marli58 komentáře u knih
(SPOILER) Asi třikrát jsem se chystala knihu odložit. Amber na mě působila úplně odpudivě. Knihu četla na doporučení dcery a když jsem jí říkala, že končím pro nepřekonatelný odpor, tak prý mám vydržet. Vydržela jsem. A to, co si Amber tak vysnila, jsem jí ze srdce přála. Od té doby, co příběh vypráví Daphne, je to jízda a člověk má pocit zadostiučinění. Kdyby mě neotrávil ten pomalý začátek, tak by to bylo na 5*.
Po dočtení poslední věty ze mě vypadlo: Tak to byla otřesná blbost! Šla jsem do toho jen proto, že jsem chtěla dát paní spisovatelce ještě šanci a že to mělo málo stran. Zase to byla ztráta času - dobře mi tak... Měla jsem věřit tomu hodnocení 57 %.
Oddechovka pro tuto rouškovou dobu. Dost sladká :). Proti Hlasu kukačky a Heřmánkovému údolí dost velký úlet paní spisovatelky směrem dolů :(.
Je tak trochu jiná. Není v první řadě o Marii Terezii a Josefovi 2., ale hlavně o těch, kteří se o všechny ty bohaté a mocné starají. A jako bonus je historická linka příběhu.
Sáhla jsem po ní na odlehčení této depresivní doby. A velmi dobře splnila účel :). Hezký příběh. Vlastně dva. Rosiin a tetin.
Nalákal mě posun hrdinky časem do 18. století. Pak jsem se 200 stran prokousávala divným příběhem (dost nepříjemně na mě působilo, že Claire byla přece jen zvyklá z 20. století na určitý hygienický standard, pak jede několik dnů na koni a bez vzdechnutí po nějakém umytí, nebo aspoň myšlence na ně, vleze do postele a ještě prožívá úžasnou erotickou noc... mám dobrou představivost - pokaždé jsem ten puch z knihy téměř cítila. Tam právě šlo vytěžit z rozdílů 18. a 20. století. Pořád jsem se rozhodovala, zda nemám radši čtení vzdát. Pak se to ale nějak zlomilo (taky konečně ubyly erotické scény - do té doby na každé druhé straně) a dalo se užít skotské přírody, popis návratu na rodné sídlo, setkání se sestrou. Hlavní hrdina sice nemůže zemřít v první díle, který opravdu mohl být poloviční, ale z jakých zranění se Jamie "vylízal" za použití primitivních prostředků... Do dalšího dílu už určitě nejdu.
Četlo se dobře, ale místy to na mě bylo syrové. Prvok byl lepší.
Hezký příběh z Holandska, kde oceňuji i historická fakta zrodu delftské keramiky. Určitě stojí za přečtení.
Celkově se mně kniha líbila. Ale byla na mě trochu drsná (i když je to patrné už z názvu) a chybělo takové to temné tajemno. Ten přístup dozorců ve věznici a jejich kontroly mně přišly dost směšné. Na to, že to bylo vězení pro nejtěžší zločince... Uvidíme, jak se bude Kate dále vyvíjet. Určitě si pokračování přečtu.
Byla jsem zvědavá na knihu od této autorky - je to má první. Splnila očekávání v romantickém příběhu a navíc i s poznáváním přírody ve Skotsku. Příjemné odreagování od detektivek. Určitě si ještě nějakou přečtu.
Krásně plynoucí příběh mé oblíbené autorky. A to slovo "plynoucí" je ústředním motivem celého vyprávění. Žádné wow se nekoná. Ale kniha se čte od začátku velmi hezky, střídání současnosti a minulosti je přehledné, postav tak akorát. Nakonec bych ale očekávala pokoření ducha Farquara Thomasem. Tak to zlo nějak vyšumělo bez potrestání.
Dost dlouho mně trvalo, než jsem se začetla. Dokonce jsem myslela, že ji nedočtu. Pak se začalo vyjasňovat v tom, proč má Lila takové výkyvy nálad a příběh dostal spád. Znovu bych ji ale nečetla.
Paní spisovatelka si asi pod pseudonymem chtěla užít trochu erotiky. Ale v Oáze už jí bylo zbytečně moc.... Dějově to ale byla příjemná oddychovka.
Dvě časové roviny mám moc ráda a myslím, že se Jojo Moyes povedly. Trochu mně vadila zdlouhavá urputnost hlavní hrdinky, protože to vypadalo, že po soudní při možná získá obraz, ale zůstane s ním na ulici.
První od P. Hartla a jeho humor se mi líbí. Dokonce se mně při čtení vybavoval herec, kterého bych obsadila do filmového zpracování. Myslím, že by to nebyl špatný scénář.
Čtyřicítka opuštěná manželem, který čeká dítě s mladší... Takové omleté téma. Propadá se do samoty a umrtvuje se alkoholem. Ale pak najednou... A už mě to i začíná bavit. Konec tak, jak má u romantiky být a dalo se o tom napsat i víc, abysme si to štěstí užily :D.
Někdy jsem měla trochu zmatek v osobách a jejich jménech. Myslím, že změn jména a příjmení je tam až moc. Ale jinak je příběh pestrý a napínavý. Pod pseudonymem si paní spisovatelka užívá i popisování erotických scén :). Zajímavé je i to, že první díl (Nespoutané sny) je v podstatě vyřešený a uzavřený příběh. Proto pokračování (Kruté hvězdy) hned v úvodu překvapí svou návazností. Jsem zvědavá na Důvěrná setkání.
Příběh z 2. světové války. Víte, že se válka chystá, že bude a že je. Ale jen jako rám obrazu. (Pro ty, co válečné příběhy nemusí.) Moc se mi líbilo zasazení konkrétních historických událostí do děje jako připomenutí. Nemá to chybu :). Velmi na mě zapůsobilo poděkování prarodičům v úvodu: Říkali, že na některé věci se zapomenou nesmí už pro to, aby se nemohly opakovat. Protože plynoucí čas vždycky nahrává viníkům a lidská paměť je krátká.
Pěkný příběh o soužití 3. generací. Moc se mi líbilo popisování situací z úhlu pohledu desetiletého kluka, bohémské matky a vesnické babičky. Pátá hvězda je za vyprávění bez přímé řeči a v dlouhých větách. Myšlenky se z nich tak nějak rychle valily a mělo to spád. Zajímavý je i konec. Co, kdo a s kým po letech.