martina.culik komentáře u knih
Kniha je sice pro děti, ale já ji zhltla na posezení a dozvěděla jsem se pár věcí, které jsem opravdu netušila.
Kniha zábavnou formou popisuje vývoj knih ve starověkém Egyptě, Číně, Římě a evropském středověku.
Pro mě to bylo příjemné překvapení.
Kdo četl Janu Eyrovou může velice snadno předvídat děj této knihy. Zpočátku mi to nevadilo a bavilo mě zasazení do současnosti, ale ve druhé polovině jsem měla problém s tím, že je děj opravdu téměř totožný a nic mě tedy v knize nepřekvapilo.
Kniha se mi četla stejně dobře jako V lese visí anděl.
SPOILER
Jen mě zklamalo, že byl do děje opět zatažen člen rodiny jednoho z vyšetřovatelů. Už u knihy V lese visí anděl mi to přišlo nevhodné, ale tady se mi to už zdálo skoro přitažené za vlasy.
konec SPOILERu
Až na tuto jednu výtku jsem ale byla s knihou nadmíru spokojená.
Knihu jsem nedočetla a to se mi moc nestává. Nezaujal mě ale příběh a hlavně se mi kniha špatně četla, nevím zda je to překladem nebo stylem psaní. Možná na tom má podíl obojí, ale ve čtení knihy určitě nebudu pokračovat.
Ke knize jsem se dostala poté, co jsem četla recenzi seriálu. Raději nejprve čtu knihu, než se dívám na filmové zpracování, tak jsem se do toho pustila. Děj knihy i postavy mě chytly a bavily mě. Trochu problém jsem měla se stylem psaní. Nějaký ten překlep bych ještě přehlédla, ale občas mi přišlo, jakoby chyběla část nebo i celá věta a přišlo mi, že párkrát byly zaměněné jednotky míry (stopy a palce). Možná je to ale jen můj pocit, kvůli kterému mi četba trvala déle než jsem zvyklá, protože jsem některé odstavce četla dvakrát.
Přesto se určitě po nějaké pauze pustím do dalších dílů. Zajímá mě, jak se bude osud postav vyvíjet nadále a chci si vše přečíst předtím, než začnu sledovat seriál.
Pohádky Oscara Wilda mi nepřijdou moc pro děti, jsou smutné a jsou k zamyšlení. Já je mám ale moc ráda a četla jsem je nejednou česky i v originále.
Je to zajímavé, ale příběh Jonathana Livingstona Racka mě na střední škole hodně bavil a v té době bych určitě neváhala a dala 5 hvězd. Nedávno jsem si četla příběh znovu a zjistila jsem, že mě už vůbec nebaví a neoslovuje. Nedokážu říct, čím to je, že se můj pohled tolik změnil, každopádně dávám tedy průměr.
Směšné lásky mě moc směšné nepřišly. Víceméně mě nijak zvlášť nezaujala žádná z povídek.
Povídky L. Aškenazyho mám obecně moc ráda, ale tyhle se mi do vkusu netrefily.
Klasická dobrodružná kniha. Důvodem, proč jsem se do knihy pustila, byla zvědavost, zda se mi bude líbit stejně jako film, ze kterého se mi jako malé ne úplně dobře spalo.
Nakonec jsem ráda, že jsem ji četla, jelikož mě hodně bavila. Je pravda, že mě v ní (díky zhlédnutému filmu) nic nepřekvapilo, ale za to kniha nemůže.
Autor si vždy o tématu, o kterém se rozhodne psát, nastuduje spoustu informací.
O šermu nevím zhola nic a i tak mě kniha bavila a technické vsuvky mě nijak nenudily.
První díl nás seznamuje s podivínským Thomasem - velmi mě kniha chytla a těšila jsem se na další pokračování. Bohužel mi přijde tento díl nejlepší z celé série a s každým dalším dílem jsem byla méně a méně nadšená.
Četla jsem na doporučení - knihu bych si sama určitě nevybrala. Zajímavé, ale není to úplně můj šálek kávy.
Kniha mi hodně připomínala Misery od Stephena Kinga a nějak jsem se celou dobu neubránila srovnání. Bohužel z tohoto srovnání nevyšla Zavřená kniha úplně vítězně.
Knihu jsem četla na dovolené a tak jsem se sžila s postavami, že jsem se na konci na autorku trochu naštvala. To ovšem nic neubírá knize na její hodnotě.
U této knihy si dovedu snadno představit, že se k ní ještě vrátím a přečtu ji znovu (u většiny knih mi tato představa nepřichází moc reálná) a ráda si přečtu i další díly, které na Nebeský strom navazují.
Klasická "Sparksovina" - zatím jsem nenarazila na knihu od tohoto autora, která by mě nebavila. Tuto znám i jako film, ale kniha je kniha.
Mám ráda knihy, které se nějak týkají knih a tahle je přesně taková.
Příběh jsem znala již z filmového zpracování, ale to nic neubralo knize na jejím náboji. Bavila mě od prvního do posledního písmene. Trošku mě rozčilovala povaha Prašprsta, protože jsem si ho ve filmu oblíbila, ale v knize už to takový sympaťák nebyl. Tak ho ale autor prostě napsal, Prašprst za to nemůže :-)
Druhý román mě bavil skoro stejně jako první. Jiné téma, ale stejné napětí a stejné zpracování.