MARSgirl komentáře u knih
Nechápu, jak může být tato kniha v žebříčku 74. nejhorší. Ale možná už vím... když trilogie 50 odstínů šedi je pro velkou část málem na vrcholu literatury.
Nikdy si večer děvčata nečešte vlasy, nebo se mořeplavci opozdí.
Po letech konečně další orgastická kniha, která dokáže evokovat temná pokušení a potěšení tak, jak to uměl jen Oscar v Obrazu Doriana Graye a Huysmans v Naruby. Tady navíc s ultra bonusem v tom, že se to celé odehrává v Praze. Moc nebezpečný!
Úžasná kniha, která končí zjištěním, že jediný, kdo skončí s panem Darcym je Líza. (Ach jo)
Depresivní zážitek, který budu moct zopakovat bez zhroucení až tak za 30 let.
Očekávání velká. Výsledkem je ale jen kniha, snažící se o návod, jak umění dobře pochopit. To je v pořádku, ale ne takhle stupidním stylem. Nápady typu přeinstalování děl v galeriích do celků podle emocí z nich vyzařující, jsou pro mě opravdu naprosto mimo. Možná by se umění nemělo tak zjednodušovat. Vždyť k olivám si taky najde cestu každý sám. Dočíst knihu pro mě nihilistickým zážitkem.
Naprosto brilantní! Už hodně dlouho jsem nebyla začtená do té míry, že bych absolutně ztratila pojem o čase.
Agresivní, napínavé, písečné!
Kniha, která mi naprosto nabourala všechny představy o inovacích a experimentech ve vypravěčství. Na úplném začátku knihy jsem si uvědomila, že vlastně nečtu, ale přemýšlím, jestli je to vůbec možné, aby tak moc jiná kniha existovala. Postupem jsem do světa myšek a leknínu v plíci naprosto zapadla a na další knihu jsem se skoro nemohla soustředit, protože jsem hledala neustále prvky Pěny dní.
Až na příliš rozvláčné popisy věcí a chování zvířat, které jsou asi všem, kromě lidem z USA jasné, moc super knížka!
Kniha na jedno odpoledne, kdy musíte vysávat s knížkou v ruce. Intelektuální výroky mladých londýnských chlapců v kombinaci s vyprávěním, kde nic není bez logiky. Témata paměti a smrti, tentokrát zakamuflována jinak, beletristicky, že by možná lehký neznalec autora zapomněl. Jen Veronica je postava, která chcete, aby se brzo ztratila z vyprávění a konečně zmizela...
Moc se u knih nebojím, ale u téhle jsem byla v Bradavicích a bála jsem se toho, že se Komnata opravdu otevřela.
Velmi barvitý příběh, který se před očima objevuje, alespoň pro mě, velikou rychlostí. Prvních 100 stran jsem musela přečíst snad za 5 minut!... potom, co ale Jonathan vše prokoukne a Dracula s ním nejedná moc jako s hostem, pro mě kniha poměrně upadá. Pokračuje pasážemi, které jsou naprosto nezáživné, ale musím uznat, že atmosféra i pro mě tak nudných deníků je fascinující. Vše se dlouze táhne, dialogy jsou nudné a postavy v nich až příliš idealizované. Také jsem byla docela zklamaná z toho, že autor napíná čtenáře na několika stránkách a poté to, co by mohlo být nejzajímavější "nacpe" do 1 strany, ale i méně. Celý příběh končí pro mě slabě a konečné nahlédnutí do "současnosti" postav z příběhu vnímám opravdu záporně k celku.
Jako oddechová literatura jistě potěší. Nehledala bych ale více.
Úžasný díl, stejně jako ty ostatní, jen ty mozky a velká honička na Ministerstvu a čekání na smrt mě děsili?
Tento druh literatury nemám v oblibě a proto ho nečtu. Bridget mě ale docela dost nadchla, v mnoha pasážích jsem se tak smála, až mě to překvapovalo. Plus nákres vzhledu postav z filmů o Bridget: Vzniká oddechová literatura pro toho, kdo moc čte Euripida.
Autor je opět vševědoucí a upozorňuje na detaily.
Velmi dobré zakončení příběhu Harryho Pottera. Jen mi docela chybělo více informací o viteálech...
Doporučuji tuto knihu nekupovat v Levných knihách-uprostřed knihy je asi 10 stran rusky.