Marla komentáře u knih
Skoro jsem zapomněla. jak jsem tuto knížku kdysi milovala. Vše se vrátilo, když jsem se spokojeným povzdechem dočetla poslední stránku a knížku vrátila do knihovny zpět z bedny s dětskými knížkami/ta bedna je pečlivě uložená na půdě a je plná takovýchto pokladů/. Dík, Čtenářská výzvo, s velkou radostí jsem si připomněla časy šťastného dětství!
Svěží a poutavé čtení od člověka, který svůj život věnoval ochraně a záchraně ohrožených zvířat. Někdy bych chtěla navštívit jeho zahradu...
Kde bere tahle ženská silu, zvednout se po každém maleru/a že to nejsou prkotiny/a jít dál tvrdohlavě za svým....a je vlastně vůbec šťastná? Tyhle otázky mě provázely při čtení a jsem až bulvárně zvědavá, jak bude její příběh pokračovat. Mysho, držím palce a jdu podpořit Thao...
Báječně roztomilý románek od neméně báječné znalkyně Prahy a jejich obyvatel. Zahřeje na duši a potěší mysl.
Knihy Alice Clayton mě baví čím dál tím víc. V tomto případě spojení královny krásy s veterinářem a opuštěnými pejsky/přičemž zrovna pitbulové velcí krasavci nejsou - omlouvám se pejskařům/bylo zase něčím úplně jiným, než v předchozích dílech a trochu tam mrazilo téma věčných soutěží krásy. ALE zase velká romanťárna, slaďárna a oddychovka a vůbec... mě se princ Harry taky líbí:)))
Veselé a chutné čtení o proměně Američana v pravého Pařížana. Celá kniha voní čokoládou a dobrým a kvalitním jídlem a vždy v pravý okamžik, když už by se třeba člověk začínal při čtení nudit, servíruje autor nějaký lákavý recept!
Okouzlující a lehounce napsané počtení o hledání toho pravého a správného domu a domova. Vtipné, veselé, milé, klidné, dojemné.
Milé, poklidné a přívětivé - jako všechny knihy od mé oblíbené autorky. Kultivovaně napsaný příběh z prostředí, ve kterém se Hana Whitton opravdu vyzná.
Nesmírně zábavné, jedovatě břitké a s obrovským nadhledem napsané. Ježíšek se opravdu trefil do mého vkusu. Tohle je kniha, kterou budu mít ráda ve své knihovně a rozhodně na ni nebude padat prach....
A zase magický malér, který je potřeba vyřešit....tentokrát je Peter opravdu blízko Muži bez tváře, kouzla jsou zase kouzelnější, staří známí se znovu objevují a já mám čím dál větší pocit, že minimálně polovina obyvatel Londýna jsou alespoň zčásti fae.....
Rozkošně hloupoučké počteníčko v duchu"a tak se všem všechno vydařilo a žili šťastně až do smrti". Ale bohudík za takováto dílka, ve dnech kdy se nedaří a všechno je na draka, je tohle balzám na nervy!
Jen pro ukázku: onehdy jsem sledovala nějaký anglický film a žehlící prkno se zjevilo na plátně. Byla to údajně bytost ženského rodu, avšak tak placatá, že jsem si lámala hlavu, na čem sedí a jak na ní drží sukně. Ačkoli nejsem ženich, sklíčilo mě to.
Tak a v tomto ironickém, mírně jedovatém a nesmírně zábavném tónu se nesou všechny fejetony. A mě tedy přinutily občas prskat smíchy, občas se jen tiše usmívat a občas se zamýšlet nad životem svým i životem všech ostatních.
Melancholické prostředí podzimních anglických blat, příběh zahájený vyšetřováním zločinu, který vlastně s hlavním příběhem vůbec nesouvisí, jako vždy elegantní Adam Dalgliesh......no prostě další pecka od Phyllis Dorothy James.
Čtivě a drsně dobře napsané tři příběhy, které se docela dobře mohly teď někdy stát....
Roztomilé čtení s hezkými ilustracemi, srdeční záležitost.
Takové velké, užvaněné NIC. Ještě že jsem to měla jen půjčené....
Babbitt se velkou část knihy snaží utéct - před přáteli, kteří vlastně přátelé nejsou, před rodinou, která ho nechápe, před stárnutím, kterého se bojí, před svým okolím, z kterého je zmatený......před sebou samým. Dojemné, mrazivé, čtivé, nadčasové.
Bylo by zajímavé, někdy vidět Mardianský morris, kdyby existoval.....a opět moje milá Ngaio Marsh: zvláštní typy lidí, chmurné anglické počasí, zřícenina starého sídla v pozadí.....dobře se tyhle knihy čtou v nevlídném podzimním počasí!
Roztomile mysteriozní a mysteriozně roztomilé čtení o tom, že někdy to, co vypadá nevinně, zas tak úplně nevinné není.....
Ve stromech stoupala míza a bublání drobných potůčků bylo den ze dne zvučnější, jak se zamrzlá země probouzela k životu. Řeku však poutal krunýř ledu. Zima jej ukovávala příliš dlouhé měsíce a nic jej nemohlo tak snadno rozrazit, ani blesk a hrom jara. Cvrčkové začali drnčet a stále víc husí a kachen přelétalo oblohou. Desátého května se ledy na řece Stewart s ohromným rachotem a praskotem odtrhly od břehu a o metr vystoupily. Ale neodplouvaly po proudu. Nejprve se musí prolomit a hnout dolní Yukon až u ústí řeky Stewart....To je Aljaška a drsná romantika divoké přírody, to je Bílý Den a Jack London.....