho blízcí? Pokud jste byli někdy postaveni před tyto otázky, ale i když se vám Paní s kosou doposud vyhýbala, přečtěte si tento příběh z pera jednoho z nejčtenějších francouzských spisovatelů.
Je to už pár pátků, co z českých televizních obrazovek zmizel Velký bratr. V literatuře je však znám již téměř sto let. Nejstarší kniha s tímto námětem, která se mi dostala do ruky, byla od Jevgenije Zamjatina My. Po ní následuje všeobecně známý a jeden z nejlepších George Orwell a jeho 1984. I král hororů Stephen King přidal své polínko do ohně. Škoda jen, že jeho Running Man dostal ve filmové podobě – v hlavní roli s nynějším guvernérem Kalifornie – zcela jiný obsah. V tomto výčtu nejmladší z Velkých Bratrů je Návrat. Je těžké žít mimo Jeho dosah. I tehdy, když si myslíme, že jsme mu skutečně unikli …
Kniha byla sice napsána již v roce 1954, ale její obsah je čím dál tím aktuálnější. Drama, odehrávající se mezi učiteli a žáky newyorské učňovské školy, se v šedesátých letech stalo bestsellerem a posloužilo jako předloha k filmu. Zárukou kvalitní četby je také autor – Evan Hunter je totiž jeden z několika pseudonymů spisovatele Salvatore Alberta Lombina, známějšího pod jménem Ed McBain.
Úžasná kniha. Důkaz, jak lze spojit mystickou krásu s racionální chladností. Tomu, kdo miluje historické romány a netuší jak může ledová Skandinávie 19. století souviset s horkou vášní, vřele doporučuji. Podle knihy vznikl v roce 2002 film „Dina“ s Marií Bonnevie a Gérardem Depardieu v hlavních rolích.
Kniha vyšla v roce, kdy jsem se poprvé ocitla v malé vesnické knihovně „na druhé straně pultu“. Jen o něco málo starší (tenkrát) než Cath jsem společně s ní snila její sen o Knihárně – kavárně a knihkupectví v jednom. Tato anglická „singl“ nedosáhla věhlasu americké Bridget Jonesové. Ale pokud si někdy povzdychnete – od školy daleko a do penze také – nahlédněte do života v západním Hampsteadu. Nám Evropanům je přece jen blíže. A uskutečňujte své sny :o)
„O dobré knize žánru science-fiction platí, že reálie budoucnosti či existence fantastických vynálezů jsou jen prostředkem ke zkoumání univerzálního člověčenství z nových úhlů.“ Tato slova publicisty Jana Děkanovského bezezbytku platí též o Písečnících. Ppovídky vás sice zavedou do světů moderní techniky, neznámých živočichů, telepatie, kyborgů, nadreálna. Přesto v osudech hrdinů jednoznačně rozeznáte své vlastní touhy, bolesti, chyby, naděje, utrpení, …
Znáte Alchymistu Paula Coelha? Že jste neměli to štěstí najít jej v našich policích? Pravda, vypůjčit si Coelha se blíží výhře v Lotynce. Přesto toužíte strávit chvíle prostého lidského štěstí, touhy a splněných snů? Sáhněte tedy po Včelaři. Neboť i pro Fermineho díla platí: …“všechny knihy vzešly ze snů a všechny sny pocházejí z knih.“
Zatím poslední (čtvrtá v pořadí) kniha od Reillyho, kterou jsem přečetla. A to je co říci, protože já se málokdy vracím :o)
Kdo by tušil, že autor čtivých knih Polární stanice a Chrám, které jsou na pomezí žánrů dobrodružného a sci-fi, napíše fantasy z prostředí sto let staré newyorské státní knihovny. Nic zlého netuše vzala jsem si ji jednou v podvečer do postele. Do svítání jsem ji měla přečtenou. Nešla odložit. Děs a hrůza nedovolily zavřít oči a spát. Přiznávám, že osmiletá hrdinka měla lepší žaludek než já. Mně by žaludek vypověděl o mnoho stránek dříve … Příběh, který nečtete. Příběh, který barvitě prožíváte…
Tým amerických vědců na opuštěné polární stanici v Antarktidě učinil úžasný objev. Našel "něco", co bylo nejméně sto miliónů let pohřbeno ve vrstvě ledu. To "něco" je vyrobeno z kovu ...
Anonce na záložce knihy je trošku zavádějící. Ale vnímavý čtenář brzy pochopí, v čem je jádro pudla. Nakolik je Reillyho Souboj fantasy hororem, natolik je Polární stanice "reálná" a jen zpočátku se tváří jako science-fiction. Propojení reality s románovým příběhem nutí čtenáře přemýšlet o tom, co vše se mohlo odehrát pouze v autorově fantazii a které pasáže psal (mohl napsat) život sám.
Při objevu "záhadné kosmické lodi" drasticky zahyne část vědců. Volání o pomoc zachytí nejen Američané, ale také Francouzi a Angličané. Ve stejné chvíli, kdy se ve Washingtonu D. C. jedná o nové stvrzení dohody NATO, tisíce kilometrů odtud bojují elitní jednotky těchto států proti sobě ve snaze získat objev pro svou zemi.
Nevím, co Reillyho k tomu vede, ale tak jako v Souboji i v Polární stanici je jednou z hlavních hrdinek malá, dosti odolná holčička. Na můj vkus je zde příliš mnoho stříleček. I přesto má příběh spád a napětí. A pokud opravdu autor napíše slibované pokračování, s chutí si je přečtu.
Další příklad autora, který dokáže napsat příběh na více než 600 stránek a čtenář se nenudí ani na jedné.
Nízké hodnocení nepatří kvalitě knihy. Ale tomu, že autor dokázal onu depresívní ponurost vylíčit tak věrohodně, až jsem to nemohla číst. Skvělý autor, skvělá kniha, ale pro silné žaludky ...
Skvěle napsaný "dámský" horor. Ač strachy oči navrch hlavy, nemohla jsem knihu odložit .. až ve tři náro dočtenou :o)
Romány pro ženy moc nečtu, ale Barbara Erskine je čtivá a v některých jejich knihách sentiment až tak moc neteče. Návraty do minulosti je vděčný námět a těchto 524 stran lze přečíst jedním dechem. Nenudila jsem se.
Knížka k odpočinku, odreagování se, prostě koupačka mozku. Nic víc, nic míň.
Michal Viewegh označil na jednom autorském čtení tuto knihu za "velmi dobrou a inspirující". Ze zvědavosti - co že dokáže inspirovat našeho komerčně nejúspešnějšího spisovatele, jsem si knihu vypůjčila. Nelitovala jsem.
Skvělý příběh o věčném sváru dobra a zla v nás.
Ani se nechce věřit, že tomuto příběhu bude již 120 let. Má mnoho co říci i dnešnímu čtenáři.
Letos jsme si připomněli 70 let od vypuknutí 2. světové války. Živí pamětníci rok od roku ubývají. Nám mladším zbývají už jen písemná a fotografická svědectví a literatura. Mezi díla, popisující pro lidstvo tak nelichotivé období, patří i příběh "vzorného nacisty" Rudolfa Langa, jehož předobrazem byl válečný zločinec, šéf koncentračního tábora Osvětim, Rudolf Höss. Kniha je psána deníkovou formou. Hlavní "hrdina" vypráví o svém životě od svých třinácti let až po poslední dny strávené v cele smrti. Je to skutečně velmi nezvyklý pohled na válečné hrůzy, líčené jako "svědomité plnění pracovních povinností". To však neubírá na zrůdnosti popisovaného a naléhavosti nezapomenout.