martin9666 komentáře u knih
Příběh napínavý jako kšandy, bez zbytečných zdlouhavých popisů a umělého protahování. Audioverzi knihy velmi pomáhal hudební podkres a různé jemné zvukové efekty, které dokreslili perfektně atmosféru knihy. Obsazení také velmi zdařilé. Konec knihy překvapivě rychlý a strohý, ale opět spíše v pozitivním smyslu.
Zábavná a poutavá kniha. Dá se přečíst jedním dechem. Prolínání dvou časových linek (život Alana a jeho přítomnost) působí velice přirozeně, bez nějakých rychlých skoků a zbytečných částí. Ačkoliv některé historické pasáže byli trochu zbytečně dlouhé nebo příliš podrobné (ačkoliv v té podrobnosti byla kopa ironického humoru), dohromady tvoří výborný celek. Styl psaní Jonassona mi velmi sedí a s chutí se pouštím do Analfabetky.
Nesmírně zábavná kniha. Neobyčejně náhodné vtipy, unikátní příběh a zvrácené postavy. Audioverze v podání Vojty Dyka ještě umocňuje komediální chvilky a postavy ožívají, řekl bych i lépe než ve filmové verzi. Otevřený a vlastně žádný konec směřují čtenáře k dalšímu dílu série, a tak směle pokračuji dál.
Dobře navozená atmosféra knihy, zajímavé historické zasazení děje.
Hlavní myšlenka (vše není stále tak špatné, jak vás to učili ve škole a jak to prezentují média) je správná, ale autor ji dovádí až do nebezpečného optimismu. Příliš často sám porušuje zásady, o kterých v knize píše. Sice uvádí ohromné množství statistických ("pravdivých") čísel, ale bez úvodu nebo širšího kontextu a vysvětlení těch čísel se dopouští stejné ignorance, kterou v knize popisuje. Kritizuje využití průměru kvůli jeho nedostatečné výpovědní hodnotě při interpretaci statistických dat, ale sám další charakteristiky rozdělení (medián, statistická odchylka, kvantily) neuvádí. Kritizuje přílišnou dramatizaci událostí médii, ale sám před každou pointou uvádí srdceryvný příběh z vlastního života. Zároveň stálé připomínání, jak jsou šimpanzi lepší při odpovídání na autorovi otázky, už mi koncem knihy lezlo krkem.
To, že se kniha tak dobře prodává (a i zde je skvěle hodnocena), jen dokládá, že laická veřejnost tyto nedostatky a celkové pokrytectví autora ani nevnímá. Všechny tyto chyby celou ideu knihy shazují.
Nejlépe tedy přečtěte pouze první a poslední kapitolu, kde jsou důležité body shrnuty, a nezdržujte se zbytečně nafouknutým, nabubřelým a pokryteckým textem v ostatních kapitolách.
Někteří lidé (i zde v komentářích) vnímají tuto knihu jako svatý text, takovou kapitalistickou bibli. A opravdu, funguje podobně jako křesťanská bible - není lepšího textu pro ateistu, aby se utvrdil ve svých názorech.
Autor v knize tvrdí:
Studujete obor na vysoké škole, který vás baví? Ve svém vystudovaném oboru pracujete vpro nějakou firmu abyste domů přinesli plat? Tak to jste naprosté nuly! Musíte podnikat a investovat, ale jen do “pravých aktiv” na finančních trzích (Autor trochu zapomněl, že když lidé nebudou studovat a pracovat v jiných oborech, než jsou finance, svět nebude fungovat - nikdo mu nevyrobí jeho produkt, protože to nikdo nebude umět. Nebude firma, do které by mohl investovat…)
Vy platíte daně a hypotéku? Nebuďte bláhoví. Daně platí jenom chudáci. My bohatí je neplatíme! (Veřejné školy, zdravotnictví, dopravní infrastruktura... kapitalista to evidentně nepotřebuje)
Když investuju do akcií, tvořím hodnotu! Koupil jsem dům za 20, prodal ho za 60, zájemci se jen hrnuli. Ztrojnásobil jsem jeho hodnotu! (Hodnotu vytvořil člověk, který dům postavil, ty jsi ho jenom chytře přeprodal)
Autor se na mnoha stránkách vychloubá, jak je dobrý obchodník, když dokáže vykořisťovat jiné lidi, a nabádá čtenáře: "Dělejte to jako já, buďte také kapitalista a budete se topit v penězích." Ovšem pokud by si tohle řekl každý, už by nebyl člověk, kterého by mohl vykořisťovat a celý jeho byznys by byl v troskách. Doporučování kariéry v MLM už je jen třešnička na dortu.
