martina.culik komentáře u knih
Mohla by to být zajímavá detektivka - námět i pomalejší tempo bylo fajn, ale ty postavy... Ani s jedinou jsem se nedokázala ztotožnit a žádná mi nebyla sympatická a to snižuje mé hodnocení, jelikož jsem se kvůli tomu musela do čtení nutit.
Vzhledem k vysokému hodnocení od ostatních uživatelů zkusím od autorky ještě další knihu, ale nebýt toho už se k ní nevrátím.
Miluji knihy odehrávající se ve viktoriánské Anglii (i když žít bych v té době určitě nechtěla) a tato kniha mi mou lásku zase o něco prohloubila. Příběh byl čtivý, zajímavý, se spoustou detailů z té doby a z tehdejší chirurgie.
V době, kdy ženy byly považovány spíše za "doplněk mužů" a mnoho dnes běžných věcí bylo naprosto neslýchaných, se objevuje sirotek Nora s velmi netradiční výchovou, která je zvídavá a touží pomáhat lidem, i když je její konání v podstatě protizákonné. Nora, doktor Croft i doktor Gibson mi byli (každý svým způsobem) sympatičtí a proto doufám, že se brzy dočkáme pokračování.
První díl jsem si zamilovala a byl spíše k pobavení. Druhý díl mě bavil o trochu méně a byl spíše k zamyšlení. Přesto určitě stojí za přečtení.
V podstatě z celého příběhu vyplývá jedno zásadní ponaučení: Smrt a Život jsou přirozenou součástí naší existence a není radno do toho řádu zasahovat.
"Člověk nemusí stále ve všem hledat nějaký hlubší smysl. Občas jsou věci prostě jen takové, jaké jsou. Zpravidla se nedějí z nějakých mystických důvodů."
"Není to smrt, která nás nechává trpět. Je to život. (...) Jenom živí lidé trpí, a zakusí tak svoji existenci ve všech jejích aspektech. Mrtvým je to jedno."
Kdysi jsem viděla film a ke knížce jsem se dlouho odhodlávala (hlavně proto, že mě trochu odradila kniha Říjnový seznam od stejného autora).
Musím říct, že mě mrzí, že jsem tak dlouho čekala, protože je to přesně ten typ knihy, který mám ráda. Myslím, že si může v klidu podat ruku s dnes tak populárními skandinávskými detektivkami. Co do zápletky a drsnosti se jim směle vyrovná.
Předpokládám, že to není mé poslední setkání s Lincolnem Rhymem ani s Jefffery Deaverem.
Autorka opět nutí čtenáře zamyslet se nad sebou a svými životními postoji. Jak je autorčiným zvykem, rozebírá nelehké a rozporuplné téma z pohledu několika osob.
I když si někdo může myslet, že dnes již rasismus (a s ním spojená diskriminace) nemusí být aktuálním tématem, není tomu tak. Stačí se pořádně zamyslet a možná si i vy uvědomíte, jaké skryté předsudky o druhých máte. A jak ukazuje autorka, skrytý rasismus (u lidí, kteří jsou sami o sobě přesvědčeni, že rozhodně rasisty nejsou) může být někdy ještě horší, než ten otevřeně přiznaný.
Malý postřeh z knihy: Když si koupíte náplasti, na kterých je nápis "skin = barva kůže" - jakou barvu ta náplast má? Možná, že je to barva vaší kůže, ale není to barva všech.
"Není nic sobečtějšího než snažit se změnit něčí mysl, protože ten druhý neuvažuje jako vy. Jen proto, že je něco jiný, neznamená to, že to nemá být respektovaný."
"Když nemůžete dělat velké věci, dělejte velké maličkosti velkým způsobem." M. L. King
V knize se člověk kromě řešení detektivní zápletky, dozví i dost o tehdejším lékařství, což je opravdu zajímavé.
Příběhy Hugha se Singletona mě hodně baví.
Celá série mě bavila, ale v tomto díle už mi přišlo vše až moc odpoutané od reality, takže jsem nucena dát nižší hodnocení.
Vztah Amelie a Johna mi paradoxně přišel v tomto díle spíš na obtíž a nějak mi nekorespondoval s dějem. Hlavně proto, že nikde nebylo pořádně řečeno, co vlastně John řeší a proč - nejspíš se jedná o "přípravu diváka na další pokračování".
Osobně nemám ráda knihy, které nemají ukončený děj, a tady jsem si na konci připadala, jako bych byla teprve v polovině knihy.
K sérii mě přivedlo téma restaurátorky hřbitovů, ale zde se o symbolech a dalších věcech, které mě bavily v předchozích dílech, moc nepsalo. Pokud vyjde další díl asi už ho číst nebudu.
