markyticka
komentáře u knih

Dala bych 4 hvězdičky za příběh, ale dávám 5 za statečnost - napsat toto v 15ti letech je dobré a dopracovat to a vydat v 17ti je velmi dobré. Fantasy příběh ze světa kde žijí lidé i elfové, ale jen někteří z nich mají kouzelnické nadání. Je fakt, že kolem kouzlení je to takové trochu rozvleklé a pak souboje a akce ke konci strašně rychle uběhnou. Vzhledem k tomu, jak kniha končí doufám, že bude pokračování :)


Místo vědce Thea je tu mladá policejní potapěčka Sloan. Musím říct, že mne změna prostředí potěšila. Kniha se četla dobře, lehce rozvleklé vyprávění se na konci hodně zrychlilo.


Přečteno v rámci čtenářské výzvy - kniha se četla jednoduše, přečtená za pár hodin. Nedávno jsem shlédla oba filmy o Vaškovi a tak část postav měla zas filmovou tvář. bylo to milé a vtipné, tak 3,5 hvězdičky.


Kytice, myslela jsem si, jak jí znám. Úplně jsem se pří čtení zhrozila, že závěrečnou báseň Věštkyně, si nepamatuji vůbec, ani při čtení se mi nic nevybavilo (zdá se mi i nejslabší). A že když recituji Mateřídoušku, že vynechávám celou jednu sloku, kterou si prostě nepamatuji. Je to už dlouho, co jsem tuto knihu četla celou. Ale stojí to za to.


Kytice, myslela jsem si, jak jí znám. Úplně jsem se pří čtení zhrozila, že závěrečnou báseň Věštkyně, si nepamatuji vůbec, ani při čtení se mi nic nevybavilo (zdá se mi i nejslabší). A že když recituji Mateřídoušku, že vynechávám celou jednu sloku, kterou si prostě nepamatuji. Je to už dlouho, co jsem tuto knihu četla celou. Ale stojí to za to.


Mám od dětství tu knihu ráda, i když ve škole jsem se trochu styděla, že jsem přišla s vydáním z roku 1964, tak staré nikdo neměl. Ale mně se líbilo, vonělo a obrázky byly nádherné. Dnes jsem se při čtení zase vrátila do dětství a usmívala jsem se.


Po prvních stránkách mne napadla slova písně - I vám jednou bylo sedmnáct. Každý se s tím obdobím vyrovnal jinak, myslím, že většina lidí se hledala, občas s větším či menším úspěchem zkusila pozměnit pravdu, zkoušela mantinely, budoucnost je ne vždy zajímala - a proč taky, když nikdo kolem jim nerozumněl a nerozumněli si ani oni sami? Toto telecí období - shrnuté do pár dní - tahle kniha z pohledu puberťáka docela dobře vystihuje.


Česká a čtivá kniha s docela dobrou scifi-stalkingovou zápletkou. Ale občas jsem se ztrácela v časech, občas jsem se musela kousnout číst dál a stalkera jsem odhalila v podstatě hned, takže na 5 hvězdiček to za mne ještě nebylo. Ale třeba příště - 4 hvězdičky za odvahu a na povzbuzení k další tvorbě :)


Mám ráda zvířata a příběhy začínajícího veterináře jsou podány vtipně i realisticky, často jsme měla pocit, jako bych při telení stála vedle něj.


Rozhovor s Pavlem Šporclem o jeho životě a díle je napsán čtivě. Často jsem měla potřebu se na téma doptat, ale samozřejmě není jak. Asi bych byla radši i za bohatší část fotografií, nejvíc mi chyběly přebaly desek, o kterých se v knize píše. Po přečtení knihy bych řekla, že Pavel Šporcl je klaďas po všech stránkách. Tak ho i vnímám na koncertech, které jsou vždy každý rok jiné.


Nenadchne a neurazí, první 2/3 jsem se nutila do čtení, konec už jsem zvládla přečíst rychle.


Modrooký, přidrzlý a nedržící se tak úplně pravidel Sean mne bavil, jeho lehce zpomalenější a naivní přítelkyně Janet o trochu méně. Kniha se četla lehce a zápletka byla jako obvykle zajímavá.


Kniha se mi líbila, i zápletka, četla se lehce. Co mne ale překvapilo bylo, že byla napsaná v roce 1981. Ta vize, kam se technika posune, je neuvěřitelná. Standardem pro vědce tady tehdy byly sálové počítače a děrovací štítky?!?


Kniha je krátká, chvílemi mne nebavila. Zajímavé, jak jednu stejnou událost popisují tři osoby různě.


Když jsem knihu v pubertě četla prvně, dala bych jí 5 hvězdiček. Teď po x letech už ji nehodnotím 100%, ale pořád mne překvapuje, jak se do pocitů dívek 15ti letých dokáže tento autor trefit. Sranda je, že teď by se spousta akcí odehrála rychleji díky technologiím a pohled k svátku jsem nedostala už roky, ale také neposlala... Vrátila jsem se ke knize, kterou jsem si dost pamatovala - i to mne překvapilo. Jiné knihy, když jsem četla po čase po druhé, mi tak známé nebyly.


Kniha se mi líbila, i když bych řekla, že první díl se mi četl snáze.


Knížka, která propojila historii a dívčí romány a scifi. Rychlé čtení s malým vzdělávacím okýnkem.


Knihu jsem četla kvůli čt.výzvě - kniha vydaná před více než 100 lety - nechtěla jsem žádné novější vydání a zjistila jsem, že knih vydaných tak dávno moc nemáme. Jazyk mi dal dost zabrat, některé věty jsem musela číst podruhé, abych jim porozuměla, obecně jsem se musela na čtení více soustředit než obvykle. Některá spojení mi přišla i docela vtipná, u jiných jsem přemýšlela, proč se to tak říkalo - třeba slovní spojení pro úmrtí - "odešla do Hlinska" - mne dost zaujalo. Povídky byly různé, ze života, některé více romantické, některé více s poučením. Jen tu poslední jsem moc nepochopila - byla jen popisem situace v kanceláři, bez nějakého příběhu.


Kniha mi dnes přišla podepsaná od autory. Nešlo než vše pustit a listovat a číst a zkoumat recepty a postupy. O víkendu z ní zkusím tažený štrůdl. Některé recepty už jsem zkoušela dle videonávodů od paní Mirky. Trochu mi u těch receptů chybí její hlas :) Kuchařka je to nádherná. Co bych ocenila příště, by byly fotky z postupu k textu.

Četla jsem min. 2 týdny, neb první větší půlku jsem se musela nutit přelouskat. Předchozí dva díly byly mnohem lepší, tento mne lehce zklamal. Těším se, co bude s Kraksnou a jeho posádkou dál, snad to zase bude jízda.