Pokud máte aspoň trochu sociálního cítění a nejste sebestředná svině, pak doporučuji přečíst. Probudí to ve vás až skoro komunistickou nenávist vůči kapitalismu. Pokud už teď přemýšlíte, jak platit co nejméně daní a opovrhujete svými chudšími kamarády, kteří nestudují finance a nemají od 15 let svou vlastní firmu, doporučuji také. Potvrdíte si, jak jste správní. Je to prostě kniha pro všechny!
Začátek se nesl na vlně téměř nepředstavitelného futurismu a utopie a kromě 3 kapitoly, která kvůli svému stylu byla hodně zmatená, jsem byl zatažen do děje a chtěl jsem vědět víc o tomto světě. Bohužel tím stavba světa prakticky skončila a kromě výletu do rezervace už to bylo jen o budoucností pokřivených lidských vztazích a o přístupu divocha k poznávání společnosti. Přerod divocha na konci knihy byl hodně náhlý a i zbytečně vyhrocený. Tón, který kniha nasadila, není úplně shodný s jinými antiutopickými romány - nevychází z něho tak jasné varování. Zároveň má kniha dost delších pasáží, kde se reálně nic neděje, děj se neposouvá ale svět se nestaví, a je to spíše práce číst dál. 4/10
Alegorie přesná, velmi vypovídající. Je na konci chybí buď větší dramatizace do prázdna nebo nějaký doslov s rozuzlením.
Prokop v knize realisticky oponuje Roslingovi (kniha Faktomluva) v jeho přílišném optimismu. Oproti Koukolíkovi (např. kniha Češi: proč jsme kdo jsme – a jak dál?) často neuvádí přesná čísla - pouze uvádí zdroje informací na konci podkapitol. Stejně tak Koukolíkovi pointy a poznatky byly přesnější, vědečtější - Prokop oproti tomu píše velmi novinářsky ale paradoxně občas velmi „nečtivě“.
Už tím, že je kniha strukturována jen jako soubor esejí (které by se daly vydat jako jednotlivé novinové články a částečně také tak vydané byly), slouží jako zábavné čtení na zamyšlení ale ne úplně jako encyklopedie neduhů naší společnosti a zároveň kuchařkou, jak ty problémy řešit. Tento problém zároveň snižuje pravděpodobnost, že knihu budu chtít přečíst znovu nebo potřebu v ní listovat a hledat důležité myšlenky.
Podkapitola "Stíny amerického vězeňství" se sice drží poselství knihy o slepých skvrnách, ale nezapadá absolutně do kontextu Česka - paralela s Romy nefunguje. Stejně tak mnohé odkazy na Trumpovu kampaň se částečně míjí v českém prostředí. Podkapitola o metaforách dobře zdůrazňuje, jak mohou být metafory silným nástrojem k ovlivnění názoru a manipulaci voličů - ať už to politik dělá úmyslně či náhodou. Druhá polovina byla méně záživnější a knize chybí nějaký sumarizující doslov, nebo komentář jiného autora.
Příběh je poutavý a napínavý, ale svou podstatou únavný a trochu repetitivní. Oproti sledování filmu dle knižní předlohy lze při čtení knihy daleko lépe pochopit vztah syna a otce, který je ale i tak celkem plochý a mdlý - možná to bylo záměrem autora, který tak chtěl vyjádřit únavu obou postav. Postavy jsou ale popsány celkem realisticky. Atmosféra knihy (ještě více audioverze) je dobrá, místy napínavá. Z knihy je cítit ta úmorná délka cesty na jih, kterou film nikdy nebude schopen věrně ztvárnit. Kniha ve finále bohužel nemá nějakou hlubší myšlenku, snad jen kromě toho, že dobří a zlí lidé mohou být k nerozeznání podobní. Ale asi ani myšlenku mít nemusí. Dobrý příběh stačí. Cíl není to nejdůležitější, hlavní je přece samotná cesta (pun intended).
Špačkovi vzpomínky připomínají vyprávění vašich prarodičů o jejich milovaných kamarádech nebo rodičích, kteří je občas hodně vytáčeli a měli s nimi plno starostí, přesto je však chovají hluboko v srdci. Z textu je cítit obrovská vřelost, obdiv a přátelská láska, kterou Ladislav Špaček k Havlovi choval. Poslední kapitoly mě přiváděli k dojetí. Špaček nevynechává ani některé smutnější příhody a buduje tak sice zabarvenou, ale věrnou podobu Václava Havla. Dotýká se velmi okrajově i kontroverzí, např. bombardování Jugoslávie, kdy uvádí věci na pravou míru (výrok humanitární bombardování je novinářská zkratka) a tvrdě brání postoje Havla. V těchto chvílích mi trochu chybí nějaké uznání chyby typu: bylo to správné rozhodnutí, ale provedení už se NATO nepovedlo. Nejde o přesný memoár ale spíše o tematicky seřazené anekdoty, což však sám autor uznává. Vyprávění je citově zkreslené, kontroverzních či „bojovných“ témat se vyhýbá. Velmi příjemné, lehké čtení, bravurně napsané, plné vážných i zábavných historek. Napsaná je velmi čtivě a na konci knihy už je vám líto, že jste s Havlem nemohli prožít takové krásné chvíle jako Ladislav Špaček. Zvláště v této době je hřejivé číst o roztomilých neduzích či osobních bojích českého prezidenta, ovšem bez jakéhokoliv zlého podtextu.
