martina.culik
komentáře u knih
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Kniha mě bavila a užila jsem si ji, ale myslím, že další díly už číst nebudu, jelikož mi přišlo, že takto je příběh hezky uzavřený a není třeba ho dál nějak rozpitvávat.
Analfabetka, která uměla počítat
Jonas Jonasson
Má první kniha, kterou jsem od Jonassona četla a moc jsem se bavila. Je to takové jiné čtení, než jsem zvyklá. Vyhovuje mi jak styl vyprávění, tak humor, takže se určitě pustím i do nějaké další tvorby autora.
Hvězdy nám nepřály
John Green
Už podle názvu je jasné, že se nebude jednat o veselé a pozitivní čtení, ale i trocha vážnosti je zapotřebí. Příběh byl pro mě dost silný a (jelikož si vždy šetřím film až po knížce) byla jsem vývojem trochu zaskočená, i když nemůžu říct, že mě to úplně překvapilo. Každopádně jsem knihu přečetla během pár dní, jelikož se od ní nedalo moc odejít.
Prorok
Amanda Stevens
Poslední díl se mi líbil o něco méně než předchozí dva - možná už na mě bylo té mystiky moc. Přesto se mi kniha četla dobře a leccos bylo vysvětleno a zapadlo tak na své místo.
Království
Amanda Stevens
Amélii jsem si oblíbila již v prvním díle a ani zde mě nezklamala - příběh je čtivý a neutahaný.
Princezna nevěsta
William Goldman
Po této knize jsem po několikaterém shlédnutí filmu toužila. Když jsem si ji konečně pořídila, četla jsem ji jedním dechem. Moc mě baví styl kterým je knihy psaná a komentovaná.
I u filmu jsem se setkala s tím, že se buď hodně líbí, anebo vůbec nelíbí - mám pocit, že s knihou je to stejné. Mně se moc líbí - oboje.
Vražda s vůní mandlí
Camilla Läckberg
Taková milá, nenáročná detektivka - je to mé první (a určitě ne poslední) setkání s touto autorkou.
Nelidskost
Nicolas Grimaldi
Pohled na nelidskost, zde dostává trochu jiný rozměr. Autor na příkladech z dějin (především z druhé světové války) ukazuje, že nelidskost není "vlastností" člověka z jeho vlastní vůle, ale často je takto formován společností kolem sebe. Každý je z části ovlivnitelný. Je snadné odsoudit ostatní, za to co dělají, ale nikdo nemůže říct, jak bych se zachoval na jejich místě, dokud neprojde vším, čím prošli oni.
Není určitě správné obhajovat tímto zločiny, které byly spáchané, ale donutí to člověka zamyslet se nad tím, že vše není jen černé a bílé, jak se na první pohled zdá.
Terapie láskou
Matthew Quick
Mně se kniha četla skoro sama - fandila jsem Patovi i s jeho zvláštnostmi.
Nádherné bytosti
Kami Garcia
Jedná se o jednu z dalších fantasy sérií pro "young adult" a mě tahle literatura prostě baví. Zase je to úplně jiný svět, který je třeba vysvětlit, pochopit a pak se do něj pořádně ponořit.
Všechno je definitivní
Stephen King
Knihy Stephena Kinga mám ráda, ale jeho povídky mě moc nebaví (možná spíš obecně povídky mě moc nebaví).
Okřídlená duše
Amanda Stevens
Hlavní hrdinka je restaurátorkou hřbitovů a proto je v knize (mimo jiného) i spousta vysvětlení hřbitovní symboliky, což mě bavilo možná ještě více, než samotný děj knihy.
Dřív než půjdu spát
S. J. Watson
Nemít žádné vzpomínky musí být tak hrozně děsivé, jako je popsáno v této knize. Musíte mít někoho, na koho se můžete spolehnout, jak ho ale poznat, když si nic nepamatujete?
Pravidla moštárny
John Irving
Pravidla moštárny jsou hodně o tom, jaké to bylo v této době nechtěně otěhotnět. Bylo to dost beznadějné, přesto se našel někdo, kdo pomohl - doktor v St. Clouds. Jeho chráněnce Homera Wellse jsem si oblíbila a pozorně jsem sledovala jeho osudy. Kniha není moc veselá, spíš nutí k zamyšlení, ale i takových knih je zapotřebí.
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Kniha byla originální a z fotografií mě občas mrazilo. Zatím ale nejsem přesvědčená, že chci číst i další díly.
Doktor Proktor a prdicí prášek
Jo Nesbø
Kniha je určená dětem a možná právě proto mě to zase tolik nebavilo. Další knihy s doktorem Proktorem určitě číst nebudu.
Malá ručka
Susan Hill
Knihy Susan Hill mi připomínají gotické romány. Nejsou úplně hororové, ale jsou strašidelné. Při čtení Malé ručky jsem si ale připadala, jako bych četla román z mnohem starší doby a nějak nemůžu přijít na to, jestli je to dobře nebo špatně.
Pianista
Władysław Szpilman
Knihu i film jsem si oblíbila - nemá cenu rozebírat tu děj, jelikož se jedná o životopis a tak to prostě bylo. Jsem ráda, že jsou v knize i úryvky z deníku Wilma Hosenfelda, kde je ukázáno, že i příslušníci wehrmachtu byli jen lidé a dodávají nám tak náhled na celou situaci i z druhé strany.
Zmizelá
Gillian Flynn
Do první poloviny mi to tak nějak bylo jasné, ale pak to teprve nabralo grády. Trochu mě děsí, že by se něco takového opravdu mohlo stát.
