MaroCZ komentáře u knih

Určitě velmi přínosná a skvěle zpracovaná kniha, kterou by žádný zájemce o středověk neměl opomenout. Navíc čtivě podaná a opatřená bezvadným "pomocným aparátem". Le Goff byl prostě TOP medievalistou. Proč tedy "jen" 3 hvězdy? Inu, zejména proto, že Le Goff v textu nezapřel své členství v Socialistické straně Francie. Jak už psal kdosi níže, ta kniha je skutečně determinována marxistickým pohledem na středověk a dějiny společnosti obecně. Je to fakt škoda, té skvělé knize to hrozně ubližuje. Sekundárně pak je třeba uvést, že vzhledem k době napsání kniha obsahuje několik málo tvrzení, která dnes už historici většinou přehodnotili (např. pohled středověké společnosti na děti). Ale málo platné - zájemcům o středověk jednoznačně doporučuji (ideálně však v kombinaci s dalšími pracemi)

2 20.05.2023

Po přečtení jsem pobaveně hledal na různých "pařanských" webech příslušné recenze. Byly vlastně nevědomým potvrzením základních Spitzerových tezí. To byly reakce narkomanů když jim berete drogu :-)

4 12.04.2023

Za mě asi nejlepší stručná přehledovka, navíc čtivě podaná. Není to podrobná badatelská práce, ani nemá tuto ambici. Jde o skvělé "naťuknutí", uvedení do středověkého myšlení a především srozumitelná polemika s neblahým dědictvím osvícenských a marxistických pohledů na středověk.

2 12.04.2023

Za mě geniální. Netušil jsem, že se dá takto psát. Pozoruhodný mix alternativní historie, road story, sci-fi, dobrodružného thrilleru, fantasy a filozofického, trochu i náboženského, traktátu. Kupodivu to perfektně drží. V délce knihy nevidím problém, nedělím knížky na tlusté a tenké, nýbrž na dobré a špatné. A Led je zatraceně dobrý. Nemyslím si, že by "rozvláčné filozofování" bylo na obtíž. Ono totiž souvisí s dějem, objasňuje hlubší motivace hlavních hrdinů, stejně jako celkový "světaběh". Úžasně vykreslena je podoba i atmosféra "zamrzlé" Sibiře. Poslední dvě části naprosto dechberoucí. Já jsem nadšen. Dukaj se touto knihou zařadil mezi mé oblíbené autory, doufám, že se dočkáme překladu některé další z jeho knih.

5 01.02.2023

Poučné, hutné, tématicky rozkročené. Občas se člověk i pobavil. Kupříkladu v kapitole o zemědělství. Bylo vtipné, že ačkoliv nám byly dány za vzor sovětské kolchozy, naše JZD, navzdory devastačním 50. létům, na tom byly mnohem lépe než sovětské kolchoznictví. Nebo: "Se dvěma orgánama si tam nenechám rozbít hubu". :-)

30.10.2022

Pro zájemce o prvorepublikovou národní pravici velmi přínosná věc do knihovny. Autor vyhmátl i některé ne až tolik známé události. Mimochodem, knihu, která má na obálce mé dva nejoblíbenější prvorepublikové politiky jsem si nemohl nekoupit :-)

30.10.2022

Velmi čtivě napsáno. Rovněž oceňuji, že autor se také pouští do velmi zajímavých případů, které jsou téměř neznámé, ačkoliv si zaslouží pozornost. Mám na mysli zejména dění v Miličíně (za mě nejděsivější kapitola) nebo případ "zlatého letounu" (tato kapitola mě nejvíce zaujala).

1 30.10.2022

Nejlepší historická románová sága, jakou jsem kdy četl. Pane Uhtrede, pane Bernarde - bylo mi ctí

6 30.12.2021

Skvost. A zatím jediná "hospodská" kniha, která může konkurovat - pro mě dosud nedostižné - publikaci "Pardubické restaurace a hotely".

1 12.09.2021

Kniha jako taková je provedena skvěle. Autor prokázal velkou erudici, stejně jako schopnost poutavého vyprávění. Nakladatelství se pak tradičně postaralo o perfektní grafickou úpravu. Zpracováním tedy důstojný následovník "Procházek Prahou" od manželů Pohunkových. Proč tedy "jen" 3 hvězdy?
To máte tak...
Z šesti "procházek" (sedmá, "kavárenská" je koncipována odlišným způsobem) jsou čtyři věnovány Ostravě - Jihu nebo přilehlým obvodům. Celkově se kniha silně orientuje na moravské části města (Slezská část je s výjimkou svinovské procházky naprosto ignorována). Úplně chybí Poruba, Pustkovec, Třebovice nebo Martinov, podle mého soudu nejhezčí části Ostravy, kde své "procházky Ostravou" pravidelně absolvuje velké množství lidí (včetně mě) a kde by určitě bylo co popisovat. Škoda...
Naopak, velmi originální plus představuje poslední "procházka" po - zaniklých i existujících- ostravských kavárnách.