Velmi zajímavě a věrohodně napsaný příběh o části historie, kterou by spousta lidí nejraději popřela. Ačkoliv jsem si hlavní hrdinku moc neoblíbila, držela jsem palce, aby vše zvládla, jak nejlépe to půjde.
Jak vidí svět kolem sebe během války slepá dívka z Francie?
Jak jsou během války vychovávání chlapci v německých prestižních školách?
A co se stane, když se tyto dvě postavy nakonec setkají?
Polovinu balad z Kytice jsem uměla jeden čas nazpaměť, protože mě baví. A i Erbenovy pohádky mají co do sebe.
Tento díl mě nebavil tak moc jako předcházející. Nejspíš to bylo hlavně tím, že Luc a Ava se v knize nějak míjejí a tak mi chybělo jejich kamarádství z předchozích knih. Zločiny byly zajímavé. Bavil mě hlavně Lucův případ, jelikož vyšetřování Avy vedlo k tomu, že i policisté jsou jen lidé, co mohou chybovat a já jsem v této oblasti raději trochu naivní.
Vánoční oddechovka, u které není třeba nijak zvlášť přemýšlet. Vše je jasné od začátku, ale příběh hezky plyne a v prosincovém času se velmi příjemně čte. Určitě doporučuji, pokud si potřebujete odpočinout od stresu a shonu.
"Snažit se opravit rozbitou věc, je mnohem těžší než se přičinit, aby se naťuknutá věc úplně rozpadla."
Ke knize jsem se dlouho odhodlávala, ale určitě to stálo za to. Další klasická kingovka, která čtenáře vtáhne a nenechá, dokud knihu nedočte.
Ačkoli bylo od poloviny knihy jasné, kam to celé směřuje, nebylo jasné, jak se příběh vyvine a co přesně budou mít činy otce za následky.
Kniha mi byla doporučen, protože se odehrává v místech, která znám. To samozřejmě dodalo příběhu trochu jiný rozměr.
Každopádně jako zatím každá historická detektivka, kterou jsem od autora četla, příběh byl originální a plný historických detailů.
Výborně napsaná kniha z pohledu malého chlapce. Možná je trochu škoda, že anotace vlastně vyzrazuje celou zápletku knihy (i když já jsem pointu znala z jiného zdroje).
Každopádně dětský jazyk, kterým je kniha psaná, se velmi dobře čte, a jsou tu i hezky zkomolená jména a názvy, jak to děti občas mají. A ačkoli kniha pojednává o hrůzných věcech, nic z toho není v knize přímo zmíněno a vše je pouze naznačeno.
Knihy od Sparkse mám ráda a tato opět nezklamala. Bylo zde i nějaké to překvapení, takže ačkoli čtenář základní děj dokáže snadno odhadnout, pár věcí jej přesto překvapí.
Podařilo se mi vyhnout se všem filmům a rozborům této klasiky, takže jsem vůbec nevěděla, co mě čeká. Děj mi trochu připomínal běžné divadelní komedie: páry se mají vzájemně rádi, jen si to kvůli různým nedorozuměním neřeknou a proto je všechno trochu zamotané, ale nakonec se samozřejmě rozmotá.
Musím přiznat, že komunikační bariéry mezi jednotlivými postavami mi chvílemi šly dost na nervy, ale chápu že to patřilo k ději a hlavně k tehdejší době.
Každopádně konečně chápu lecjaké narážky odkazující na pana Darcyho a předpokládám, že se časem pustím i do některé z dalších autorčiných knih.
Knihu jsem četla jen chvíli po knize Poslední knihkupectví a některé pasáže se mi trochu slily dohromady. Přiznávám, že jsem byla hodně natěšená, a proto jsem bohužel zažila lehké zklamání.
Prolog a první kapitola mi dávala trochu zabrat, než jsem si zvykla na styl vyprávění, ale potom už se mi kniha četla dobře.
Je dobře vidět, že válka zasáhla všechny bez ohledu na to, na které straně "barikády" stáli a bez ohledu na jejich názory na celou tu záležitost.
Tak tohle byla dost děsivá ukázka toho, kam až můžou některé spory dojít a že kompromis není vždycky tím nejideálnějším řešením. Pojem zůstat pohromadě zde nabývá úplně jiného významu.
Kniha je označena jako první díl série, ale dá se číst i samostatně - konec je dostatečně uzavřený, aby vás nerozčilovalo, že další díly nejsou k dispozici.
"Zákon o životě říká, že lidský život je nedotknutelný od okamžiku počet do dovršení třináctého roku dítěte. Ale mezi třináctým a osmnáctým rokem se rodič může rozhodnout, že pošle dítě zpětně na "potrat"... pod podmínkou, že život dítěte "fakticky" nebude ukončen. Proces, kterým je dítě usmrceno a zároveň uchováno při životě se nazývá "rozpojení"."
Příjemná vánoční oddechovka. Víc k tomu není co dodat.