Důležitá alegorie s varováním pro lidstvo. Styl psaní a ohromné množství zbytečných informací, které pouze prodlužují knihu odradí mnoho čtenářů už v průběhu a nedostanou se na konec knihy, který je tak trochu předvídatelný už od začátku.
Čtivá, místy velmi trefná a ozdrojovaná publikace. Kapitolky o privatismu, konfliktu města/venkov jsou velmi přesné a ačkoliv se autor určitě nedotkl všech aspektů daného tématu, vystihuje Česko velmi dobře až se člověk chytá za nos. Jak píší někteří hodnotící, je v knize několik odkazů na pandemii covid-19, kvůli kterým prý kniha neodolá zubu času. Jsem opačného názoru - dokud se nevyřeší problémy, které v pandemii teprve vyšly na světlo, kniha nezastará. A všichni víme, jak dlouho to bude trvat (a vůbec jestli).
V porovnáním s knihou Slepé skvrny od D. Prokopa jde o více autorskou knihu, mnohem čtivější, zábavnější a trochu lépe strukturovanou. Ovšem informací je v ní vlastně méně.
Bohužel jsem po dočtení měl pocit, že stále něco chybí. V knize nejsou nějaké návrhy řešení, možné scénáře nápravy a návody pro obyčejné lidi, jak z toho ven.
Čtivé povídání o strastiplné historii společnosti LEGO, doplněné o vhodné historické snímky a anekdoty. První kapitoly jsou trochu dlouhé s detailním popisem každého roku. Následující kapitoly už berou historii hodně rychle, k začátku docela nepoměrně. Ke konci už není řeč ani tak o LEGO jako spíše o samotné rodině nebo o nejvyšších manažerech podniku. Když už je na rodinu dán velký důraz, vůbec by nevadilo dat na jednu dvojstranu rodokmen s fotkami, aby se čtenář dokázal vyznat v pěti generacích dědiců. Chyběl mi také historický plánek továrny (např. na konci každé kapitoly), kde by se dal sledovat vývoj areálu a celého Billundu, o kterém je mezi řádky mnoho slov. Čtení dobré, k dokonalosti má ale daleko.
Některé příběhy Mašiny Ladislava se zdají být až skoro neuvěřitelné. Zarážející je také množství panáků, které byl schopný autor při putování vypít. Kniha je velmi zábavná, přičemž humor je většinou ironický a někdy i trochu nihilistický. Po přečtení jsem měl chuť co nejdříve někam vyjet a navštěvovat cizí krajiny a bavit se s kýmkoliv na potkání.
Skvělá investigativa. Občas příliš rozvětvuje příběh do široka a čtenář se tak lehce ztratí.
Celkem nenáročné, pro laika pochopitelné. přidává několik zdrojů k tvrzením. Dává průřez celým vývojem lidstva se všemi hlavními činiteli - biologická evoluce, sociologie, náboženství, ekonomie
Zvláštní seřazení kapitol a občasné prostřihy do života rodičů autora rušili ráz knihy. Některá témata mohla být více rozpracovaná, obecně je to ale dobrý popis informační války a prvni představení nástrojů a směrů, jakým se dají ovlivňovat názory lidí (zejména pomocí internetu).
V audioverzi s Jiřím Dvořákem se poslouchá kniha velmi příjemně. Snyderovi postřehy jsou přesné a analýza hluboká. Škoda, že nepočkal s vydáním knihy na Putina, než začne další fázi války. Ale předpokládám, že o válce na Ukrajině vyjde zase něco dalšího, podobně komplexního ale čtivého jako Cesta k nesvobodě, možná druhý díl? Každopádně díky této knize mohou čtenáři pochopit aktuální motivy i historické důvody konfliktu na Ukrajině, což je cenná informace, která nám může pomoci tento konflikt eventuálně pomoci řešit, nebo minimálně alespoň zaujmout nějaký informovaný postoj.
Jako prvotina to není špatné, ale Láďovi další počiny jsou kvalitnější a určitě zábavnější.Což ale neznamená, že by kniha byla nudná. Rozhodně jsem se bavil, ale byla místa, kdy mě kvůli nezáživnosti vyprávění mysl odnášela pryč. V audio verzi (celkem obstojně nadabované samotným autorem) některé hudební podkresy nebyly příliš vhodné a ve finále až otravné, stejně tak zbytečný jingle pro každou audioilustraci a infobox - tyto vsuvky mohly být daleko více zakomponovány do jednotlivých kapitol bez těžkopádného uvedení.