08.08.2021

TomHr:
"Jakoby mimochodem, přitom ale velmi zasvěceně autor hrdiny provádí různými ostravskými zákoutími. A nejen to, kniha místy reflektuje urbanistické proměny, rozvoj okolních vesnic, ze kterých se v té době klubou čtvrti a předměstí Velké Ostravy."

Udělal jste mi obrovskou radost, že jste si toho všiml! Tenhle prvek byl totiž jakýmsi "sekundárním posláním" knihy :-)
Vždycky mě tak trochu štvalo, když někdo mluvil o "staré Ostravě" a začal budováním v 50. létech. To byl přitom už začátek té "nové Ostravy", která tu starou z rozhodující části pohřbila. Tak jsem si řekl, že ten popis do "Mystérií" dostanu a třeba tím podnítím u některých čtenářů zájem o tuto tématiku.
Mimochodem, já jsem tedy místně především Porubák a Ostravák až potom :-)

už se opakuji, ale Cornwell a anglosaská kronika, to je prostě vzor psaní historických románů...

2 17.12.2020

autorka je taková trochu potrhlá "liberálka", ale četlo se to perfektně :-)

06.09.2020

Navzdory neohrabanému a poněkud těžšímu textu velmi zajímavá a ojedinělá kniha

06.09.2020

Naprosto v pořádku, ne každému se musí líbit. Jenom mě trochu zarazilo, že bych měl vracet diplom :-) Jinak máte pravdu, ty osudy byly složité,mohly se dost lišit. Jen jsem prostě vytvořil určitý příběh v jistých kulisách. Neberu to od Vás špatně a ani vy to ode mě neberte, prosím ve zlém. Jinak, také jsem měl několik příbuzných v odboji. Děda byl členem vojenského odboje (jako prvorepublikový důstojník) astrýc z Jaroměřic seděl v Buchenwaldu, protože někdo gestapu ohlásil jeho účast v SNP, kam potají odešel. Paradoxně, před trestem smrti ho zachránil jeden kolaborant. Znali se totiž dlouhé roky,ještě před válkou....

Pavelpi: Porušuji své ústálené zvyky a zareaguji na komentář. Úvodem chci předeslat, že mi nijak nevadí Vaše hodnocení. Pokud se Vám má kniha nelíbí, je to naprosto v pořádku. Nejsem ješitný, ani nějak popudlivý. Potud bez problému. Rád bych ale zareagoval na Váš soud "Autor toho asi moc téhle době neví.Je to takové splácané a pro mne naprosto nereálné."
Vážený pane, historii jsem vystudoval na Filozofické fakultě UK a to s druhocyklovým zaměřením na nejnovější svtové dějiny (1918 - de facto současnost). Jestli jsem si na něco dával pozor, pak na historické reálie. Ano, nejedná se o odbornou knihu, nýbrž o historický román. Proto jsou některé pasáže jaksi přizpůsobeny. Kupříkladu úspěšné letecké boje švýcarské Flugwaffe proti německé Luftwaffe se odehrály už v létě 1940, zatímco já jsem je - v zájmu děje - situoval do roku 1942. Celkově jsem ale kulisy zachovával. Rád se tedy nechám poučit od znalce Vašeho formátu, co o "té době" nevím. Marek Skřipský

Lahoda! K tomu nelze více dodat. Sice ten věk hlavního hrdiny už trochu skřípe, ale... Cornwell je mistr historického románu. Takhle bych chtěl jednou umět psát :-)

5 25.11.2019

mrazivá,atmosferická jednohubka, akorát na dvě pivka... :-)

2 10.11.2019

Asi takto...
částečná spokojenost - částečné zklamání.
Nejprve to pozitivní - je dobře, že se na českém knižním trhu konečně objevily komplexní dějiny Švýcarska (poslední vyšly někdy za první republiky, nepočítáme - li publikace ve stylu "letopočet - událost"). Kniha je skutečně dobrým přehledem o švýcarské historii a vývoji společnosti. Psáno poměrně čtivě a jasně.
ALE
Očekával jsem brilantní podrobnou syntézu, podobně jako u Dějin Srbska, nebo Dějin Polska a jiných. To se nestalo. Jde o přehledovku. Sice dobrou, ale opravdu jen přehledovku. I svým rozsahem je oproti zmiňovaným publikacím stěží třetinová.
Největším zklamáním byla kapitola o WW2. Ta byla (naštěstí jako jediná) vyloženě slabá. Chyběla spousta podstatných informací (švýcarské válečné plány, německý plán na invazi do Švýcarska, problémy s ESAP, letecké souboje s Luftwaffe roku 1940 - mimochodem, pro Švýcary velmi úspěšné, atd.), jiné byly podány hodně ve zkratce.
Kniha mi, přes veškerý přínos, přišla poněkud "odfláknutá", hlavně proti zmíněným Dějinám Srbska a Polska.
Vyloženě iritující (až nasírací) bylo čechrání ega autorské dvojice. V každé kapitole autoři neopomenuli dvakrát až třikrát zdůraznit, že "boří mýty", pochlubit se nezapomněli ani v předmluvě. Kdyby se místo samochvály soustředili na informační základnu, udělali by lépe.

2 29.10.2019

škoda, že až po sedmi letech :-)

26.06.2019